Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Kňour
vloženo: 8.12.2024 15:10
autor: Jan Randýsek
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17265)
- úlovky (svět) (2205)
- trofeje (4701)
- historie (3858)
- zvěř v přírodě (43014) (2 dnes)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39242) (7 dnes)
- lovecké výstavy (1535)
- lovecký pes (13532)
- zbraně (2576)
- lidé (4670)
- fotopast (15591) (1 dnes)
- myslivecké umění (4843) (1 dnes)
- myslivecký interiér (457)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7040)
- ptactvo v přírodě (20107) (3 dnes)
- hmyz v přírodě (7015)
- obojživelníci a plazi (1342) (1 dnes)
- květiny a houby (15527)
- myslivecké stavby (3931)
- sokolnictví (512)
- ostatní (24526)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Srnec k 50-ke ako sa patrí
vloženo: 10.7.2020 11:26
autor: Miloš Bukoven
úlovky (svět)
konec loňské sezony
vloženo: 19.3.2014 07:00
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje
Kamarádův životní k jubileu
vloženo: 1.11.2017 08:56
autor: Děda z lesa
zvěř v přírodě
Signálka :-)
vloženo: 27.2.2012 16:38
autor: Vít Hlavica
zbraně
Nůž
vloženo: 26.1.2013 12:11
autor: Karel Obrtál
fotopast
...
vloženo: 5.3.2013 16:15
autor: Josef Cimerman
myslivecké umění
*
vloženo: 21.2.2016 11:07
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Třetí ukázka z připravované knížky- Když myslivec buchtuje
Když myslivec buchtujeJako každý podzim i ten rok nám vedení našeho tehdejšího MS dalo úkol navíc - zajištění zvěřiny na myslivecký ples, který jsme každoročně pořádali. Bylo třeba ulovit několik kusů černé na zvěřinové speciality a do tomboly.
Byla druhá polovina listopadu a o sněhu jsme si mohli nechat jen zdát. Měsíc týden před úplňkem sliboval slušnou viditelnost. Seděl jsem ten večer na vysokém posedu u vnadiště s nadějí, že z přilehlých huštin vytáhne zvěř. Za zády jsem měl psí hřbitov, což v noci vyvolávalo ponurou atmosféru. Tmavé mraky pluly přes měsíc a holé opadané větve starého dubu nezapřely podobnost s kostnatými prsty starce. Uvědomil jsem si, že jsem ani neslyšel, že by někdo na tomto místě vůbec něco ulovil. Ručička hodinek se přehoupla přes půlnoc a já celý ztuhlý chladem lezl z posedu dolů. Starou polní cestou jsem pomalu kráčel k domovu a postupně jsem prohlížel okolní pole dalekohledem. Byl jsem sotva padesát metrů od kraje lesa, když ticho noci narušilo zlostné srnčí bekání. Vítr ho nesl někde z lokality Ptenky, kde stojí kamenná chaloupka, kolem které vedou hore kopcom ochozy zvěře. Bylo mi jasné, že srnčí hlásí pohyb černé zvěře. Podle poplašného hlasu srnčího se dalo odhadnout směr pohybu divočáků. Z vypozorovaných zkušeností mě napadlo, že by černá mohla projít Ovčáčkou a pak zamířit přes Slámův kopec, Černava směrem na Vícov nebo Ohrozim. Zpomalil jsem, chvílemi jsem postál a bedlivě prohlížel okolí. Když jsem se blížil ke křižovatce polních cest, uviděl jsem s pomocí triku s horizontem dva pomalu se pohybující hřbety. Divočáci !
Nespletl jsem se. Plán byl jasný, přiblížit se ke zvěři na rozumnou vzdálenost, obeznat ji a pokusit se jeden kus ulovit. Vypadalo to poměrně snadno, ale. Opatrně jsem postupoval blíž a buchtující divočáci mi najednou zmizeli díky terénním nerovnostem. Nevěděl jsem, kde přesně jsou, a mohlo se stát, že bych se najednou ocitl uprostřed tlupy. V době, o které píšu, ještě nebyly termovize ani noční vidění, jak je dnes už běžné. Noční šoulání za černou bylo považováno za bláznovství. S tlukoucím srdcem jsem překonal první nerovnost na Slámově kopci. Nic! Místo bylo prázdné. Přišel jsem snad pozdě? Vždyť se zdálo, že jsou divočáci plně zaujati dobýváním potravy z kamenitého povrchu kopce. Nevadí, třeba jsou jen kousek dál. S myšlenkou, že jsem svým pomalým přiblížením promeškal příležitost k lovu, jdu tiše dál. Zase nic, copak se mi to vše jen zdálo?
Tmavý mrak milosrdně zakryl měsíc. V ten okamžik se přes blízký kopeček převalila velká černá hromada a mířila směrem ke mně. Se srdcem v krku jsem plynule sjel do podřepu. Divočák se zastavil naostro proti mně a začal buchtovat. Vidím, že je to velká bachyně. Dělilo nás asi 25 metrů. Kulobrok v ruce, batoh na zádech a tlak stoupá. Jen klid, klid!
Nebylo to sice poprvé, kdy jsem byl tak blízko divočákovi, ale zatím nikdy to nebylo v široširém poli. Vítr mám dobrý, utěšuju se. Registruji pohyb vpravo. Dva dobří lončáci a slabší sele postupují ke mně. Vítr vanoucí mým směrem přináší jejich pach, který vnímám zcela zřetelně. Ten lončák by byl ideální do tomboly, říkám si. Protože nic není jednoduché, svítí za divočáky světla vedlejšího Ptení. Střelba tím směrem je tedy vyloučená. Moje úvahy přeruší zafunění. Pomalu otáčím hlavu. Bachyně je o nějaký metr blíž a jistí směrem ke mně. Najednou je mi víc horko. Pomalým pohybem táhnu popruh batohu směrem dolů. Batoh mám tak až za krkem. Bachyně opět popochází blíž a jistí. Ve chvíli „ nouze nejvyšší“ se ještě víc sehnu, aby obrys batohu budil dojem hřbetu. Mrak se protrhává a já vidím bachyni zřetelně a zblízka. Černá hlava s dlouhým ryjem je celá protkaná stříbrnými osinami. Kývá hlavou nahoru a dolů ve snaze rozeznat, co se to před ní krčí za červa. Mezi mé stažené půlky bych zrovna teď nedostal snad ani cigaretový papírek. Další krok ke mně. Pomalu začínám obracet kamínky před sebou tak, že klepají o sebe. Hlavou pohybuji tak, jako bych buchtoval i já sám.
Sakra, taky ti lončáci nemůžou popojít víc vlevo? Bohužel se mé začátečnické buchtování bachyni nezdá natolik, že mě jde prověřit. Už klečím s puškou vystrčenou před sebe, mít na ní bodák, vypadalo by to jako při zákopovém útoku. Nevydržím to psychicky a dvakrát hlasitě odfouknu, stejně jako zrazený divočák. Do zvěře jako když střelí, vyráží tryskem k lesu, odkud se ozývá hlasité lámání. Úlevou vydechnu a vstávám. Všude kolem je klid, je až k neuvěření, že jsem ještě před necelou minutou klečel před více než metrákovou bachyní. Moje úvahy náhle přeruší silný dusot spárků na kamenitém povrchu kopce. Kolem mě probíhá veliký kňour a míří za zbytkem své tlupy. Zřejmě byl za další terénní vlnou a až opožděně zjistil nebezpečí.
Na kopci jsem zůstal náhle sám.
vložil: František Mlčoch
vloženo: 24.3.2023 19:14
zobrazeno: 5951x
hodnocení: 9 hlasů
vloženo: 24.3.2023 19:14
zobrazeno: 5951x
hodnocení: 9 hlasů
Komentáře:
25.3.2023 16:26 vložil Vlasta Szo"keová
Františku, dneska to bylo dočista hororové, měla jsem půlky stažené jak ty !!! Díky, bylo to pěkné čtení !
Františku, dneska to bylo dočista hororové, měla jsem půlky stažené jak ty !!! Díky, bylo to pěkné čtení !
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.