Světový den zvířat - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17225) (1 dnes)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42968)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39045)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13502)
• zbraně (2567)
• lidé (4648)
• fotopast (15474)
• myslivecké umění (4820)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7003)
• ptactvo v přírodě (19993)
• hmyz v přírodě (7014)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24439) (2 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Lov karpatského jelena
vloženo: 27.9.2016 16:00
autor: mirojevo

úlovky (svět)

Na skok za hranice Čr
vloženo: 4.11.2020 19:40
autor: Martin Saifrt

trofeje

srnček
vloženo: 29.10.2013 18:44
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

Černá koule
vloženo: 7.2.2018 09:49
autor: Děda z lesa

zbraně

Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík

fotopast

...
vloženo: 7.5.2016 16:47
autor: František Popílek

myslivecké umění

.fousek..
vloženo: 18.1.2014 10:19
autor: Marek Horňák

• 236406 fotek (1 dnes)
• 8124 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9196 inzerátů (2 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 752801 komentářů fotek (6 dnes)
• 12956 komentářů videí (0 dnes)
• 3318407 hlasování fotek (40 dnes)
• 56696 hlasování videí (0 dnes)
• 38212 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 13 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Světový den zvířat

Světový den zvířat se každoročně slaví 4. října na počest Svatého.Františka z Assisi a má lidem připomenout, že i zvířata jsou součástí naší planety a naše chování k nim by mělo být ohleduplné.
Svatý František z Assisi (vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone) byl mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů. Narodil se 5. července 1182 v Assisi, asi 25 km východně od Perugie, dnes hlavního města stejnojmenné provincie v oblasti Umbria. Jeho otec, Pietro Bernardone, byl bohatý obchodník s látkami. Matka Jana Picaová pocházela z Francie, patrně z Provence. Při křtu dostal jméno Giovanni (Jan). Protože od matky uměl francouzsky, dali mu kamarádi přezdívku malý Francouzek (Francesco). Toto jméno později použil v řádu.

V mládí se nijak nevymykal ze společnosti bohatých mladíků. Stejně jako ostatní miloval truvérské písně a hodlal se stát udatným rytířem. Aby touhu uskutečnil, zúčastnil se v roce 1201 výpravy proti Perugii. Assisi bylo poraženo a František strávil celý rok v zajetí, než byl dojednán mír a zajatci propuštěni. V zajetí trpěl vážnou chorobou, která mu zabránila, aby se v roce 1205 zúčastnil tažení proti císaři Filipu Švábskému.

V průběhu vojenského tažení a nemoci měl František četné sny a vidění, ve kterých mu Bůh sdělil, že jeho posláním bude chudoba a služba Ježíši Kristu. V mladickém nadšení vykonal pouť do Říma. Tam jej čekalo zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Zahodil peníze, vyměnil si oděv s nejbližším žebrákem, a žebral u vchodu do baziliky. Po této příhodě putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. František nějaký čas pobýval v klášteře v Gubbbiu, kde pracoval jako umývač nádobí, opravoval kostely v Porziuncule a pomáhal malomocným. Hlásal absolutní chudobu a úplné odevzdání do vůle Boží.

V té době se okolo něj shromáždili první žáci. Hlásání absolutní chudoby nebylo ani v té době nikterak populární a lidé se zrovna na jeho kázání nehrnuli. Odtud pochází známá legenda, že když nenalezl posluchače mezi lidmi, odešel do lesa a kázal lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala.

Postupně jeho příznivců a následovníků přibývalo. V roce 1212 projevila zájem o následování Františka první žena, Klára. František poslal Kláru do benediktinského kláštera, později se rozhodl společně s ní založit Řád svaté Kláry (Klarisky). Členkou řádu byla i svatá Anežka Česká. V roce 1218 pak založil tak zvaný třetí řád pro věřící, kteří by ho chtěli následovat, ale nemohou nebo nechtějí se vzdát světského života (terciáři). Mezi jeho příslušníky patřil např. francouzský král Ludvík IX. nebo německá šlechtična Alžběta Durynská.

František toužil hlásat slovo boží po celém světě a nabádal k tomu i své následovníky. Stal se tak zakladatelem organizované misijní činnosti. S křížovou výpravou se dostal do Egypta. Jeho fyzický stav se neustále zhoršoval. Na sklonku života i oslepl. Zemřel 3. října 1226 v Porciunkuli.

Málo známým dědictvím po svatém Františkovi je vánoční zvyk stavění betlémů. Byl patrně první, který v roce 1223 v Grecciu na Vánoce zinscenoval scénu narození Páně v chlévě s živými zvířaty. František z Assisi patří mezi nejvýznamnější, nejznámější a nejoblíbenější svaté. Nejdůležitějšími prvky jeho víry byla chudoba a láska ke Kristu. Svým upřímným životem se zasadil o upevnění těchto hodnot, které ve středověké církvi prožívaly krizi. Na dlouhá staletí se stal vzorem důsledného následování Krista v chudobě a lásce k bližnímu.

V roce 1931 byl 4. Říjen, den úmrtí svatého Františka z Assisi, vyhlášen ve Florencii jako Světový den zvířat. V České republice se slaví od roku 1994.

Již od pravěku byla zvířata společníky lidí, lidé jsou součástí přírody, neměli by na to zapomínat. Přesto denně vyhyne až 6 volně žijících druhů zvířat a mnoho jich trpí jen z lidské marnotratnosti. Zvířata jsou živí tvorové, kteří s námi sdílí tento svět a čím blíže nám jsou, tím více toho s nimi máme společného. Pes jako nejvěrnější přítel člověka s námi sdílí nejen náš příbytek, ale i naše emoce. V severní části Izraele byl objeven paleolitický hrob starý několik tisíc let, v němž byli společně pochováni člověk a pes. Ruka člověka objímala psa, jako by to gesto mělo zvýraznit pouto, které člověka a jeho psa za života pojilo.

V dnešní době máme občas problém najít pouto s přírodou a se zvířaty. My lidé máme mnoho možností, jak zvířatům pomáhat, jak se k přírodě chovat šetrněji, aby i budoucí generace mohla vidět přírodní krásy. Zvířata díky lidem často trpí, stačí se podívat na přeplněné útulky. Oni si sami pomoci nedokážou, ale my pomoci můžeme! Pokud jste grant, tak objednejte kamion plný psích granulí, hladové psí krky budou mít aspoň půl roku zajištěno krmení. Pokud máte hluboko do kapsy, tak z ní alespoň vyhrabejte ty drobné, co jste měli na jízdenku na MHD, kupte za ně pytlík piškotů a do útulku zajděte pěšky. Každý z nás může přece něco udělat, tak kdy jindy se to hodí více?

Světový den zvířat se každoročně slaví 4. října na počest Svatého.Františka z Assisi a má lidem připomenout, že i zvířata jsou součástí naší planety a naše chování k nim by mělo být ohleduplné.
Svatý František z Assisi (vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone) byl mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů. Narodil se 5. července 1182 v Assisi, asi 25 km východně od Perugie, dnes hlavního města stejnojmenné provincie v oblasti Umbria. Jeho otec, Pietro Bernardone, byl bohatý obchodník s látkami. Matka Jana Picaová pocházela z Francie, patrně z Provence. Při křtu dostal jméno Giovanni (Jan). Protože od matky uměl francouzsky, dali mu kamarádi přezdívku malý Francouzek (Francesco). Toto jméno později použil v řádu.

V mládí se nijak nevymykal ze společnosti bohatých mladíků. Stejně jako ostatní miloval truvérské písně a hodlal se stát udatným rytířem. Aby touhu uskutečnil, zúčastnil se v roce 1201 výpravy proti Perugii. Assisi bylo poraženo a František strávil celý rok v zajetí, než byl dojednán mír a zajatci propuštěni. V zajetí trpěl vážnou chorobou, která mu zabránila, aby se v roce 1205 zúčastnil tažení proti císaři Filipu Švábskému.

V průběhu vojenského tažení a nemoci měl František četné sny a vidění, ve kterých mu Bůh sdělil, že jeho posláním bude chudoba a služba Ježíši Kristu. V mladickém nadšení vykonal pouť do Říma. Tam jej čekalo zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Zahodil peníze, vyměnil si oděv s nejbližším žebrákem, a žebral u vchodu do baziliky. Po této příhodě putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. František nějaký čas pobýval v klášteře v Gubbbiu, kde pracoval jako umývač nádobí, opravoval kostely v Porziuncule a pomáhal malomocným. Hlásal absolutní chudobu a úplné odevzdání do vůle Boží.

V té době se okolo něj shromáždili první žáci. Hlásání absolutní chudoby nebylo ani v té době nikterak populární a lidé se zrovna na jeho kázání nehrnuli. Odtud pochází známá legenda, že když nenalezl posluchače mezi lidmi, odešel do lesa a kázal lesní zvěři, která mu pozorně naslouchala.

Postupně jeho příznivců a následovníků přibývalo. V roce 1212 projevila zájem o následování Františka první žena, Klára. František poslal Kláru do benediktinského kláštera, později se rozhodl společně s ní založit Řád svaté Kláry (Klarisky). Členkou řádu byla i svatá Anežka Česká. V roce 1218 pak založil tak zvaný třetí řád pro věřící, kteří by ho chtěli následovat, ale nemohou nebo nechtějí se vzdát světského života (terciáři). Mezi jeho příslušníky patřil např. francouzský král Ludvík IX. nebo německá šlechtična Alžběta Durynská.

František toužil hlásat slovo boží po celém světě a nabádal k tomu i své následovníky. Stal se tak zakladatelem organizované misijní činnosti. S křížovou výpravou se dostal do Egypta. Jeho fyzický stav se neustále zhoršoval. Na sklonku života i oslepl. Zemřel 3. října 1226 v Porciunkuli.

Málo známým dědictvím po svatém Františkovi je vánoční zvyk stavění betlémů. Byl patrně první, který v roce 1223 v Grecciu na Vánoce zinscenoval scénu narození Páně v chlévě s živými zvířaty. František z Assisi patří mezi nejvýznamnější, nejznámější a nejoblíbenější svaté. Nejdůležitějšími prvky jeho víry byla chudoba a láska ke Kristu. Svým upřímným životem se zasadil o upevnění těchto hodnot, které ve středověké církvi prožívaly krizi. Na dlouhá staletí se stal vzorem důsledného následování Krista v chudobě a lásce k bližnímu.

V roce 1931 byl 4. Říjen, den úmrtí svatého Františka z Assisi, vyhlášen ve Florencii jako Světový den zvířat. V České republice se slaví od roku 1994.

Již od pravěku byla zvířata společníky lidí, lidé jsou součástí přírody, neměli by na to zapomínat. Přesto denně vyhyne až 6 volně žijících druhů zvířat a mnoho jich trpí jen z lidské marnotratnosti. Zvířata jsou živí tvorové, kteří s námi sdílí tento svět a čím blíže nám jsou, tím více toho s nimi máme společného. Pes jako nejvěrnější přítel člověka s námi sdílí nejen náš příbytek, ale i naše emoce. V severní části Izraele byl objeven paleolitický hrob starý několik tisíc let, v němž byli společně pochováni člověk a pes. Ruka člověka objímala psa, jako by to gesto mělo zvýraznit pouto, které člověka a jeho psa za života pojilo.

V dnešní době máme občas problém najít pouto s přírodou a se zvířaty. My lidé máme mnoho možností, jak zvířatům pomáhat, jak se k přírodě chovat šetrněji, aby i budoucí generace mohla vidět přírodní krásy. Zvířata díky lidem často trpí, stačí se podívat na přeplněné útulky. Oni si sami pomoci nedokážou, ale my pomoci můžeme! Pokud jste grant, tak objednejte kamion plný psích granulí, hladové psí krky budou mít aspoň půl roku zajištěno krmení. Pokud máte hluboko do kapsy, tak z ní alespoň vyhrabejte ty drobné, co jste měli na jízdenku na MHD, kupte za ně pytlík piškotů a do útulku zajděte pěšky. Každý z nás může přece něco udělat, tak kdy jindy se to hodí více?








Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.