Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tohoto srnce jsem ulovil ještě v dobách kdy jsem nevlastnil loveckou zbran. Dostal jsem pozvání od kamaráda z Třebíče na lov srnce. Blížil se vrchol srnčí říje, a tak jsem se rozhodl že tedy pojedu. Ve čtvrtek usedám na vlak a kamarád mě čeká na nádraží. Přivítali jsme se a jeli k jeho domovu. Tam jsem se přivítal se zbytkem rodiny a už jsem dostával instrukce k lovu. Kamarád je velice zkušený myslivec a ledacos pamatuje. Hned večer sme se vidali na kazatelnu která stála na rozhraní lesa a vojtěškového pole. Již pár minut po usednutí pozorujeme první kusy srnčího. Mladý nadějný srnec prohání kolem betonové skruže srnu a běhají v kruhu lásky. To už ale spatřujeme další kusy vše krásně na dostřel ale srnci všichni nelovní nadějní. V tom z lesa vyráží kus. Je to srna a v těsné blízkosti její zástěry srnec. Honem beru do ruky dalekohled a už vidím srnce vidláka. Doprovod mi tiše šeptá starý nebude ale lovný je tak se ukaž. Oba dva kusy se zastavily a jistí další kusy které se pásly opodál. Pomalu natahuji napínáček, ale do srnce jako když střelí a se srnou se nám strácí v paprscích zapadajícího se slunce. A bylo po představení. No nic ráno je také den a vracíme se s nepořízenou, ale přesto nabití skvělými zážitky domů. Tam vše vyprávím a už plánujem nadcházející ráno. Ještě za tmy usedáme na tentýž posed. Pozorujeme pár tmavých fleků a čekáme na první světlo. Pomalu se rozednilo a najevišti stojí skoro ti samí herci co včera. Akorát vidlák nikde. Slunce je už poměrně vysoko a tak se chystáme jít domů. Když v tom na horizontě vidíme dva srnce a pozorujeme je při souboji. Je tam i včerejší vidlák. Ale lovit se kvuli horizontu nedalo. Dlouho netrvalo a srnčí souboj gradoval tak, že zmíněný vidlák odhání svého soka a strácí se nám z dohledu jako dvě malé tečky. No i to k tomu patří. Doprovod mi tiše řekne chvíli ještě vydržíme a už slyším jak tluče špačky. Netrvalo dlouho a přímo vedle kazatelny vyšel kus. Beru flintu do ruky dívám se přes puškohled a vtom vidím svého vidláka. Loktem strčím do doprovodu a říkám "je tady" v tom padla rána. Srnec se krátce poohlédnul a vyšlapoval jako kladrubák směrem do pole, vedlě něj se postavila srna poohlídl se nani a pokračoval dál. V duchu si nadávám že jsem jej minul, ale po chvilce pozorování vidíme jako kdyby srnci někdo přetal běhy. Docházíme k němu a nastává ta dojemná chvíle s předávání úlomky a se slovy " Upřímné Lovu Zdar" Srnec 3 roky uloven ráží 6,5*57 čistý průstřel srdce. Tímto moc děkuji svému kamarádovi a našim patronům za tento zážitek. Lovu Dík!