Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Asi by to chtělo příběh.Tak si děti sedněte a poslouchejte.Za sedlem Na Pomezí žijí v Bernarticích dva mojí kamarádi,Petr a Tom.A ti si umanuli,že když jsem dosáhl věku,kdy mě vzali mezi velké kluky(mám hromadnou dopravu zadara),pozvat mě na lov srnce.Pobalil jsem nezbytné potřeby,jako basu piv , slivovici a také lovecké vybavení a vyrazil.Ubytoval mě tradičně Petr a ihned taky zničil výborným obědem.S Tomem jsme se potkali v hospůdce,kde mě seznámili s průběhem lovu.Ve 20 hodin vyrážíme.Petr mě vede kolejovým řádkem v pšenici k posedu,kde usedám a on zůstává dole,protože se ke mě nahoru se svým zadkem nevleze.Seznamuju se s prostředím.Vpravo mám pšenici,vlevo louku s vysokou trávou.Zhruba za půl hodiny Petr tiše sykne a ukazuje do stráně před námi.Poprvé vidím srnce,kterého mám lovit a celkem to se mnou zacukalo.On to byl teprve začátek.Vysoká tráva nedávala moc šancí lovit.Srnec se otočil a přešel přes příkopu do louky po nás.Úžasný!Parůžky,hlava,když je možnost,tak naostro nebo obřítkem a stále dokola.Už ho ani nesleduju dalekohledem,ale puškodledem.Chvíle však přišla.Na malou chvilku vyšel do míst s řidší travou a já uviděl siluetu těla.Bernartickými poli zaduněl výstřel osmičky.A ono nic.Srnec vyrazil,zmateně udělal půlkruh a zůstal stát na zcela odkrytém místě v louce.Druhá rána už byla provázena úderem a značením zasažené zvěře.Z pod posedu vidím v očích Petra tázavý pohled.Přikyvuju,leží.Jdeme na nástřel a Petr za chvíli hlásí barvu.Čekáme na Toma,který seděl na vzdálenějším posedu i se svou roční křepelačkou Viky,aby mohli udělat cvičný dosled.Potom už velká radost,pocty,fota,ošetření zvěřiny a přesun do garáže k Tomovi.Slivovička,povídání a když jsme garáž otevřeli,tak bylo nějak moc světlo od vycházejícího slunce.Hold s dobrými lidmi plyne čas nějak rychleji.Lovu zdar!