Na tři rány - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17237) (2 dnes)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42968)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39064) (1 dnes)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13509)
• zbraně (2567)
• lidé (4657)
• fotopast (15488)
• myslivecké umění (4825)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7007)
• ptactvo v přírodě (19998)
• hmyz v přírodě (7015)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24444)

úlovky (ČR, SR)

dar od našich patronů. Děkuji
vloženo: 10.8.2014 13:43
autor: Tomáš Pražák

úlovky (svět)

lov v PL
vloženo: 19.10.2014 17:12
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Jedna společná :)
vloženo: 10.5.2014 08:37
autor: Lubomír Becha ml.

zvěř v přírodě

Liška
vloženo: 24.1.2020 06:15
autor: Josef Vršan

zbraně

MAJÍ SVÉ KOUZLO.
vloženo: 31.7.2014 04:09
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

Rys u strženého srnčete.
vloženo: 30.1.2019 22:44
autor: Lubomír Černý

myslivecké umění

zátišie s farbiarom..
vloženo: 22.5.2013 16:13
autor: Marek Horňák

• 236486 fotek (0 dnes)
• 8129 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9188 inzerátů (0 dnes)
• 289 diskuzí (0 dnes)
• 752914 komentářů fotek (3 dnes)
• 12958 komentářů videí (0 dnes)
• 3318991 hlasování fotek (8 dnes)
• 56705 hlasování videí (0 dnes)
• 38230 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 4 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Na tři rány

Ve středu vstávám do čerstvého bílého rána. Napadl sice jen centimetr jakési zmrzlé jinovatky, o které jsem si navíc myslel, že je k nám jen nafoukaná z nedaleké sjezdovky. Týden už zde po nocích totiž vrčí sněžná děla. Bílo se však nakonec ukazuje úplně všude a během dne ještě lehce přisypává. Celý den se mě mimo to, také drží jakási zvláštní předtucha
To tušení se týká úspěšnosti večerního zasednutí při pohybu lišek v začínajícím kaňkování a případné možnosti lovu. Navíc je dneska téměř bezvětří, řekl bych takové až 222kové, oproti předpovědi hlášené na dalších dny.
V šest večer vyjíždím, tentokráte směrem k polím. Jedu na blind bez předchozího obeznání, ale do míst, která málokdy zklamou. Čuhelův kout je prostě takovým magnetem na lišky, a to nejen kvůli přilehlé noře v bývalé střelnici. Je to prostě první pole v dosahu velkého komplexu lesa, i když letos zase zorané. Tedy ne celé. Kolem jeho všech tří stran zůstal stát zbytek již dosti prořídlého biopásu.
Původní záměr, jít až dozadu na kazatelnu, po cestě kvůli větru měním a zůstávám v polovině, na otevřeném posedu na bříze. Jelikož jsou čtyři pod nulou, soukám se do vaku. Bohužel se mi rozjíždí chatrný zip po návětrné straně až k botám, a tak to dnes na dlouhé čekání nevypadá. Pode mnou hučí potůček, ale na přemrzlém podkladu biopásu by dnes mohla být zvěř velikosti lišky, dobře slyšitelná. Příchod jsem směroval oračkou daleko od kraje, aby zůstal netknutý. Mám tak teď čas pozorovat dva zajíce, kteří právě teď odsud vyhopkají, mezi posedem a autem. Vždy mám rád, když je se mnou někdo, koho je možno zachraňovat. Dává to čekané jiný rozměr, takový ten dobrý pocit, že tam nemrznu zbůhdarma.
Dvě hodiny uplynou jak voda, když v křoví za zády zaslechnu povědomé čárující ťapání. Vypadá to, že míří přímo pod posed. Naštěstí se kousek za ním odklání a pomalu vytahuje po levé straně. Mám relativně dost času na opatrnou, ale koordinovanou přípravu zbraně.
Liška se po vyjití okamžitě stáčí směrem ode mne. Vedu ji hodně zešikma, zatím co se pomalu blíží pod vítr. Tiše syknu a ona otáčí hlavu. Není to ideál, navíc stojí ve vyšších suchých stoncích, ale buď teď, nebo nikdy.
Výstřel ji otáčí na záda. Po přetočení se však pár těžkými skoky dostává do krytu.
„Není možná, takhle nablízko.“ Snad jen, že by kulička zavadila o stéblo? Přebíjím a napínám uši. Ještě chvilku něco šustí u potoka, pak je však všude klid. Dlouho sedět nevydržím, když nevím jak na tom je.
Balím vak, připínám řemen a po třiceti metrech nacházím ve světle baterky zabarvené lože. Kapky pokračují křákem k potoku, kde kmotru nacházím ležet zhaslou ve vodě. Je to tedy hodně nezvyklý pohled. Vytahuji ji a přenáším na pole. Jde o velkou a dle zubů starší fenu.
Vracím se radostně pro úlomky, když zaslechnu ve střelnici zaskolit lišáka. Je to silný hlas a né moc daleko. Rychle se znovu soukám na posed, což se bohužel neobejde bez hluku lupajících špruslat. Lišák však skolí vesele dál a přibližuje se. Vyndávám FoxHeadku a vrčím mu vstříc. Jsem otočený za zvukem úplně vpravo. Lišák se zasekává a troj štěky jdou teď ze stejného, nedalekého místa. Znovu tedy tiše vrčím, teď už směrem do pole. Skolení úplně ztichne. Vyčkávám asi tři minuty, a při tom si periferně všímám z druhé strany pole se blížící, tmavé tečky.
Dalekohled prozrazuje, že zvětšující se silueta v oračce je další liškou. Je asi ve sto dvaceti metrech. Přesouvám tak flintu jejím směrem, zatím co skolení za mnou znovu startuje. Zvětšuji přiblížení a tlačím do zbraně. Opěrka při tom vydá nepříjemné prasknutí. Vidím zrzku prudce popoběhnout a zkamenět. Našikmo a dost daleko, upjatě sleduje posed. Úlovek před ní měl navíc zásah hodně dole, tak váhám. Mezitím si však sedá a nabízí mi svou hruď. To už je o dost lepší, a tak sebevědomě s výdechem, se snažím co nejklidněji spouštět.
Proti lesu je výstřel nezvykle hlučný s dlouhou ozvěnou. Liška vyráží k silnici, po pár skocích však klopýtne a padá. Přebíjím, to se však už nehýbe. Za mými zády v dálce znovu spouští skolení. Štěstí je sice dobré pokoušet, ale nechtěl bych ho, s posledním nábojem v komoře, nasrat. Takže dolů, pro úlomky a nadšeně k druhému úlovku. Je to o hodně dál, než jsem myslel. Navíc při přiblížení k nástřelu, se liška mění ve velký krtičinec.
„Kde sakra je.“ Asi dalších sedmdesát metrů odtud vidím, jak se nahrbená zvedá a zkouší popoběhnout. Když znovu lehne do oračky, vypouštím poslední úzkostlivé Sako.
Zásah jde konečně přesně a ukončuje trápení tohohle ročního lišáka. První vstřel nemohu vůbec najít. Nejspíš vnikl hrudí a ven nevyšel. Zaráží mě však, proč ho tedy při tom spolehlivě neusmrtil.
Diano díky za vyslyšení dnešní prosby a Lovu zdar. Ty střely dnes měly do dokonalosti fakt hodně daleko. Půjdu si raději o víkendu zkusit střelit do terče, ruce mi asi bohužel nikde nevyreklamují.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.