Lupin odvádí na dosledech dobrou práci - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17236)
• úlovky (svět) (2159)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42969)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39066)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13510)
• zbraně (2567)
• lidé (4662)
• fotopast (15491)
• myslivecké umění (4826) (1 dnes)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7010) (3 dnes)
• ptactvo v přírodě (20007) (3 dnes)
• hmyz v přírodě (7015)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24449) (3 dnes)

úlovky (ČR, SR)

V roce 2011
vloženo: 7.3.2013 10:55
autor: H.J.

úlovky (svět)

zlaty jelen
vloženo: 4.3.2013 17:29
autor: Vladimir Benadik

trofeje

Můj páteční.
vloženo: 5.8.2020 07:27
autor: Ladislav Bodi

zvěř v přírodě

Ze říje
vloženo: 8.9.2014 21:46
autor: Svatopluk Šedivý

zbraně

Komplet
vloženo: 22.2.2014 11:28
autor: Děda z lesa

fotopast

...
vloženo: 24.5.2020 14:54
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

nové
vloženo: 22.1.2015 19:08
autor: Marek Horňák

• 236517 fotek (9 dnes)
• 8132 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9191 inzerátů (1 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 752993 komentářů fotek (9 dnes)
• 12960 komentářů videí (0 dnes)
• 3319228 hlasování fotek (24 dnes)
• 56717 hlasování videí (2 dnes)
• 38243 registrovaných uživatelů
  4 dnes nových, 16 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Lupin odvádí na dosledech dobrou práci

Lupin odvádí na dosledech dobrou práci..........aneb říjnové sele z K 208 na Ktišce na podruhé.



Počasí nic moc, občas deštivo s krátkou přeháňkou, nahoře chvílema docela vítr, ale fouká západní, severozápadní, tak je třeba toho využít. Přicházející podzim obléká přírodu do nádherných pastelových barev, které neznají hranic a tak i často přes ne zrovna příznivé počasí je v lese krásně. Čas kolem doznívající jelení říje má své kouzlo. Poslouchal jsem je před pár dny na Zlatém potoce, doufal jsem, že vytáhne některý z korunovaných králů ze stařiny na louku. Doufal jsem však marně. Měsíček je už sice za úplňkem, pomalu spěje do poslední čtvrti, ale to je spíše dobře, protože zvěř, zvláště pak prasata ke kterým se po jelení říji rád vracím, začínají vytahovat na louky dříve.
Na Ktišce jsem poslední dobou vypozoroval, že když nasypu na vnadiště, tak tu noc přijdou až nad ránem, někde po druhé hodině, ale následující noc přichází už po osmé, brzy večer a to je moje dnešní šance, věřím v přízeň bohyně lovu Diany..
Po prodělané květnové operaci srdce nejsem zatím tak fit, abych si mohl dovolit šoulat za zvěří, musím se spokojit s čekanou, kdy jsem odsouzen odsedět hodiny na kazatelně s příznivým větrem a buď se dočkám a nebo ne. Hodně při takovém lovu napoví vymoženosti dnešní doby jako je fotopast, ale i tak to ne vždycky klapne. Za příklad může posloužit moje poslední čekaná před pár dny.
To jsem u kazatelny na Ktišce rozházel do vypasené pastviny dobytkem dva pytle jablek a trochu pšenice. Pastvina je plná bodláčí, prasátka si tu bude jistá. Když jsem asi za dva dny zjistil, že je černá bere nadešla moje chvíle. Posadil jsem se, dobře oblečený, poslední zářijový večer, den před úplňkem, na kazatelnu na noční čekanou, ještě za světla, s příznivým severozápadním větrem a očekával příchod „drnoryjců“ Na jablíčkách zatím hodovalo střídavě několik kusů srnčího, tak bylo co pozorovat. Něco málo po osmé už potmě, vidím mezi stromy ve stěně lesa nějakou zvěř. Nejdříve mě napadlo, „další srnčí vytahuje na jabka“. Ale pozor! Srnčí u jablek se vztyčenými hlavami a nataženými krky jistí do stejného směru odkud vychází zvěř. Jo, je to prase, velké a za ním další, malá. Jak postupně vytahují na louku počítám. Baška a třináct selat a za nimi vytahují z lesa další, tentokráte dospělci. Celkem sedm. Jo pane. Dvacet prasat. Táhnou pomalu hledajíc potravu kolem lesa jakoby ve směru ke vnadišti. Vodící baška broukla na srnčí na jabkách a to okamžitě vyklidilo pole. Nechávám „kulometku“ v klidu stát v rohu kazatelny, jist si tím, že jdou vyplenit vnadiště. Pozoruji rudl dalekohledem. Počkám až přijdou na vnadiště a pak budu lovit. No tak jsem se do nich zakoukal, že jsem už příliš pozdě pochopil, že na vnadiště vůbec nemají namířeno a jen protahují kolem ve směru na vršek Ktišky. Teď už nemá smysl střílet nějakou riskantní ránu na dálku, na malé sele mezi bodláčím, tu si odpustím. Na vnadišti se na jablíčkách zastaví jen poslední kus, mě známý mladý asi tak šedesátikilový kňourek, který po chvilce, když zjistí, že se mu rudl vzdálil, se pouští se vztyčeným pírkem klusem za nimi. Toho lovit nechci. Dříve bych slezl z kazatelny a pašíkům pod větrem nadběhl. Jo, dnes je to jinak stáří a nemoc jsou zatím ještě omezující. Nic se nedá dělat. Prokoučoval jsem je. Přijdou jindy, do dvou v noci kdy se asi vrátí, čekat nebudu, to je na mě zatím příliš dlouho. Mám pěkný myslivecký zážitek a to stačí.
Druhá šance přišla dnes. Včera v noci byla prasata na vnadišti ve dvě ráno a nesežrala, takže si myslím, že podle jejich nepsaného pravidla přijdou dneska večer kolem osmé.
Zvečera po příjezdu na Ktišku však zjišťuji, že krávy, které sem honáci nahnali, aby před zimou spásli poslední zbytky trávy se zabydleli zrovna na louce přímo před kazatelnou, kde zalehli a tráví. Pro dnešní večer mám trochu nemysliveckou společnost, ale snad to nebude prasatům vadit.Rovnám si kam bude možno střílet a kam už ne, abych neohrozil dobytek. Setmělo se a začlo pršet. Pro pozorování míst odkud prasata pravidelně vytahují teď než se vyloupne měsíc poslouží malá termokamera, jež je dalším z výdobytků dnešní doby.
Už sedím delší dobu, když se z lesa přede mnou ozve zachrochtání bachyně, která se zřejmě snaží zastavit neposlušná selata překotně vytahující na vnadiště. Ozve se další zachrochtání a vytahuje i baška a po malé chvilce za ní další dospělci. Evidentně se jedná o stejný rudl dvaceti prasat, který jsem zde měl před několika dny. Tentokrát to nepodcením. opatrně zvedám kulometku do střílny a zapínám „nočák“. Však zrovna v době, kdy vytahují po ochozu dospělé kusy černé. Velká prasata reagují na rozsvícení „nočáku“ a odbíhají z vnadiště. Už se mi to tady stalo po druhé, když rozsvítím „nočák“ na vytahující prase, kus odskočí. Selata však zůstávají a tak rychle vybírám jednoho krajního, na široko stojícího mladého z „drnoryjců“ potáhnu kříž puškohledu za předním během a lehce odmáčknu spoušť. Ohlušující rána z mé „kulometky“ prořízla tmu a než pomine vteřinkové oslnění ohněm z hlavně je vnadiště úplně prázdné.
Zběžně kouknu na hodinky. Je osm. Funguje to. Balím, slézám dolů a než půjdu do auta pro pejska, aby si taky užil jdu ověřit nástřel. Zde mě však čeká překvapení. Nic, žádná barva, až po hodné chvíli nacházím v místech kde sele stálo zápory a kousíček tmavé barvy zabalené hlínou z vnadiště. Cílevědomě opisuji větší okruh, ale další barvu nenacházím. Jsem z toho rozpačitý. Vždyť jsem ho měl dobře v kříži, nemohl jsem chybit.
Nic. V takových chvílích je nejlepší přítel na telefonu. Volám Mírovi, který nikdy pomoc neodmítne. Slíbil přijed a tak čekám téměř hodinku. Přivezl sebou i své braky ale nabízí mi, že nasadíme na stopu mého Lupa a že ho on povede, abych já mohl jít pomalu za nimi.. Když mu nandávám v autě barvářský obojek, pes už ví o co půjde. Míra přebírá barvářskou šňůru a ukazuje psovi nic neslibující malou kapičku barvy na nástřelu. Ten po povelu „stopa“ pomalu vyráží po pro nás zatím neviditelné stopě prasete. Po pár krocích se pes stáčí na louku a jde dál kolem stěny lesa a ohradníku do rohu louky, asi třicet metrů. Po té se opět vrací do lesa na ochoz zvěře na kterém po chvilce nacházíme na listu kapku barvy a za chvíli další. Překonáváme padlý strom a další obcházíme. Pejsek jde pomalu, jakoby věděl, že bych mu dnes nestačil. Stopa jde stále jakoby pod hřebenem okolo ochozu zvěře. Ještě několikrát nacházím několik kapek barvy, když asi po stopadesáti metrech se Míra ozve. „Máme ho“. Sele je zapíchlé v roští, ale i tak se ho Lupin snaží drbat seč mu síly stačí.
Stojím s kloboukem v ruce a vychutnávám lovecké štěstí. Míra znalý mysliveckých tradic ulamuje smrkovou větvičku, namáčí ji v barvě na těle selátka, půlku dostáva sele do ryje a druhou já na klobouku s podáním ruky a přání „lovu zdar“ Odpovídám „lovu zdar a dík“ a v duchu děkuji našim mysliveckým patronům Dianě a sv. Hubertovi za dnešní přízeň při lovu. Chválím psa za skvělý výkon a práci na stopě, s přibývajícími lety dozrává jak dobré vínko. Dík Lupine, bez tebe bych ho dnes nenašel, poplácávám ho po hrudi, ale jeho teď zajímá především selene páníček.
Kontroluji zásah a zjišťuji, že rána sedí trošku vzadu na játrech, která po průniku střelou ucpala výstřel a proto nebyla ve stopě téměř žádná barva. Na louce dělám ještě pár fotek, volám mysliveckému hospodáři a oznamuji úlovek selete a vracejíc se domů s uspokojením z dobrého lovu pozoruji spola za mraky, nádherný, veliký právě vycházející měsíc.



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.