Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

To pravé do začátku, nebo spíše zanedbání podzimního odlovu srnčat? Pro mě spíše rest toho druhého. Každopádně to jako obvykle začalo dost nečekaně. Původně vybraného srnce, jsem na žádost své ženy, která chtěla být u toho, dnes pustil a jel jsem do honitby na blind. Hned za městem mě uchvacuje odrostlá pampelišková louka. Usedám tedy na vysoký posed na bříze na konci rýhy, oddělující louku od řepkového pole. Lituji toho však už po půl hodině, kdy se druhým koncem řepky několikrát prožene škodovka bez výfuku plná romských rallye závodníků. Balím se tedy a cestou ještě potkávám vystrašenou přebarvenou srnu bez potomka. Je už dost pozdě a tak sedám na motorku a přejíždím do míst zaručeně bez lidí a mířím na posed na hranici dvou polí, obilí a zasetého jílku. Cestou si však všímám na vzdáleném poli od tratě vytahujícího nepřebarveného kusu. I na dvě stě metrů rozeznávám střapec a malé paličky v lýčí. Stojím na otevřeném prostranství a tak se krčím a pomalu plížím do pásu nízkých olší, dělící obě pole. Těch padesát metrů plížení kopřivami mě nakonec přivádí až ke krajním větvím, kde opírám kulovnici a čekám, zda se srneček rozhodne pro zkrácení vzdálenosti. Trvá to téměř tři čtvrtě hodiny, ale nakonec vyslyší mé přání a přesazuje pole jílku směrem k rýze, kde čekám. Zrychluje, a tak ho nakonec musím na osmdesáti metrech výkřikem zastavit. Výstřel remingtonu vůbec neznačí a zůstává stát na místě. Teprve po chvíli se zvrátí nazad a klesne. Po pár pohybech spárků zůstává zhaslý v ohni. Nová zkušenost se Sakem a čistým průstřelem středu plic. Zcela nepřebarvený osmikilový srneček, kterému doma z nosní dutiny a svíráku vytahuji 34 larev střečků různého stádia. Diano k této téměř sanitárce velké díky a Lovu zdar!