Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tak jak to u mně bývá pravidlem, i v letošním roce jsem se z kraje doby lovu srnců snažil o ulovení srnce 1. věkové třídy. I když to nikdy nebylo u nás v MS podmínkou, pro ulovení trofejového srnce, snažím se to tak dělat. Při jedné z mých cest do revíru, jsem zahlédl v pravé poledne na jedné z luk tři popásající se kusy srnčího. Po rychlém obeznání jsem zjistil, že mezi nimi je i vytlučený srnec první věkové třídy. Toto místo není k lovu příliš ideální, protože je blízko hranic se sousedním revírem a tak zde není ani žádný posed, či kazatelna. Nicméně jsem si samozřejmě poradil a o několik dní později na tomto místě zasedl. S blížícím se šerem mi vytahuje z krytiny srna a za ní následuje druhý kus. Není to zrovna nejblíže a tak s obtíží přečtu, že je to on. Zdá se mi ale, že je nevytlučený a tak nestřílím. Následujícího dne ráno mi tento srnec na stejném místě přichází na slabých 20 metrů. Mé tušení se potvrzuje - je to odstřelový srnec, ale ještě nevytlučený a tak si jej vyfotografuji a nechávám odejít. Některý z kolegů si jej určitě rád uloví. Já ovšem hledám vytlučeného ročka. Čekám asi 10 dní, protože déšť ne a ne ustat. V pátek 31.5. se konečně počasí umoudřilo a vykouklo sluníčko. Hned balím věci a vyrážím do revíru. Na chvíli zasednu i na toto místo s úmyslem zkontrolovat, zda už nebude mít vytlučeno. Asi po půl hodině sezení to vzdávám. Zapomenutá rozkládací židlička a mokré pozadí z promočené země dělá své. Balím věci a v rychlosti přemýšlím, kam jet. Nasedám na svou babettu a vyrážím aniž bych věděl kam. Dnes je to takový ten typický den, kdy člověk bloudí po revíru a neví kde by usedl. Když projíždím nedalekou vesnicí, bleskne mi hlavou, že bych se mohl podívat na průsek, kde jsme letos postavili nový žebřík. Netrvá dlouho a už šoulám lesní cestou k onomu průseku. Je pomalu osm hodin a tak mám na spěch. Na průseku už vidím daňka a kousek pod ním poměrně dobrého asi 4-5-ti letého šesteráka. V duchu se říkám - ,,nic pro mně " a pokračuji okrajem lesa k posedu. Když k němu přicházím, zjišťuji, že na něm chybí prkno na sezení. Hodinky ukazují 20.00 a tak se rozhoduji, že tu předci jen zůstanu. Vrchní ,,špricel" je poměrně silný, tak to chvíli vydržím. Je krásný, teplý a slunečný večer. Udělám si pohodlí a přemýšlím, odkud by tak mohla zvěř přijít. Z mého rozjímání mně však vyruší pohyb po mé levé ruce. Je to poměrně slabý kus srnčího. Beru dalekohled a nestačím se divit. Je to přesně takový srnec, kterého hledám! Po důkladném obeznání se rozhoduji k lovu. Dalekohled vyměňuji za kulovnici a mířím na srnce. Pro jistotu ještě nastavuji zvětšení 12x, abych si byl jistý správností mého rozhodnutí. Ano, slabý špičák, ve zvěřině řekl bych také spíše lehce podprůměrný, není důvod váhat. Vracím tedy zvětšení na 8x a napínám napínaček. Srnec v klidu bere paši, když v tom z protilehlé stěny lesa začne bekat srnec! Čekám, jak zareaguje ,,můj" srnec a čekám na vhodný okamžik. Chvíli mu nevěnuje pozornost, ale pak předci prudce zvedá hlavu. Stojí na široko a tak v podstatě ve stejnou chvíli jemně tisknu spoušť. Srnec se láme v ohni a lesem se ještě několik chvil nese ozvěna kulového výstřelu. Je 20.15 a já vědom si dobrého zásahu na nic nečekám a slézám z posedu. Za nedlouho už srnci vzdávám poslední poctu a sobě za klobouk vsunuji úlomek. Pořídím několik fotografií na památku a pak ještě nějakou chvíli sedím v trávě a vychutnávám si dnešní podařený večer. Protože lov srnců je mou srdeční záležitostí, tak i takováto trofej má pro mně velkou hodnotu a zajisté bude mít své místo mezi ostatními v mé lovecké chodbě. Lov srnců předci není jen o velkých trofejích .... Jen pro doplnění, na srnce kterého jsem neulovil již chodí kolega .... Lovu zdar! Vzdálenost cca 40 metrů Zásah na komoru (ustřelené srdce) - v ohni Dodávková váha 10 kg CZ 550 FS 8x57 JS Geco TM 12,0 g