Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Když jsou patroni naklonění, Ve středu celý den pršelo a navečer se to začalo trhat. Typické počasíčko pro lov černé. V pondělí jsem si prošel okolí kazatelny „holenek“ a obeznal nový ochoz černé, který vede přes bažinu u potoka na pole oseté směskou hrachu a tritikalu. V úterý jsem zkontroloval pole i ochoz, ale nikde nebylo čerstvé stopy. Ve středu dopoledne jsem opět nakoukl k ochozu a ejhle, hrachu se lončákům zachtělo. Také jsem věděl, že mne doma večer nic neudrží. V 19.30 hod. si beru sedací hůl, a vyrážím k jedinému stromu asi 50 m v poli, přímo proti místu kudy lončáci vytahují. Je to solitér plané třešně- vrabčinky. Na pole ještě dopadá světlo poslední lampy veřejného osvětlení. Zapichují sedací hůl do země a opírám se o kmen stromu. Po cestě pode mnou projelo několik aut, až se divím jaký je tu provoz. Kolem 20.30 hod. však nastává klid. Za chvíli registruji pohyb, ale je to srnčí, dva kusy. V klidu přetahují přes pole a ztrácí se mi za horizontem. Je krátce po 21.00 hod., když opět registrují pohyb na kraji pole, ale zvěř zůstává ve stínu a na pole nevytahuje. Nejsem ani schopen obeznat co to je za zvěř. Typuji to však na lončáky, kteří jistí. Jako vždy v podobných situacích mám pocit, že to trvá věčně, ale dočkal jsem se. Na pole vytahuje první lončák, za ním druhý a ještě jeden. Je to tlupa z neděle. Chvíli se drží u kraje chránění stínem, ale netrvá dlouho a jeden vytahuje dále do pole a buchtuje zasetý hrášek. Svoji 6,5x57 rutině připravuji k lovu. Lehce natahuji napínáček, zapínám červený bod, a táhnu s lončákem, čekajíc na vhodný okamžik pro lov. Když stojí pěkně bokem, jen ustalují bodík a lehce hladím spoušť. Bylo to na nějakých 50 m, slyším jasný dopad střely a lončák se láme a zůstává v ohni. Ani neodkazoval. Rychle přebíjím, ale dostřelná rána není potřeba. Opírám zbraň o strom, abych si mohl nasadit malý ruksak na záda, a najednou registruji pohyb a ze stínu od potoka vybíhá lončák. Zastavil asi 10 m od uloveného kusu a jistí směrem k němu. Na nic nečekám, dílem okamžiku jsem opřen o strom a hledám v optice jistícího lončáka. I když nestál ideálně usazuji bodík na komoru a mačkám podruhé. Lončák stál šikmo ode mne a já mířil na komoru za plec. Po ráně vyrazil směrem do pole, tak jak stál, a ztratil se mi v šeru. V nastalém tichu však slyším chroptění. Než jsem vytáhl z ruksaku baterku, je klid. Posvítil jsem si a druhý lončák byl asi 50 m od nástřelu také již zhaslý. Přistupuji k lončákovi, kterého jsem lovil jako druhého. Na nástřelu je stříkanec barvy se zbytkem plic, takže je prostřelený skrz. S touto ranou nemohl být daleko. Tak a teď začala ta pravá myslivost. Naštěstí pro mne jeden lončák po vyvržení vážil 32 kg a druhý menší 28 kg. Nejhorší bylo vytažení na kraj rozmoklého pole pak už to šlo. Tak když jsou patroni naklonění, je třeba to využít. Lovu zdar.