Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Selátko Po chvílí loveckého pustu se zase trochu daří. Jediným kladem vysokého sněhu v této době je, že lze dobře obeznávat ochozy zvěře. Tak jako včera i dnes jsem zkusil štěstí na „farské cestě“ a to skoro v pravé poledne. Traktor jsem zaparkoval jako včera s tím, budu pomalu šoulat po „farské cestě“, kam v tuto dobu pěkně svítilo sluníčko. Selátka se budou se vyhřívat na sluníčku, říkal jsem si. Asi po 200 m jsem je spatřil přerývat v ostružiní. No nejprve jsem je slyšel pochrochtávat, a pak teprve uviděl. Byli asi 100m ode mne, ale za lískovými keři, takže střílet jsem nechtěl. Rychle jsem slezl dolů pod cestu, abych byl krytý a snažil jsem se přiblížit. Selata pomalu postupovala nad cestou a blížila se k loňské pasece. Já nahrbený pod cestou, tak abych se dostal k plané třešni-vrabčince, kterou bych byl krytý a mohl se o ní opřít. Vše proběhlo dle plánu. Cestou jsem si stačil sundát ještě kabátek, bylo mi „teplo“ a odložit jej na zem. V okamžiku, když první sele vycházelo pomalu na paseku jsem již stál u „vrabčinky“ s připravenou 6,5x57. Opírám se o strom a čekám, až některé sele bude pěkně bokem na správnou mysliveckou ránu. Chviličku to trvá, ale třetí sele v pořadí, pošťouchlo to druhé před ním, a přitom odskočilo trochu stranou, ale zůstalo stát vzorově bokem. To je moje chvíle, lehce hladím spoušť a lesem se nese ozvěna výstřelu. Selátko padá a zůstává v ohni. Přebijím a kontroluji situaci, ale dostřelná rána není zapotřebí. Selátko krátce odkazuje, a zhasíná. Vracím se nejprve pro odložený kabátek a posléze přistupuji k ulovenému selátku, abych vzdal hold ulovené zvěři. Seleti poslední žír a sobě úlomek. Sele-kňourek po vyvržení vážilo 20 kg. Děkuji patronům za projevenou přízeň. Lovu zdar.