narozeninový 01 - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17236)
• úlovky (svět) (2160)
• trofeje (4695)
• historie (3858)
• zvěř v přírodě (42969)
• zvěř v zajetí (3713)
• příroda (39073) (3 dnes)
• lovecké výstavy (1538)
• lovecký pes (13512) (2 dnes)
• zbraně (2567)
• lidé (4662)
• fotopast (15497) (6 dnes)
• myslivecké umění (4827) (1 dnes)
• myslivecký interiér (457)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7010)
• ptactvo v přírodě (20007)
• hmyz v přírodě (7015)
• obojživelníci a plazi (1341)
• květiny a houby (15512)
• myslivecké stavby (3925)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24449) (2 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Smíšené pocity
vloženo: 19.6.2015 00:59
autor: Libor Nesvadba

úlovky (svět)

Lovu zdar!
vloženo: 20.9.2019 06:14
autor: NH

trofeje

Jelen ze včerejších úlovků
vloženo: 3.11.2015 08:24
autor: Děda z lesa

zvěř v přírodě

...
vloženo: 16.1.2013 13:07
autor: Marek Drha

zbraně

Nessmuk
vloženo: 13.4.2016 20:07
autor: Miroslav Pixa

fotopast

...
vloženo: 11.7.2017 20:17
autor: Michal Vokurka

myslivecké umění

najnovšia práca
vloženo: 16.1.2016 18:04
autor: Marek Horňák

• 236534 fotek (13 dnes)
• 8133 videí (1 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 9190 inzerátů (4 dnes)
• 289 diskuzí (0 dnes)
• 753014 komentářů fotek (19 dnes)
• 12960 komentářů videí (0 dnes)
• 3319429 hlasování fotek (100 dnes)
• 56719 hlasování videí (1 dnes)
• 38249 registrovaných uživatelů
  2 dnes nových, 27 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

narozeninový 01

váha: 14 kg
věk: 3 let

Příběh ulovení tohoto srnce začal vlastně už květnu, ale k jeho naplnění došlo až v neděli 13. září.

Mám rád srnčí zvěř a rád ji i lovím. Mrzí mě, že se dnešní myslivost a lov s ní spojený točí takřka výhradně okolo prasat. Stačí si jen vzpomenout, kolikrát už jsem se setkal s kolegou myslivcem, kterého jsem nějakou dobu neviděl a rozhovor na téma myslivost začíná až na výjimky dotazem „Tak co, kolik jich máš?“, nebo dotazem velmi podobným. Kolikrát už jsem slyšel také třeba i dotaz „Tak brzy domů?“, když se potkám s myslivcem a jsem na cestě domů z lesa před desátou večerní. No jo, ale ono to není jen o prasatech, alespoň u mě určitě ne!

Jistě, lov divočáků má své kouzlo, ale mě učarovali srnci. A to už v době, kdy jsem jako osmiletý adjunkt, chodil v létě o prázdninách s dědou hajným do lesa „na srnce“. V hájovně na zdech dominovaly desítky srnčích trofejí a pro mě je tak právě srnčí zvěř tou nejhezčí zvěří a dobrá srnčí trofej tou nejlepší trofejí. Každoročně už od dubna v honitbě obeznávám srnce s tím, co nasadili. Co se kde po zimě ukázalo nového, co za ozdobu nosí „staří známí“, kde jsou lovní srnci první věkové a hlavně, jestli a kde je „ten letošní trofejový“. Ctím pravidlo, že když už mám srnce ulovit, tak ať každý při pohledu na trofej visící na zdi ví, proč jsem toho srnce ulovil. Mám ulovené i srnce s vysokou bodovou hodnotou, ale očekávání, s nímž zvedám k očím dalekohled, když vytáhne kus z lesa, je takřka vždy s nadějí, jestli to není rarita. Pár dní doby lovu aktuálně ještě zbývá, ale letošní rok bude pro mě pravděpodobně jedním z mála těch, kdy raritního srnce neulovím.

I letos jsem poctivě na srnce chodil. Čekal, šoulal, obeznával, doufal… Ale neměl jsem štěstí. Snad jsem Huberta s Dianou nijak neurazil. Snad ne, když mě při letošních čekaných odměnili bezpočtem zážitků. Obzvláště zážitky z říje byly letos silné a snad i do budoucna nezapomenutelné. Když mi několikrát v reakci na pískání srnec div nevlezl do kazatelny, nebo když mě srnci na pět metrů obcházeli sedícího v sešlapaných kopřivách, nebo když jsem s nimi hrál na schovávanou přikrčený za balíky sena nebo slámy.

V neděli jsem vyrazil na sklonku narozeninového dne „oslavit“ své narozeniny do lesa. Pro čekanou jsem si vybral malou lesní loučku. S vědomím, že se čas doby lovu krátí, jsem vyrazil s tím, že když přijde odstřelový srnec, tak budu lovit. Věděl jsem, že do těchto míst chodí minimálně i dva srnci, co do chovu nepatří. Sedl jsem si a už po pár minutách slyším zvuk ke mě běžícího kusu. Zaměřil jsem se na stěnu lesa vlevo od kazatelny, odkud se zvuk rychle přibližoval. Na louku vyběhl slabý srnec. Na paroží mě zaujala především jeho nevšední tmavá barva. Srnce jsem stihl obeznat jako vidláka s krátkými výsadami, věkově jsem ho zařadil do II. věkové třídy. Srnec se ale ani nezastavil, louku úhlopříčně tryskem do pár vteřin opustil a já se věnoval místu, kde vyběhl s očekáváním, že se objeví další srnec, který tohoto snad prohání. Bohužel, neobjevil se. A jako by těchto pár okamžiků mělo předznamenat i to, jak se bude zbytek večera vyvíjet. Po dobu dalších skoro dvou hodin jsem neviděl (jak se říká) ani chlup. Čekal jsem, užíval si večerního klidu v lese a přemýšlel. Ne, neusnul jsem. Ale i přesto mě ze zadumaného pohledu před sebe vyrušil pohyb v pravé části louky. Bylo to v místě, kam před časem srnec tryskem zaběhl. Beru dalekohled a čtu srnce. Světla už pomalu ubývá, ale srnec je asi jen 50 metrů přede mnou, tak není problém ho bezpečně obeznat. Pozorování mě jen utvrzuje v tom, co jsem stihl posoudit při předchozím rychlém přeběhnutí srnce. Nevysoké tmavé paroží, bez hmoty, výsady krátké a tupé, zadní chybějí úplně. Věk 3 možná 4 roky. Zcela jistě průběrný srnec. V duchu záměru, s nímž jsem ven šel, jsem rozhodnutý lovit. Pozorovací dalekohled měním za flintu a během pár okamžiků zazní výstřel. Srnec se láme v ráně a na její zvuk reagují snad všichni psi z nejbližší vesnice vytrvalým štěkotem. Asi právě dříve popisovaný lov prasat mě naučil okamžitě po ráně přebít a „hlídat“ kus, zda se nezvedá. Ne, po pár vteřinách se ujišťuji, že rána platila a odlicuji. Flintu postavím do rohu kazatelny, sáhnu do kapsy pro telefon, abych napsal domů SMSku a oni si mohli oddechnout, že bude ode mě a mé letošní honby za srncem pro letošek pokoj. Namísto psaní si všimnu, že ztlumený telefon vyzvání, a tak než půjdu k srnci, přijmu ještě jednu narozeninovou gratulaci. Když pak po chvilce u srnce opravdu stojím, všímám si především toho, že má srnec modře zakalené takřka celé levé světlo. Kdoví, zda na něj vůbec viděl. Lov je tak nejen průběrný, ale vlastně i sanitární. Tak takto tedy končí příběh mého letošního „trofejového“ srnce a asi i můj letošní lov srnců vůbec. Ale kdoví, vyhláška nám změnila doby lovu a tak (i když jsem tomu asi ještě nepřivykl) budu možná lovit paličkáře třeba i na Silvestra.

Lovu zdar!


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.