Značení dančí zvěře po zásahu - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Při dnešní střelbě na danka špičáka se po zásahu pohrbil následně dva krát povyskočil a následně odběhl do houštiny,ránou na komoru jsem si byl jistý, na nástřelu ani kapka barvy boužel se mi ho nepodařilko dohledat. Střílím PTS 308Win.
Prosím o vaše zkušenosti. Děkuji.

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky, aneb všechno je relativní. Oba tyto případy jen potvrzují, že i to značení může být při stejném zásahu různé a že záleží na mnoha a mnoha okolnostech, které si člověk - a zejména střelec po ráně - ani neuvědomí, i když se snaží vše analyzovat. Kamarád, který dlouhá léta loví s 308 W a používá stále stejné střelivo, se již víckrát setkal s tím, že při zásahu komory mu do vzdálenosti cca 50 m srnči zpravidla odskočí a čím větší vzdálenost střelby, tím je pravděpodobnější, že se kus při stejném zásahu zlomí v ohni. Dobrá, toto lze snad vysvětlit rozdílnou rychlostí střely a nepředáním dostatečného množství energie, ale každý, kdo má pár kusů spárkaté ulovených ví dobře, že ať je značení jakkoli netypické nebo zcela chybí, pečlivé vyšetření nástřelu musí být samozřejmostí. A přesto jsem se setkal s tím, že dlouholetý myslivec po ráně na jelena ani nešel k nástřelu s tím, že musel chybit. Samozřejmě nechybil, což se zjistilo tak, že postřelený jelen zcela náhodou po chvíli přišel k několik set metrů vzdálenému posedu, kde seděl jiný lovec, který si na poslední chvíli všiml, že jelen je postřelen vysoko na zadní běh a vystřelit již nestačil. Pak přešel do sousední honitby, kde jsem za ním šel druhý den s tamním hospodářem a jeho psem několik kilometrů, než přestal barvit a ve změti stop další zvěře jsme dosled ukončili bez výsledku.

Mohu posloužit relativně čerstvou letošní zkušeností. Uloveny dvě daněly, jedna na 60 m a druhá na 40 m. První po ráně prudce vyrazila, zhasla po cca 20 m - zásah na srdce (308 W - CDP Blaser). Druhá po ráně vyskočila metr do vzduchu, nahrbila se a odběhla cca 50 m - také zásah na srdce (7x57 SB). Takže při prakticky stejném zásahu každý kus reagoval jinak.

Paní Anno, snad jsem to napsal jasně - šlo o střelu odraženou nejspíše od nějakého šutru v té louce - a jak je známo, odražené střely přece mívají svou vlastní vůli, v prapodivném úhlu letí, ať jde o brok nebo kuli. Jejich dráhu nelze určit, Murphyho však zákon tu je : Pokud poblíž stojí člověk, určitě je přitahuje !

To Eurohorn - co mě se týče, naprosto souhlasím, odolnost toho loveckého hosta k alkoholu mi nebyla známa, ovšem u průvodce, který byl v tomto směru vysoce kvalifikovanou a často a bohatě trénovanou osobou, mne to překvapilo. A kdyby to byla fata morána či morgána, bylo by to lepší - ta by toho jelena nezmrzačila.

Paní Anno, snad jsem to napsal jasně - šlo o střelu odraženou nejspíše od nějakého šutru v té louce - a jak je známo, odražené střely přece mívají svou vlastní vůli, v prapodivném úhlu letí, ať jde o brok nebo kuli. Jejich dráhu nelze určit, Murphyho však zákon tu je : Pokud poblíž stojí člověk, určitě je přitahuje !

Kdybych si nepřečetl příspěvek pana Boara, tak ani nevím, jak vlastně žiju - děkuji moc :-), nos do všeho strkám, pač ho mám moc velkej (aspoň něco :-)) a všemu určitě nerozumím. Svým prvním příspěvkem jsem chtěl jen napsat panu Konečenému, proč se loví špičáci, já totiž taky nechápu, proč se nenechají ještě rok, kdy už je vidět poměrně časté jelenovité a jinak nevhodné paroží, navíc takovéto trofeje mohou být zajímavé a už jsou to aspoň trochu trofeje narozdíl od špičáků. Jinak většina neúspěšných lovů probíhá tak, že se vystřelí na zvěř, ta odběhne, na nástřelu pokud se vůbec najde, a poblíž, žádná barva, usoudí se na chybenou ránu, tím lov končí. Přitom když bod nebo kříž sedí na komoře v době výstřelu, tak snad jen jeden z mnoha zásahů nesedí a to u takového málo zkušeného lovce a střelce, jako jsem já :-). Většinou však je zvěř zasažena tam, kam bylo mířeno a pokud se loví na komoru, tak zvěř musí po uplynutí dostatečné doby určitě ležet už zhaslá, bez ohledu na značení zvěře. Veškeré pochybnosti typu, co když jsem to strhl, co když střela zavadila o větev, co když flinta střílí špatně,... jsou jen nesmyslné pochybnosti, co v danou chvíli zrazují lovce od důsledného dosledu.

Jo, jo, rumíček lékařský, známá to léčivá rostlina :-). MS

Vždyť stříleli oba ! Ale jak říkám, zásah byl jen tou první ranou. Kdyby mi to nehvízdalo nad hlavou, možná bych se také připojil k všeobecné palbě - ale spíš ne, na mou Foxku 222 Rem. to bylo moc daleko. A ten host rozhodně nestřílel na svého prvního jelena a hajný už vůbec ne - spíš to zavinil předchozí večer v hospodě, kde jsme se všichni svorně věnovali sportu - rumunské házené. Však tža moje ranní vycházka také měla za účel vyhnat z hlavy kováříčky, šel jsem jen po silnici a flintu jsem si vzal jen tak kvůli myškujícím kmotřičkám. A vůbec poslední dozvuky této události byly na příští Velikonoce. Ten host mšl totiž na Záhoří chalupu, zastával význačné postavení v PZO Ligna a jelena tam lovil prakticky každoročně. No a když jsem se u něj v rámci výkonu služby zastavil na štamprdle, hned se mi pochlubil, že loni to sice nevyšlo, ale na letošek už má nové pozvání k lovu. Tak jsem ho požádal, aby se před lovem určitě zastavil u nás na oddělení OSH, že mu půjčím osmapadesátku s náhradním zásobníkem, aby mu stačila munice. Druhý z aktérů té události, Fišera, byl rovněž přítomen a jen dodal : "No, univerzální kulomet by byl taky dobrej - jen se s ním hůř leze na posed !"

Nebožtík hajný Fišera z Orlického Záhoří mne vždy učil : Rozmýšlej se, než vystřelíš ! Ale když už vystřelíš, pak střílej,dokud se kus hýbe nebo dokud máš náboje ! Předvedl mi to i v praxi, když doprovázel hosta na jelena /jelen vyšel na zasněženou louku a já to vše viděl ze vzdálenosti několika set metrů/. První tanou mu host z šestapůlky roztříštil lopatkový kloub - přesně jako Komárek v Lovech v Karpatech. Následovalo dalších 8 výstřelů v tychlém sledu za sebou, ale jediný výsledek té palby byl, že jsem sebou praštil o zem, když mi odražená kule zahvízdala nad hlavou. Než potom sehnali psa, bylo poledne, mezitím roztál sníh, mladý nezkušený hanoverák jelena nenašel - a chudák jelen II. VT byl nakonec dostřelen ve zuboženém stavu až v únoru u krmelce.

Jelen sebou trhl v ráně a pomalu odchází ? Rychle přebij, střílej znovu dřív, než zajde do mlází ! V takovéhle situaci každý zásah dobrý je, který zvěři utrpení co nejrychleji zkracuje. Nespoléhej, že kus zhasne ještě někde v dohledu, šetři práci barvářovi při obtížném dosledu !

Nebožtík hajný Fišera z Orlického Záhoří mne vždy učil : Rozmýšlej se, než vystřelíš ! Ale když už vystřelíš, pak střílej,dokud se kus hýbe nebo dokud máš náboje ! Předvedl mi to i v praxi, když doprovázel hosta na jelena /jelen vyšel na zasněženou louku a já to vše viděl ze vzdálenosti několika set metrů/. První tanou mu host z šestapůlky roztříštil lopatkový kloub - přesně jako Komárek v Lovech v Karpatech. Následovalo dalších 8 výstřelů v tychlém sledu za sebou, ale jediný výsledek té palby byl, že jsem sebou praštil o zem, když mi odražená kule zahvízdala nad hlavou. Než potom sehnali psa, bylo poledne, mezitím roztál sníh, mladý nezkušený hanoverák jelena nenašel - a chudák jelen II. VT byl nakonec dostřelen ve zuboženém stavu až v únoru u krmelce.

Pavle, přesně tak. To říkali vždycky staří jelenáři - na jelena se střílí, dokud stojí. Lepší dát druhou, než riskovat postřelení a utrpení zvěře, nedosledovaný kus atd. Ale někdo je samozřejmě dokonalý a střílí vždy bezchybně. Já holt občas ne :-), ale těch pár korun za patronu mě nezabije. Milan

Ron Gordon - jako obvykle, že? A ty blbý kecy o řešetu, Oryx nepodlévá, nerozbíjí, a na rozdíl od chytráků raději vystřelím třeba dvakrát, ale tu zvěř ulovím a netrápím. Josef, v pohodě. M

Milane, zas se omlouvám, tentokrát za zmršení jména. Asi už blbnu na kvadrát.

Jo, to je diskuse- když tomu nerozumím, tak o tom nerozumuji,když dělám myslivost pět lét, tak mlčet a šoupat nohama, ale nějak mi to hlava nebere, že tak excelentní a zkušený střelec si dovolí pochybovat o svém zásahu a udělá z daňka řešeto. Závist je opravdu hrozná věc, ale ta si podává ruce se snoby, myslivci byli vždy přející, přátelští,což vyjadřuje ji běžně užívaný pozdrav - Lovu zdar !

Není to tak hrozné :-), ale jelenovité paroží u daňků je relativně časté, tady to bylo vždy jen jedna strana. Tihle ještě nejsou nic moc, je tam pořád náznak lopaty, ale někteří oboustranní jsou zajímaví :-). Další fotky nedávám, závist je hrozná věc :-). MS

Tak na podobných preparátech bych asi u prof. Hromase vyletěl. Čekal bych od něj nějakou kulišárnu, kterými byl pověstný a určil to jako jeňka, event. dalena. Toho prvního ne, ten je jasný.

Dalších fotek asi netřeba, technika zlobí, holou jsem nefotil. Ale celkově je to jako vždy, kdykoliv po ráně, pečlivě vyšetřit nástřel, nedat na to, že zvěř neznačila, i v případě pochybností dosled, když to nejde , tak pes. Prostě klasika. MS

Průběrní daňci, jednostraně jelenovité paroží, v obou případech stříleno na zvěř v pohybu, komora, v jednom případě výrazně pobarvená stopní dráha, oba tak cca 40 m od nástřelu, relativně v nepřehledném terénu, svah, hustý náletový porost atd. Značení veškeré žádné. MS

Průběrní daňci, jednostraně jelenovité paroží, v obou případech stříleno na zvěř v pohybu, komora, v jednom případě výrazně pobarvená stopní dráha, oba tak cca 40 m od nástřelu, relativně v nepřehledném terénu, svah, hustý náletový porost atd. Značení veškeré žádné. MS

Další pokus :-), technika zlobí :-). MS

8x57 JS, Norma Oryx, stříleno na 40 m, v říji, komora, 30 m od nástřelu, přehledná louka, žádná barva ve stopní dráze. MS

Josef Voborník - nejsem Martin. Za druhé, když něčemu nerozumím, nic o tom nevím, nemám žádné zkušenosti, nerozumuji.Otázka zněla na značení dančí zvěře po zásahu, nikoliv na rozumování pana Chadima o vhodnosti lovu špígra. Lovil jsem v oboře/neoboře, hodně kusů každý rok, hlavně holou. Zkusím sem hodit nějaké fotky, pro zajímavost s popisem značení zvěře po zásahu. M.Soukup Pavle, jasně, vždycky je to různý, někdy upadne :-), ale celkově moje zkušenost je, že značení nijak výrazné není. Lovím 8mičkou, občas 9,3kou.

V první řadě jsem rád, že se o problému diskutuje. Drtivá většina lovců s takovými informacemi nejde na fórum. Za ta léta, co chodím po lese, jsem našel čtyři nedohledané kusy, staré ne více jak 1-2 dny. Ten problém nedosledování je podle mě poměrně častý, mnoho chlapů se ani na nástřel nejde podívat, prostě nezůstal v ohni, neznačil = chybil jsem... Jednou jsem byl přímým svědkem. Seděl jsem za šera u nachystané sítě a chlap prsknul na 170m po srncovi. Myslel jsem, že půjde na nástřel- zlatý voči! Šel si pro kolo a za chvilku byl u mě, omrknout, co tam dělám. Ptal jsem se ho na ránu- prý chybil... Již dnes zmiňovaný "jasnovidec". A jak je to s nasazováním psa na stopu asi nemá cenu rozvádět. No a pokud se týká té hodnoty trofejí, to mělo význam před mnoha a mnoha lety. V dnešní době, kdy farmy produkují zvěř nejistého původu, krmenou různými medikamenty a hormonálními doplňky, je hodnota trofeje věcí byznysu, nikoliv mysliveckého, resp. chovatelského úspěchu. Takže já z rozložitých lopat určitě neomdlím, raději si poslechnu příběh o nicotném špičákovi, jak tu popsal p. Hruška. V létě neplánovaně zakrmil prasátkům- aspoň tím zvýšil hodnotu jejich zvěřiny. Horší je, když celý kus zůstane mouchám. To už je škoda, i když opět relativní, viz. vlaštovky... Prostě každá trofej je spojená s určitým zážitkem, a o to asi většině jde. Zmáčknout na polokrotkého osmnácteráka není žádné umění, pokud to prkenice dovolí. A já velmi rozlišuji mezi snobem a myslivcem, na to mám nos.

Martine, proč do toho pleteš naháňky v kukuřici ? Já jsem třeba po víc než 40 letech provozování myslivosti na takové naháňce nebyl ani jednou a mé zkušenosti s daňčí zvěří jsou rovněž nulové - proto se omlouvám za to, co jsem napsal 28.8. o značení zvěře, neb jsem usuzoval analogicky podle srnčí a vysoké a nemusel jsem mít pravdu. Ale prosím Tě, co ten Radek napsal vlastně špatně ? V čem neměl pravdu ? Právě proto, že toho o daňčí zvěři vím minimum, rád se nechám poučit.

Tak pan Chadim to musí vědět nejlíp, po těch 5 letech už byl dokonce poprvé na naháňce v kukuřici :-). Jinak dančí skutečně nijak výrazně neznačí, opravdu typické a výrazné značení jsem pozoroval jednou u daněly, stříleno na cca 120 m přes louku, 9,3x62, komora, typické značení komorové rány. Ale jinak běžně daněk, komora, 8x57JS, bez značení, v jednom případě jsem střílel dokonce 3 rány rychle po sobě na přetahujícího daňka v domnění, že jsem opakovaně chybil. Všechny 3 rány komora, všechny 3 průstřel, daněk po 80 metrech, výstřelová strana ucpáno bělí, na celé stopní dráze ani kapka a to jsem ho celou dobu na přehledné louce pozoroval. U dančete o váze 15-20 kg to takový problém není:-). Navíc PTS, kterou střílel p. Hruška, se při ráně na měkotu moc neotvírá. Ale jinak klasika, resp. klasické zanedbání, označit nástřel, klasicky dosled, pokud to nejde, tak jednoznačně pes. Není co víc dodat. M.Soukup

Patrně jsem Vás špatně pochopil pane Vilšere, vše jste mi objasnil! Paní Ježíková, nikoho nehodnotím, jen jsem napsal, jak se na trofej dívám já osobně, a souhlasím s panem Zvářalem, že i "malá" trofej je trofej.Pro někoho může být i ta "malá" trofej velká,a hodnotnější, než třeba zlatá, zvláště, když se k ní vážou vzpomínky s kamarády, které si již sv. Hubert zavolal k sobě! Hezký zbytek dne Vám přeje Zdeněk Zajíc.

Tak je určitě dobře, že se daněk našel - byť už v "nepoužitelném" stavu - než aby se někde trápil s vážným, ale ne smrtelným poraněním. Zvěřiny je škoda v každém případě, ne proto, že nebude co dát do mrazáku nebo prodat, ale proto, že když už má být nějaké zvíře (zvěř) zabito, mělo by to přinést nějaký užitek, tedy ne jen "smrt pro smrt". No a předpokládám, že kdyby šlo panu Hruškovi o trofej, tak by asi nestřílel na špičáka, ale vybral si by většího daňka..

Pani Jezikova, podle Vás názor jednotlivce nic neznamená?! Právě, že znamená, to z nás dělá individua, a ne stádo ovcí!Nijak nesnižuji bodování trofejí,právě, že si vážím každé trofeje, tak si rád ponechám svuj názor jednotlivce a své představy o trofeji!

Myslivecký řád hovoří jasně.Co se týká lovu samotného-po ráně označím nástřel a to alespoň přibližně a pokud nemám psa,oznámím to neprodleně hospodáři .Ten ví nejlépe jak postupovat dále.Hlavně nikde nelezu,neťapu.Zvěř nechám v klidu.Značení vypadá na ránu u které se chvátat nevyplácí.Jiné odpovědi bych tu asi nečekal.Zda lovit či nelovit špičáka bych nechal být.A že někdo lehce natřel vševěda Chadima??To je dobře.Do všeho strká ten svůj nos,o všem ví,všude byl,všechno zná.Jeho pětiletá praxe jak on sám uvádí ho posadila nade všechny myslivce. Jen bych doplnil ostatní kolegy - ne dohledávka,ale dosled.

Souhlasím s panem Zvářalem! Já osobně nikdy neměřil trofej na body,sílu či počty výsad, ale na myslivecký zážitek, kolikrát mě daleko více školil roček špičák, než starý "ostřílený" šesterák. Ale každý to má zřejmě jinak! Co člověk to názor, a uznávání jiných hodnot! Lovu zdar pane Hruško!

Plně souhlasím s Ivošem. Absence barvy nemusí znamenat vůbec nic. Střelil jsem na lončáka, který buchtoval ještě s jedním na zasněžené louce. Oba kusy bez jakéhokoli značení zmizely v lese v sousední honitbě. V té naší /cca 120 - 150 m od hranice, kterou tvoří říčka/ ani kapička barvy. Ale jednak jsem si nebyl vědom žádné chyby, druhak jsem zřetelně slyšel úhoz střely. Ještě v noci jsem tlf. vzbudil MH sousedního revíru a ráno jsem s jeho požehnáním vyrazil s křepelákem. Mezitím napadlo dobrých 40 cm sněhu, tak jsem zvolil metodu volného hledání. Kousek od místa, kde jsem v noci přerušil dosled, zvedl pes ze zasněženého lože prase a hlasitě ho vyprovodil. V loži ani ve stopní dráze ani kapička barvy, to prase bylo zdravé. Ale proč tedy zalehlo v kmenovině, mimo kryt a tak blízko od nástřelu ? Když se pes vrátil, nechal jsem ho hledat dál a během pár minut jsme našli toho mého lončáka s dobrou komorovou, trochu vyšší ranou. Nebyl prostřelen, vybarvil dovnitř a byl zcela zapadlý sněhem - bez psa by ho nikdo nenašel. Ten druhý kus poblíž zalehl zřejmě ze solidarity.

Nevím zda to dopadlo dobře,jak píše pan Zvářal,spíš špatně.Domnívám se,že lovec,namísto aby se ptal,měl hledat do úmoru,nelovíme jistě proto,abychom krmili prasátka,to by bylo již příliš,zrovna tak nepatří mezi masaře každý z lovců,ano,té zvěřiny je škoda....Tu "trofej" nemusí lovec již ukazovat,myslím,že i pro něho to nebude ta nejhezčí vzpomínka......

Pavle, to by bylo zajímavé téma na diskusi! Jak souvisí velikost trofeje s velikostí myslivce (lovce). Mám takový dojem, že někteří si nahrazují specifickou nedostatečnost velikostí trofejí. Něco podobného je i u ornitologů, kdy při snaze o rekordní pozorování jednotlivých druhů ptáků za jeden rok obletují x-krát zeměkouli, skoro nespí, věčně spěchají, jen aby byli nejnej. To už není hoby, takové jenom politovat. I malá trofej je trofej, tato bude mít ve vzpomínkách nahořklou pachuť.

Tak to nakonec dopadlo dobře, prasátka se nakrmila a trofej zůstala celá... Neříkejte, že té ušlé zvěřiny litujete. Přece nepatříte mezi masaře!... A toho pejska už budete mít pro příště v pohotovosti?

Petře dalo se poznat kam byl zasažen? Jak daleko byl od nástřelu? Každá taková zkušenost se cení zlatem....... Jinak přeji Lovu Zdar!! A jak psali kolegové podemnou, sežeň si ve svém okolí kontakt na někoho s dobrým psem na dosledy a každý nástřel (i když jsi si na 100procent jistý že jsi netrefil) prověř se psem. Kolikrát se budeš divit co a jak střelený najdeš. To že na nástřelu není barva není vůbec směrodatné, kolikrát mi kus ležel do 100m od nástřelu bez jedinné kapičky barvy (na sněhu).

Danka jsme s přítelem dohledali na druhý den jenomže byl už rozebraný od prasat takže mám jenom trofej. Po preparaci vložím foto.

Taky přispěji do debaty, která poněkud odbočila od tématu. To když lovec minezvěř (lepší případ) nebo ji zraní(horší případ), já komentuji slovy "je to pro každého". Vždy záleží na tom, jak se lovec zachová po výstřelu. A vóóótom to je. Po výstřelu vyhodnocuji, zda jsem při spouštění neudělal chybu, zda není chyba ve zbrani anebo zda nebyla střelba ovlivněna jinými podmínkami střelby(terén, povětrnostní podmínky,pozice lovené zvěře atd.). Zásadně po každém výstřelu na zvěř důkladně zkontroluji nástřel. V případě, že zvěř nedohledám v krátké vzdálenosti a není mi jasné(barva, terén), že zvěř najdu sám, tak vždy zkusím provést dosled se psem-LUP(mám výhodu, že držím LUPa). Až selže LUP, tak následuje volné hledání, jak s LUP tak mnou. Když zvěř nenaleznu, tak konstatuji, že jsem pro věc udělal "maximum". Toto může trvat několik minut,hodin a třeba i nějaký den. Můžu říct, že tento postup mne zatím nezklamal, co se týká dohledávek, vlastního pocitu z lovu a ze zodpovědnosti k výkonu práva myslivosti. Jsem toho názoru, že špatná "rána" je omluvitelná (stát se to může každému), ale neomluvitelné je, aby lovec pro dohledání zvěře neudělal "maximum". Taky rád a kdykoliv jdu s LUP pomoci, když jsem o to požádán.

Asi špatně čtu ale kde přesně pan Hruška napsal, že žádného psa nepoužil? A že se nesnažil kus dohledat?

Zajímavé kam až se tato debata dostala. Od značení dančí, přes nevhodnost lovu špičáků až po lov na hromadách a po neduhy dnešní (dřívější) myslivosti. Petře jak dopadl dosled?

Tak abysme to nezakecali :-) (ikdyž je to samozřejmě přínosná debata) - pane Hruška, jak to dopadlo s daňkem? Našli jste ho?

Ron Gordon, pěkné, hezky se to čte jistě i dnes by se měla tato psaná i nepsaná pravidla v myslivosti ctít, používat, protože jinak se stává z naši "tradiční" myslivosti pouhé lovectví až újednictví..Bohužel, jako všude i v jiných oborech se vytrácí ta původní myšlenka, zákony, etika a morálka! Vytrácí se zkrátka obsah toho co ta myslivost je, že by měla chránit, chovat, obnovovat to co člověk zprasil neustálým civilizačním tlakem na krajinu a její "zvířecí obyvatele"... Ono například u té černé zvěře- vzhledem ke škodám na zemědělských plodinách (i když největší škodná bývá zpravidla právě ten člověk) se nemohou uplatnit metody/způsoby lovu které byly aplikovány před řekněme 20 lety v odlišné struktuře plodin v zemědělství. Nejsem myslivec ale do stejné řeky se hold 2x nevstoupí, ale může se dělat vše proto aby ten rozdíl nebyl tak markantní. Každý obor lidské činnosti se nějak vyvíjí jen se musí hlídat aby ten vývoj nebyl paradoxně zpátečnický. O.Bělka

Naši předkové nebyli žádní blbci - a je smutné jen to, že ani po stovce let jsme se my všichni nenaučili pokládat za samozřejmé to, co platilo již tenkrát. U mnoha "lovců" mi neustálé opakování elementárních zásad připadá jako házení hrachu na zeď - ale stejně je dobře ty staré pravdy občas připomenout. Rone, díky !

I já jsem ss velikým zájmem přečetl komentář pana Gordona,již dlouho jsem nečetl tak rozumnou úvahu na těchto stránkách,i já se podepisuji stejně jak Pavel V.

Z doby, kdy jsem začínal a to již je dosti dávno si pamatuji, že ten kdo loví při krmení je újedník. Když se na to podívam dnes, kdy u každého posedu či kazatelny je poblíže hromada krmení a tam se loví vše, nezbývá, než si povzdechnout " och jak hluboce jsme klesli ". Nejsmutnější na tom je , že i MH má před kazatelnou v dvou rozštěpech kusy solí, přestože není z těch nejmladších a na mé upozornění mi stroze odvětil, že to není zakazáno - není, ale dělá to myslivec ? Jo přizpůsobil se době, co není zakázáno je dovoleno.Přidám citát se starší publikace z počátku minulého století : "Újedník" neboli lovčí ras je člověk, který od 1. srpna až do 31. ledna střílí zblízka i nesmyslně daleko na vše, co se objeví před ním, bez ohledu na rod a stáří, nepátrá po uniknuvší postřelené zvěři, nedopřává zvěři ani kratičkého oddechu v týdnu, nehájí ani nekrmí zvěř v zimě, nepečuje vůbec o zvěř a jehož jest jedinou snahou a starostí vyzískati hodně peněz z revíru. Skromnost jest význačnou ctností pravého lovce i myslivce. Lovec chvástavý a domýšlivý zprotiví se záhy každému. Řádný lovec nevysmívá se lovci majícímu "smůlu", nestará se nikdy o počet úlovků spolulovců, nehádá se nikdy o společně střelený kus a nezjišťuje na něm místo, kde rána sedí, nestřílí sousedovi zvěř pod nosem, nekazí mu náběh střílením na nesmyslné dálky (na ty nestřílí vůbec!), řídí se přesně podle pokynů řídícího honu a setrvá klidně o honu naháňkovém bezpodmínečně na vykázaném stanovišti až do odvolání. Dobře spravovaná honitba žádá zásadně hospodárného odstřelu, jest tudíž povinností majitele honitby zpraviti se včas o stavu zvěře v revíru, určiti výši odstřelu a ustanoviti zároveň podle toho, kdy zvěř nejlepší ve zvěřině a kdy lze ji nejvýhodněji zužitkovat, jak po domácku, tak i obchodně, počátek i ukončení odstřelu. Často, ba až příliš často, přejímá nový nájemce nadobro "vytlučený" revír. Jest totiž u nás (a snad i všude jinde) pohříchu hluboko zakořeněných zlozvyků, naprosto nedůstojných lovců pravodatných, vytlouci revír do posledního kusu, musí-li postoupen býti někomujinému.

Pane Vilšer, já tak nelovím kromě černé zvěře (a tu tímto způsobem ještě poměrně vyjimečně), ale nepochybuji o tom, že v honitbách, kde u každé kazatelny nebo posedu bez vyjimky je hromada se tak běžně loví. A chybou není, že se loví i špičáci, ale chybou je, že se loví špičáci se silnými pučnicemi a zpravidla šlušnými špicemi.

Pavle, to rytí do Radka sis mohl odpustit ! To, že bez přikrašlování popsal skutečný stav v mnoha našich honitbách rozhodně neznamená, že on sám tyto způsoby praktikuje. Většinou s Tebou a Tvými názory souhlasím, ale tentokrát jsi trochu přehnaně radikální. Třeba s tou šoulačkou - já osobně, vzhledem k věku a chromým hnátům jsem dnes už také lovec víceméně "posedovo-kazatelnový", čím rozhodně neříkám, že jsem v mládí neměl rád šoulání či že jsem tak nic neulovil. Ale podle Tebe bych asi měl dnes už flinty prodat...

Značení u dančího je pokaždé jiné, také jsem ulovil danělu za doprovodu otce. Po ráně předvedla ukázkové značení rány na měkko a nahrbená odešla do houští. Po výchovném rozhovoru od otce jsme danělu našli cca deset metrů v houští s čistou komorou :) A po 7x57R nám nebarvil snad žádný daněk. Jeden dokonce ani neznačil, jen v klidu odběhl s ostatními, na nástřelu vůbec nic, až při zpětné debatě jak lov probíhal nám došlo, že daněk odbíhal se sklopenou hlavou. Ležel cca 100m od nástřelu.

Pane Konečný "Dobrý hospodář by nikdy nedopustil střílet daňky špičáky"? Dobrý hospodář by nikdy nedopustil aby se nechávali v revíru hodně slabí špičáci jen kvůli tom aby dorostli a udělali nějakou trofej. Slabý špičák jak ve trofeji či zvěřině nikdy nic kloudného neudělá a do revíru nepatří. Mimochodem v některých oblastech je dančí nežádoucí... možná by bylo lepší se napřed ptát a pak soudit. "Kam ta česká myslivost spěje"? Do prde.e! Protože se neloví ani holá, aby bylo více zvěře a více trofejí a samozřejmě ani kolouši...musí přeci "dorůst". Pak přijde čas kdy si někdo všimne stohlavých rudlů na polích a co posra.i myslivci, budou muset napravit profesionální lovci. Pane Hruška hledejte dobře a možná by to chtělo dobrého psa do revíru, zákon mluví jasně. Ten daněk tam někde bude, pokud to nebylo jen škrábnutí, na to zvěř značí všelijak.

Pane Konečný, špičáci se loví proto, že ve velké části honiteb se (nejen) dančí nenormuje, a je tedy povolen lov pouze samičí zvěře a samčí do dvou let věku, což jsou právě špičáci. Zatímco by podle mého názoru v té vyhlášce, co to povoluje, měla spíše být první věková, protože na druhé hlavě se lépe pozná, jakou má kus trofejovou perspektivu a už je to alespoň nějaká trofej, drtivá většina lovců tiše mlčí a loví nezřídkakdy chovné špičáky, i když i mezi špičáky se najdou vyloženě lovné kusy. Další důvod je, že špičák se mnohem snadněji loví než starší zkušenější daňci, když chodí, chodí pravidelně, brzo a i na vnadiště. Další věc je, co se uloví, vykáže a předvede na přehlídce trofejí, a co se uloví a oficiálně nevykáže, a to z mnoha důvodů, však jsme v ČR. Jinak dančí dle vyprávění zkušenějších :-) málokdy přesně značí zásah a nezřídkakdy odchází hodně daleko, pokud si je člověk jist zásahem, kus musí někde ležet, což platí u každé zvěře :-).

Tak se snad povede do dosledovat.Dejte vedět jak to dopadlo.LL

U dančího se na značení nedá spoléhat, značí úplně jinak než srnčí, nebo vůbec. Na jakou vzdálenost jsi střílel? Měl hlavu dole a pastvil se atd. dej sem nějaký podrobnosti... PTS se do 100m chová jako celoplášť. Zvěř potom nebarví a celkem daleko odchází. Už jsem měl několik takových dosledů kdy nebyla ani kapička barvy a zvěř byla do 100m od nástřelu zhaslá. Jinak úplně přesně mi zaznačilo danče a to bylo střelený přesně za lopatkama,ale střela prošla mezi žebry. Odběhlo cca 100m bez barvy na poli zhaslo.

Hovnor,Condor,Jan X,Y atd pořád stejný blb.Jinak souhlas s ranou na měkko.A stane se to každému,ale jinak souhlas s kolegy,špičáka bych nestřílel.

Přesně takto mi zaznačil před několika lety jelen, ale odešel sotva 30 metrů. Rána na komoru.

Rána na měkotu, kterou jste popsal se přihodí každému, osobně však nechápu, že píšete jak lovíte za dva měsíce 4 daňky, 2 prasata a přitom pořádného psa nemáte.

Děkuji za odpovědi, zítra ho zkusím dohledat ale pokud je stále naživu tak to bude těžké, protože zaběhl do houštiny sousední honitby.

Plně souhlasím s Alešem. V každém případě to bylo dozadu, měkkota, možná i játra. Pomůže jedině pes a když není k dispozici barvář nebo jiný pes s BZ či LZ, zkusil bych to volným hledáním.

Honnore, ty si myslíš, že Petr toho daňka postřelil schválně?? Co tady meleš o bezdůvodném kryplení zvěře a napadáš Petra...... Ty vždycky dopředu víš, jak to dopadne po ráně?? Jestli lovíš, tak určitě víš, kolik faktorů může ovlivnit úspěšnou ránu..... Tu měkotu daněk nerozchodí. To je jisté. Ještě bych zkusil hledat znovu. Teď už bude hodně "marodný", nebo nedlouho zhaslý a snad by se i zvěřina dala zachránit. Pokud ho Petr někde nezvednul, daněk zalehl. Chce to ale opravdu dobrého a zkušeného barváře, jak píše Karel Bublák.

Dnes ráno jsem střílel na danělu, vzdálenost 131 m, zásah na komoru za lopatkou, po ráně odešla od nástřelu cca 5 m a zhasla. Ráže 9,3 x 62, náboje GECO TM, hmotnost střely 16,5 gr. Dotaz pro Petra Hrušku - zkoušeli jste dosled s barvářem?? Zkušenější barvář by s kusem postřeleným na měko neměl mít problém. Jenže takových je málo.

Nahrbení po zásahu je typické pro ránu na měko. Navíc střevní klička pravděpodobně zatáhla výstřel a tím pádem nebyla na nástřelu ani žádna barva. To zvěř těžko rozchodí. Myslím, že tam někde bude. Jak píše Aleš Pastorek, i o tom je myslivost.

Tohle se mi stalo letos poprvé, na střelnici jsem byl před 2 měsícema a od té doby jsem bezchybně ulovil 4 danky a dvě selata.

Těžko vyhodnocovat, kam byla rána umístěna, když chybí důkaz........ S největší pravděpodobností to bylo asi na "měkko" a trochu šikmo podle toho nahrbení a neprostřelení. Nestál ten kus hlavou doleva a nestrhnul jsi to při zmáčknutí trochu doprava?? Při míření za lopatku je to docela možné. Bohužel, i o tom je myslivost.....Ještě bych prověřil flintu kontrolní ranou. Jeden nikdy neví.....