Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Kňour
vloženo: 8.12.2024 15:10
autor: Jan Randýsek
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17262) (1 dnes)
- úlovky (svět) (2205)
- trofeje (4701)
- historie (3858)
- zvěř v přírodě (43028) (5 dnes)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39257) (6 dnes)
- lovecké výstavy (1535)
- lovecký pes (13532)
- zbraně (2579)
- lidé (4670)
- fotopast (15597) (1 dnes)
- myslivecké umění (4843)
- myslivecký interiér (457)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7043)
- ptactvo v přírodě (20122) (3 dnes)
- hmyz v přírodě (7015)
- obojživelníci a plazi (1342)
- květiny a houby (15527)
- myslivecké stavby (3932)
- sokolnictví (512)
- ostatní (24528)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Říje 2012
vloženo: 3.2.2013 12:04
autor: Aleš Náhlý
úlovky (svět)
Lovu zdar
vloženo: 2.2.2018 15:51
autor: Michal / admin /
trofeje
Říje 2012
vloženo: 2.2.2013 10:48
autor: Aleš Náhlý
zvěř v přírodě
už to začína
vloženo: 3.9.2014 10:15
autor: Rastislav Rejko
zbraně
PRO RADOST.
vloženo: 3.12.2018 03:02
autor: Jaroslav Vlosovský
fotopast
něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt
myslivecké umění
Autor neznámý I.
vloženo: 14.1.2017 13:48
autor: Jindřiška Padalíková
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
« novější foto | starší foto » |
ulovená liška 2011
Ulovená liška v ranním vycházejícím slunci. Letos první :-)vložil: Michal Šimončík
vloženo: 6.4.2011 20:31
zobrazeno: 4801x
hodnocení: 45 hlasů
vloženo: 6.4.2011 20:31
zobrazeno: 4801x
hodnocení: 45 hlasů
Komentáře:
9.4.2011 19:03 vložil Jakub Steinocher
Pavle, jestli jsou myslivci kteří se věnují v první řadě lovu zákonem povolené škodné zvěře ,,hladovci na ránu´´ tak tedy nevím, jak moc hladoví jsou ti, kteří platí za to, aby si mohli střelit jelena, daňka atd. Ten kdo se věnuje celoročně tlumení škodné zaslouží velkou pochvalu a né nějakou buzeraci.
Pavle, jestli jsou myslivci kteří se věnují v první řadě lovu zákonem povolené škodné zvěře ,,hladovci na ránu´´ tak tedy nevím, jak moc hladoví jsou ti, kteří platí za to, aby si mohli střelit jelena, daňka atd. Ten kdo se věnuje celoročně tlumení škodné zaslouží velkou pochvalu a né nějakou buzeraci.
7.4.2011 20:45 vložil pavel hromádko
..hladovcům na ránu je všechno jedno, střelí co se pohne. Pánové by jistě nejraději lovili i káňata a všechny dravce a šelmy bez omezení a zapoměli přitom na to že hold nejsou býložravci a že je příroda nevybavila rozlišovacím smyslem co z drobné zvěrě můžou ulovit a to co je i pro člověka poživatelné tak to že je pro ně zakázané ovoce. A šmitec, je to nekonečný kolotoč dvojích názorů na věc a každej nechť se nad tím zamyslí a dle vlastního svědomí koná. A všichni ty hladovci na ránu myslete dvojnásob. :)
..hladovcům na ránu je všechno jedno, střelí co se pohne. Pánové by jistě nejraději lovili i káňata a všechny dravce a šelmy bez omezení a zapoměli přitom na to že hold nejsou býložravci a že je příroda nevybavila rozlišovacím smyslem co z drobné zvěrě můžou ulovit a to co je i pro člověka poživatelné tak to že je pro ně zakázané ovoce. A šmitec, je to nekonečný kolotoč dvojích názorů na věc a každej nechť se nad tím zamyslí a dle vlastního svědomí koná. A všichni ty hladovci na ránu myslete dvojnásob. :)
7.4.2011 20:11 vložil Václav Pošvář
Také jim nedám pokoj. U nás bylo uloveno loni 64 lišek a 0 zajíců. Lovu zdar a bod.
Také jim nedám pokoj. U nás bylo uloveno loni 64 lišek a 0 zajíců. Lovu zdar a bod.
7.4.2011 13:05 vložil Josef Vršan
Chlapi padá tu mnoho argumentu což je dobré do siskuse.Stavy a nebezpčnost lišek vyplývají z druhu honitbym polní lesní, kde přavažuje jiný druh zvěře.V polních liška škodí daleko více než v lesní honitbě,Já jsem se stal před 8 lety člen honitby kde sice převládá pole ale je zde asi třetina rozlohy lesa.Lovu - tlumení lišek se zde nikdo nevěnoval protože " zde není konzumní zvěřina- maso" V prvních dvou létech jsem ulovil přes 30 kusů lišek z toho bylo 8 prašivých.podařilo se snížit stav lišek na unosnou mez.Od svých předku myslivců jsem slýchal stále jedno liška se loví na podzim a v zimě ale ne na jaře když má mladé. Toto stále dodržuji a od 1, března lišku nelovím pokud není prašivá. V naší honitbě nemá téměř žádnou drobnou ani ji nelovíme, což u mnoha kolegů je směrodantné stanovisko proč lišku neloví.Lovu se věniovali dříve když veterina hradila zástřelné.Takže vše záleží na nás myslivcích jak se k tomu postavíme v polní honitbě s drobnou by měl být tlak na tlumení lišek větší než v lesních honitbách kde jejich výskyt není tak velký pro menší potravní nabídku. Chtěl bych potvrdit a podpořit p.Lengyela, protože si myslím, že i černá páchá na drobné ale i na srnčatech velké škody, když slyším jak černá trhá srnče ve vysoké trávě tak mi běhá mráz po zádech, v tu chvíli bych chtěl to srnče nějak "pomstít" ale většinou je to ve tmě a už není nic vidět a ráno tam najdu jen pár chlupů a pošlapané místo.Není to sice každý den, ale již jsem to zažil vícekrát. A ještě jedno na konec máme zde v jeden den vložená dvě fota s ulovenou liškou, ale diskuse probihá jen u jedné zajimavý efekt.Nemám nic proti nikomu jen tak mne to upoutalo.
Chlapi padá tu mnoho argumentu což je dobré do siskuse.Stavy a nebezpčnost lišek vyplývají z druhu honitbym polní lesní, kde přavažuje jiný druh zvěře.V polních liška škodí daleko více než v lesní honitbě,Já jsem se stal před 8 lety člen honitby kde sice převládá pole ale je zde asi třetina rozlohy lesa.Lovu - tlumení lišek se zde nikdo nevěnoval protože " zde není konzumní zvěřina- maso" V prvních dvou létech jsem ulovil přes 30 kusů lišek z toho bylo 8 prašivých.podařilo se snížit stav lišek na unosnou mez.Od svých předku myslivců jsem slýchal stále jedno liška se loví na podzim a v zimě ale ne na jaře když má mladé. Toto stále dodržuji a od 1, března lišku nelovím pokud není prašivá. V naší honitbě nemá téměř žádnou drobnou ani ji nelovíme, což u mnoha kolegů je směrodantné stanovisko proč lišku neloví.Lovu se věniovali dříve když veterina hradila zástřelné.Takže vše záleží na nás myslivcích jak se k tomu postavíme v polní honitbě s drobnou by měl být tlak na tlumení lišek větší než v lesních honitbách kde jejich výskyt není tak velký pro menší potravní nabídku. Chtěl bych potvrdit a podpořit p.Lengyela, protože si myslím, že i černá páchá na drobné ale i na srnčatech velké škody, když slyším jak černá trhá srnče ve vysoké trávě tak mi běhá mráz po zádech, v tu chvíli bych chtěl to srnče nějak "pomstít" ale většinou je to ve tmě a už není nic vidět a ráno tam najdu jen pár chlupů a pošlapané místo.Není to sice každý den, ale již jsem to zažil vícekrát. A ještě jedno na konec máme zde v jeden den vložená dvě fota s ulovenou liškou, ale diskuse probihá jen u jedné zajimavý efekt.Nemám nic proti nikomu jen tak mne to upoutalo.
7.4.2011 09:46 vložil Jakub Steinocher
Michale Lovu Zdar.
Michale Lovu Zdar.
7.4.2011 09:31 vložil Roman Trojka
Fotka je to oku lahodicí... Lovecké zátiší jak má byt. K tomu blahopřeji! A nyní k těm liškám a lovu. Nejde tady jestli lovit, nebo né. Pokud obeznám noru s lišťaty, je to opravdu učinný způsob redukce lišky. Sám chovám norníky, noruji lišky velice rád, těší mě dobrá práce psů a jistě tím trošku pomůžu drobné. Ale je mi opravdu proti srsti ulovit nyní fenu a vědět, že někde hynou hlady a dehydratací liščata. Pokud nyní v některé části revíru potkám otahanou lišku, tak se snažím obeznat všechny vhodné místa, kde by mohla mít liščata (nory,meliorizace, vývraty, staré hromady klestu atd,) pokud se mi to podaří noruji. Pokud obeznáme noru, klidně večer odlovte starou a druhý den vynorujme mladé. To je v pořádku. Ještě jednou, nejde tady o ochranu lišek, lovme je všemi zákonými prostředky! Jde tady o to, že je nemyslivecké, nehumanní, necitlivé ulovit matku na které jsou mladé životně závislé a ty pak hynou krutou smrtí... Pochopili jsme se?
Fotka je to oku lahodicí... Lovecké zátiší jak má byt. K tomu blahopřeji! A nyní k těm liškám a lovu. Nejde tady jestli lovit, nebo né. Pokud obeznám noru s lišťaty, je to opravdu učinný způsob redukce lišky. Sám chovám norníky, noruji lišky velice rád, těší mě dobrá práce psů a jistě tím trošku pomůžu drobné. Ale je mi opravdu proti srsti ulovit nyní fenu a vědět, že někde hynou hlady a dehydratací liščata. Pokud nyní v některé části revíru potkám otahanou lišku, tak se snažím obeznat všechny vhodné místa, kde by mohla mít liščata (nory,meliorizace, vývraty, staré hromady klestu atd,) pokud se mi to podaří noruji. Pokud obeznáme noru, klidně večer odlovte starou a druhý den vynorujme mladé. To je v pořádku. Ještě jednou, nejde tady o ochranu lišek, lovme je všemi zákonými prostředky! Jde tady o to, že je nemyslivecké, nehumanní, necitlivé ulovit matku na které jsou mladé životně závislé a ty pak hynou krutou smrtí... Pochopili jsme se?
7.4.2011 09:26 vložil Jiří Křivánek
Plně se ztotožňuji s názory, které zde prezentoval ve svých komentářích p. P Hromádko aj. Lengyel. Mám pocit, že uvedený problém lovu lišky v tomto období je poněkud širší a zcela někde jinde a my jako lidé, si musíme trochu sáhnout do vlastního svědomí. Srovnáme-li početní stavy ulovených lišek (v současnosti cca 60 000 ročně), je zřetelné, že stoupají a oproti polovině minulého století jsou více jak 7 krát vyšší. Vzestup stavu predátorů je vždy odvislý od zdroje potravy, kterým jsou v případě lišky hlavně drobní hlodavci – hraboš polní a norník rudý. Liška byla vždy chápána jako lesní zvíře, ale její způsob života se v poslední době výrazně synantropizuje, neboť v blízkosti obydlí člověka nachází bohatý zdroj potravy (hraboši, potkani aj.).V potravě lišky tvoří drobní hlodavci cca 40-70%. Hrabošům vyhovuje současný velkoplošný systém obhospodařování s dostatkem potravy. Jejich stavy nekontrolovaně stoupají až vyústí v tzv. „myší roky.“ Zpravidla s touto potravní nabídkou stoupají i stavy predátorů. Vysoké počty hrabošů posléze strmě klesají v důsledku tzv. hypoglykemického šoku, kdy hynou vyčerpáním neustálým bojem o samice a díky hyperaktivitě. Po snížení této potravní nabídky pak teprve přichází na řadu zajíc a ostatní drobná zvěř. Děje se to většinou po zimě, kdy jsou nižší stavy přeživších myší a na podzim, kdy hynou šokem. Podíl drobné zvěře a hlavně zajíce v potravě lišky je však velmi proměnlivý. Nelze ale zpochybnit, že je zajíc součástí přirozené potravy lišky, podobně jako je tomu u jiných predátorů (draví ptáci, krkavci, lasicovité šelmy, divoká prasata). Od konce 70. let stavy zajíců nerostou, ale ani výrazně neklesají, jen stagnují, neboť se víceméně neloví. Zajíci se spíše přesunuli do biotopů, které pro ně nejsou natolik „smrtící“ , tak jako uniformní lány kukuřice, řepky a jiných plodin, v nichž se ani nemohou ukrýt. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že při čekané v některých lokalitách (např. vojenské prostory) uvidíte během jedné čekané několik zajíců, ale třeba ani kus spárkaté a ani lišku. Přitom jsou zde stavy predátorů vysoké – lišky, jezevci, prasata a krkavci. Množství zaječích stop je patrné hlavně na sněhu. Pak je člověk doslova překvapen. Problém početních stavů drobné zvěře a především zajíců je patrně někde jinde. Střílíme 60 000 lišek a zajíci stále nikde, stavy nestoupají. Proč? Na vině je především člověk, jak to velmi výstižně vyjádřil ve svém komentáři p. Hromádko. Zapomněl snad jen to, že populace lišek na našem území byla po dlouhá léta vakcinována, a tak se již neuplatňuje ani mortalita, způsobená vzteklinou. Totéž platí i pro jezevce, jejichž stavy také enormně narůstají. Nezpochybnitelný vliv na zaječí populaci mají i ostatní predátoři a pak hlavně obrovské množství drobné zvěře zahyne na komunikacích pod koly vozů. Zná někdo číslo??! Zcela jistě ne, ale nikdo neřekne – „mělo by se méně jezdit auty v zájmu ochrany zajíců.“ Lov lišky v inkriminovaném období, který je na těchto stránkách předmětem sváru, má pozadí v lidském přístupu. Liška má bohužel tu smůlu ( a to jako jediný druh zvěře), že se loví po celý rok bez ohledu na to, zda má, či nemá mláďata. Navíc se právě toto období vyvádění liščat kryje s myslivecky „mrtvou sezónou,“ kdy se prakticky nic neloví - dravci a krkavci jsou zákonem chráněni, většina predátorů je hájena, z prasat se mohou střílet jen některá, a to ještě jen někde, protože všude nejsou. Z tohoto důvodu by si mnohde myslivci ani nevystřelili. A touha po lovu a po ráně je velká. Proto se liška loví i v době, kdy vyvádí mladé. Někteří z nás si zkrátka nedokážou ránu na lišku odpustit a tak se nepřímo, byť po přechodnou dobu, pasovat do role ochránce lišky.Ochrana drobné zvěře je potom tak trošku pláštíkem, který tuto skutečnost bohulibě zakrývá. Navíc množství lišek, ulovených v tomto období, problém drobné zvěře neřeší. Během života jsem viděl tisíce lišek, zpravidla při lovu myší. Nikdy však při lovu zajíce. Pouze jednou jsem viděl, jak nesla krkavce, kterého zcela jistě neulovila. Daroval jsem jí život. Možná ale máte jinou zkušenost. Jaký je tedy závěr? Loví se 60 000 lišek ročně a stavy zvěře jsou stále natolik nízké, že přes všechnu snahu (ochrana, péče, zazvěřování) lovecky nepostačují pokrýt potřebu myslivecké veřejnosti. Dovolím si tvrdit, mnohý z myslivců dnes již ani kůstku ze zajíce či bažanta neolízne, a na vině není zcela jistě liška! Toť můj názor, možná trochu obsáhlý i subjektivní.
Plně se ztotožňuji s názory, které zde prezentoval ve svých komentářích p. P Hromádko aj. Lengyel. Mám pocit, že uvedený problém lovu lišky v tomto období je poněkud širší a zcela někde jinde a my jako lidé, si musíme trochu sáhnout do vlastního svědomí. Srovnáme-li početní stavy ulovených lišek (v současnosti cca 60 000 ročně), je zřetelné, že stoupají a oproti polovině minulého století jsou více jak 7 krát vyšší. Vzestup stavu predátorů je vždy odvislý od zdroje potravy, kterým jsou v případě lišky hlavně drobní hlodavci – hraboš polní a norník rudý. Liška byla vždy chápána jako lesní zvíře, ale její způsob života se v poslední době výrazně synantropizuje, neboť v blízkosti obydlí člověka nachází bohatý zdroj potravy (hraboši, potkani aj.).V potravě lišky tvoří drobní hlodavci cca 40-70%. Hrabošům vyhovuje současný velkoplošný systém obhospodařování s dostatkem potravy. Jejich stavy nekontrolovaně stoupají až vyústí v tzv. „myší roky.“ Zpravidla s touto potravní nabídkou stoupají i stavy predátorů. Vysoké počty hrabošů posléze strmě klesají v důsledku tzv. hypoglykemického šoku, kdy hynou vyčerpáním neustálým bojem o samice a díky hyperaktivitě. Po snížení této potravní nabídky pak teprve přichází na řadu zajíc a ostatní drobná zvěř. Děje se to většinou po zimě, kdy jsou nižší stavy přeživších myší a na podzim, kdy hynou šokem. Podíl drobné zvěře a hlavně zajíce v potravě lišky je však velmi proměnlivý. Nelze ale zpochybnit, že je zajíc součástí přirozené potravy lišky, podobně jako je tomu u jiných predátorů (draví ptáci, krkavci, lasicovité šelmy, divoká prasata). Od konce 70. let stavy zajíců nerostou, ale ani výrazně neklesají, jen stagnují, neboť se víceméně neloví. Zajíci se spíše přesunuli do biotopů, které pro ně nejsou natolik „smrtící“ , tak jako uniformní lány kukuřice, řepky a jiných plodin, v nichž se ani nemohou ukrýt. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že při čekané v některých lokalitách (např. vojenské prostory) uvidíte během jedné čekané několik zajíců, ale třeba ani kus spárkaté a ani lišku. Přitom jsou zde stavy predátorů vysoké – lišky, jezevci, prasata a krkavci. Množství zaječích stop je patrné hlavně na sněhu. Pak je člověk doslova překvapen. Problém početních stavů drobné zvěře a především zajíců je patrně někde jinde. Střílíme 60 000 lišek a zajíci stále nikde, stavy nestoupají. Proč? Na vině je především člověk, jak to velmi výstižně vyjádřil ve svém komentáři p. Hromádko. Zapomněl snad jen to, že populace lišek na našem území byla po dlouhá léta vakcinována, a tak se již neuplatňuje ani mortalita, způsobená vzteklinou. Totéž platí i pro jezevce, jejichž stavy také enormně narůstají. Nezpochybnitelný vliv na zaječí populaci mají i ostatní predátoři a pak hlavně obrovské množství drobné zvěře zahyne na komunikacích pod koly vozů. Zná někdo číslo??! Zcela jistě ne, ale nikdo neřekne – „mělo by se méně jezdit auty v zájmu ochrany zajíců.“ Lov lišky v inkriminovaném období, který je na těchto stránkách předmětem sváru, má pozadí v lidském přístupu. Liška má bohužel tu smůlu ( a to jako jediný druh zvěře), že se loví po celý rok bez ohledu na to, zda má, či nemá mláďata. Navíc se právě toto období vyvádění liščat kryje s myslivecky „mrtvou sezónou,“ kdy se prakticky nic neloví - dravci a krkavci jsou zákonem chráněni, většina predátorů je hájena, z prasat se mohou střílet jen některá, a to ještě jen někde, protože všude nejsou. Z tohoto důvodu by si mnohde myslivci ani nevystřelili. A touha po lovu a po ráně je velká. Proto se liška loví i v době, kdy vyvádí mladé. Někteří z nás si zkrátka nedokážou ránu na lišku odpustit a tak se nepřímo, byť po přechodnou dobu, pasovat do role ochránce lišky.Ochrana drobné zvěře je potom tak trošku pláštíkem, který tuto skutečnost bohulibě zakrývá. Navíc množství lišek, ulovených v tomto období, problém drobné zvěře neřeší. Během života jsem viděl tisíce lišek, zpravidla při lovu myší. Nikdy však při lovu zajíce. Pouze jednou jsem viděl, jak nesla krkavce, kterého zcela jistě neulovila. Daroval jsem jí život. Možná ale máte jinou zkušenost. Jaký je tedy závěr? Loví se 60 000 lišek ročně a stavy zvěře jsou stále natolik nízké, že přes všechnu snahu (ochrana, péče, zazvěřování) lovecky nepostačují pokrýt potřebu myslivecké veřejnosti. Dovolím si tvrdit, mnohý z myslivců dnes již ani kůstku ze zajíce či bažanta neolízne, a na vině není zcela jistě liška! Toť můj názor, možná trochu obsáhlý i subjektivní.
7.4.2011 09:25 vložil Jan Kitzberger
Mě se líbil názor p. Ferguse v diskusi měsíce, že kdyby se zapojilo více myslivců na lov lišky v zimě, nemuseli by to dohánět na jaře, kdy opravdu není žádné umění střelit fenu, která obstarává potravu pro mláďata.. Každý na to má svůj názor a svědomí, ale nevěřím, že při každé střelené ocucané feně dohledáte mláďata a vynorujete.. Pár vyjímek se najde, jenže né každý na to má čas a chuť, že? Osobně lišku lovím od června do března, drobnou u nás nemáme, protože když vám zemědělci zasejí souvislé 110ha pole řepky, o pár km dál 60ha kukuřice, přes 100ha bobu, tak bažant, koroptev atd. nemá šanci.. Lovu zdar
Mě se líbil názor p. Ferguse v diskusi měsíce, že kdyby se zapojilo více myslivců na lov lišky v zimě, nemuseli by to dohánět na jaře, kdy opravdu není žádné umění střelit fenu, která obstarává potravu pro mláďata.. Každý na to má svůj názor a svědomí, ale nevěřím, že při každé střelené ocucané feně dohledáte mláďata a vynorujete.. Pár vyjímek se najde, jenže né každý na to má čas a chuť, že? Osobně lišku lovím od června do března, drobnou u nás nemáme, protože když vám zemědělci zasejí souvislé 110ha pole řepky, o pár km dál 60ha kukuřice, přes 100ha bobu, tak bažant, koroptev atd. nemá šanci.. Lovu zdar
7.4.2011 08:29 vložil Honza Becher
pan Lengyel, Hromádko: pánové, můžete mi prozradit, v jaké honitbě lovíte a jak jste tam na tom se stavy drobné zvěře???
pan Lengyel, Hromádko: pánové, můžete mi prozradit, v jaké honitbě lovíte a jak jste tam na tom se stavy drobné zvěře???
7.4.2011 05:17 vložil Karel Malík
Lovu zdar, ale zrovna v tomto období bych lišku nechal na pokoji pokud bych ji zrovna nevynoroval i se štěňaty.
Lovu zdar, ale zrovna v tomto období bych lišku nechal na pokoji pokud bych ji zrovna nevynoroval i se štěňaty.
7.4.2011 05:16 vložil Karel Malík
Lovu zdar, ale zrovna v tomto období bych lišku nechal na pokoji pokud bych ji zrovna nevynoroval i se štěňaty.
Lovu zdar, ale zrovna v tomto období bych lišku nechal na pokoji pokud bych ji zrovna nevynoroval i se štěňaty.
6.4.2011 23:18 vložil Jiří Lengyel,starší
Pavle Hromádko-1-*.Jen si dovolím podotknout,co divočáci,tam je zakopaný pes,ale to nikomu nevadí.Každý tvor,který se z různých důvodů v přírodě nekontrolovatelně přemnoží, narušuje přírodní rovnováhu.Neříkejte,že stavy prasat jsou v normálu,dnes,díky zemědělským plodinám(řepky,kukuřice),jsou prasata tam ,kde nikdy v historii nebyla.Je mi jen líto,že někteří myslivci neznají etologii a biologii jednotlivých druhů zvěře.Proto svádět na lišky úbytek drobné zvěře je velice krátkozraké.Ještě jednou si Vy nepřítelé lišek přečtěte komentář pana Hromádko,jestli Vám to něco řekne,tak je dobře,pokud ne,Vaše chyba...
Pavle Hromádko-1-*.Jen si dovolím podotknout,co divočáci,tam je zakopaný pes,ale to nikomu nevadí.Každý tvor,který se z různých důvodů v přírodě nekontrolovatelně přemnoží, narušuje přírodní rovnováhu.Neříkejte,že stavy prasat jsou v normálu,dnes,díky zemědělským plodinám(řepky,kukuřice),jsou prasata tam ,kde nikdy v historii nebyla.Je mi jen líto,že někteří myslivci neznají etologii a biologii jednotlivých druhů zvěře.Proto svádět na lišky úbytek drobné zvěře je velice krátkozraké.Ještě jednou si Vy nepřítelé lišek přečtěte komentář pana Hromádko,jestli Vám to něco řekne,tak je dobře,pokud ne,Vaše chyba...
6.4.2011 23:15 vložil Pavel Beran
Martine, nezapomeň, že jsou i myslivci, kteří se věnují převážně škodné a mají k tomu třeba i 10 psů - ti liščata určitě nenechají pojít hlady. Podle vyhlášky musí být v každém sdružení min. 1 norník, takže by si to měli chlapi šéfnout sami. Pavle, je sice pravda, že za úbytek drobné může hlavně člověk svým přístupem, ale právě ta škodná, které je více než je potřeba (mám na mysli tu jednu lišku na 500 ha, tedy obsazenou noru na 1000 ha), decimuje tu zbylou populaci drobné. Jestli někdo střílí ty další hladové krky, to je otázka porušení zákona a tam už se nedá mluvit o myslivcích. Norování lišek i liščat patří k myslivosti a jestli je to někomu proti srsti, bude mít asi smůlu a bude se s tím muset smířit. Myslím že méně "myslivecký" je lov na hromadách v období nouze, který si všichni co k tomu mají příležitost velmi oblíbili a neloví tak jen černou, ale v podstatě veškerou spárkatou :-( Vojto, minulý rok bylo také jaro :-)
Martine, nezapomeň, že jsou i myslivci, kteří se věnují převážně škodné a mají k tomu třeba i 10 psů - ti liščata určitě nenechají pojít hlady. Podle vyhlášky musí být v každém sdružení min. 1 norník, takže by si to měli chlapi šéfnout sami. Pavle, je sice pravda, že za úbytek drobné může hlavně člověk svým přístupem, ale právě ta škodná, které je více než je potřeba (mám na mysli tu jednu lišku na 500 ha, tedy obsazenou noru na 1000 ha), decimuje tu zbylou populaci drobné. Jestli někdo střílí ty další hladové krky, to je otázka porušení zákona a tam už se nedá mluvit o myslivcích. Norování lišek i liščat patří k myslivosti a jestli je to někomu proti srsti, bude mít asi smůlu a bude se s tím muset smířit. Myslím že méně "myslivecký" je lov na hromadách v období nouze, který si všichni co k tomu mají příležitost velmi oblíbili a neloví tak jen černou, ale v podstatě veškerou spárkatou :-( Vojto, minulý rok bylo také jaro :-)
6.4.2011 22:22 vložil Robin Vytisk
lovu zdar
lovu zdar
6.4.2011 22:19 vložil Vojtěch Krátký
Pane Šimončíku,kolik lišek jste ulovil za minulý rok,v tuto dobu střelit lišku není žádný problém !!!! Ale hlavně že jste spokojen.
Pane Šimončíku,kolik lišek jste ulovil za minulý rok,v tuto dobu střelit lišku není žádný problém !!!! Ale hlavně že jste spokojen.
6.4.2011 22:14 vložil pavel hromádko
.....Současné hospodaření na rozlehlých pozemcích prostřednictvím výkonné, těžké a širokozáběrové techniky a především nekázně samotných zemědělců způsobilo likvidaci mezí, remízků, odvodňovacích příkopů apod. Používané pesticidy spolehlivě vyhubily hmyz a plevelné rostliny, kterými se může zvěř živit. Zemědělské technologické postupy využívající např. desikaci a rychlou sklizeň polních plodin včetně následné úpravy půdy způsobují zvěři ctící teritorium doslova „šok“. Krajina již neposkytuje dostatek potravy včetně krytu a živočichové se z ní vytrácejí. Její obnova s odpovídajícími podmínkami pro život zvěře je velmi zdlouhavá.
.....Současné hospodaření na rozlehlých pozemcích prostřednictvím výkonné, těžké a širokozáběrové techniky a především nekázně samotných zemědělců způsobilo likvidaci mezí, remízků, odvodňovacích příkopů apod. Používané pesticidy spolehlivě vyhubily hmyz a plevelné rostliny, kterými se může zvěř živit. Zemědělské technologické postupy využívající např. desikaci a rychlou sklizeň polních plodin včetně následné úpravy půdy způsobují zvěři ctící teritorium doslova „šok“. Krajina již neposkytuje dostatek potravy včetně krytu a živočichové se z ní vytrácejí. Její obnova s odpovídajícími podmínkami pro život zvěře je velmi zdlouhavá.
6.4.2011 22:11 vložil pavel hromádko
... pokud ty hladový krky ( ehm krci :) taky někdo nezastřelí :( Drobnou se snažíme chovat ale jak už jsem řekl, liška za žalostný současný stav drobné zvěře nemůže. V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin a krytů, resp. potravních základen pro volně žijící živočichy včetně zvěře. Charakteristickým znakem tohoto stavu je úbytek druhů zvěře závislé na drobných plochách rozptýlené zeleně, polních okrajích a celkově nižší intenzitě hospodaření (např. koroptev a zajíc polní, bažant obecný). Za hlavní příčiny klesajícího počtu druhů volně žijící zvěře lze označit zejména nedostatek potravy v letních měsících (po sklizních obilovin a olejnin) i během zimování, nedostatek úkrytů a způsoby hospodaření, které vedou k fyzické destrukci snůšek nebo mladých jedinců u ptáků a dále ztráta těch druhů, které jsou vázány na stanoviště nezatížená chemickými polutanty
... pokud ty hladový krky ( ehm krci :) taky někdo nezastřelí :( Drobnou se snažíme chovat ale jak už jsem řekl, liška za žalostný současný stav drobné zvěře nemůže. V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin a krytů, resp. potravních základen pro volně žijící živočichy včetně zvěře. Charakteristickým znakem tohoto stavu je úbytek druhů zvěře závislé na drobných plochách rozptýlené zeleně, polních okrajích a celkově nižší intenzitě hospodaření (např. koroptev a zajíc polní, bažant obecný). Za hlavní příčiny klesajícího počtu druhů volně žijící zvěře lze označit zejména nedostatek potravy v letních měsících (po sklizních obilovin a olejnin) i během zimování, nedostatek úkrytů a způsoby hospodaření, které vedou k fyzické destrukci snůšek nebo mladých jedinců u ptáků a dále ztráta těch druhů, které jsou vázány na stanoviště nezatížená chemickými polutanty
6.4.2011 22:05 vložil Aleš Rycka
Lovu Zdar, asi nechováte drobnou, chovatelé lišek!!A o ty hlodavce se postarají další hladoví krci!
Lovu Zdar, asi nechováte drobnou, chovatelé lišek!!A o ty hlodavce se postarají další hladoví krci!
6.4.2011 21:42 vložil Stoun
a ty liščata necháte raději pochcípat v noře hlady ? Podle mě tohle s myslivostí nemá nic společného. Sice je to škodná, ale je to taktéž živý tvor a na to by se zapomínat nemělo ! Ale záleží jak se k této problematice postavíte a také na Vašem svědomí.
a ty liščata necháte raději pochcípat v noře hlady ? Podle mě tohle s myslivostí nemá nic společného. Sice je to škodná, ale je to taktéž živý tvor a na to by se zapomínat nemělo ! Ale záleží jak se k této problematice postavíte a také na Vašem svědomí.
6.4.2011 21:39 vložil pavel hromádko
... a kdo bude lovit myši a jiné hlodavce ?!!! za současný stav drobné zvěře přeci liška nemůže a na odchování mláďat má stejný nárok jako každý jiný tvor. Jinak lišky lovím velice rád ale v určitém období je třeba si dát pohov.
... a kdo bude lovit myši a jiné hlodavce ?!!! za současný stav drobné zvěře přeci liška nemůže a na odchování mláďat má stejný nárok jako každý jiný tvor. Jinak lišky lovím velice rád ale v určitém období je třeba si dát pohov.
6.4.2011 21:21 vložil Josef Malaník
taky nedám pokoj, ony taky nedají pokoj zajíčkům, kuřátkám,ani ostatním. Právě naopak...
taky nedám pokoj, ony taky nedají pokoj zajíčkům, kuřátkám,ani ostatním. Právě naopak...
6.4.2011 21:09 vložil Pavel Beran
nedáme :-)
nedáme :-)
6.4.2011 20:53 vložil pavel hromádko
...že jim nedáte pokoj když mají liščata :(
...že jim nedáte pokoj když mají liščata :(
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.