Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Vzpomínka na dančí říji 2022
vloženo: 15.10.2024 13:03
autor: Petr Rolinc
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17236)
- úlovky (svět) (2160)
- trofeje (4696)
- historie (3858)
- zvěř v přírodě (42969)
- zvěř v zajetí (3713)
- příroda (39075)
- lovecké výstavy (1538)
- lovecký pes (13512)
- zbraně (2567)
- lidé (4662)
- fotopast (15501)
- myslivecké umění (4828) (1 dnes)
- myslivecký interiér (457)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7009)
- ptactvo v přírodě (20009)
- hmyz v přírodě (7015)
- obojživelníci a plazi (1341)
- květiny a houby (15512)
- myslivecké stavby (3925)
- sokolnictví (512)
- ostatní (24450)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Tři jednou ranou
vloženo: 6.3.2016 11:52
autor: Milda Hájek
úlovky (svět)
Kanadský los - Britská Kolumbie
vloženo: 26.1.2016 13:20
autor: Radek
trofeje
Srnec k padesátce...
vloženo: 28.6.2014 00:23
autor: František Mlčoch
zvěř v přírodě
Sluníčko občas hřeje
vloženo: 9.3.2018 09:55
autor: Děda z lesa
zbraně
Nové zapažbení lankasterového kulobroku,moje práce.
vloženo: 28.1.2020 15:49
autor: Stanislav Satoria
fotopast
Modelka :)
vloženo: 9.2.2014 10:59
autor: Vojtěch Bednařík
myslivecké umění
farbiar
vloženo: 26.3.2014 19:07
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
« novější foto | starší foto » |
Hájenka na hrúdě.....
...stála na Slovensku v meandru řeky Moravy. Táta pana Uhra(druhý zprava)vzal čagan (hůl) a v nejužší části meandru udělal rýhu. Voda už si našla cestu a hájenka se ocitla naMoravě. Pan Jaromir Uher starší (*1927) vždycky říká:"Můj děda čaganem změnil tok řeky Moravy."
vložil: Jiří Netík
vloženo: 9.3.2017 22:26
zobrazeno: 1969x
hodnocení: 24 hlasů
vloženo: 9.3.2017 22:26
zobrazeno: 1969x
hodnocení: 24 hlasů
Komentáře:
12.3.2017 16:21 vložil Jiří Wenzl
Pro Miloše Matrase: Alois Mikula ve své knize "Za zvěří rovin a hor" (1970) na str. 189 a 190 píše toto - cituji výňatky: Tito Slováci obývali starou rybářskou chýši, postavenou na písečné výspě, vytvořené v pradávných dobách náplavami řeky Moravy. Chata stála na levém břehu Moravy, tedy na slovenské straně, a rod Uhrů měl v tétooblasti řeky právo rybolovu. Za kterési povodně si však dravé moravní vody našly nové řečiště, a tím se rybářská chýše ocitlanapravém, tedy moravském břehu řeky... rybářská chýše stojící dříve uprostřed pastvin, byla od oné povodně pojednou obklopena cizími lesy. Stala se i s pozemky, kterék ní patřily, enklávou obklíčenou velkostatkářským majetkem, jemuž byl tento ostrůvek trnem v oku. Správce lesa chtěl rodinu Uhrů donutit, aby svou chýši opustila ...ale rod Uhrů byl neústupný a bránil se,jak mohl...velkostatek se nakonec smířil s novou situací a přijal tvrdohlavé Slováky za lesní zaměstnance.
Pro Miloše Matrase: Alois Mikula ve své knize "Za zvěří rovin a hor" (1970) na str. 189 a 190 píše toto - cituji výňatky: Tito Slováci obývali starou rybářskou chýši, postavenou na písečné výspě, vytvořené v pradávných dobách náplavami řeky Moravy. Chata stála na levém břehu Moravy, tedy na slovenské straně, a rod Uhrů měl v tétooblasti řeky právo rybolovu. Za kterési povodně si však dravé moravní vody našly nové řečiště, a tím se rybářská chýše ocitlanapravém, tedy moravském břehu řeky... rybářská chýše stojící dříve uprostřed pastvin, byla od oné povodně pojednou obklopena cizími lesy. Stala se i s pozemky, kterék ní patřily, enklávou obklíčenou velkostatkářským majetkem, jemuž byl tento ostrůvek trnem v oku. Správce lesa chtěl rodinu Uhrů donutit, aby svou chýši opustila ...ale rod Uhrů byl neústupný a bránil se,jak mohl...velkostatek se nakonec smířil s novou situací a přijal tvrdohlavé Slováky za lesní zaměstnance.
12.3.2017 13:20 vložil miloš matras
Jak jsem četl popisku u fotografie, hned se mi vybavila kniha od Aloise Mikuli i jeho vzpomínka na tento rod a to jsem tuto knihu četl možná před 40 lety ( za to několikrát po sobě), budu jí muset najít a znovu přečíst.
Jak jsem četl popisku u fotografie, hned se mi vybavila kniha od Aloise Mikuli i jeho vzpomínka na tento rod a to jsem tuto knihu četl možná před 40 lety ( za to několikrát po sobě), budu jí muset najít a znovu přečíst.
10.3.2017 21:43 vložil Antonín Polách
Z kterého roku to je nevíte?
Z kterého roku to je nevíte?
10.3.2017 20:59 vložil Jiří Lengyel,starší
Krásné vzpomínky-1***
Krásné vzpomínky-1***
10.3.2017 13:01 vložil Jindřiška Padalíková
Jirka N. - to víš, že poznala. Často si u nás na hájence vařil po ránu česnečku (po flámu). Nosil nám vzorky klobásů a salámů, později přiznal, že byly z ondater. Byl opravdu lesní perlou, ráda na něj vzpomínám. Jeho žena pěkně zpívala, pracovala v lese.
Jirka N. - to víš, že poznala. Často si u nás na hájence vařil po ránu česnečku (po flámu). Nosil nám vzorky klobásů a salámů, později přiznal, že byly z ondater. Byl opravdu lesní perlou, ráda na něj vzpomínám. Jeho žena pěkně zpívala, pracovala v lese.
10.3.2017 00:57 vložil Jiří Wenzl
Příběh rodiny Uhrů znám z knih Aloise Mikuly, fascinuje mne svou romantikou... Jejich rod zapustil kořeny na břehu regulací nezkrocené řeky Moravy v dobách, kdy lužní lesy pod Hodonínem byly divočinou, za kterou se jinak muselo putovat vysoko do hor. V Uhrách (na Slovensku) stála jejich chýše na břehu řeky obklopena polnostmi, tam se živili rybařením, když se po jedné z mnoha povodní ocitli v lužním lese na Moravě, nejprve je knížecí lesníci chtěli vypudit jako vetřelce, a když se nedali, tak je přijali mezi sebe. Měl jsem tu čest při komáří kalamitě v srpnu 1985 potkat kterého si z potomků tohoto úctyhodného rodu u jejich rodové "chýše" - tehdy již jen chaty, a s úžasem sledovat, jak při sběru jablek pan Uher ignoruje ataky komárů. Považoval jsem to za jasný důkaz adaptace rodu na místní poměry.
Příběh rodiny Uhrů znám z knih Aloise Mikuly, fascinuje mne svou romantikou... Jejich rod zapustil kořeny na břehu regulací nezkrocené řeky Moravy v dobách, kdy lužní lesy pod Hodonínem byly divočinou, za kterou se jinak muselo putovat vysoko do hor. V Uhrách (na Slovensku) stála jejich chýše na břehu řeky obklopena polnostmi, tam se živili rybařením, když se po jedné z mnoha povodní ocitli v lužním lese na Moravě, nejprve je knížecí lesníci chtěli vypudit jako vetřelce, a když se nedali, tak je přijali mezi sebe. Měl jsem tu čest při komáří kalamitě v srpnu 1985 potkat kterého si z potomků tohoto úctyhodného rodu u jejich rodové "chýše" - tehdy již jen chaty, a s úžasem sledovat, jak při sběru jablek pan Uher ignoruje ataky komárů. Považoval jsem to za jasný důkaz adaptace rodu na místní poměry.
9.3.2017 23:28 vložil Jiří Netík
Inko , poznala jsi Tondu Perlu?
Inko , poznala jsi Tondu Perlu?
9.3.2017 22:41 vložil Jindřiška Padalíková
Paní Uhrová pekla na vánoce tenké oplatky(měla na ně formu) a nosila nám je na hájenku, jedli jsme je s medem, patřily ke štědrovečerní večeři. Hajní nosili na klobouku při komáří kalamitě síťky.
Paní Uhrová pekla na vánoce tenké oplatky(měla na ně formu) a nosila nám je na hájenku, jedli jsme je s medem, patřily ke štědrovečerní večeři. Hajní nosili na klobouku při komáří kalamitě síťky.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.