Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Bylo 14.8.2009 a já se brzy ráno vydala na lov. Když jsem přicházela ke kazatelně vidím na průseku bachyni se selaty. Odložila jsem Herušu a opatrně se přiblížila, abych mohla střílet. Chvíli trvalo, než se jedno ze selat oddělilo a bylo možné vystřelit. Po ráně jsem se snažila pomocí dalekohledu zjistit, jestli tam sele leží nebo ne, ale neviděla jsem ho. Přivolala jsem Herušu a ještě jsme si sedly na kazatelnu, abychom počkaly tak 10 minut než se půjdeme podívat na nástřel. A bylo to dlouhých 10 minut, kdy jsem přemýšlela, jestli jsem ránu neuspěchala nebo jinak nepokazila. Herušu jsem odložila kousek před nástřelem a šla zjistit, jak to vypadá. Na nástřelu bylo dost barvy, připadalo mi, že sele musí být blízko. Rozhlédla jsem se, ale nikde ho neviděla. A tak jsem vzala barvářský řemen a přivolala Herušu. Nasazování barvářského obojku a řemene je jakýsi "rituál", abych Herušu navnadila, že budeme hledat prasátko. Heruša se na mě tentokrát dívala poněkud divně, trochu jako na blba :-), což jsem vzápětí pochopila. Když jsem ji s povelem "hledej prasátko" nasadila na nástřel, udělala tak 3 kroky a loupla po mě okem... Sele tam leželo v asi 30 cm smrkovém náletu 1,5 metru od nástřelu . Nechápu, jak jsem ho mohla přehlédnout!!! Heruška si vysloužila mohutnou pochvalu, jak je šikovná a bylo po všem. To byl dosled!!! Ráda a s úsměvem na to vzpomínám.