ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Ani jsem s ním nehnul:)
Ani jsem s ním nehnul:)
vloženo: 23.1.2014 15:39
autor: Kalous

úlovky (svět)

Osmerák
Osmerák
vloženo: 21.2.2012 05:54
autor: Josef Vršan

trofeje

Starý pán
Starý pán
vloženo: 24.7.2015 13:22
autor: Alois Kneifel

zvěř v přírodě

Při lovu
Při lovu
vloženo: 5.3.2017 16:50
autor: Václav Vašíček

zbraně

Kdo ho chce?
Kdo ho chce?
vloženo: 24.10.2015 22:52
autor: Karel Obrtál

fotopast

Náš král
Náš král
vloženo: 16.3.2018 19:58
autor: Petr Hruška

myslivecké umění

darček pre kamoša..
darček pre kamoša..
vloženo: 3.2.2016 16:29
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 236892 fotek (7 dnes)
  • 8156 videí (1 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9204 inzerátů (3 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 753475 komentářů fotek (6 dnes)
  • 12970 komentářů videí (1 dnes)
  • 3322308 hlasování fotek (52 dnes)
  • 56755 hlasování videí (4 dnes)
  • 38342 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 17 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Kamzík v srdci Jeseníků

Vysokohorskou turistiku jsem měl vždy rád a spojit ji s lovem kamzíka , to je sen asi mnoha myslivců a lovců. Jenže člověk míní a život mění. Před deseti lety jsem prodělal náročnou operaci a vše se změnilo. Turistika po úzkých horských chodnících ve skalách vzala za své a tím pádem i lov někde v Alpách. Byl jsem rád za to , že vůbec mohu myslivost dělat dál a navíc vám to změní pohled na svět.
Až nedávno jsem se na toto téma bavil s kamarádem Petrem a ten mě přivedl na myšlenku, zkusit to u nás. Zjistil jsem, že v Hrubém Jeseníku je několik lokalit s chovem a lovem kamzičí zvěře a začal jsem se o to zajímat. Naším dlouholetým hospodářem byl ing. Jirka Mlčoušek (dnes se na nás dívá z mysliveckého nebe) , jeho syn Jirka je hospodářem dnes a ten mi taky zapůjčil literaturu o kamzících ,které moc není, protože znalost a zvyky této zvěře, se sluší znát. Komu to jméno nic neříká vězte, že to byl člověk, jež zasvětil život kamzičí zvěří a zasloužil se spolu s jinými o to, že kamzík nebyl v Jeseníkách zlikvidován, coby nepůvodní zvěř. Je stále předmětem chovu a tedy i lovu . Nakonec se mi podařilo získat pozvání do revíru Medvědí hřbet . Měl jsem čekat na telefonát ,až začne kamzičí říje. Ta je začátkem listopadu.
To pozvání však přišlo dříve a nakonec jsem jel koncem října. Navíc jsem byl upozorněn , že můj průvodce bude spolužák z lesárny. Hodně jsem dumal , kdo by to mohl být , ale když mi zavolal a představil se jako Bezděk, nic mi to neřeklo.
V dohodnutý den jsem se sbalil a vyrazil na sraz v Koutech nad Desnou . Přijeli jsme skoro současně a když vystoupil, trochu jsem váhal , ale poznal ho. Byli jsme nerozluční kamarádi na lesárně, ale pak se naše cesty rozešly. Neviděli jsme se 45 let. Jméno si vymyslel ,aby mě překvapil, protože on moje znal od majitele honitby. Na jeho dotaz ,zda mě doprovodí i když neměl moc času , řekl. „ Tak toho beru“. Byli jsme z toho setkání trochu naměkko , objali jsme se a po krátkém hovoru jeli na chatu Petrovka. Vybalili jsme proviant a po panáku slivovice na setkání ,jsme šli šoulat do okolí. Nespatřili jsme ani chlup. „Zítra půjdeme pod Praděd ,tam je velká šance.“ : řekl mi Jirka. Později mi řekli, že patří k velmi dobrým průvodcům ,právě pro znalost kamzíků a hor.
Po návratu jsme sedli k červenému a klábosili do pozdních hodin. Po těch letech bylo o čem. Buzení ráno nehrozí, protože na kamzíka se chodí přes den.
Druhý den v deset hodin vyrážíme. Ráno přijel i jeho velký kamarád a spolumajitel honitby. Jde na jelena a tak jedeme společně. Rozcházíme se na cestě z Pradědu na Hvězdu a jdeme loveckým chodníkem směrem k Divokému dolu. Cestou narážíme na slušného jelena s laní a pak ještě na laň, šmolu a koloucha. Kamzíci nic. Vracíme se zpět a podzimní scenérie horských smrků borůvčí a horských travin je úžasná. Do toho se líně povaluje mlha a mírně fouká větřík .Prostě hory, jak je miluju. Potom začínáme scházet korytem potoka k Divokému dolu. Náhle před námi vyběhne osamocený kus kamzičí zvěře a vzápětí mizí v porostu. „ Slušný kozel , ale věděl o nás“: říká Jirka. Jdeme opatrně dál , ale už po vrstevnici, když tu slyším „ Ssst , jsou pod námi . „Zastavujeme se a prohlížíme. Vítr je dobrý a jsou od nás asi osmdesát metrů. Samé mladé kusy ,tak do tří let. „Chci , abys střelil něco většího nad slecha“ : šeptá Jirka. A v zápětí slyším : „Ten vlevo, co vyšel ,je dobrý kozel. Toho střel.“ Hledám v puškohledu ,až ho spatřím . Jenže kamzík zachází za hranu lesa a celý rudl jde opačným směrem od něj.
„Jdeme za ním“: velí Jirka . Mám obavy, že ho v tom borůvčí posetém větvičkami a jehličím, zradíme. Ale po 20 metrech ho opět vidíme. Vrací se k rudlu. „Běž potichu za ten smrk a až to půjde střílej“. Nervy jsou napjaté k prasknutí. U stromu se snažím opřít flintu o strom , ale trochu mi překáží větve. Dostávám kamzíka do puškohledu , s tím ,že jsem zkroucený jak paragraf. Snažím se ustálit křížek a zklidnit dech. Když mám pocit ,že to sedí , střílím. Kamzík po ráně odbíhá směrem k rudlu. Po třiceti metrech mizí za hranou lesa. „Minul jsem“: říkám rozpačitě. „To mi ani neříkej“: slyším Jirku. „Jdi na nástřel a já jdu k té hraně“. Poslechnu a jdu hledat. Tam nic. Dívám se zpět ke stromu od kterého jsem střílel . Zdá se mi moc blízko a proto sestupuji níž a znova hledám barvu. Najednou ji vidím a kousek dál další a další. Volám na Jirku: „ Mám tu barvu“ a slyším jeho odpověď : „ A já mám kamzíka.“ Neskutečná úleva a pocit štěstí.
Zase si ze mne udělal legraci , což on dovede. Moc dobře slyšel, jak odkazuje a byl si jistý, že leží za tou hranou . Potom mi to řekl. Mě však poslal na nástřel, ať se trochu potrápím.. Tohle mu však promíjím s radostí.
Přicházím ke kamzíkovi a pak si ho společně prohlížíme. Jirka odhaduje pět možná šest let. Už je přebarvený v zimní srsti . Dostává se mu všech mysliveckých poct . Mě následně také.
Pak to začíná . „Chodník je asi třista metrů nad námi do kopce“ : slyším Jirku. Takže táhneme společně kamzíka, který má okolo čtyřiceti kil. Nahoře už možná sto. Místy odpočíváme , ale spíš asi kvůli mně. Na chodníku čeká Jirkův kamarád, který slyšel výstřel. Přeje mi a pomáhá nám dalších asi několik set metrů k autu.
Mokrý, unavený ,ale šťastný, lezu do auta. Jedeme na Švýcárnu dodat energii. Pak jedeme na chatu.
Na Petrovce se mezitím sešlo ještě pár hostů , kteří mi přeji „Lovu zdar“ a po vyvěšení kamzíka jdeme dovnitř oslavovat . Je určitě co. Potom ještě proběhne pasování na „Lovce kamzičí zvěře“ majitelem honitby a moje poděkování všem, co mi to umožnili. Začíná volná zábava ,plná historek a zážitků všech zúčastněných. To jsou neopakovatelné chvíle , které jsem už zažil mnohokrát ,ale poprvé při lovu kamzíka.
Pozdě večer padám únavou do postele.
Druhý den se loučím s ostatními , co ještě zůstávají a přeji jim také úspěšný lov. Pak se loučím i s Jirkou a slibujeme si ,že se určitě ještě sejdeme.
Děkuji také všem patronům myslivosti ,kteří při mně stáli a rovněž pomohli k tomuto zážitku a velmi dobrému úlovku.
Střílel jsem mannlicherkou 8x57JS náboje Norma Vulkan.
vložil: Jiří Fof
vloženo: 27.10.2022 14:29
zobrazeno: 9172x
hodnocení: 30 hlasů



Komentáře:

6.1.2023 13:35 vložil petr marek
Ještě jednou, Jirko, Lovu Zdar. Moc pěkně a poutavě napsáno.
16.11.2022 09:55 vložil Ján Burian
Lovu zdar!
2.11.2022 18:41 vložil Jan Kitzberger
Omlouvám se za záporný hlas, přeťuknul jsem se. Krásný příběh, Lovu zdar!
31.10.2022 08:16 vložil Petr Hruška
Lovu zdar.
31.10.2022 07:30 vložil Kamil Plíšek
Lovu zdar a díky za příběh! 1***
30.10.2022 21:41 vložil Blanka Klatovská
Lovu zdar.
30.10.2022 19:48 vložil Milan Dejda
Lovu zdar
30.10.2022 10:57 vložil Jiří Fof
Děkuji za komentáře a p. Vlosovskému přeji brzké uzdravení.
29.10.2022 11:16 vložil Zdeněk Urban
Lovu zdar!
28.10.2022 12:38 vložil michal velecký
Lovu zdar!
28.10.2022 11:30 vložil Milan Jirmann
LOVU ZDAR!!!
28.10.2022 08:45 vložil Jiri Horvath
LOVU ZDAR!!!!! Parádní čtení.
28.10.2022 07:26 vložil Bohumír Petříček
Lovu zdar!
28.10.2022 02:23 vložil Jaroslav Vlosovský
Pěkné čtení. Některé pasáže mi připomínají dnešní stav po operaci u mne. Přeju hodně zdraví a Lovu zdar.
27.10.2022 23:16 vložil Zbyněk Oliva
Lovu zdar!!! Příběh 1***
27.10.2022 22:45 vložil František Mlčoch
Upřímné Lovu Zdar! Pan Mlčoušek je také znám jako "kamzičí táta".
27.10.2022 22:03 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar!Dík za krásné čtení.Též zmiňované lokality znám,Jeseníky máme velmi rádi,máme je za humny:)Na jednom treku cestou od Myslivny na hřebenovku Vysoká hole-Skřítek jsme na Kamzíky jednou narazili.
27.10.2022 21:09 vložil Jiří Cikryt
Lovu Zdar! Jeseníky jsou můj rodný kraj, táta tam sloužil 30 let v Horské službě. Nádhera.
27.10.2022 20:24 vložil Jiří Janda
Pěkně popsané. Lovu zdar !!!
27.10.2022 17:54 vložil Milan Švanda
Lovu zdar....
27.10.2022 17:35 vložil Luboš Makrlík
Lovu Zdar. Díky za nádherný a poutavý příběh.
27.10.2022 15:10 vložil Michal Mahr
Lovu Zdar,Jeseníky jsou srdcovka a kamzík do nich určitě patří.
27.10.2022 14:49 vložil Václav Vašíček
Hezký článek, který mne dostal do lokalit které znám, jsou to nádherná místa. K úlovku přeji veliké LOVU ZDAR!!! (p. ing. Jiří Mlčoušek mne v kurzu v roce 1978 učil ze zoologie)

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.