Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Lončák, Páteční večerní čekaná, byla tzv. infarktová. Ve 20.00 hod. jsem zasedl na žebřík, u strniště po triticale, a z druhé strany jetelina na krmení. Srnčí říje u nás probíhá skoro utajeně. Mám tady obeznaného zajímavého srnce, ale ten jako by věděl, kde jsem. Vždy se objeví na druhé straně, než jsem já. Tak jsem se rozhodl, chodit na jedno místo, s tím že srnec udělá chybu. Tak tu sedím již po páté dvakrát ráno a třikrát večer. V jetelině se popásal mladý šesterák, jako už po několikáté, a jinač klid. Tento srnec je pro mě něco jako lakmusový papírek, když zvedné hlavu a jistí, tak se něco děje. V 21.15 hod. vidím reakci šesteráka. Obeznávám jetelinu. No a to co má každý myslivec nejraději. Dvě osoby a pět psů, si to vykračuji středem jeteliny. Raději dělám, že je nevidím, a přemýšlím co s načatým večerem. Za čtvercovým lesíkem je nasetá směska triticale s hrachem, i když hrách už žloutne, družstevnici zatím nesklízejí. Došoulal, jsem k žebříku, odkud je přehled po celém „hrachovišti“. Jen jsem se usadil, to se blížila 22.00 hod. z lesa vytahuje 7 kusů vysoké holé, a jeden nadějný špičák, odhad délky, dvojnásobek slech, takže něco kolem 50 cm, samozřejmě nevytlučený. Vydržel jsem tu do22.45 hod., ale protože je zde stín, rozhodl jsem se vrátit ke strništi po triticale. Strniště je světlé, a navíc zde je odraz světel od „Molky“ - čerpačky v Bukovicích. Jak tak opatrně šoulám, najednou nade mnou v mezi začne hlásit srnčí, dost naštvaně, jako když ho něco vyplaší a zradí. Vždy je to buď vysoká, nebo černá. Obeznávám prostor nade mnou, když v tom se od meze odlepuje tmavá postava – typická černá zvěř, a za ním druhá a třetí postava. Jsou to lončáci. Míří si to ke strništi triticale. Tak bleskem jsem zakleknutý, loket opřen a koleno, a namířil jsem si na kraj strniště, kde je dobrá viditelnost. Lončáci se před strništěm zastavili a jistili, stáli vedle sebe, takže lovit jsem nemohl. Ale to už jsem je měl v kříži. No, a když se jeden odvážil a udělal několik kroku do strniště, a opět se zastavil a bral vítr, přišla má chvilka. Lehce hladím spoušť. Skoro půlnoční ticho rozetnul výstřel, slyším jasný úhoz střely do těla lončáka. Tento značí zásah, a prudce vyráží do předu, avšak za okamžik začíná vytáčet oblouk a asi po 30 m padá a silně odkazuje. Po malé chvilce pohyb běhu zpomaluje, až ustal zcela, lončák zhasl. Stojím kousek od mladé olše, odlamují poslední hryz a úlomek pro sebe. Přistupuji k ulovenému lončákovy, smekám a vzdávám hold, jak velí tradice. Lončák po vyvržení vážil 50 kg. Děkuji patronům za přízeň při lovu. Lovu zdar.