Už nemusím blíž.... - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Včerejší č. 40 a 41
vloženo: 25.2.2025 12:40
autor: Josef Kouba

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17299)
• úlovky (svět) (2219)
• trofeje (4708)
• historie (3860)
• zvěř v přírodě (43222) (2 dnes)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39527) (2 dnes)
• lovecké výstavy (1564)
• lovecký pes (13549)
• zbraně (2596)
• lidé (4672)
• fotopast (15783) (1 dnes)
• myslivecké umění (4868)
• myslivecký interiér (460)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7107) (1 dnes)
• ptactvo v přírodě (20384) (2 dnes)
• hmyz v přírodě (7020)
• obojživelníci a plazi (1342)
• květiny a houby (15565) (1 dnes)
• myslivecké stavby (3943)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24577)

úlovky (ČR, SR)

Srnec 103,4 bodů CIC .
vloženo: 16.2.2013 00:10
autor: Aleš Náhlý

úlovky (svět)

Parochniar
vloženo: 8.5.2017 11:46
autor: NH

trofeje

Nejsilnější jelen p.Váchala
vloženo: 16.2.2017 08:57
autor: Děda z lesa

zvěř v přírodě

Obnova
vloženo: 11.2.2015 08:39
autor: Děda z lesa

zbraně

PRO RADOST.
vloženo: 20.9.2019 02:35
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt

myslivecké umění

Autor neznámý I.
vloženo: 14.1.2017 13:48
autor: Jindřiška Padalíková

• 238490 fotek (9 dnes)
• 8227 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9350 inzerátů (6 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 755161 komentářů fotek (14 dnes)
• 12979 komentářů videí (0 dnes)
• 3337073 hlasování fotek (86 dnes)
• 56942 hlasování videí (0 dnes)
• 38697 registrovaných uživatelů
  3 dnes nových, 17 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Už nemusím blíž....

Čtvrtek, žena má denní, v 20:00 je doma, tak si půjdu někam od 17:30 do 20:00 rozjímat. Výběr místa je, jak se později ukáže výborný, výběr zbraně už tolik ne. Přeci jen jsem spíše šel na ,,poslední" lišku. Místo s místním názvem ,,divadlo" je žebřík na stěně velkého remízku s močály a kališti 100m od velkého komplexu lesa. Mezi remízem a lesem je snad nejohroženější pólu v revíru hojně navštěvované všemi druhy zvěře. Už při zasednutí s nedůvěrou prohlížím malou kuličku v nábojové komoře....což si po 40 min čekane vyčítám při pohledu na zprvu v termovizi indentifikovanych 10 ks danciho. Jelikož ani po minutě pozorování nezvedl ani jediný kus hlavu, začal jsem mít podezření, že se mýlím. Vzal jsem tedy pro ověření kulovnicí s pardem, který z 10ks danciho mávnutím kouzelného proutku udělal středně velkou bachyni s devíti selaty. Jedno jsem si po pár nadávkách za výběr ráže vybral, stojící pěkně na široko, kříž se ustálil na pleci a večerem zasvištěla drobná kulička, která však sele bezpečně srazila k zemi a nedovolila mu udělat ani krok. Pak již následovala červená práce a transport 25kg bachynky do chladícího zařízení, po cestě s opakovaným dekovanim a kajícími se úmluvami, že se polepším.
Pátek, přijíždím v 20:40 hodin z práce, rychle prevlict a do lesa. Pohodlně se usadim na úplném konci honitby, do výběžku k dalšímu velkému komplexu lesa, který je již ale sousedů, našem však je louka, kterou si snad od místního zemědělce, k jeho značně nelibosti, pronajali divočáci. V rohu posedu stojí CZ 557 v ráži 6,5 creedmore. Usmívám se, že jsem dnes zvolí správně...avšak drobná chyba ale se šťastným koncem byla mezi polem a kulovnicí. Ale postupně....
Usedám v 21:00 hodin s tím, že jsem chvíli předtím vysadil kolegu na jiném místě. On však musel patrony myslivosti a lovu něčím značně nahněvat, neboť již víc jak půl roku čeká na svého štětinače. A tak bedlivě sleduji spíš mobil než okolí. 21:30 se přeci jen zaměřením na černý flek kousek pod horizontem, ale ve vzdálenosti 250 m od posedu. Po chvíli jej od lesa následuje další a další....až je na louce celkem 8 selat, již bez bachny. Říkám si, to snad není pravda....az tohle sdělím kolegovi, jistě zase pronese již častokrát zmíněnou větu: ,,jestli dneska zase ulovis, přísahám, že tě střelim do kolena!" Oba však víme, že je to jen opravdu přátelské propíchnutí. Myslivce, co nezávidí, jsem v životě potkal jen dva, a tento je jedním z nich, díky ze něj.
Ale zpět k divočákům.... přemýšlím, co dál. Beru kulovnici, měním baterku v Pardu, termovizi na krk a hurá za nimi. Je prakticky bezvětří a tak jdu jen opravdu co noha nohu mine a počítám....50kroku, stále tam jsou a nic netuší, 100kroku...stále žádná změna, 170kroku...selata dál vesele přerývají další a další kus louky.... klekám si na zem, loket opírám o koleno, vybírám sele stojící na široko a říkám si, že jít blíž už by bylo riskantní a taky, že nejsou zase tak špatný střelec. Jsem od selat jak jsem později zjistil 130kroku. Kříž se ustaluje na pleci, záblesk a vidím jak sele odbíhá za horizont. Říkám si, kouknu na záznam v Pardu a půjdu na nástřel. Záznam však odhaluje, že jsem tak úplně na pleci kříž neměl ale těsně před výstřelem potáhl značně dozadu a sele je bezpochyby střelené na měkko. No nazdar....z obvyklé pěti minutovky je 30 min, kdy už si říkám, že by mohl být ten správný čas, ale nebyl....na nastřelu barva je, ani málo ani moc, která však za horizontem táhne k lesu. U lesa přemýšlím, jak bude asi předseda nadšený, když jej vyrozumim o dohledavce u sousedů. Co naplat, musím. Z přemýšlení mě však vytrhne šustot listí pod mohutnými duby, a termovize odhaluje sele, které jsem uspěchanym dosledem zvedl ze zalehu a to pokračovalo dále do lesa. Další komentář jen tzv. vypípám....jdu k autu, informuju kolegu, jedu pro něj, kafe na hájence a co teď...
Od výstřelu uběhli 4 hodiny... určitě už bude zhaslé, tvrdí kolega a tak jedeme zpět. U lesa zamykam auto i se zbraněmi uvnitř. Postupujeme lesem po barvě, když asi po 150 m opět vidíme podruhé zvednuté sele...pípám, pípám a pípám ještě značnou dobu....uleham ve 3:00, když v 7:30 zvoní budík, jsem rozmrzelý ale kapička naděje tam je. Kdyby bylo sele jen raněné, určitě by šlo hned dal a nezalehavalo. V 8:00 jsem již na místě, jdu na misto, kde jsem si v noci označili poslední pobarvené místo, jak jinak než temně tmavou barvou. Tady u té břízky to bylo, hned za ní je kotlík smrčků, ten rozhrnu a sele leží 5m od včerejší ukončené dohledavky. Jsem neskutečně šťastný, rána byla opravdu dosti vzadu. Opět se kaji, že se zase polepším. Začíná drobně sněžit mezi stoletými duby....měl jsem jít blíž.
Lovu zdar


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.