lišky od hřbitova - úlovky (ČR, SR) - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17210)
• úlovky (svět) (2156)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42928) (2 dnes)
• zvěř v zajetí (3711)
• příroda (38973) (1 dnes)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13494)
• zbraně (2566)
• lidé (4647)
• fotopast (15435) (3 dnes)
• myslivecké umění (4815)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (6999)
• ptactvo v přírodě (19978)
• hmyz v přírodě (7014)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15507)
• myslivecké stavby (3919)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24415) (3 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Jelen Křivoklát říje
vloženo: 23.2.2017 12:04
autor: Radim Pátek

úlovky (svět)

neptun
vloženo: 17.2.2012 09:41
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Říje 2012
vloženo: 2.2.2013 10:48
autor: Aleš Náhlý

zvěř v přírodě

...
vloženo: 8.1.2013 08:29
autor: Marek Drha

zbraně

Nové zapažbení lankasterové jednušky Nowotný,moje práce.
vloženo: 27.9.2019 20:25
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
vloženo: 22.10.2016 19:37
autor: Jindřich Mach

myslivecké umění

Rytina
vloženo: 5.1.2018 16:03
autor: Jiří Netík

• 236166 fotek (8 dnes)
• 8109 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9206 inzerátů (5 dnes)
• 299 diskuzí (0 dnes)
• 752408 komentářů fotek (23 dnes)
• 12948 komentářů videí (0 dnes)
• 3316348 hlasování fotek (86 dnes)
• 56665 hlasování videí (1 dnes)
• 38156 registrovaných uživatelů
  2 dnes nových, 18 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

lišky od hřbitova

Lišky od hřbitova.
A zase na potřetí a de fakto za barákem. Jde totiž o příměstskou lokalitu v opačné části honitby než jsem zatím lovil. Pod svícnem bývá největší tma a nebýt sněhové kalamity která utla mé pravidelné výjezdy do vzdálených liščích částí honitby, ani bych o nich nevěděl. Začalo to minulou středu, kdy jsem pouze došel k zahrádkám nad nedalekým hřbitovem. Zasedl jsem v bílém s trojnožkou u plotu jedné z nich, s výhledem na louku v údolí pod sebou a asi sto metrů vzdálený smrkový remíz. Dobrý vítr a krytá záda, po půl hodině tedy zkouším vřeštidlo. Další hodinu však klid a tak pomalu přemýšlím o odchodu a sumíruji další případná místa dosažitelná pěšky, když se jako blesk za smrčiny vyřítí liška, na poli dělá kolečko a mizí zpět v krytu. Marně dumám co ji zradilo, přesto odklápím krytky a připravuji napínáček. Trvá to necelou minutu, když se pod smrky znovu vynořuje a doslova letí po horizontu těsně následovaná druhou kmotrou. Stoupám si abych alespoň viděl kam tak spěchají, ale mizí za vrcholem pole. Dělám tedy i s trojnožkou pár kroků, abych viděl stráň ke hřbitovu, když spatřím hlavu lišky mířící ke mě. Pouštím dalekohled a pokládám kulovnici do vidličky. Liška prudce zaráží, než se s ní však stačím srovnat, rozhoduje se že bílá trčící kupa u plotu je nejvýš podezřelá a pádí zpět do remízu. Vedu ji sice v puškohledu, ale ránu v běhu nechci riskovat. Balím tedy věci a s brbláním pomalu postupuji zpět ke hřbitovu. Na konci plotu ještě naposled kontroluji louku pod sebou a k mému úžasu tam sedí liška a doluje myš. Opírám se tedy o kůlek a na sto metrů ji posazuji kříž na plece. Bohužel je pod ní krom hřbitova též obydlená část města a tak ji bez rány pomalu sleduji, jak zatahuje do smrkové stěny nad cestou. Oklepávám sníh a s těžkou hlavou mířím domů. Ve čtvrtek už je sjízdno, máme však přípravu mysliveckého plesu a ke hřbitovu tedy přijíždím poměrně pozdě. Sedám si tentokrát v tmavém pod smrky hned nad cestou. Smrčina je však „upadlá“ pod loukou a tak mám dost zkrácený výhled. Liška se skutečně po hodině vyhupuje na horizontu, ale všimnu si ji až na padesáti metrech, jak rychle kluše ke krytu. Táhnu s ní a myškuji, ona mne však bez zastavení míjí a mizí ve stěně. Naštěstí si mě s dobrým větrem vůbec nevšimla, ale krom dvou ušáků se ten večer již nic neobjevuje. V neděli tedy měním taktiku, ale ne místo. Přivážím si sem dopoledne malý skládací posídek a louku před smrky lehce cukruji granulkami. Zasedám brzo za dost hustého mokrého sněžení. Po hodině ze zahrádek přihopká kuna a luxuje na louce granule. Je dost velká, rozhodně větší než svrbění mého pravého ukazováku a tak ji pouštím s jistotou očekávaného přívalu lišek. Čemu však při lovu lišek říkat „tutovka“ marně přemítám téměř do půlnoci. Pondělí, mění se počasí (jak jinak) a po krátké a husté chumelenici se vybírá a prudce ochlazuje. Pomalu stoupám od hřbitova po cestě hustě překřížené několika liščími stopami. Co se to tu zas děje, proč alespoň jednou nedodrží stanovený harmonogram? Marně přemýšlím, když s hlasitým křupání stoupám k posedu. Ostrý měsíc za zády sice zhoršuje viditelnost na jiskřícím sněhu, zato dobře stínem pohlcuje nohy posedu a na nich nohy mé, trčící ze stěny. Po čtvrt hodině zpozoruji pohyb pod smrky vlevo. Na sedmdesáti metrech pomalu vychází na louku liška. Naštěstí má pohyblivější strana a tak když zastaví na osvětlené ploše s hlavou stále natočenou ke mě, ustaluji bod na plecích a na nic nečekám. Mrazivý vzduch a stěna smrků zesilují a prodlužují třesknutí 222.remingtonu tak, že po dlouhé době po výstřelu mrknu a na chvíli ztratím přehled. Liška však předpisově „daunuje“ a bez jakéhokoliv odkazování zůstává ležet na místě. Přebíjím a schovávám prázdnou patronu a pomalu, dnes jaksi zpožděně mi začíná tlouct divoce srdce. Píšu ženě SMS že se podařilo, ale že to není ta pravá a tak se ještě zdržím. Pobaví mě její odpověď, že ránu slyšeli, ale že už s dětmi leží tak ať se trochu ztiším. Po dvaceti minutách se objevuje první zajda a probíhá kousek od ležící lišky. Druhý se pak vyřítí z opačné strany a kolem plotu peláší na zařazený nejvyšší stupeň. Zpozorním, vítr ode mne ani od lišky nemají. Zvětšuji přiblížení optiky a po chvíli vidím ve dvě stě metrech na louce klusající další lišku. Tak přeci, ty budeš ta pravá. Problémem je, že liška má dost naspěch a míří přímo k té ležící. Ve zvětšeném puškohledu na bílé ploše ztrácím přehled, jak je od ní daleko. V okamžiku kdy přibrzdí a zvedne hlavu, trochu zbrkle odmačkávám spoušť právě v okamžiku, kdy se dá prudce do pohybu. Liška se přikrčí a dlouhými skoky mizí pod smrky. Tak tohle si za klobouk určitě nedám, říkám si když slézám a pomalu postupuji po čerstvých stopách houštinou. Žádná barva a dole už čáruje po korytě potoku. Cestou zpět nacházím také mostek pod cestou, odkud má vyjito ta první. Při návratu na louku beru úlomky a konečně přicházím k mladé ale notně vykrmené lišce. Koukám na měsíc, přemýšlím co vše dnešku předcházelo a o co to mohlo být lepší a i přes to děkuji Dianě její přízeň. Lovu zdar.



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.