Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Na měsíčku, Minulý týden jsem obeznal černou v revíru. Bylo to v prostoru kolem Mlýnského potoka. Měsíček šel do úplňku, a tak jsem si na ochoz dal prasečí hodiny. Druhý den jsem zjistil, že na ochozu byl pohyb v 23.30 hod. Když jsem tedy věděl kudy a v kolik hodin tam černá chodí, tak to je přece velmi jednoduchý lov. To by ale nemusela být černá zvěř. Ve středu jsem seděl již v 21.00 hod nad ochozem, abych měl přehled. Jen tak na skládací židličce. Prošla mi tam ještě za světla vysoká, dvě laně s kolouchy a jeden špičák. Jedna srna se srnčetem a paličkáč. To však bylo všechno. Vydržel jsem do 01,00 hod. a potom šel domů. Ve čtvrtek jsem netrpělivě kontroloval ochoz. Standartní situace. Černá prošla po ochozu v 01.45 hod. Prostě čekali, až odejdu. Správně naladěn, jsem ve čtvrtek zasedl na židličku až ve 22.00 hod. rozhodnut vydržet až do rána. Přece na tu černou vyzraju. Čas ubíhal rychle, již při příchodu jsem si zradil vysokou, ale to mi dnes nějak nevadilo. Doma jsem nahlásil, že bez úlovku se domu nevracím. No pýcha předchází pád. Kolem půlnoci mne pohladil po krku závan větru, což nevěstilo nic dobrého. Vítr se však zklidnil a bylo dobře. Díval jsem se na hodinky v 01.30 hod., když jsem zaslechl silné zalámání asi 100 m vlevo z lesa. Srdíčko mi poskočilo radosti, konečně jsou tady říkám si. Už je vidím, jsou to dvě bachyně a 5 selat. A je tu dilema, která bachyně je vodící, nerad bych ze selátek udělal sirotky. Jedna bachyně to vyřešila za mne. V okamžiku když jsem opět cítil na krku závan větru, zvedá rýj hodně vysoko, bere vítr a potom silně odfukuje „ pfůůůů“. A jako mávnutím proutku je celá tlupa v krytu lesa. A můžu jít domů. Nevadí, trochu se vyspím a odpoledne hurá na sraz s kamarády. Takže v pátek a sobotu jsem jim dal pokoj. Při nedělní kontrole ochozu zjišťuji, že pohyb neustal, což je dobré znamení. V neděli jsem však nemohl. V pondělí hodně foukalo, ale já jsem si na vytypované místo kousek dál nasypal kontrolní hrstku kukuřice. V úterý jsem zjistil, že kukuřice je pryč, a to již v 21.00 hod. Tak jsem zase rozhodil kontrolní hrstku. Večer jsem dobře naladěn vyrazil, a usedal na židličku již ve 20.00 hod. Kolem 20.30 hod. registruji pohyb ve vysoké trávě, jen se vlní a je vidět hřbet černé, je to jeden kus. Jde velmi opatrně a je vidět i zvednutý ryj, jak se bere vítr. Konečně se na ochozu objevují selata a za nimi bachyně. Je to stejná tlupa pět selat a bachyně. Bachyni jsem obeznal, je to vodící matka od selat, protože každou chvíli na ni některé visí. Chvíli se věnovali kukuřici, když najednou bachyně opět jistí a vyráží směrem k lesu. Odhání další kus černé od kukuřice. To bude ten druhý kus. Za chvíli se vrací k selatům a pokračuje dále k polím. To už se věnuji okraji lesa, odkud se odlepuje černý stín a v mžiku je na místě kde je rozhozena kukuřice. Ještě rychle obeznávám, zda se nejedná o vodící bachyni. Struky však nejsou vytahané, a tak dávám do ramene tentokrát 8x57 a ustaluji kříž na komoře. Lesem se nese ozvěna výstřelu a zasažený kus zůstává v ohni. Kolem zhaslého kusu se vrací bachyně se selaty zpět do lesa. Chvíli si ještě v mysli přehrávám celou situaci, posléze přistupuji k ulovenému kusu a první kontroluji, zda to je opravdu nevodí kus. Potom smekám a vzdávám hold, jak velí tradice. Vyvržený kus vážil 33 kg. Děkuji patronům myslivosti za přízeň při lovu. Lovu zdar.