Kamzík v srdci Jeseníků - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17232)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42968)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39058) (3 dnes)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13505)
• zbraně (2567)
• lidé (4653)
• fotopast (15482)
• myslivecké umění (4823)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7006)
• ptactvo v přírodě (19993)
• hmyz v přírodě (7015)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24440)

úlovky (ČR, SR)

ŘÍJE 2012 v Topolčiankách
vloženo: 17.10.2012 09:07
autor: Libor Kříž

úlovky (svět)

Jelen Polsko
vloženo: 16.2.2012 20:01
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Můj životní srnec
vloženo: 15.5.2012 21:53
autor: Antonín Trubačík

zvěř v přírodě

Černá zvěř
vloženo: 24.1.2018 06:28
autor: Josef Vršan

zbraně

Komplet
vloženo: 22.2.2014 11:28
autor: Děda z lesa

fotopast

něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt

myslivecké umění

Krásy porcelánu 10
vloženo: 28.12.2019 19:24
autor: Jindřiška Padalíková

• 236452 fotek (3 dnes)
• 8127 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9191 inzerátů (0 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 752838 komentářů fotek (6 dnes)
• 12956 komentářů videí (0 dnes)
• 3318688 hlasování fotek (30 dnes)
• 56699 hlasování videí (0 dnes)
• 38222 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 4 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Kamzík v srdci Jeseníků

Vysokohorskou turistiku jsem měl vždy rád a spojit ji s lovem kamzíka , to je sen asi mnoha myslivců a lovců. Jenže člověk míní a život mění. Před deseti lety jsem prodělal náročnou operaci a vše se změnilo. Turistika po úzkých horských chodnících ve skalách vzala za své a tím pádem i lov někde v Alpách. Byl jsem rád za to , že vůbec mohu myslivost dělat dál a navíc vám to změní pohled na svět.
Až nedávno jsem se na toto téma bavil s kamarádem Petrem a ten mě přivedl na myšlenku, zkusit to u nás. Zjistil jsem, že v Hrubém Jeseníku je několik lokalit s chovem a lovem kamzičí zvěře a začal jsem se o to zajímat. Naším dlouholetým hospodářem byl ing. Jirka Mlčoušek (dnes se na nás dívá z mysliveckého nebe) , jeho syn Jirka je hospodářem dnes a ten mi taky zapůjčil literaturu o kamzících ,které moc není, protože znalost a zvyky této zvěře, se sluší znát. Komu to jméno nic neříká vězte, že to byl člověk, jež zasvětil život kamzičí zvěří a zasloužil se spolu s jinými o to, že kamzík nebyl v Jeseníkách zlikvidován, coby nepůvodní zvěř. Je stále předmětem chovu a tedy i lovu . Nakonec se mi podařilo získat pozvání do revíru Medvědí hřbet . Měl jsem čekat na telefonát ,až začne kamzičí říje. Ta je začátkem listopadu.
To pozvání však přišlo dříve a nakonec jsem jel koncem října. Navíc jsem byl upozorněn , že můj průvodce bude spolužák z lesárny. Hodně jsem dumal , kdo by to mohl být , ale když mi zavolal a představil se jako Bezděk, nic mi to neřeklo.
V dohodnutý den jsem se sbalil a vyrazil na sraz v Koutech nad Desnou . Přijeli jsme skoro současně a když vystoupil, trochu jsem váhal , ale poznal ho. Byli jsme nerozluční kamarádi na lesárně, ale pak se naše cesty rozešly. Neviděli jsme se 45 let. Jméno si vymyslel ,aby mě překvapil, protože on moje znal od majitele honitby. Na jeho dotaz ,zda mě doprovodí i když neměl moc času , řekl. „ Tak toho beru“. Byli jsme z toho setkání trochu naměkko , objali jsme se a po krátkém hovoru jeli na chatu Petrovka. Vybalili jsme proviant a po panáku slivovice na setkání ,jsme šli šoulat do okolí. Nespatřili jsme ani chlup. „Zítra půjdeme pod Praděd ,tam je velká šance.“ : řekl mi Jirka. Později mi řekli, že patří k velmi dobrým průvodcům ,právě pro znalost kamzíků a hor.
Po návratu jsme sedli k červenému a klábosili do pozdních hodin. Po těch letech bylo o čem. Buzení ráno nehrozí, protože na kamzíka se chodí přes den.
Druhý den v deset hodin vyrážíme. Ráno přijel i jeho velký kamarád a spolumajitel honitby. Jde na jelena a tak jedeme společně. Rozcházíme se na cestě z Pradědu na Hvězdu a jdeme loveckým chodníkem směrem k Divokému dolu. Cestou narážíme na slušného jelena s laní a pak ještě na laň, šmolu a koloucha. Kamzíci nic. Vracíme se zpět a podzimní scenérie horských smrků borůvčí a horských travin je úžasná. Do toho se líně povaluje mlha a mírně fouká větřík .Prostě hory, jak je miluju. Potom začínáme scházet korytem potoka k Divokému dolu. Náhle před námi vyběhne osamocený kus kamzičí zvěře a vzápětí mizí v porostu. „ Slušný kozel , ale věděl o nás“: říká Jirka. Jdeme opatrně dál , ale už po vrstevnici, když tu slyším „ Ssst , jsou pod námi . „Zastavujeme se a prohlížíme. Vítr je dobrý a jsou od nás asi osmdesát metrů. Samé mladé kusy ,tak do tří let. „Chci , abys střelil něco většího nad slecha“ : šeptá Jirka. A v zápětí slyším : „Ten vlevo, co vyšel ,je dobrý kozel. Toho střel.“ Hledám v puškohledu ,až ho spatřím . Jenže kamzík zachází za hranu lesa a celý rudl jde opačným směrem od něj.
„Jdeme za ním“: velí Jirka . Mám obavy, že ho v tom borůvčí posetém větvičkami a jehličím, zradíme. Ale po 20 metrech ho opět vidíme. Vrací se k rudlu. „Běž potichu za ten smrk a až to půjde střílej“. Nervy jsou napjaté k prasknutí. U stromu se snažím opřít flintu o strom , ale trochu mi překáží větve. Dostávám kamzíka do puškohledu , s tím ,že jsem zkroucený jak paragraf. Snažím se ustálit křížek a zklidnit dech. Když mám pocit ,že to sedí , střílím. Kamzík po ráně odbíhá směrem k rudlu. Po třiceti metrech mizí za hranou lesa. „Minul jsem“: říkám rozpačitě. „To mi ani neříkej“: slyším Jirku. „Jdi na nástřel a já jdu k té hraně“. Poslechnu a jdu hledat. Tam nic. Dívám se zpět ke stromu od kterého jsem střílel . Zdá se mi moc blízko a proto sestupuji níž a znova hledám barvu. Najednou ji vidím a kousek dál další a další. Volám na Jirku: „ Mám tu barvu“ a slyším jeho odpověď : „ A já mám kamzíka.“ Neskutečná úleva a pocit štěstí.
Zase si ze mne udělal legraci , což on dovede. Moc dobře slyšel, jak odkazuje a byl si jistý, že leží za tou hranou . Potom mi to řekl. Mě však poslal na nástřel, ať se trochu potrápím.. Tohle mu však promíjím s radostí.
Přicházím ke kamzíkovi a pak si ho společně prohlížíme. Jirka odhaduje pět možná šest let. Už je přebarvený v zimní srsti . Dostává se mu všech mysliveckých poct . Mě následně také.
Pak to začíná . „Chodník je asi třista metrů nad námi do kopce“ : slyším Jirku. Takže táhneme společně kamzíka, který má okolo čtyřiceti kil. Nahoře už možná sto. Místy odpočíváme , ale spíš asi kvůli mně. Na chodníku čeká Jirkův kamarád, který slyšel výstřel. Přeje mi a pomáhá nám dalších asi několik set metrů k autu.
Mokrý, unavený ,ale šťastný, lezu do auta. Jedeme na Švýcárnu dodat energii. Pak jedeme na chatu.
Na Petrovce se mezitím sešlo ještě pár hostů , kteří mi přeji „Lovu zdar“ a po vyvěšení kamzíka jdeme dovnitř oslavovat . Je určitě co. Potom ještě proběhne pasování na „Lovce kamzičí zvěře“ majitelem honitby a moje poděkování všem, co mi to umožnili. Začíná volná zábava ,plná historek a zážitků všech zúčastněných. To jsou neopakovatelné chvíle , které jsem už zažil mnohokrát ,ale poprvé při lovu kamzíka.
Pozdě večer padám únavou do postele.
Druhý den se loučím s ostatními , co ještě zůstávají a přeji jim také úspěšný lov. Pak se loučím i s Jirkou a slibujeme si ,že se určitě ještě sejdeme.
Děkuji také všem patronům myslivosti ,kteří při mně stáli a rovněž pomohli k tomuto zážitku a velmi dobrému úlovku.
Střílel jsem mannlicherkou 8x57JS náboje Norma Vulkan.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.