Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Lončák, Ve středu podvečer mne něco táhlo do části revíru kde je kazatelna nazývaná “Holenek“. Stále mírně pršelo, a já jsem si říkal, že aspoň obeznám srnce v této lokalitě. Dříve jsem zde viděl několikrát mladého paličkáče, kterého jsem chtěl ulovit. V 18,00 hod. jsem již seděl na kazatelně s připraveným fotonádobíčkem. Na louku nad kazatelnou postupně vytáhlo několik kusů srnčího, ale vše byly srny. Srnci jak by se do země propadli. Následně vytáhla ještě i vysoká, celkem 14 kusů holé s jedním mladým jelenem. Vysoká se pastvila na louce přede mnou asi hodinu, když vodící laň začala jistit směrem k lesu. Po malé chvíli na kraj louky vytahuje bachyně se selaty. Selata skoro nevidím, jen podle vlnění trávy a charakteristického „pokvikování“ a občasného popoběhnutí na vyvýšené místo, je občas zahlédnu. Bachyně se stále drží jen při okraji lesa. Po příchodu černé zvěře vysoká odtáhla pomalu směrem ke kruhovému lesíku. Najednou bachyně začala větřit a posléze prudce vběhla do maliní na kraji lesa. Nejprve slyším silné lámání, a následně z lesa vybíhají dva lončáci a za ními bachyně. Je mi to jasné jsou to mladí kňourci, které bachyně odbíjí. Kňourci popoběhli asi 50 m do louky a ve vysoké trávě je bachyně již neviděla a vrátila se zpět k selatům. Protože jsem viděl jen hřbety lončáku a bylo to přes 100 m ani jsem nezkoušel lovit. Rozhodl jsem se zkusit štěstí druhý den ráno. Ve čtvrtek ráno vstávám v 04.00 hod. a vyrážím. Autem na „farskou cestu“ a potom pěkně našoulat nad louky. Černá většinou zatahuje místem, kde na louky navazuje silně podmáčený les, kde má i kaliště. Vytipoval jsem si místečko u staré osiky, odkud jsem měl přehled o dění pod sebou na louce. Vidět bylo tak max. na 50 m, dále již byla mlha. Je krátce po 05.00 hod., když slyším typické odfouknutí. Ať pozorují louku pod sebou jak chci “divočáky“ nevidím. A v tom další odfouknutí, jako by na dosah ruky. Já jsem je hledal uprostřed louky, a oni pěkně necelých 15 m pode mnou buchtují. Beru svoji 8x57, kterou jsem si vzal, protože jsem předpokládal, že budu střílet přes trávu, a hledám „lončáka“ v trávě přes puškohled. Konečně je vidím jasně jsou to pravděpodobně ti dva kňourci z večera. Občas do sebe žduchnou, až jeden odskočil na místo, na kraji louky, kde je řídká tráva, a já jsem ubezpečen, že je to kňourek. Ostatní je dílem okamžiku, lehce hladím spoušť, a tichým ránem se nese ozvěna výstřelu. Lončák se zlomil a zůstal v ohni. Druhý popoběhl do louky a chvílí jistil, co se to vlastně stalo, ale na dobrou mysliveckou ránu to nebylo, stál mi naostro. Po chvíli odběhl do krytu lesa. Po chvíli přestupuji k ulovenému lončákovi, vzdávám hold, jak velí tradice. Váha po vyvržení 34 kg. Děkuji naším patronům za projevenou přízeň. Lovu zdar.