ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

První muflon
První muflon
vloženo: 28.8.2012 13:51
autor: Dalibor Hyncica

úlovky (svět)

Ruja 2020
Ruja 2020
vloženo: 2.10.2020 06:25
autor: NH

trofeje

Říje 2012
Říje 2012
vloženo: 2.2.2013 10:48
autor: Aleš Náhlý

zvěř v přírodě

Černá
Černá
vloženo: 11.11.2019 08:52
autor: Děda z lesa

zbraně

Rytina zásobníkové botky, moje práce.
Rytina zásobníkové botky, moje práce.
vloženo: 4.10.2019 20:27
autor: Stanislav Satoria

fotopast

Rys u strženého srnčete.
Rys u strženého srnčete.
vloženo: 30.1.2019 22:44
autor: Lubomír Černý

myslivecké umění

srnčie
srnčie
vloženo: 12.3.2017 19:01
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 236467 fotek (6 dnes)
  • 8128 videí (1 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9189 inzerátů (1 dnes)
  • 289 diskuzí (0 dnes)
  • 752865 komentářů fotek (5 dnes)
  • 12957 komentářů videí (0 dnes)
  • 3318815 hlasování fotek (65 dnes)
  • 56704 hlasování videí (1 dnes)
  • 38229 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 7 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Povedená čekaná

bodové hodnocení: 118 CIC
váha: 70 kg
věk: 4 let

Po zhruba měsíční odmlce jsem se konečně mohl opět těšit na večerní čekanou. Předpoklady, že by mohla být úspěšná hrály v můj prospěch. Sněhová pokrývka dosahovala místy až několik desítek centimetrů, přemrzlá, a tudíž tichý pohyb v ní byl naprosto nemožný. V případě, že se bude blížit nějaké to prasátko, která v poslední době začala celkem pravidelně navštěvovat vnadiště, tak mě dostatečně včas upozorní, abych byl připraven, nikoli překvapen jejich příchodem. Jelikož se měsíc blížil pomalu, ale jistě k úplňku, vůbec nevadilo, že ho zakrývaly mraky. I přesto dokázal osvítit kraj pod sebou. Společně se sněhem dokázal vytvořit takřka ideální podmínky pro čekanou. Celý den jsem měl takové tušení, že dnešní čekaná by mohla býti ta zlomová a mně se podaří ulovit v našem mysliveckém spolku první prase.
Krátce po půl osmé se vydávám od auta na kazatelnu. Sníh pod nohama křupe a říkám si, že můj přesun na kazatelnu musí vyplašit veškerou zvěř na kilometr vzdálenou. Usedám do křesla, otvírám okýnko a cítím jak i nepatrný vítr vane směrem přímo do kazatelny. Viditelnost je ideální, dalekohled jsem klidně mohl nechat doma. Vše hraje v můj prospěch, jsem připravený vydržet dlouho do noci.
Dlouhou dobu se nic neděje, čas pomalu plyne, užívám si to nádherné ticho, které nepatrně narušuje potok tekoucí v dáli. Občas se objeví zajíc. Kolem půl 10. mi pod kazatelnou přetahuje liška, kterou jsem tak tak zaregistroval očima a už byla opět v lese. Čas se pomalu blíží k půlnoci a já přemýšlím nad loveckými zážitky , které jsem zažil na tomto místě jak s taťkou, tak i s kamarádem Jirkou. Kolik úspěšných společných čekaných jsme zde již zažili. Když v tu chvíli ticho naruší podezřelý šramot, nesoucí se z lesa, který pomalu nabírá na síle a už se dají rozpoznávat jednotlivé kroky v přemrzlém sněhu. Pomalu se přibližují blíž a blíž a já již netrpělivě čekám, kdy se černý rytíř ukáže v plné své kráse na louce. Flintu mám již připravenou v okýnku, avšak prase ne a ne vylézt na louku. Jsou slyšet kroky asi 20 metrů od kazatelny, jak stále přešlapuje v močálu, kde vyvěrá spodní voda a ne a ne vylézt na vnadiště. Udělá vždy jen pár kroků a jistí, opět pár kroků a zase...Opakuje se to několikrát po sobě a mně dochází, že budu mít tu čest zřejmě se starším a velmi opatrným rytířem. Přijde mi, že to trvá snad věčnost. Ani nedutám a poslouchám kroky, které jsou doprovázeny čvachtáním vody. Nyní už se kroky přibližují ke kraji louky a já netrpělivě vyhlížím, kdy se konečně objeví ,,venku“. Opět nic a zase se vrací do mokřadu. Vždy je slyšet jen pár kroků, které urazí a několika vteřinové ticho. Konečně opouští kryt lesa a vytahuje směrem ke vnadišti. Ve vteřině obeznávám nám již dobře známého kňoura, který nás ,,školil“ již od podzimu. V tu chvíli se do mě dává nám všem dobře známá lovecká horečka...Na nic nečekám, pouštím bod a usazuji červenou tečku na komoře. Tisknu spoušť. Tichou nocí se rozezní rána, která je doprovázena dlouhou ozvěnou. V záblesku vidím, jak prase zatahuje do míst, odkud před několika vteřinami vytáhlo. Volám taťkovi a popisuji mu v rychlosti celou situaci. ,,Na nástřel nechoď, přijeď pro mě domů, vezmeme psa a půjdeme tam spolu.
Cesta domů trvá jen chvilku, oba dva – taťka i Aslan už na mě netrpělivě čekají venku. Cestou do lesa mu podrobně popisuji, jak se vše událo. Jsme konečně na místě. Po příchodu na nástřel nevidím ani kapku barvy. Nechávám psa nástřel pořádně ověřit, Aslan napíná barvářský řemen a ukazuje mi směr, kterým prase odbíhalo. Po zhruba 5-ti metrech nacházíme na sněhu velký stříkanec barvy a další a další...Barvy přibývá, dostáváme se do lesa, kde je barvy víc a víc. ,,Do několika desítek metrů ho musíme najít,“ říkám taťkovi. Postupujeme dál a dál, stopu divočáka doprovází souvislý pás barvy, avšak zhaslé prase nikde není. Barva neustává, urážíme stovky a stovky metrů, barvy stále tolik, jak kdybychom šli s kropáčem a kropili...
Po necelým kilometru vychází stopa na lesní cestu, vedoucí revírem. Asi 300 metrů si prase ulevuje od náročného terénu a postupuje v koleji cesty. Přicházíme k houštině, která je u cesty a zde prase zatahuje dovnitř. Zde přerušujeme noční dosled – kilometr a čtvrt dlouhý. Počkáme na ráno až se rozední, jak z hlediska bezpečnosti, kdy je zřejmé podle velikosti stopy, že se nejedná o nějakého 20-ti kilového čurdu, tak i kvůli tomu, aby prase mohlo zalehnout a případně zhasnout. Ráno nemůžu dospat, ihned po rozednění opět vyrážíme na místo, kde jsme v noci s dosledem skončili, obcházíme houštinu s domněním, že stopy ven už nepovedou. Avšak mýlíme se, prase houštinu prošlo a postupuje dále. Vydáváme se tedy po stopě za ním, barva lehce ubývá, avšak stále jí je dost. Vystupujeme do prudké strže a přelézáme přes polomy.
Dostáváme se na opět tu samou cestu, kterou už jsme jednou přecházeli. Stopa vede přes cestu a znovu do kopce do husté smrkové houštiny, která později přechází v paseku, která pomalu zarůstá náletem. Obcházíme houštinu se zarůstající holinou a stopy ven nevedou. Na hraně lesa a holiny je posed, na který usedá taťka s kulovnicí. Já obcházím celou houštinu s pasekou a ujišťuji se, že stopa ven opravdu nevede. Nevede!!
Dostávám se tedy na místo, kde vedla stopa dovnitř a pouštím se společně s Aslanem do víru husté smrkové mlaziny s vidinou, že prase bude již zhaslé. Prodíráme se mlazinou, prase stále barví. Nacházím i záleh, značně zabarvený a následně lehce přerytý. Vylézáme ven z houštiny, jejíž přechod v paseku je tvořen 2-3 metrovými nálety smrku. Barva ustává a stopa vede do dalších náletů. Najednou registruji pohyb přede mnou. Z pod dvou smrčků se vyvalilo prase a pomalu začalo odcházet. Volám na taťku : ,,tati, prase..!!“ Odvracím zrak od prasete k posedu, kde sedí taťka a vidím, jak už má taťka prase v kříži, táhne s ním a v momentě, kdy přechází z paseky do vysokého lesa padá rána. Přesnou ranou na 120 metrů ho zasáhl přesně na komoru, prase se zlomilo v ohni a silně odkazovalo. Vypouštím psa a s napětím očekávám jeho chování u odkazujícího kusu. Obezřetně se přibližuje k odkazujícímu praseti, v kruzích ho obíhá a hlásí. Avšak na přímý kontakt nejde.
Pomalu přichází taťka a oba stojíme na zhaslým kňourem a pozastavujeme se nad silnými zbraněmi, které několik centimetrů vylézají ven. Souběžně se oba podivujeme nad neuvěřitelnou vitalitou černé zvěře. Nyní se konečně přesvědčuji o místě zásahu ranou, kterou jsem ho postřelil. Zřejmě vlivem lovecké horečky jsem si ránu strhnul a zásah šel na měkko, na trávník. Výstřel, který celou cestu tak silně barvil, byl ucpaný střevem. Proto ke konci stopy již barva nebyla.
Jak velí tradice, jsou uděleny pocty ulovenému černému rytíři, předání úlomku a poblahopřání – Lovu zdar – k úspěšnému lovu a také k prvnímu praseti u nás v honitbě. Obratem děkuji taťkovi za přesnou dostřelnou ránu s velikým uznáním jeho střeleckých schopností. Teď už nastává ta rutina a to vyvrhnutí a dotažení k místu, kam pro něj budeme moci dojet autem. Naštěstí jsme nebyli daleko od cesty a tak transport po sněhu nebyl až tak náročný.
Má radost byla nepopsatelná a to hned z několika důvodů. Ať už z uloveného kňoura, tak i z chování Aslana u kusu, kdy měl první zkušenost s živou – odkazující zvěří.
Celková délka dosledu byla bezmála 2 kilometry. Hmotnost vyvrženého kňoura 70 kg a věk byl určen na 5 let. Děkuji patronům, že mi byli při lovu nakloněni. Myslivosti a kynologii zdar!!!
vložil: Honza Pešl
vloženo: 29.3.2016 16:50
zobrazeno: 21299x
hodnocení: 63 hlasů



Komentáře:

2.12.2020 09:01 vložil Honza
Pěkný lov i příběh. Lovu zdar!
31.10.2016 00:50 vložil Ing.Eduard Slad
Lovu zdar
24.7.2016 15:17 vložil Lukáš Bernklau
Lovci přeji upřímné LOVU ZDAR! Nic jiného sem nepatří...
8.5.2016 07:44 vložil petr jamný
LOVU ZDAR.Vzhledem k váze velmi slušné zbraně.Na ty blbé řeči kolem se vykašlete.
28.4.2016 19:51 vložil Josef Hanzlík
Naprostý souhlas s p.Chalupníkem.Víte,ono je to možná také tak trochu,jako s učením se cizí řeči,nebo se schopností zapamatovat si a učit se.Také jsem vyrostl se zálomkem,kůzletem,telkem a lovudíkem.No a v určitém věku to všechno přehodnotit,naučit se zapamatovat a bezchybně používat,bohužel,moje omezenost na to prostě nemá.Já v tom Honzovo vyprávění spíš našel jinou věc.Spolupráci s tátou a způsob,jakým o něm mluví.Taťka-výchova a vztah těch dvou.Asi můžu závidět.Proti tomu je trávník úplná prkotina.
15.4.2016 12:42 vložil Leon Zumr
Lovu zdar P.S.To by mě určitě hodně dlouho bavilo stát jak debil pod stromem se zálomkem na klobouku :-)))
9.4.2016 14:46 vložil Josef Vacik
Přeji srdečné LOVU ZDAR !!!!! Já takové ale nelovím :).......
7.4.2016 07:20 vložil Petra Štěpánková
Lovu zdar!!
2.4.2016 21:11 vložil Jiri Krampera
Lovu Zdar!
2.4.2016 10:30 vložil Karel Chalupník, MVDr.
...a kozy náhodou mohou být někdy i móócc hezký, pane kolego Lengyeli :-)
2.4.2016 10:26 vložil Karel Chalupník, MVDr.
...jo...a v Jeseníkách se říká kolouchovi telko a na Jižní Moravě je každý na honě honec, i když má flintu. Ale česká myslivost na to nedojede. Ta dojede bohužel na jiný věci.
2.4.2016 10:21 vložil Karel Chalupník, MVDr.
Prokristovy drahý rány....myslivecká mluva ano, ale ne hystericky, fundamentalisticky jako v dobách národního obrození, kdy se kapesníku říkalo nosočistoplena! K téhle popudlivé hysterii inklinoval po osmdesátce i dr. Kovařík, kterýho si jinak velmi vážím, když se stařeckou umíněností trval na paličkáči místo paličkáři. Stejně jako se dřív běžně používal Lovčí dík z něm. Weidmannsdank! Projel jsem si knihovnu...zálomek za klobouk používá Marcha, Šiman, Březina, Vrba a protektorátní slovník Weidmannssprache taky. Janda, Javůrek a novější literatura po 70 letech úlomek, Ganghofer používá dokonce zlomek. Na starým foru jsem totiž sbíral krajové odlišnosti myslivecké mluvy ala argot pro matku přítele své dcery, která krajová nářečí učí na fildě v Brně. Germanismy byly a jsou běžné, u staré generace srnec šrekuje (z něm. Schreck-hrůza) místo báká či leká (co z toho je myslivecky správně ??? :-), lovecké (myslivecké nebo lovčí??? :-) právo se na Šumavě řekne Jégrrecht. Stejně jako internista řekne levé komoře a síni levé srdce, z čehož anatom roste, když srdce je jen jedno, v Čechách se říká limonáda, na Moravě sodovka. Proboha, už je to tady jak ve Slavnostech sněženek. Zduř, jdu čistit krmelce místo těchto neproduktivních blábolů...nebo jdu čistiti základ či jesle? Do jeslí ale chodí děti...
1.4.2016 20:36 vložil Jiří Lengyel,starší
o-vypadlo mě-Nedělejme z mladých myslivců ignoranty vždyť si mohou říci,a zapomenou rychle co se naučili -Jaká pak myslivecká mluva va,stejně každý říká něco jiného......
1.4.2016 19:32 vložil Jiří Lengyel,starší
Vážení,víc jak foto uloveného divočáka i mě upoutal literální um piatele,protože chvála ne sebe nenechala čekat i já se připojímAle,Vaážení pisatelé,Vaše starosti byvh chtěl mít,čtení na půl hodiny a dozvídám se,co je myslivečtější,trávník nebo bachor,to je to tak důležité?Vůbec mě nevadí,když při vyvrhování divočáka lovec řekne:Měl plný žaludek žaludů,či bukvic.....Ale již podstatně horší je,když myslivec,kterého si vážím pro jeho profesi a hluboké znalosti o zbraních napíše,že je mu jedno,úlomek-zálomek.A vrchol všeho,že kdesi "myslivci" říkají srnčeti kůzle p budou tvrdit,že se to tak u nich říká od dávna.Pro Boha,víc jak 70let jsme se myslivecky vzdělával buˇv kurzech,či lesnických školách,kde se stále berou ty hnusné paskvily?Srovnejme komácí kúzle se srnčetem.Ano kůzle je jako malý tvor roztomilé,ale co zněj vyroste?Hubená koza s rohy a vemenem,zavřená ve chlívku.Srnče,vyroste z něj krásná zvěř,vždyť ne na darmo se říká,že srnčí je nejkrásnější zvěří.Nedělejme z mladých myslivců ignoranty,jaká pak.Myslivecká mluva je uchu lahodící,používejme ji,zanedlouho to bude jediné,co nám z naší slovutné myslivosti zbyde...
1.4.2016 13:15 vložil Miroslav Kučera
Lovu zdar!
1.4.2016 12:12 vložil Petr Šindelář
Lovu zdar!
1.4.2016 09:20 vložil Pavel Štěrba
Tak slehnout může taky chalupnice či selka:-) A dokonce může slehnout chalupnice sedlákovi a selka chalupníkovi:-) Jen ale doufám pane Chalupníku, že tím kdo dává klukovi kartáč nemyslíte mne. Už bych to taky dál nerozváděl, upřímně řečeno, že někdo říká žaludku prasete bachor slyším prvně. A jestli jsem to někdy slyšel, tak asi na půl ucha...
31.3.2016 23:05 vložil Jan Horáček
Z drobného upozornění se stal obrproblém. Honza byl pochválen za literární nadání a jemně upozorněn, že má co zlepšit. Určitě to pochopil a i "lovu zdar" přidal. To je chvályhodné. Upozorněn byl proto, protože zkrátka myslivec by měl mluvu znát neb tato je jedním z pilířů naší myslivosti. A jestli se tady někdo, potažmo vzdělanec, holedbá, že říká zálomek místo úlomek a kůzle místo srnče, tak patří mezi ty, co kazí dojem o nás myslivcích. A snad je na to ještě hrdý! MVDr. Chalupník zřejmě nikdy neslyšel jak je to krásné, když opravdový a znalý myslivec mluví dokonalou mysliveckou mluvou. Myslivosti zdar.
31.3.2016 21:54 vložil Radek Dlouhý
Pěkně popsaný lovecký příběh.Lovu zdar!
31.3.2016 21:14 vložil Karel Chalupník, MVDr.
Kolego Štěrbo, i když jsem pouhý Chalupník, i u mě se může svině oselit:-) I oprasit nebo třeba okotit či slehnout. Ono je to vcelku jedno. Já taky říkám pořád zálomek místo úlomku a u nás na Vysočině se krajově říká srnčeti kůzle. Jedno ale není, pokud mladýmu zapálenýmu klukovi dáváte takový kartáč a znechucujete mu pro nepodstatnou drobnost jeho upřímný zájem. On je každý fanatismus, ze kterého navíc vyvěrá snaha někoho pořád peskovat, špatný. Psal sem kdysi jakýsi Daksl Kopov, nebo tak nějak...a ten každého hystericky peskoval (protože mu šlo jen o to peskování, ne o věc jako takovou) za rigidní mysliveckou mluvu. Přitom sám neustále používal výraz ECHT GOLT, překl. pravé zlato. A chudák přitom nevěděl že je to německy správně ECHT GOLD...rvalo mně to jako germanistovi uši, ale peskovat jsem ho potřebu neměl...spíš mně ho bylo líto. Ono je vůbec dobrý zamést si před vlastním prahem...
31.3.2016 20:00 vložil Janek Skýpala
Chtěl bych se omluvit Janu Horáčkovi, protože jsem zpětně prošel několik mysliveckých publikací a opravdu v Myslivecké mluvě je uváděn u černé zvěře bachor. Ale ve dvou učebnicích myslivosti není zmiňován.
31.3.2016 18:08 vložil Josef Vyskočil
No vždyť to říkám chtěla jste být za chytrou. ale OK.
31.3.2016 17:59 vložil Tomáš Pakan
Honzo díky za odpo.Takže od 18 let to musíš byt hodně zapálený myslivec a od mala k tomu vedený,dávám palec nahoru. Já začínal také v 18 letech. Mladí v před..
31.3.2016 07:48 vložil Erika Doležalová
Nikdo nikoho nestíná (a já už vůbec ne), kdybyste četl pozorně, napsala jsem pouze to, že kolega Horáček má pravdu. Kdybych chtěla někoho "stínat", tak napíšu, že je toho kňoura škoda - pokud je 4letý, jak je napsáno v úvodu - ale to by zde zas bylo xy komentů o závisti, takže to neřeším. Panu Pešlovi Lovu zdar, příběh je pěkný. (jo a hledat jsem to nemusela proto, abych to věděla :-))) ale proto, aby to věděli ostatní, opravdu nemám v hlavě přesné znění všech knih co mám doma)
31.3.2016 07:06 vložil Josef Vyskočil
Trapný netrapný Eriko já už si nemusím nic dokazovat, ale honit si tady triko mě přijde nedůstojné, mladej se chtěl pochlubit a vy ho tady stínáte za takovou hloupost a to , že musíte hledat někde ve slovníku že má černá bachor jenom svědčí o tom, že vy jste to taky nevěděla.
31.3.2016 01:52 vložil Honza Pešl
Lovu zdar!!! Pro pana Pakana: Je mi 21 a lovím necelé 3 roky.
30.3.2016 23:56 vložil Tomáš Pakan
Honzo přeji ti velké lovu zdar. Zase tu někteří řeší detaily. Jakoby nikdo z nich nikdy nebyly mladí a nějakou tu chybku neudělali.. Za mě supr lov a popis jestě lepší. Jen tak dál a vůbec se neostýchej v lovu DIOČÁKŮ. Jen se zeptám jestli můžu jak dlouho lovíš a kolik ti je ? Děkuji.
30.3.2016 22:16 vložil Jan Horáček
Děkuji všem, kteří se mě v této diskusi věcně zastali. Mně nezbývá nic jiného, než Honzovi vytknout chybu ve věci "lovu dík". To je chyba mnohem horší než ten trávník. Lovu dík se nepíše nikde, v žádné literatuře. Myslivosti zdar.
30.3.2016 22:15 vložil Pavel Štěrba
Dobře Eriko, u chalupníka se prasnice oprasila, měla prasátka. U sedláka se svině oselila, měla selátka. Ale jo, vzdávám se, i když je u mne bachor nesmysl. Ti Vaši autoři jsou v přesile...
30.3.2016 21:08 vložil Leoš Lukášek
Lovu Zdar!

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.