vnadidlo pro černou a vysokou - Bukový dehet - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

máte prosím někdo zkušenost z praxe s tímto prostředkem?
četl jsem několik odkazů na toto téma ale šlo jen o teoretické informace......

Ze snímku je patrné, že se jedná o kaliště ve vysychajicí kaluži na lesní cestě v přehledné bukové kmenovině. Z toho odvozuji, že prasata se zde zastavují jen krátce, a vhodný otěrkový strom si najdou raději na skrytějším (bezpečnějším) místě. Bukový dehet, který by jinak na ně působil jako neodolatelný atraktant, je tady v čerstvém (pro ně novém a neznámém) stavu píše znejistil. Proto ta čtyřměsíční odmlka.

Znova jsem přetřel otěrkový buk u kaliště, na kterém jsou patrné stopy po zbraních divočáků, bukovým dehtem. Kaliště je denně navštěvované ve velkém počtu divočáky. Zatím ale o otěrkový strom nejeví zájem. Tak jsem zvědav, jak dlouho jim to bude tentokrát trvat, než se o něj začnou drbat a zda-li jej znova kňouři označkují zbraněmi.

Zdravím taky, Josefe - na buku jsou ty stopy po práci páráků dobře viditelné, těch bych si všiml. Připouštím, že u jehličnanů jsem byl nepozorný.

Zdravím,Jirko divím se že jsi se nesetkal s kůrou doslova rozřezanou páráky,poptej se třeba na honech neboť kvůly kůře Tě zvát knám na exkurzi by byla asi blbost.U Bohumíra jde spíše o to z jakého důvodu jinak navštěvovaného místa a kaliště,vznikla tak dlouhá pauza že mu tam černá nechodila.

Já jsem s rozedíráním kůry divočáky ještě nesetkal. Asi to bude tím, že u nás (Chřiby) se prasata nejradějí otírají o modřín - když není k dispozici, tak o borovici, tedy o dřeviny s tlustou borkou při pni. V bukových porostech jim nezbyde nic jiného, než otřít se o hladký buk, který jim neposkytne ani pryskyřici, ba ani možnost řádně se odrbat. Jelikož se u nás buk hojně vyskytuje, tak ho jako otěrkový strom pouřívají často, zejména, je-li hned u kaliště. Myslím, že pro ně představuje jakousi první pomoc k setření čerstvého bláta, a teprve později si najdou ten svůj oblíbený modřín, aby dokočila (ta prasata) svoji lázeňkou proceduru. Je možné, že tam, kde hospodaří kolega Petríček, převažuje smrk, a buk ten kňour rozedral jen jaksi ze zvyku. Je více než pravděpodobné, že ho k tomuto činu inspiroval právě zápach bukového dehtu. Jinak já používám z praktických důvodů též sprej - nejdříve ovšem strom potřu gumoasvaltem, který simluje pryskyřici. Pak stačí ten strom pravidelně zasmraďovat minmimálním množstvím dehtu. Když se tak dívám na ten rozedraný buk, tak mne napadá, že bylo zajímavé zkusit, jak by prasata reagovala na buk potřený štěpařským voskem.

Zdravím,pro Bohumíra čekali až to přestane pro ně nezvykle smrdět,jinak v okolí kaliště ošoupnou každý strom.A jistě každý ví,že kňouři páráky zvláště na smrku kůru rozdírají aby se na kmeni tvořilo více smoly.Natři to pořádně ještě jednou a za 14 dní napiš po pravdě výsledek a budeme moudřejší co tam bylo,cos viděl,jaký je stav kaliště atd.Lovu-Pepa

Bukový dehet je paráda nejl.je ve spreji,dobře se snim delá,mám i ten v barelu,s tim nic moc je třeba štětec a smrdí celé auto,rukavice u mě vede sprej.

Poblíž kaliště a vnadiště jsem natřel dva stromy (buky) bukovým dehtem. Dloho se nic nedělo i když uvedené místo prasata navštěvovala. Asi po 4 měsících se začala prasata o stromy otírat. Dnes jsem zjistil, že jeden strom je v místě nátěru značně poškozen, zřejmě zuby divočáka. Jinak si to neumím vysvětlit.

Melasa jim vonět bude - ovšem ten kolík jim chutnat nebude.

Dobrý den Co říkáte třeba melase? Povedlo se mi sehnat melasu, nejen že ji dávám rybám do krmení ale pokusil jsem se ji natřít na zatlučený kolík u kuřičného pole. Co myslíte? Bude jim to vonět?

Myslivci a lovci je úplně jedno jestli tam dáte dehet gumoasvalt nebo ponožky,to hlavní lákadlo je kaliště,desetileté místo stálého krmeliště nebo vnadiště a přechodu či ochozu této ritířské zvěře ale zkoušejme vše co nám jako by zvyšuje šance našeho lovu. LOVU-Pepa

Ne nezrazuje,srnčí mi prochází bez povšimnutí po ochozu kolem otěrového stromu.

nezrazuje dehet srnčí ?

Po dobrých předloňských zkušenostech s dehtem (pastou) - viz můj příspěvek níže - chci letos začít experimentovat s gumoasfaltem. Ten má konzistenci podobnou dehtu, ovšem je bez zápachu. Pracuje se s ním lépe než s dehtem - na rozdíl od dehtu se potřísněné nástroje, oblečení, ruce atd. dají umýt vodou - nehrozí, že po práci bude myslivec "smrdět na sto honů". Na rozdíl od dehtu je gumoasfalt běžně k dostání, a to za poloviční cenu, a na rozíl od jinak nevyužitelného dehtu se dá použít i k půvonímu účelu (hydroizolaci střech, betonových napaječek atd.). Pro černou zvěř lákavý "smrad" je ovšem do něj přimíchat dodatečně. Černou zvěř obecně přitahují aromatické uhlovodíky (je známo, že ráda se kaliští na lesních cestách v místě, kam vyteklo ze stroje trochu nafty či oleje), tak chci vyzkoušet nastřik gumoasfasltu silně aromatickým konzervačním olejem (Konkor), anebo, aby gumoasfalt získal osvědčený bukovo dehtový odér, zakoupit bukový dehet ve spreji (u této aplikace odpadá ona špinavá práce), kterým lze úsporným způsobem při pravidelných kontrolách obnovovat "zasmrádnutí" gumoasfaltu.

děkuji všem za připojené příspěvky, náměty a připomínky. Zkusím aplikovat a praxe prověří jak úspěšně:-). Přeji všem moho loveckých úspěchů s pozdravem Lovu zdar!

Natírám dehtem 1-2x za měsíc javorové kmeny /mladé) do průměru 30 cm ve výši cca 20-80 cm, smrkové kmeny kolem vnadiště na pokraji lesa, dá se říci, že černá je navštěvuje min. 1x týdně a to i v kruté zimě, u vnadiště nemám žádnou vodu (kaliště) dokonce jsem viděl chrutí přímo u otěrkového kmene, kde se drbala bychyně a kňour ji pokládal, několik kusů mám díky dehtu takto sloveno, můžu jen doporučit. Pokud delší dobu přestanu natírat a pak začnu znovu do 14 dnů se tam černá objeví znovu, nemohu říci, že by tam chodila jen jedna tlupa, chodí i samotné kusy (kňouři). Přeji Ti mnoho úspěchů při používání dehtu. Chce to trpělivost. Josef V.

Mé zkušenosti z bukovým dehtem jsou velmi dobré.Mám v honitbě tři vnadiště a u každého mám natřeno několik stromů(olše,smrk) a prasata se velice rádi o ty stromy otírají a nejen to,velice rádi ty stromy přímo ohryzávají.viz foto.Někdy se stává že na vnadiště vůbec nejdou ale stromy jsou otřené.Natírám je tak dvakrát týdně do výšky cca 1 metru.Přeji ti úspěch z bukovým dehtem.

O mých zkušenostech s dehtem v kukuřici jsem tu už psal.

Chtěl bych se zeptat jestli ma vzkušenost někdo stímto ve viloženě polní honidbě v lanu kukuřice ?

U nás ačkoliv je dub, smrk, borovice i nějaký ten modřín a buk, tak se ve většině divočáci otírají o smrk, méně často o borovici, o modřín jsem to právěže nikdy neviděl. O listnaté málokdy, dub skoro vůbec, častěji o nějaké olše nebo vrby, které rostou blízko vody. K tomu dehtu a vnadidlům, každá tlupa je asi jiná - co asi, ona je jiná :-) - a každá preferuje různé věci, proto nějaké obecné závěry půjdou asi těžko vyvodit. Letos na jaře jsem třeba zjistil, že dospělé kusy jedné tlupy mají raději vydrolené kukuřičné zrno, dospělé kusy jiné tlupy raději celé klasy :-) - možná je to jejich odlišnou opatrností a ochotou chodit na otevřené vnadiště (klas uchopí a utečou, což u zrna nejde), ale rozhodně je to zajímavé.

Mám vyzkoušeno, že za splnění dvou podmínek na černou funguje 100% téměř cokoliv. Za 1.musí tam černá být a za 2.musí černá také chtít :))) Jinak jak je napsáno, někdy dehet funguje skoro ,,zázračne" a jindy jako když tam není.

Zkoušel jsem to a vůbec na to nereagovali. Takže zbytek mi leží v garáži.

Není to pravda, měl jsem to i v místech, kde chodilo 50 prasat kolem den co den a kůl netknutej, na jiném místě stačil den a bylo to velmi vyhledávané místo. Je to prostě hodně lokální.

Preferování jehličnatých dřevin je i podle mojeho nazoru i kvuli borce a její drsnosti skuste se podrbat o hladký buk. Jinak co jsem tedkom dělal nějaké minusovky v lese tak v smrkovém porostě preferovali modřín !

To je uplně jedno kde to a naco to natřeš,jestli tam ty prasata jsou tak tam budou chodit,jestli tam nejsou tak musíš čekat až tam projdou, a jak to najdou maš je tam.

V monografii "Černá zvěř" (Volf, Rakušan, 1977) se o preferenci stromů k drbání na str. 51 píše-cituji:" Za otěrkové stromy používá černá jak jehličnany, tak listnáče různé tloušťky. Má-li možnost volby, dává přednost smrku nebo borovici, z nichž po poranění vytéká množství pryskyřice. Tu pak divočáci vtírají společně s blátem do srsti, což způsobuje slepování štětin i podsady. ty pak spolu s kůží tvoří na přední části trupu krunýř. - konec citace. Moje zkušenost ze Chřibů, kde je častou příměsí v bukových porostech modřín je taková, že černá preferuje tuto dřevinu - a to i před smrkem či borovicí.

To je moje zkušenost, pane Chadime - teda aspoň u nás černá zvěř při drbání preferuje tyto dřeviny.

Na co dehet?, Z dálky to divočáky nenaláká a když to chodí, chodí to a zastaví je v tento čas cokoliv, co se dá sežrat :-). Pane Wezl, je to nějaký vědecký závěr ta oblíbenost dřevin k drbání, nebo Vaše zkušenost?

Pane Nováku, krmím tam už od začátku, co řepka začala kvést a je sežráno pořád.. Nekrmím tim stylem, co největší hromada, ale po kyblíku a stačí to.. Takže o tom, že tam nejsou prasata to zřejmě nebude..

Jak píše kolega Haralt - nelze natírat stromy v lese jen tak, bez souvislostí. Co se týče lesa, tak úspěch lze očekávat u kaliště, zejména natřeme-li bukovým dehtem stromy, která mají prasata kvůli přítomnosti pryskyřice k drbání nejraději (v prvé řadě modřín, dále borovice či smrk). Naopak nevhodný je buk či habr, a to i kvůli tomu, že na rozdíl od předchozích dřevin s rozpraskanou borkou nelze dehet do kmene tak "zapracovat", aby tam vydržel co nejdéle. Jiná je situace v polních honitbách, kde černá zvěř co se týče drbacích stromů nemá na výběr. Divil bych se, kdyby černá zvěř ignorovala tuto nabídku v lánu kukuřice (viz moje předloňská zkušenost popsaná níže). Dokonce si myslím, že tento způsob vnadění prasat může vylákat zvěř na vhodné místo, kde na ni pak můžeme čekat. Jelikož letos je v naší honitbě kukuřice zaseta v lánu, kde široko daleko není žádné kaliště, chystám se tam vytvořit dočasné umělé kaliště doplněné borovicovým špalkem natřeným dehtem, dle předloňské zkušenosti. Jsem si téměř jist, že černá si to místo určitě oblíbí.

Tak tam v řepce nemaš prasata.

Já ho mám teď v řepce a vůbec žádná reakce ze strany divočáků.. Docela mě to zklamalo..

Ja to mam pravě ted u řepky a parada,naštěvujou to furt.

Jak teoreticky? Zadáš si na seznamu bukový dehet a vyskočí ti asi pět diskuzí na toto zcela praktické téma. Zde to už bylo také řešeno. Každopádně to funguje jak kde a jak komu. Mě to parádně funguje u kališť, když jsem natřel kůl či strom u řepky, tak jsem se s efektem nesetkal i když to bylo na velmi příhodných místech s dobrým zazvěřením.

co vysoká, prý to reaguje i na ni....??

Foto špalku natřeného bukovým dehtem, po návštěvě černé zvěře.

Já jsem s bukovým dehtem udělal dobrou zkušenost předloni, kdy jsem jím natřel borovicový špalek instalovaný v lánu kukuřice ( u kaliště). Prakticky pokaždé, když černá navštívila onen lán, tak nevynechala návštěvu kaliště s následným otřením se o špalek (viz foto). Jednou se o ten špalek třela dokonce tak náruživě, že ho vyvrátila.

Stačí trochu natřít strom,ono to stejně moc nejde jeto hustí,hlavně to neřed,tak do 1m,nejlepe někde u hromady,nebo kde jsou kaliště.

chtěl bych zkusit ale nemám zcela jasno jak budpou reagovat a hlavně kolik toho nanést?? Jestli jen otřit a nebo namatlat plochu????

Už druhým rokem spokojenost.

????