Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Stalo se 14. Prosince 2014. Dopoledne jsme s kamarádem Pavlem rozebírali starou kazatelnu, protože nová byla postavena u něho na zahradě, tak aby bylo kam jí dát. Trvalo to celé dopoledne. S pocitem dobře vykonané práce jsem se vrátil domů. Když jsem vjel na dvůr, všiml jsem si u dveří připraveného kyblíku se solí, která měla přijít k zásypu v mém úseku. Řekl jsem si, že se tam ještě otočím, protože když se naobědvám, tak už se mi nebude chtít.... Protože se v okolí zásypu kam chci jet, "potlouká" velmi slabé srnče, vytáhl jsem ještě troják z trezoru, nainstaloval puškohled a vyrazil. Když jsem byl zhruba 80m od remízku, tak se pod smrkama začalo něco hýbat. "Srnčí prchá, zase nic nebude" říkal jsem si... K mému překvapení to nebylo srnčí, ale 5 prasátek. Všechny 40 - 60kg Po měkotě neutíkali moc rychle. Položil jsem kybl, stáhl troják z ramene a to poslední už jsem měl v kříži. Hvízdl jsem, prasátka zastavila... BUM! Zahřměla 8x57JR. Sele se zlomilo v ohni a začalo odkazovat. Další 4 kusy odbíhali směrem do sousední honitby. Byl jsem spokojený s dobrou ránou a tak jsem zbylá prasátka jen očima vyprovázel. Ale všiml jsem si, že jedno z nich viditelně zaostává, tak jsem se podíval přes puškohled... "A DOPR.ELE!" Projelo mi hlavou... Má přestřelený levý zadní běh! Věděl jsem že stojí za tím kusem na který střílím, ale asi až 5m za a hlavně minimálně 3m v pravo. Kulička musela projít prvním kusem a někde chytnout o hlínu a změnit směr... Beru telefon, volám Pavla a rychle mu líčím co se děje. "Jedu!" křikl a telefon zmlkl. Co to šlo vyrazil jsem po měkotě za postřeleným kusem. V tu dobu bylo už minimálně 160m daleko, ale už mu to nešlo. Ve vzdálenosti 100m jsem ho chtěl dostřelit... Rychle do kříže... Bááác! Nad! Prase se otočilo a proti mě!... Poslední kule! Pak už jen broky 3mm... :-/ Jde na ostro. Snažím se, aby kříž vůbec zůstal na praseti... Slyším klektání zubů!!! Už je to jen 40 metrů!!! Sjíždím na ryj, trošičku doleva na krk... BÁÁÁC! TICHO! KLID! DIVOČÁK LEŽÍ!!! Únava a i lovecká horečka mě ještě několik minut nedovolí jakýkoliv pohyb. Z horečky mě "léčí" Pavel, když z dálky s úsměvem na tváři volá: "Já to viděl! Už jsem myslel že tě sežere :-))To bylo něco!!!" "Já si to taky myslel": Odpovídám mu a stále nechápu co všechno se odehrálo... Vzdávám poctu zhaslé zvěři. Mlčky děkuji Hubertovi a Dianě za náhodný a o to víc nezapomenutelný lov. LESU, LOVU ZDAR