Sele s dosledem - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17226) (2 dnes)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42968)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39045)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13502)
• zbraně (2567)
• lidé (4648)
• fotopast (15474)
• myslivecké umění (4820)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7003)
• ptactvo v přírodě (19993)
• hmyz v přírodě (7014)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24439) (2 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Divočák
vloženo: 25.11.2017 10:49
autor: Jiří Zábran

úlovky (svět)

Baikal 2019 - druhý tetřev
vloženo: 7.5.2019 07:05
autor: Martin Mati

trofeje

Srnec 22.5.2012
vloženo: 23.5.2012 20:49
autor: Petr Sobek

zvěř v přírodě

studí to !
vloženo: 26.1.2013 17:02
autor: Vít Hlavica

zbraně

9,3x72 R
vloženo: 15.5.2018 16:57
autor: Luděk Karásek

fotopast

...
vloženo: 12.5.2017 19:46
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

jeleň
vloženo: 31.1.2015 14:47
autor: Marek Horňák

• 236409 fotek (4 dnes)
• 8126 videí (2 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9198 inzerátů (7 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 752801 komentářů fotek (6 dnes)
• 12956 komentářů videí (0 dnes)
• 3318431 hlasování fotek (64 dnes)
• 56696 hlasování videí (0 dnes)
• 38213 registrovaných uživatelů
  1 dnes nových, 19 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Sele s dosledem

váha: 19 kg
věk: 1 let

Ráno jsme se s Tomem vydali na šoulačku do míst, kde bylo poslední dobou pravidelně ryto od prasat. Vystoupali jsme do skal, rozdělili se, a pomalu sestupovali dolů do míst, odkud mohla ráno prasata přicházet. Asi po 100 metrech mého sestupu slyším zalámání a vidím přes skalní hřeben přicházet prase. Je moc velké, nebudu střílet. Zaklekla jsem, kdyby za ním ještě něco šlo. Najednou se vyhoupne další prase, zhruba stejně velké a za ním ještě další, výrazně menší. Za nimi se nakonec objeví ještě jedno velké prase, ale tomu už příliš nevěnuji pozornost a soustředím se na to nejmenší. Prasata jdou pomalu pod skalami, čekám, až budu moci bezpečně vystřelit. Když sele vyšlo zpoza stromu, střílím. Kviklo a padá rovnou ke mně do smrkového náletu, jenže se zvedá a zabíhá za skalku, za kterou nevidím. Ostatní prasata hrozí a odbíhají. Přebíjím a pomalu se jdu podívat za skalku. To byla chyba, sele se zvedá a odchází na ostro ode mě do skal a nedaří se mi ho dostřelit. Nacházím tmavou barvu a zlobím se na sebe, protože jsem ho vzala na měkko a ještě ho takhle hloupě zvedla. Doufám ale, že neodejde daleko. Jdu k autu a čekám na Toma. Asi po ¾ hodině se vracíme na nástřel a vyrážíme sami po barvě v naději, že sele najdeme. Asi po 100 m se nám ale ztrácí barva a sněhu už je tak málo, že nevidíme ani stopy. A tak vyrážíme domů pro psa. Kvůli riziku Aujeszkyho choroby se snažíme se psy prasatům vyhnout, ale teď není zbytí. Volba padá na Huberta, je při dosledu pomalejší než Heruša, a to se nám ve skalnatém terénu bude hodit. Zem je ještě promrzlá a klouže to. Hubert po nasazení na pobarvenou stopu se zájmem a jistotou vyrazil. Prvních 100 metrů jsme věděli, že jde naprosto přesně, pak už nám nezbývalo než mu důvěřovat. Šel ale stále se stejnou chutí, tak jsme věřili, že jde dobře. Asi po dalších 100 m jsme viděli otěr barvy na padlém kmeni. To byla úleva. Za nějakou chvíli jsme došli na svah s hustým nárostem smrku. Ideální místo pro úkryt. Hubert zvednul hlavu a velmi opatrně se začal nárostem prodírat. Byla jsem mu za jeho opatrnost opravdu vděčná, protože jsem měla co dělat, abych se prodrala. Tom mi občas musel pomoct přidržet řemen, abych se mohla sesunout za Hubertem. Nějakou dobu jsme se mezi smrčky prodírali a najednou Hubert zastavil. Povzbuzovala jsem ho, aby šel dál, ale už nebylo třeba! Sele leželo pod smrčky tak, že nebylo skoro vidět. Hubert s ním začal poškubávat, a když ho chtěl Tom vytáhnout, zjistil, že ještě není zhaslé, a tak následovala dostřelná rána. Ufff, spadl mi kámen ze srdce, všechno dobře dopadlo! Hubert pracoval naprosto luxusně, jsem na něj pyšná! Celková délka dosledu byla něco mezi 400 a 500 m v náročném terénu. Díky Huberte a Lovu zdar!!!


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.