Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Kolouch Vyrážím opět do honitby. Sníh už nám skoro roztál dole se drží pouze zbytky ve stinných místech, na hřebenu ještě trochu sněhu máme. Rozhodují se zkusit štěstí na chodníku pod hřebenem, který vede přes několik houštin, ale i pasek. Předpokládám, že narazím na jelení zvěř, když bude vytahovat z houštin na pastvu na paseky, kde není sníh. Drobně mrholí, a na hřebenu je mlha. Toto mi však nikdy nevadilo, ba naopak. Pomalu šoulám první houštinou, přicházím na první paseku, tady obeznávám staršího srnce chvílí jej pozoruji a když odešel někam do údolí, pomalu pokračuji přes paseku k další houštině. Když jsem asi v její polovině tak vidím přímo před sebou na chodníku kus vysoké. Vítr mám dobrý, je to mladá laň, která pomalu vytahuje z houštiny na paseku přímo po chodníku. Chvílí stojím na místě a poslouchám, když nevnímám žádné známky pohybu kolem sebe, tak pomalu postupuji na kraj houštiny a pozoruji paseku před sebou. Nikde nic nevidím, přece se nevypařila, ještě jednou projíždím celý prostor dalekohledem. Konečně ji vidím, je asi 50 m pode mnou a před ní ještě další kusy, ale celá tlupa postupuje směrem ode mne. Vidím však jen hřbety a hlavy jak se vlní terén a zvěř odchází stále ode mne. Rychle jsem přešel paseku a vnořil do bukové houštiny přede mnou. Na její druhé straně opatrně postupuji a sledují prostor před sebou. Ještě než jsem se dostal zcela ven z houštiny, slyším najednou silné lámání v prostoru pode mnou, které směřuje nahoru. Najednou ticho, žádný pohyb, tak také čekám, co se bude dít. Po chvilce slyším slabé lup, lup, zase ticho a zase slabounké lámání. Pomalu z nohy na nohu postupuji až na kraj houštiny a sledují prostor pod sebou. Asi 50 pode mnou vidím laň a koloucha jak oba jistí někam pod sebe kam jsem neviděl. Laň stříhá slechama a je hodně nervozní a jistí a jistí, nakonec zamířila směrem nahoru pasekou. Za ní kolouch, další laň s kolouchem a čiplenka. A v tom zase rachot někde pod ními a už to také slyším typické zvuky černé zvěře, chrochtání, pokvikování selat, ono máme chrutí a tak tam asi kňour plnil svoje povinnosti, jak honil bachyni krajem bukové houštiny. Obeznávám rychle tlupu holé a rozhoduji se ulovit druhého koloucha. Tlupa se pomalu dostala na úroveň chodníku a tak již na nic nečekám. Poklekávám, opírám loket o koleno, a se zbrani v rameni čekám až bude kolouch přesazovat přes chodník. Napínáček natažený, takže když se kolouch postavil na chodník, pěkně bokem mačkám spoušt. Kolouch se zlomil a zůstal v ohni přímo na chodníku. Rychle přebíjím, ale dostřel není zapotřebí, jen sleduji jak ještě odkazuje. Nechávám jej v klidu zhasnout, lámu si smrčinu na poslední hryz pro koloucha a sobě úlomek. Vzdávám hold ulovené zvěři, rozhodují se koloucha vyvrhnout až jej dostanu k cestě. Potom jen dojít pro auto, kde netrpělivě čeká Gaston, nezbytné foto koloucha s Gastonem a cesta domů. Děkuji patronům za projevenou přízeň a krásný zážitek. Lovu zdar.