Co v mé první knížce nebylo.... - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17235) (3 dnes)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42968)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39063) (2 dnes)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13509) (2 dnes)
• zbraně (2567)
• lidé (4657) (1 dnes)
• fotopast (15488) (2 dnes)
• myslivecké umění (4825) (1 dnes)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7007)
• ptactvo v přírodě (19998) (1 dnes)
• hmyz v přírodě (7015)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24444)

úlovky (ČR, SR)

Něco pod stromeček
vloženo: 24.12.2013 11:25
autor: Martin Saifrt

úlovky (svět)

Puszta vydala princa. 6 r. 147,2b
vloženo: 14.7.2020 19:46
autor: hubertushk

trofeje

moje tvorba
vloženo: 9.4.2013 12:53
autor: Miloslav Šlapanský

zvěř v přírodě

u kořisti 3
vloženo: 30.3.2013 11:06
autor: Marek Drha

zbraně

Lovecký tesák s damaškovou čepelí
vloženo: 13.2.2016 11:34
autor: Karel Obrtál

fotopast

rys
vloženo: 8.11.2016 18:15
autor: Radek Kordač

myslivecké umění

Plastické obrazy se mně moc líbí
vloženo: 30.3.2020 20:40
autor: Jiří Netík

• 236486 fotek (12 dnes)
• 8129 videí (1 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9188 inzerátů (3 dnes)
• 289 diskuzí (0 dnes)
• 752905 komentářů fotek (25 dnes)
• 12957 komentářů videí (0 dnes)
• 3318953 hlasování fotek (93 dnes)
• 56705 hlasování videí (0 dnes)
• 38229 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 17 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Co v mé první knížce nebylo....

Našoulaná liška
Lov predátorů pro mě byl vždy prvořadou výzvou, které jsem věnoval spoustu času. Prostě lovem zvěře myslivosti škodící jsem doslova žil. Celoroční vnadění na vybraných místech neslo své ovoce nejen v zimě, ale i během celého roku. Hodně času jsem trávil poblíž nor, kde jsem na ně čekal. Nikdy jsem se nesnížil k ulovení utahané a vychudlé liščí mámy s vědomím, že by malá liščata kvůli mně bídně zhasla hlady. Jistě, je tady možnost kopání či norování, ale jsou místa, kde je to kvůli terénu nemožné.
Navíc psímu parťákovi hrozí značné nebezpečí nejen od lišky, ale hlavně od jezevce, který často obývá spodní část labyrintu nor.
Liščata jsou stejně jako všechna mláďata nejen roztomilá, ale i zvědavá. Už v útlém věku prozkoumávají okolí nory a poznávají svět. V tento čas se dají poměrně úspěšně lovit. Neříkám, že s nějakým potěšením, ale i to je třeba s ohledem na šíření prašiviny a jiných nemocí.
Ten večer koncem července jsem trávil u remízu s tichou nadějí právě na ulovení nějaké „škodné“. Klid a houstnoucí soumrak mě přiměl k cestě domů. Šoulal jsem oklikou kolem hranic s územím sousedního mysliveckého spolku. Tiše jsem šel krajem zeleného obilí, mokrého spadlou rosou. Podél keřů Karáskovy meze jsem byl v krytu a vždy po pár metrech jsem prostor před sebou prohledával dalekohledem. Najednou těsně kolem mě s halasným křikem proletěl bažantí kohout. Chvilku jsem postál, ale nic jsem nikde neviděl. Pomalu jsem šel dál, když do mě málem vrazil vyděšený kos. Bylo jasné, že si tady někdo shání večeři.
Podél meze už bylo vzrostlé obilí, které bylo krytem nejen zvěři, ale i jejím predátorům. Sledoval jsem okolí pozorně dalekohledem, ale nic živého jsem neviděl. Po chvilce čekání jsem opatrně kráčel dál. Najednou se obilí kousek přede mnou rozvířilo jako hladina rybníka, když na ni dopadne kámen. Pruh obilí pohybujícího se směrem ode mě provázel úprk zvěře, mě zatím neznámé…
Kus ode mě vše najednou ztichlo a pohyb ustal. S vědomím dobrého větru, vanoucího mě do tváře jsem se zastavil a pátral v obilí po zvěři dalekohledem. Byl jsem zvědavý, zda jde opravdu o lišku, tak, jak jsem si myslel. Obilí bylo už tmavé pokročilým večerem, přesto jsem až na hraně brokového dostřelu objevil dva trojúhelníčky slechů, které nad ním vyčuhovaly. Podle jejich vzhledu bylo jasné, že jde opravdu o lišku. Liška díky výšce obilí neviděla před sebe natolik, aby mě zahlédla a reagovala útěkem na zvuky mých kroků. Přirozená zvědavost ji zastavila, aby zjistila, co jí šlo v ústrety. Věděl jsem, že nemám moc času. Rychle jsem z ramene sundal kulobrok ZH, přidržel pojistku, aby nebylo slyšet její typické „lusknutí“ a hledal lišku v puškohledu. Bylo už šero, které rychle houstlo…
Nedařilo se mě tak maličký cíl v optice najít, dokonce jsem musel pro kontrolu i odlícit. Liška byla stále bez pohybu a jistila směrem ke mně. Ze svých bystrých smyslů mohla použít jen čich a sluch, výhled jí krylo obilí. S důvěrou v osvědčenou pušku jsem zamířil jen kousek pod špičky slechů. Rána, oranžový jazyk plamene výstřelu šlehne tmou. V optice zahlédnu, jak něco rozvíří obilí kus před liškou. V hlavě se ozve myšlenka, zda jsem mohl lišku o takový kus podstřelit? Poznání se ozve vzápětí, do obilí vlétl plastový kontejner nesoucí broky, lidově zvaný košík. Na nástřelu se nic nehýbalo. S přebitou puškou a svítící baterkou jdu na nástřel. V tmavě zeleném obilí leží zhaslý lišák. Zásah čtyř milimetrovými broky na ostro seděl a lišák zůstal v ohni. Se smeknutým kloboukem děkuji našemu patronovi, že mi dopřál úlovek. Úlomek na klobouk si lámu ze staré trnky rostoucí na Karáskové mezi. Už potmě šlapu domů s úlovkem a dobrým pocitem, že se bude té naší drobné zvěři zase trochu volněji dýchat.
Lovu Zdar!
Druhý den ráno jsem volal kamarádce ze sousední vsi s prosbou o vyfotografování úlovku opravdu dobrým fotoaparátem. Kamarádka bydlela hned vedle pošty, která měla přes léto často otevřená okna. Úlovek jsme společně naaranžovali na trávník před domem a probíhalo focení. Nikdo z nás si v té chvíli nevšiml blonďaté hlavy poštovní administrátorky, která stála na špičkách, držela se mříže na okně a snažila se, aby jí nic neuteklo. Až její volání-„ Co to tam děláte? „ nás upozornilo na její přítomnost. Fotíme lišku… Její další věta –„A že Vám tak vydrží ležet“ nás hlasitě rozesmála. Víte, ona je cvičená. Po naší odpovědi hlava z okna zmizela. Rychle jsem úlovek uložil do kufru auta v igelitovém pytli. Po malé chvilce poštačka vyběhla až k nám s mobilem v ruce, že si jde lišku vyfotit pro svoji dceru. Na to jsem reagoval úsměvem a sdělením, že je už v přepravce v kufru auta a že má z cizích lidí stres. Zklamání zastupující poštovní úřednice bylo očividné. Je pravdou, že v Kostelci na Hané, kde bydlí, cvičené lišky běžně nevidí…
František Mlčoch



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.