Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Po ulovení posledního lončáka jsem tak nějak stále natěšený na každou další příležitost , jít si sednout na místo,které jsem si oblíbil. Mám tam ulovená všechna svá tři prasata - dokážu si po téhle větě představit vaše úsměvy. Ale začínat se musí a já si své začátky užívám plnými doušky. Po minulé středě, kdy jsem tady ulovil lončáka jsem byl venku asi třikrát a vždy jsem si alespoň v klidu srovnal myšlenky a vytvořil pracovní plán na rekonstrukci našeho domu. Až s podivem , jak je to vlastně všechno jednoduché - odtud. Pozoroval jsem většinou pár kusů srnčí zvěře , jinak se nic nedělo. Včerejší úterní večer jsem ven vyrážel asi o hodinu později, než mám ve zvyku. Usedl jsem na kazatelnu kolem půl osmé. Byly asi čtyři stupně pod nulou a téměř bezvětří. Všechno bylo přemrzlé a už chůze na místo čekané byla dosti hlučná. Zasedl jsem a otevřel okénko před sebou - směrem k vnadišti - a také okénko po levé ruce. Sice jsou odtud vidět lampy z nedaleké vesnice, ale také tím směrem stojí pár velkých bříz, mezi kterými občas černá zvěř prochází a mezi které jsem jim nasypal trochu kukuřice, abych je " zabrzdil ". Ale po nějaké chvíli už mi jas pouličního osvětlení trochu vadí a ono okénko zavírám. " Když něco přijde, půjde to i dopředu ". Asi po hodině slyším, jak mne něco obchází po zmrzlé trávě a napadaném listí - něco drobného a rychlého. Mohla to být kuna a mohlo to být také něco úplně jiného. Každopádně jsem se najednou přistihl, jak mi padá hlava a začínám klimbat.Statečně čekám. Bylo asi teprve půl desáté. "Ještě maximálně hodinu a balím to" , říkám si a snažím se udržet oči otevřené. Najednou slyším kroky a patrám po jejich původci. Na vnadiště přichází srnec a bere nabízené dobroty. Občas ho zkontroluji , abych podle jeho reakcí zjistil, jestli se v okolí neobjeví nějaká další zvěř. A jak tak na něho koukám, slyším najednou chroupání a mlaskání. " Takhle přeci srnčí nemlaská " , tak odkud to jde ?" Pomalinku otevírám okénko po levé ruce a už pouhým pohledem vidím mezi břízami černý flek. " Prase " proletělo mi hlavou a snažím se okénko zajistit, abych mohl střílet. Nojo, jenže se to nedaří. Nemůžu sakra najít ten háček a navléknout na něj provázek. "Srdce se chce asi podívat taky" říkám si a polykám, abych ho vrátil zpět tam, kam patří. A povedlo se, tep se uklidnil a provázek zahákl. Beru kulovnici a v puškohledu rozeznávám dvě selata , jak si pochutnávají na kukuřici. Vybírám jedno z nich a mačkám spoušť. Výstřel protne ticho noci. Přebiji a opět kouřím imaginární cigaretu. Srnec kupodivu zůstává na místě a jen občas jistí mým směrem. Po " dokouření" balím věci a jdu dolů. Nástřel hovoří jasně, rána na játra a čitelně pobarvená stopní dráha. Jdu asi dvacet metrů a nacházím zhaslou mladou bachyňku. Klobouk jde z hlavy dolů a do svíráku poslední hryz. Pocty ulovené zvěři a Dianě , ošetření zvěřiny a hurá domů. Další úspěšný večer a další lovecký zážitek. Lovu Zdar !