ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

životní srnec
životní srnec
vloženo: 7.6.2013 22:03
autor: Milan Bandik

úlovky (svět)

neptun
neptun
vloženo: 17.2.2012 09:41
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

moje tvorba
moje tvorba
vloženo: 9.4.2013 12:53
autor: Miloslav Šlapanský

zvěř v přírodě

Kus
Kus
vloženo: 12.5.2019 09:14
autor: Děda z lesa

zbraně

Luxus!
Luxus!
vloženo: 20.2.2012 16:53
autor: Michal Jaroš

fotopast

Lovec a kořist
Lovec a kořist
vloženo: 5.6.2015 15:41
autor: Jindřich Ruml

myslivecké umění

Autor neznámý I.
Autor neznámý I.
vloženo: 14.1.2017 13:48
autor: Jindřiška Padalíková
Statistika
  • 236493 fotek (7 dnes)
  • 8131 videí (2 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9190 inzerátů (4 dnes)
  • 289 diskuzí (0 dnes)
  • 752920 komentářů fotek (9 dnes)
  • 12959 komentářů videí (1 dnes)
  • 3319001 hlasování fotek (18 dnes)
  • 56707 hlasování videí (2 dnes)
  • 38231 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 12 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Naháňka se slíděním

Ve volných chvílích rád pročítám příběhy Vás všech, tak tady je i jeden ode mě...
Smečka se mi dává krapet dohromady. Včera jsem jen dva, ten třetí (Bren) byl na naháňce na Žofíně, ale i tak to bylo super.

Naháňka se slíděním, kdy jsem šel jednu stranu jen já a jeden honec. V prvním houští Den našel a zaštěkával prase, Eis mu přiběhl na pomoc, já se tam plížil jak apač. Došel jsem až k nim, pašík stál pod větvemi korun borových vývratů a točil se na jednoho, pak zase na druhého... Je velký, nebo ne? Teď ho vidím celého - není. Ve chvíli kdy oba odskočili jsem vystřelil. Sele bylo posřeleno na posídku pod houštinou, rána ve slabinách, zatáhlo s rudlem dovnitř, tam zůstalo... Jedna jaga se na něj vyprdla tak jsme měli první dobrý trénink my. Pašíka jsme tedy ošetřili, stáhli z kopce k cestě u potoka, a pokračovali jsme dál.. Všude kolem padaly rány. Před druhým houštím jsme se rozhodli, že toto obejdeme a stlačíme ho z druhé strany na střelce směrem do středu leče. Při obcházení se v okrajovém náletu oba psi zastavili a jistili. Opatrně se snažili něco lokalizoval, a mě bylo jasné, co je v náletu tak zajímá. Opatrně jsem se k nim začal přibližovat, a pohyby připomínající jistící srnu jsem se snažil mezi hustým smrkovým zmlazením spatřit nějakou tu štětinku... V tom se nálety začaly pomalu třást, černá se dala do pohybu... Jedno rezavé, druhé... a jelikož o mě dobře věděly tak samozřejmě co nejrychleji pryč ode mě do velké smrkové houštiny... Já jsem stihl jen udělat dva skoky a najít na 40 kroků dvoumetrovou skulinu mezi dvěma velkými duby, kudy jsem směr černé předpokládal... Henryovka v rameni a červená tečka kolimátoru v již zmíněné mezeře... Bachna, jedno, hlava druhého není vidět za tečkou, bum... a všechno pryč... Poslouchám, psi valí po stopě a v místě kam jsem střílel zarazili... Že by? Sele udělalo kotrmelec a za prvními stromky začínající houštiny nebylo vidět... Jdeme tam s kolegou, ten kouká stejně nevěřícně jako já, a ptá se mě, jak se mi tohle mohlo povést... Odpověděl jsem mu tak jak tomu bylo ve skutečnosti: náhoda jak prase... :-) Pašíka jsme ošetřili, vytáhli na přibližovací linku v mýťáku nad houštinou, a vraceli jsme se zpět abychom konečně houštinu obešli a protlačili. Při té cestě slyšíme zase od potoka hlášení... Jaga je na místě.. U prasat... Když jsme došli až k houštině tak hlášení ustalo, daly se do pohybu, říkám si, tak to obejdeme, a vevnitř uvidíme... Když jsme celou houštinu obešli, připojila se k nám i jaga, tak jsem si myslel, že už budou někde pryč... Procházíme houštinou, já se snažím jít v té nejhustější části přímo nad potokem, kde jsem slyšel hlášení.. Nikde nic, už se blíží konec houštiny. Baf, baf..Eis, pak i Den. To je v náletech nahoře... tam kde jsem střílel... Kolega Petr volá ať tam jdu, on totiž nemá zbraň... Asi tam něco mají, říká mi... :-) Proplétám se houštinou k místu, kde oba psi hlásí... Jeden zleva, druhý zprava... A uprostřed nálety kde není vidět na dva metry... Klekám si, plazím se, hledám... To už za pařezem vidím ryj... Prase je větší, říkám Petrovi, a zbraní odkláním větev která nám brání ve výhledu. Lončák, kolem 60kg. Otáčí se a já jasně vidím že nemůže na pravou přední... Zavolám hospodáři, přeci jen to není sele tak abych ho informoval že i tomuto praseti ukončíme trápení. Hledám v mobilu číslo, a v momentě, kdy se chystám zmáčknout zelené tlačítko se prase rozhoduje, že asi ukončí trápení s mobilem mě... Telefon letí na zem a já od pasu střílím někam za jeho hlavu... Štětiny létají ale prase přebíhá do velké houštiny se psy v závěsu. Rychlé repete, mobil do kapsy, a psy už ho zase staví... Druhý atak prasete přeci jen čekám lépe a zásah umísťuji přesněji než ten první.. Prase odkazuje a já konečně v klidu mačkám zelené tlačítko... Prase ošetřujeme, vytáhneme ho jen k nějakému místu abychom ho potom našli, protože nás ještě čeká cesta zpátky celou námi honěnou lokalitou... Žádnou další černou už nepotkáváme, vycházíme z leče a na hodinkách je jedna.. Tři hodiny za námi, přesně podle plánu.. Volám závodčímu naší lokality, aby přibrzdili v polovině leče s několika střelci a pomohli nám vytáhnout lončáka ze stráně nad potokem. Scházíme se tam na cestě, a z jeho informací zjišťuji, že nás ještě čeká další práce. Dosled prasete s přestřelenou spodní čelistí, a pak prověření ještě jedné stopy... Abychom vše urychlili, Petr jde tedy s kluky pro lončáka a já beru psy a henryovku z auta a jdeme s dalším kolegou již zmíněný dosled. Na nástřelu nácházíme pár kostiček, tratoliště tmavé barvy. Střelec prý sele i dostřeloval, ale i tak odešlo. Obcházíme první skupinku náletů pod smrkovým mýťákem.. Nic... Barva dovnitř, ven už ani kapička, ale prase nikde... Eis valí po vekslu dál, Den za ním... My s kolegou se na vekslu snažíme najít nějakou známku pohybu zraněné černé... Přeci nejsou blbí, říkám si... A to už mě Eisovo hluboké baf... baf ujišťuje, že moc dobře ví, co dělá... Stejný scénář, jiné prase... Oba psi ho zaštěkávají a my běžíme za nima... Sele stojí poblíž oplocenky, vidím ho mezi nálety asi na dvacet kroků.. Červená tečka kolimátoru na pleci, teď už jen aby si mě psi všimli a dali mi tak možnost bezpečného výstřelu... Teď, spatřili mě a vrací se ke mně aby mě k němu dovedli - padá rána... Samozřejmě že nedošli až ke mně, po ráně si jdou trochu poškubat s jejich dalším úlovkem...

Na naháňce bylo uloveno 14 kusů černé zvěře během tříhodinového lovu. Obsazeno bylo 24 posídků.. Žádný "průserový kus", žádná poraněná nedosledovaná zvěř. Špičková příprava naháňky, skvělá parta, krásný den a i dobrý výsledek akce. Pro psy super trénink a pro mě další nezapomenutelné vzpomínky z naháněk se slíděním...



Myslivosti a kynologii zdar!!

Honza

vložil: punťacák
vloženo: 17.11.2013 14:13
zobrazeno: 1820x
hodnocení: 10 hlasů



Komentáře:

18.11.2013 11:21 vložil Uhlík Karel
1*
18.11.2013 08:43 vložil Lukáš Turecký
Honzo, lovu zdar!
17.11.2013 18:42 vložil Václav Boxan
1*
17.11.2013 18:06 vložil Jiří Lengyel,starší
1*
17.11.2013 17:46 vložil Antonín Komárek
Lovu zdar1*
17.11.2013 15:24 vložil Ondřej Zahradník
Lončák 60 kilo? To ste musel volat?

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.