Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Jako každý pátek vyrážíme s ženou Boženou, vlastním jménem Ivetkou, do lesa , jak často říkám, v les. Všem svým ženám říkám Boženko, protože se pak nemohu splést. Žena - Božka, milenka - Božka, sousedka- Božka, to jen pro mladé, co nevědí, že si ušetří domácí napětí. Tak k lovu. Boženku vysazuji z auta blízko jejího krytého žebříku na hřbitovní. Já popojíždím o kus dál. Jdu také sednout na žebřík, ale odkrytý. Fouká severovýchodní vítr. Pro mne dobré, ale nevím jak pro Božku. 200 metrů od žebříku nechávám svého 20 letého oře jménem Suzuki. Pomalým krokem šoulám travinou až k žebříku. Usedám, pod sedací tváře dávám podsedák , nechci, aby mi zadeček kašlal. Zapínám 3/4 huberťák a v tom pozoruji tři samotná selata, asi tak 60 metrů přede mnou, jak něco řeší. Vybírám to nejmenší a lovím. Sele se láme v ráně, ale přesto přebíjím svoji jednušku. Ještě chvilku sleduji sele přes puškohled. Pak následuje, co všichni znáte. U mne je to cigaretka, plomba, pocta zvěři a hlasité poděkování našim mysliveckým patronům. Pak , a to jsem udělal až doma, jsem poděkoval svému starému koníkovi. I přes to , že selátko mělo po vyvržení 18 Kg, každý metr je dobrý. Jo, čtyřkolový pomocník ušetří mnoho času a námahy. Lovu zdar zelení kamarádi.