Tvrdý chleba v krmelci - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Můžu dávat zvířatům do krmelce tvrdý chleba? Náš hospodář říká, že je to hovadina, ale on je blb. Srnky mi to normálně žerou. Co vy na to?

Už zase na dlouhou dobu naposled.Begalo,ten článek nebyl ale vůbec pro tebe,ale to je jedno.Mám však radu pro případné myslivce,kteří odchovávají selata,jak jednoduché.Bouká se jim prasnice,zaženou k ní dva kance,jednoho tam střelí,aby to prasnice viděla a hned mají dvojitý počet selat.Paráda.

Omlouvám se p.Dušákovi,že jsem zkomolil jeho jméno.

Již dlouho jsem zde nepsal i když zdejší diskuzi často sleduji.A občas se zde divím,ne Begalovi,ale ostatním diskutujícím.Již dávno jsem přesvědčen o tom,že Begala si skutečně něco přečte,něco vidí v telce a zde vám háže špeky a na gauči se pak tlemí tomu,jak mu na ně skáčete.Ale někdy má i pravdu.Nevím,jak Begala ve svém původním projevu prezentoval vyjádření o teplokrevnosti ryb,ale já jsem kdysi někde četl článek,ve kterém tuším bylo řečeno,že se některé ryby dokáží chovat jako teplokrevní živočichové.Nevím,zda byli jmenovaní zrovna lososi.Toto si však dovoluji napsat,když jsem narazil na čánek v časopisu Příroda 9-10/2015,kde je na str.7 krátký článek s názvem Prvíní mořský teplokrevník.Teplá krev ve studené vodě.Opisuji první větu.Stříbřitá ryby leskyně skvrnitá,která dorůstá délky až 2 metrů,připravila vědcům nečekané překvapení,patří totiž mezi teplokrevné živočichy.Zatím,co toto je nový objev,je zde popsáno,to co je známo již dříve.Jsou zde jmenovaní žraloci a tuňáci,kteří se dokáží potopit do studených vod,odklonit své krevní řečiště do důležitých orgánů a teplotu krve si po určitou dobu dokáží udržet na vyšší úrovni než je teplota okolní vody.Tady je ovšem důležité dodat,že se za určitých podmínek chovají j a k o teplokrevní živočichové.Toto uvádím za účelem ukončit konečně hloupou diskuzi o teplokrevných rybách.Ale mě mrzí jiná věc.Zde se skutečně vedou diskuze nad tím,jak pobavíte Begalu a do jakých záchvatů smíchu ho na gaučíku uvedete.Myslím však,že jste jako myslivečtí praktici mohli svou diskuzi směřovat k článku v minulém časopisu Myslivost na str.3O od Frantička Dušáka.Mám za to,že tento článek je kvalitní a po diskuzi přímo volal.Na to asi nemáte grády.

Taaak a vysvětlení se zase nedočkám, Joža už je zase pryč :-( Krásně se z mého dotazu vykroutil okecáváním všeho možného a nemožného, ale na jasnou otázku očividně nedokáže dát jasnou odpověď.. Následkem traumy z lovu "vrhne" srna dvě srnčata, liška dvanáct liščat a bachyně patnáct selat (všechno pochopitelně kriplíky). Oukej, klidně bych ti to věřila, jen kdyby tu nebyly ty laně.. Ty laně, potvory jedny, pořád kladou jen JEDNOHO koloucha, stres - nestres.. (a daněly taky) Tak Jozef, přispěchej s nějakým pádným argumentem! Ha, teď mě něco napadlo! Že ona ta laň má ty kolouchy taky dva, ale jsou to tak mooooc velcí (nebo malí?) kriplíci, že jeden hned umže? Že je to ono? :-)))

Tak - a máme tu zase diskuzi s imaginárním Jožinem... Obdivuji, s jako zarputilosti oponenti naváhají do této sysifovské diskuze investovat svůj čas a intelektuální potenciál.

Jožine, uveď laskavě jediný případ (citaci), která podpoří tvé choré blábolení o škodlivosti telemetrie. Na kanálech dávají desítky pořadů, kde sledují baribaly, vlky (alfa pár), pumy, levharty, lvy, slony aj. pomocí telemetrie a zvířata se bez problémů množí, nemají žádné kriplíky. Poznají tak velikost jejich teritoria, složení potravy, kompetice s jinými predátory apod., tedy věci, o kterých bychom bez telemetrie nevěděli.

Divoká zvěř nemusí žrát hltavě a zrno většinou řádně rozdrví. Tento srnčí trus je 200 m od krmelce, kde přikrmují ovsem, ač by už nemuseli, protože jetelina po posledních přeháňkách dobře vzešla. V trusu není vidět ani zbla z příkrmu, přestože koryta jsou pravidelně vymetená.

Pecky třešní na pařezu kilometr od první třešně... záhada? Nikoliv. Rozpadlý liščí trus, kterým značkuje teritorium. Ještě k těm nestráveným zrninám: víte, proč se domácím zvířatům šrotují? Aby se jim pošetřil chrup, když se nedožijí více než dvou let?... Je to právě z důvodu, že když žerou hltavě, hodně obilek projde traktem nevyužito. Zvláště, když je v oddělení více prasat, musí žrát velmi rychle. Tam platí zejména: kdo zaváhá, nežere.

Tak mě je jasné, že se mě zase pokusí umlátit argumenty, ale já to chci vysvětlit, protože když to tak podle něj zaručeně je, musí to mít (nebo mělo by) nějakou logiku, ne? Proč jeden druh zvěře ze stresu klade dvě mláďata a druhý - stejně (spíš ještě víc!) stresovaný jen jedno? Proč ulovení lišky v době srnčí říje tomu srnčímu vůbec nevadí, ale ulovení srnce někde "za horama za dolama" daleko od další zvěře ji straaašně stresuje že pak vrhne kriplíky? Prostě to nechápu a doufám, že pan mistr mi pomůže to pochopit :-)

Já spíš čekám, kdy se mu podaří přesvědčit mě :-) Ještě spoustu věcí tak nějak nechápu, doufám, že mi to vysvětlí a budu chytřejší. Třeba (trochu OT k tvrdému chlebu :-) to s tím lovem v době říje / chrutí / kaňkování. JAK ta zvěř pozná, že se střílelo na stejný druh nebo jiný a první ji bude stresovat, že následně vrhne kriplíky (jak to Jožo nazývá), zatímco druhé vůbec nevadí? To mi hlava nebere :-) Lovit lišku v červenci, srpnu je "zootechnicky správné", protože to není počas ruje. No jo, ale v té době probíhá srnčí říje, tak jak ta srna sakra pozná, že výstřel byl na lišku, aby nebyla stresovaná? A jak pozná, když bude stát za kopcem, že ten výstřel byl na samotného srnce a stresovaná bude? Pak tu máme třeba zvěř jelení. Jožo tvrdí, že u srn není přirozené, aby měly DVĚ srnčata, že je to následek traumy pri love. No jo, ale jeleni se loví v řiji - a ještě navíc dost často přímo u tlupy laní - a přesto ta laň následně nevrhne DVA kolouchy. Jak to? Vždyť byla přece stresovaná a následkem stresu jsou dvě mláďata! Tak Jožo, prosím o vysvětlení! :-)

Jožo, řeknu ti tajemství, chceš? Zvířátka mají zuby. Ty zuby používají na to, aby kousali. Takže nepolykají celá zrníčka či zrna, ale pěkně si je rozkousnou. I takové zrno je nestravitelné? Ulovil jsi někdy na podzim divočáka? Podíval ses mu do žaludku? Nebo v době žní srnčí? Asi ne. Papali lístky a burinu? A kde by se tam asi tak vzala? Nevím jak u vás, ale u nás zemědělci pole stříkají, takže tam ve finále neroste NIC jiného než to, co chtějí aby tam rostlo (tj. pšenice, kukuřice atd..) A na to, že to zrno papají, nemusím provádět pitvu, stačí si sednout k poli a jakmile se srnčí zvedne, je jasně vidět, co žerou. Ikdyž ty teď nejspíš napíšeš, že oni to vlastně nežerou, oni si s těmi klasy nejspíš jen hrají a následně to plivou na zem, že.. Jo a i u vás se určitě uloví 7kilový 5 ročný srnček, to si buď jistý. Takový kus má totiž vždycky nějaký "problém" (ježiš, hlavně teď nepiš, že je to od prikrmovaní hnačkovinou..) Jinak zde rozhodně nemáme tak slabé srnce. V pondělí jsem ulovila ročka, který vážil 13,5 (po vyvržení, bez hlavy a po zkrácení běhů). Ale je jasné, že pro tebe je to strašně málo, u vás když mají kolouši metrák, tak roční srnci mají jistě 25 kilo.. Minimálně. Howgh.

Držte huby pravil král a tisíce úst ho poslechlo. Tímto vás normální prosím, nereagujte na IDIOTA. Děkuji

Vážení, co by se zde dělo, kdyby Jožky nebylo? NIC! Tak buďme trpěliví, debatujme, posílejme ho v řiť a admin bude spokojen jak mu to tu žije. Nu ni? Jen ho neposílejte do pr.le páč tam je neustále.

"Dnes sa to už nerobí - dosúša sa v sušičke" Tak větší blbinu jsem dlouho nečetla :-))) Jožo, zajeď si někam do výkupu a zeptej se, ať ze sebe neděláš blbečka!!! Obilí ti nevezmou, pokud je překročená vlhkost! (u nás je max. "povolená" 12) Resp. vezmou, ale dostaneš srážky! Proto se před žněmi i během nich běhá po polích s měřákem, protože když to nasype třeba 80 metráků z hektaru a pole má 50..80..120 hektarů, tak to si každej sakra rozmyslí, jestli to prodat vlhký! Jo o té nestrávené kukuřici je to taky zábavná historka, doma dávám čuníkům "na hraní" celé klasy a ještě jsem v jejich trusu neviděla celé zrno (totéž v trusu divočáků, kteří jsou několik týdnů v kukuřičném poli) A že se srnčí nesetká se suchým zrnem, taky vtipné. Loni i letos nám během žní před kombajnem vyběhl srnec se srnou. No ale oni tam určitě jenom bydleli, že, zrní nepapali..

Jinak Editátore, zkus ho poslat inteligentním humorem tam, kam patří, nikoli nadávkami. Diskuse tu bezpochyby nemá místo. Takhle jen štěkáš a kde nic tu nic. Lidé kteří nemají argumenty, buď řvou, nebo urážejí, a to rozhodně není řešení. Před lety by jsi s tímhle měl šanci to dotáhnout vysoko maximálně u ČSLA...

Poslyš, oligarcho, poslelední moje reakce na tvé bláboly. Nevíš, kdo to psal?: "...čím víc se zvěř loví, tím je jí více...". Čo sa ti na tom nevidí? Správnejšie je - čím viac sa loví, tým menej jej je? Alebo - čím menej sa loví, tým je jej viac? Keď odborníci sa oháňajú jediným argumentom - úlovkami. Snáď pre líšku a diviaka to platí - čím viac sa lovia, tým je ich viac. Ale pre zajaca? Keď o ňom vôbec nevieme, koľko ho v revíroch máme. U neho to platí - čím menej ho lovíme, tým menej ho máme. Na výradoch! Nie v revíroch, lebo o tých vie iba Ten nad nami. My nie! Má to logiku.))) Ani u zajíce, ani u lišky, ani u černé. Intenzivní lov udělá své s každým druhem. S tím zrnem jsi opět nezklamal. Když ve žňa zaprší, jeden týden, druhý, jak nasviňu i třetí a zrno zčerná a do pole se stále nedá vjet. Pak už se sklizní nespěchají, protože ho prodá za zlomkovou cenu, max. jako krmné obilí. Tak netrep bludy, že se zvěř nepotkává se zralým obilím (hnačkovinou) i celý měsíc. A k té kukuřici, pětiletý (mentálně) Jožinko: Jak by se asi rozšiřovala, kdyby všechna zrna člověk a zvěř sežrali. ČÁST projde traktem ve slupce, tj. jako v ochrané kapsli. Psal jsem ti to už dvakrát, ale tobě to makovice nepobere nikdy. Peckovice a lesní plody se také šíří trusem šelem.

No Editátore, je to težké. Jožo má svůj názor, sice z říše scifi, ale ty jen urážky, vyploď něco o co se můžeš opřít a dokaž že nejsi jen zatrpklý, manželkou bitý podpantoflák...

Když narazím na toto vlákno, vybaví se mi automaticky "nejnatvrdlejší nimród v Európe"-))). Tak tedy největší gaučíkologu: Pokud je kukuřice hnačkovina, proč s ní na celém světě vykrmují chovaná zvířata? Dovedeš pochopit rozdíl mezi nestravitelným a nestráveným??? Dvakrát jsem ti to vysvětloval. Debil by to pochopil. Ty nejsi debil. Když se zvěř pohybuje a paství měsíc přede žněmi v obilí, není divu, že se může i ucpat, když nemá jinou alternativu. Pokud to přežije a z krajiny se stane rázem pustina, je logické jí nabídnout to, na co byla zvyklá a doufat, že jí to bude stačit k přilepšení. Imbecil by to pochopil. Ty nejsi imbecil. I idiot by pochopil, že čím víc zvěře na výřadu, tím méně v honitbě. Jen ty tvrdíš opak. Ty nejsi idiot. A co tedy jsi? begala, jak tě zde trefně jmenují. Poslední stupeň oligofrenie, pojmenovaný po svém neomylném nositeli.

Tohle nemá cenu :-) Vzdávám se Jozefko :-)

Zkusím do neděle přijít na to, kdo z dvojice Jozef Begala-Editátor je v očích veřejnosti větší " pablb", bude velmi těžké to rozlišit, neboť "Jožo" je ve svém osamoceném světě, a ze světa okolního se " Editátor" snaží pomocí nadávek a sprostot vyprovokovat Joža k dalším opravdovým odbornostem.

Jozefe, tak jak koukám, ono nestačí, že plácáš blbosti, ale ještě si budeš i vymýšlet??? To už přeháníš. KDE píšu, že zvěř přikrmuji proto, aby nepošla hladem? Laskavě přestaň lhát a když už trávíš tolik času na síti, alespoň pořádně čti!!! Takže ti to ještě jednou zopakuji: A PŘIKRMOVÁNÍ ROZHODNĚ NEPROVÁDÍM PROTO, ABY ZVĚŘ NEHLADOVĚLA, ALE JAKO PŘILEPŠENÍ poté, co jsou všechna pole "zježděná na hlínu" (jo a když chceš zver pohnat palicou na jiné pole, tak přijeď, chci to vidět!!! A rovněž chci vidět, na JAKÉ pole je poženeš, když je na nich buď hlína, jelikož se bude set kukuřice a ozimy a nebo na nich roste už letos zasetá řepka...) Nazdar.

Já bych tomu celkem věřil, že Jožova kráva dojí 100 litrů. Oni nemají na Marsu magnetické pole, takže vše jinak. Ani "črevný sajrajt" jim tam nesmrdí...

Jožo žije v unikátním světě, kde kolouši mají metrák, srnčata jsou šesteráci a krávy dojí sto litrů.. Co dál? Jo ještě klíšťata a plísně jsou prospěšné.. To čo rastie okolo stromů jsou kopřivy a lebeda (a možná ještě pár rostlinek něčeho dalšího, ale pochybuju, že se z toho nažere +- 8 kusů, které se u krmelce střídají) A přikrmování rozhodně neprovádím proto, aby zvěř nehladověla, ale jako přilepšení poté, co jsou všechna pole "zježděná na hlínu", protože u nás, jakožto v polní honitbě, je většina kusů 24hodin uprostřed pole (ne, opravdu NEJDOU někam jinam) a jakmile "vylezou" nově zaseté řepky, je třeba, aby si srnčí "kouslo" taky něčeho jiného.

No hura!!!! Tak jsme se od toho picuse dozvedeli, ze krava nadoji 100 litru za den!!!!!!

Eriko, ze se s nim bavite.

Tvrdý chleba,dobře usušený jen pro prasata pro ostatní zvěř nevhodné.

A pro změnu nekvalitní srnčí letos v březnu... :-)

A co zrkadla v lednu...?

Tím švédským stolem myslíš ty dva stromy, které rostou u krmelce? Protože jinak je kolem dokola zdiskované pole.. A odkdy je oves a ječmen hnačkovina??? To je mi tedy novina. Krmím tím koně, prasata a srnčí mnoho let a NIKDY se mi z toho nepos*ali. Divné. Že nie vidieť zrkadlo? A co je asi to bílé na zadku? Nemyslíš si, že kdyby měl průjem, že by ta barva byla trošičku jiná? Co tohle zrkadlo? Oukej? (foto je sice z loňska, ale ze stejného místa, tedy stejný krmelec a stejné krmivo..)

Jožine, nečti a nekoukej na takové krváky. Jak víš, že to bylo z krmelce,tam se dává zpravidla kvalitní a vhodné krmení.Jestli to vzala z nějaké pofidérní hromady, to je věc jiná.Jistě v článku napísali o jakou obilninu se jednalo.

No Jožo, s tebou je to opravdu marné. Ony právě ty krmelce se zásobníkem mají to kouzlo, že zvěř má krmivo k dispozici neustále a nemá tudíž potřebu se nacpat k prasknutí. U nás v polní honitbě se revír "prostřený stůl" po žních změní v "měsíční krajinu". Proto plním zásobník ihned po žních (často i v jejich průběhu) a zvěř tak má k dispozici kvalitní krmivo, které si odebere tak, jak potřebuje (nebo chce). Někdy jsou tam každý den, někdy přijdou jen dvakrát týdně.. Ale rozhodně se nestane, že by přišli a bylo prázdno.

Zajímavé téma, a je příznačné, že mlčící většina tradičně drží basu. Jak píše správně Erika, záleží na způsobu přikrmování. To zaprvé. Potom také je důležité neměnit náhle předkládané krmení, ale postupně přimíchávat. Ta pšenice, přestože ji zvěř bere ráda, se mi jeví jako nejméně vhodná pro příkrm (hodně lepku, málo vlákniny). Nejlepší poměry živin má oves, a pokud neberou vojtěškové granule, záleží hodně na kvalitě/složení, a také si na ně musí zvyknout. Někde dávají jenom to a je to na kondici zvěře znát. Jožine, ten tvůj problém s "časovým presem" mi silně připomíná slova písně Za tú horú: ...ve dne prší, v noci je tma...zkrátka když se nechce, je to horší, než když se nemůže. Jinými slovy, popros kolegu, aby ti zakrmil, např.. Ale krmelec určitě najdeš i potmě, jenom chtít... Jestliže dříve (minulé století) začínali s příkrmem hned po žních, tak v dnešní monokulturní krajině jsou důvody o to pádnější.

Nevím, co by mělo být na jádru zákeřné, Jozefe. Nepatřím mezi ty, kteří jdou ke krmelci jednou za dva týdny, tam nasypou do jednoho korýtka, zvěř se tím následně naláduje a do další návštěvy pana myslivce "hladoví" (uvozovky proto, že samozřejmě není úplně hladem) a pak se opět nacpe atd... A pak vídáme ty pos*ané kusy. Není to pšenicí, je to nevhodným ZPŮSOBEM přikrmování. Za poslední dva týdny jsem viděla několik takových kusů, většinou jsou v celkově horší kondici a vždy tam, kde buď není krmelec, nebo v něm nic není nebo jsou 24hodin denně na výdrolu řepky. Co mi chodí ke krmelci, je vše ve skvělé kondici, žádný průjem.

Josef Voborník - tak já jsem naplnila krmelec (resp. zásobník) cca před dvěma týdny a pohyb je tam slušný, co jsem zatím vypozorovala, tak srna se srnčetem, další srna se srnčetem, dvě srny samotné a srnec, ten ale chodí tak jednou za tři dny, ostatní kusy denně, ikdyž až hodně pozdě a ráno se nezdrží do plného světla. Krmelec je u meze v poli, na kterém byla pšenice (sice už je zdiskováno, ale stále je tam poměrně co brát). Do směsi oves - ječmen - kukuřice jsem letos přimíchala vojtěškové granule, ale vypadá to, že o ně srnčí až tak velký zájem nejeví, vybírají spíš jádro.

U psychopatů se to tak nebere.

Myslím pro Jožu. A třít a třít a třeba se mu kóóónečně rozsvítí. V bytě u telky.

Nebo froté ručník?

To co se tu nyní děje je !ADMINOVA! ostuda! Schválně umožňuje přístup na fórum mentálně zaostalé osobě, protože ví, že tu bude vyvolávat spory svými přihlouplými příspěvky, jen aby tu byla nějaká návštěvnost a jemu šly peníze za reklamu. Je to hnus !!!!

HMMM tak asi používají při žraní příbor ne? A bryndák.Napsal jsem ti to co jsem v dané reúportáži viděl, je spousta filmů kdy medvěd uloví tuleně atd a při žraní má mordu od barvy. No a že jsi TY to neviděl nás nepřekvapuje. Ono by to totiž nepasovalo pro tvé další výplody. Holt Eskymáci vyřežou medvědům z velrybích kostí příbory a pak je rozhazují po sněhu aby se kluci chundelatí mohli nažrat a nebyli jako prasata. Toť vše. Pa

Tak to jsem rád, že jsi konečně alespoň v něčem přiznal, že se Jožo pleteš. A s tím medvědem, není to dávno co dávali pořad o ledním m. a ukazovali mladého cca 3 letého medvěda jak se krmí na uhynulé velrybě a Jožo představ si, ON se v ní i válel. Kvůli tuku a pak se válel na sněhu, jinak byl od krve ne jako medvěd, ale jako prase a dík oteplování se medvědi chladí neb je jim vážně horko. A jak není podstatné kolik má vydra chlupů? Pak nemůžeš pochopit její schopnost nepromoknout na kůži když plave, ale to je stejné jako jsi výsledek výzkumu studovaných odborníků znectil svými slinty. Viď? ty totiž z telky bereš jen to, co ti hlava pobere a toho moc není a díky své nemoci si to zpřepatláš do svých pseudotézí. A výsledek je ten, že když se někde objevíš, chvíli s tebou leckdo debatuje, ale pak už tě každý hákuje, fuckuje a posílá do zadních spodních partií neb s volem to jinak nejde. Pa kašlu na tebe. Jsi vůl a tím i nejenom na tomto webu zůstaneš. Na to kolik ti je, je to spíš smutné než k posílání do pr.ele. Pa

http://web.quick.cz/povltavsky_muskar/ryby_na_musku/lososovite/cesta_lososa.html

A poslední důkaz, že lžeš! V teplotě vody 8-11st by teplokrevný losos nedoplul na trdliště. Můžeš si to za pár týdnů sám na sobě vyzkoušet jak dlouho v takové vodě vydržíš. faktor, který má vliv na časování tahu lososů, je stav vody v řece, hlavně její průtok a teplota. Tyto ryby neopustí moře dříve, pokud teplota řeky v ústí nedosáhne alespoň 5° C a nebudou se snažit překonávat vysoké překážky, pokud teplota vody nevystoupí aspoň o dalších 3 - 6° C. Pomocí radioznaček se také zjistilo, že jarní losos táhne dále a rychleji, než pozdější populace a grilse

Sakra, je to dvakrát. To mu to ta hlava zase nepobere!

V Čechách se losos vyskytoval v celém povodí Labe, jako jediné české řeky ústící do Atlantického oceánu, v jeho přítocích Kamenici, Ploučnici, Bílině, byl dobře znám i v Ohři. Nelze zapomenout ani na Vltavu, Otavu, Losenici, Křemelnou a Vydru, na Malši, Stropnici, Černou, Nežárku, Orlici a další. Podle historických dat osidloval losos prakticky každý přítok Labe, kde nebyly překážky pro migraci a nebyl příliš znečištěný. V Čechách se losos vyskytoval v celém povodí Labe, jako jediné české řeky ústící do Atlantického oceánu, v jeho přítocích Kamenici, Ploučnici, Bílině, byl dobře znám i v Ohři. Nelze zapomenout ani na Vltavu, Otavu, Losenici, Křemelnou a Vydru, na Malši, Stropnici, Černou, Nežárku, Orlici a další. Podle historických dat osidloval losos prakticky každý přítok Labe, kde nebyly překážky pro migraci a nebyl příliš znečištěný. V Čechách se losos vyskytoval v celém povodí Labe, jako jediné české řeky ústící do Atlantického oceánu, v jeho přítocích Kamenici, Ploučnici, Bílině, byl dobře znám i v Ohři. Nelze zapomenout ani na Vltavu, Otavu, Losenici, Křemelnou a Vydru, na Malši, Stropnici, Černou, Nežárku, Orlici a další. Podle historických dat osidloval losos prakticky každý přítok Labe, kde nebyly překážky pro migraci a nebyl příliš znečištěný.

Lov labských lososů probíhal během jejich tahu sítěmi, a to dvakrát až třikrát ročně. První tah probíhal v únoru až březnu, druhý tah od května do června, třetí tah potom na podzim. A že v únoru neumrzl v té ledové vodě debile! Zase viz odkaz níže!!!

Kdo je u tebe blbec? Ty kreténe sám jsi napsal, že na Aljašce je 30st, ale na severní polokouli mrzne!! Ty stupidní čobolácké hovado TY smícháš v palici i roční období!!!!Na tomto webu jde o tobě dokument ve kterém neustále dokazuješ co jsi za hovado!!!!! a teď si něco počti!!!! - Typickým trdlištěm lososů jsou prudce tekoucí bystřiny. Tření lososů u nás probíhalo od konce října do konce roku. -http://www.rybsvaz.cz/?page=rada/hosp_odd/losos_navrat Tak kreténe a teď mi dokaž, že je teplokrevný! Bože co ty jsi Jožo za hovado už nechápu!!!!!!! Stupidní retardovaný imbecil s vysokým stupněm debility, narcismu, zaostalosti a chronické ulhanosti!!!!! Gaučový povaleč a lhář!!!!

A debatovat s tebou o tvrdém chlebu v krmelci nejde, protože to v televizi neuvidíš.

Aha tak ti zase došli argumenty? Jaj to brzo. Opět máš dokázáno jak se mýlíš viď? A táráš 3,14činy, ale to nevadí, lepší už to od tebe stejně nebude. Ale na mapu jsi se podívat mohl než si napsal, že na severní polokouli mrzne, ale na Aljašce je 30st. Možná bys tu nebyl za mega blba.

Hele a Aljaška leží na jižní polokouli? Když na severní mrzne tak tam nemůže být 30st,leda by se přesunula přes zimu na jižní ne? Hele, máš zaplacené a puštěné topení? Mám pocit, že zamrzáš.

V tvojí prd.li kreténe! A když jsi tak brilantní pořád jsi mi neodpověděl na otázku, jak víš, že je losos teplokrevný, když všichni víme že ne-e.

Pánové, pánové, já prostě nikdy nepochopím, proč Jožimu neustále nedemokraticky upíráte právo na debilitu!!!!

Kdyby si zvěř mohla říci o to, co by jí nejvíce chutnalo, možná, že bychom se divili. Před několika lety jsem uprostřed zimy přinesl domů srnče, zapadlé do potoka a naprosto vysílené. Nebylo to poprvé, ale většina kusů, o jejichž záchranu se člověk pokouší, již má zápal plic a nepřežije. Nicméně toto srnče se mi povedlo udržet naživu až do jara. Ale podstatné je, že jsem u něj zkoušel experimentovat s krmením. Nabídl jsem mu krmnou řepu, mrkev, jablka, syrové beambory, vařené brambory, tvrdé pečivo i chléb, ovesné vločky a ječný šrot. K mému úžasu mu nejvíce "šmakovaly" vařené brambory se šrotem, těm dávalo jednoznačně přednost před čímkoli jiným /s výjimkou jablek/ a vůbec mu nevadilo, že se jedná o něco, co v přírodě nikdy nenašlo a nenajde.

Já kdybyž dám pokaždý když jdu krmit tažku tvrdýho pečiva do krmelce tak se potom jenom zapráší když jim tam nakrájim třeba mrkev nebo řepu tak to vydrží dýl. Ale pečivo berou jak divý.

Mám naprosto stejné zkušenosti jako J.Voborník a pí.Ježiková.V naší honitbě je naprostá absence obilovin.Doporučené přikrmování koncem léta se absolutně míjí účinkem,ač tam srnčí chodí naprosto pravidelně na sůl,ovsa si nevšimnou.Nejedná se jen o letošní srnčata,která oves vidí poprvé v životě,ale i o starší kusy,které ke krmelci chodí již několikátou zimu.Berou opravdu až s výraznějším ochlazením ale pak spolehlivě.Věřím že v polních oblastech kde jsou obilné lány,to může být jiné.Se senem je to kapitola sama pro sebe.I v průběhu zimy,dokud neoštípou ostružiny v okolí krmelce do sena se jim nechce.Ale za to když se do něj dají,většinou ke konci zimy,ztrácí se před očima.Proto nikdy neplním na podzim plné jesle ale trochu,jak uberou, přidám zase čerstvé.Občasnou patku chleba vezmou,ale já s ním nekrmím.Jinak píši o situaci kdy mi ke krmelci chodí 5-6ks.

Ostružiny považuji za rozhodující faktor,zda zvěř bere seno-u nás.Kolegům z Vysočiny srnčí dobře bere seno,ale nemají tam ostružiny.R.P.

minerální sůl mám v tom samém korýtku,zvěř bere oboje, samozřejmě střecha má dostatečné překrytí a tak k zvlhnutí nedochází. O v hodnosti jsem psal především v souvislosti s tímto příspěvkem o podávání pečiva respektive chleba. Otruby z nutričního hlediska obsahují 10% stravitelných dusíkatých látek, ječmen pouze 7% oves ještě méně. ječmen má 70ŠJ otruby jen 42ŠJ tudíž dají méně energie, ale jsou lépe stravitelné. Nevím jak u Vás u nás na severu vyjdou otruby téměř na stejno, 230Kč za pytel. Každopádně jak u zvěře tak u domácího zvířectva mám s otrubami nejlepší zkušenost. Samozřejmě nikomu to nenutím, jen jsem napsal svou zkušenost. Samozřejmě stačí i krmit jen chlebem, když nám stačí aby zvěř přežila. Pokud přilepším je to vidět i na kondici a celkovém stavu

Admine, prosím Tě, jednou to smaž, nějak se to tam dostalo 2x. Dík, M.H.

Nesouhlasím, Milane : pokud by se mělo jednat o dodání "potřebné dávky minerálů", tak než z otrub bych viděl vhodnější formu přimícháním minerální krmné přísady do slaniska, rovněž celoročně přístupného zvěři. Navíc, pokud se do nekrytého slaniska dostane voda, nic se neděje na rozdíl od toho když zmoknou otruby. Ne každý má přístup k otrubám, navíc jsou drahé, dražší než krmné obilí. Vím o čem mluvím, v naší firmě je používáme, bereme je přímo ze mlýna a jejich cenu znám... M.H.

Nesouhlasím, Milane : pokud by se mělo jednat o dodání "potřebné dávky minerálů", tak než z otrub bych viděl vhodnější formu přimícháním minerální krmné přísady do slaniska, rovněž celoročně přístupného zvěři. Navíc, pokud se do nekrytého slaniska dostane voda, nic se neděje na rozdíl od toho když zmoknou otruby. Ne každý má přístup k otrubám, navíc jsou drahé, dražší než krmné obilí. Vím o čem mluvím, v naší firmě je používáme, bereme je přímo ze mlýna a jejich cenu znám... M.H.

no hlavně přátelé chléb je z mouky, tedy zrna zbaveného slupky, je připraven o minerály. Zasytí, ale nedodá zvěři potřebnou dávku minerálů. jak jsem psal používám na krmení otruby, jsou to právě ty omleté slupky plné živin a minerálů, když si je srnčí přivykne brát, snadno lze přidat krmné vápno, biofaktory pro spárkatou a na podzim přimíchám i hermigal na odčervení. Každý den je vymeteno i v sezoně.

jde o zvyk, jádro mi bere srnčí už od srpna a sušené kopřivy ve svazcích i když je zelená tráva.

Chtěl jsem napsat něco podobného, ale předběhla jste mě. Jw sice hezké, že se v literatuře i v časopise Myslivost neustále opakuje, že jádrem bychom měli začít krmit včas, nejlépe hned po žních, aby si zvěř stačila vytvořit před zimou tukové rezervy - ale v praxi, aspoň u nás, to moc nefunguje. Nasypu-li v říjnu do korýtka oves, zvěř si ho zpravidla vůbec nevšimne, ač tam chodí celoročně kvůli soli. Ano, ten oves pomalu mizí - ale nebere ho zvěř, ale sojky, spousta ho je vyházeného pod korýtkem a v korýtku samý trus. O měsíc později je situace zcela jiná, to bych mohl plnit korýtko 2x denně. Dokud není sníh a srnčí může k ostružinám, nechá bez povšimnutí i sebelepší seno, ale jádro je "vymetené" vždy, ať je ´-20 nebo +12, ať je metr sněhu nebo úplně holá zem.

Byl bych opatrný!Ne vše co srnčí přijme jí neškodí(třeba řepka nebo pšenice bez předchozího návyku v lednu v mrazech).Při krmení(přikrmování?),bychom se měli vyhnout jednorázovým ,,hurá-akcím".21.12. se bavit o ,,pomoci srnčí zvěři" tím,že začnu krmit chleba je trochu podivné?Dejte ho raději kachnám(divokým nebo domácím):-)R.P.

Když to budu brát takhle, pak v podmínkách naší honitby není přirozenou potravou ani oves, protože se nepěstuje nejen u nás, ale ani v okolí. O speciálních granulích, vyvinutých pro přikrmování zvěře, ani nemluvím. V každém případě je nejdůležitější přikrmovat tak, abychom v dobré víře nakonec neškodili.

Já se na to dívám z pohledu zvěře. Zvěř si nikdy nenamele mouku a neupeče chleba, takže je to pro ni podobné, jako pro člověka čokoláda. Mnohem více ocení kvalitní letninu či mačkaný ovec, kvalitně uchovanou řepu na jaře či předjaří, kaštany či žaludy, zkrátka vše, co najde v lese. Mimochodem - píše se zvěři, ne zvířatům. A jak víte, že hospodář je blb ? :-)

Tak to jo, to dokázal bez újmy na zdraví sežrat jen Baloun - ale tam šlo o paštiku.

Jenže ty sušenky byly i se staniolem

To teda zírám. Kolik těch sušenek asi bylo, že ji to stálo život, vždyť je to hovado zvíci koně ?!

Jako příčina úhynu losice v ZOO Hluboká nad Vltavou-Ohrada, bylo pozření nevhodného krmení, sušenky vhozené některým z návštěvníků.Srnčí není tak háklivé, ale bakterie v žaludku jsou asi podobné

Přikláním se k názoru p. Voborníka, ono už se o chlebu psalo i v Myslivosti a né každý jej doporučuje, každopádně, když je dobře usušený, zvěř ho bere ráda, bez zásadních komplikací, stejně tak jako celá řada např. hospodářských zvířat.

Pavle, on Jožin je při své blbosti pěkně fikaný. Nejdřív splyne s davem, zavede neutrální téma, pak "je niečo vo vzduchu", a nakonec je začne přesvědčovat, že třetihory nebyly, že je to blud paleontologie... Vůbec mi nechybí, ani na to fórum nejdu. To je o level výš a do toho se nechci (jako nejalovec) míchat. Zase tolik to nežeru, abych musel prudit na všech vláknech. Ale k té soli se nám mohl odborně vyjádřit (!), jak dosáhl toho, že jeho srnčí má v Košiciach najbrudnějšie zrkadlá...

Jak říkal Švejk - "mejlejí se i ministři". Nikdy by mne nenapadlo, že se mohu dopustit omylu proto, že si neuvědomím, jak se vlastně jmenuji - Josef přece není Jozef ! Jediné písmenko - a aké čudo to dokáže spraviť !

Právě jsem se vrátil z chrámu (lesa) a tušil jsem... Chtěl jsem popíchnout Jozefa B. - Luníkovského, a vztáhl to na sebe jiný častý diskutér... Jožo je zarytý nepřítel soli a veškerého příkrmu, takže si určitě před jídlem chleba odmočí, aby ztratil sůl, myslím že i uzeniny takto řeší, aby měl čisté zrkadlo. A co se týká té brdele, na tomto vláknu je to běžné, že jeden neví, zda je to myšleno ze srandy nebo vážně ("myslivec musí dobře vydět a slišet, mít pevnou ruku, aby mohl dobře mýřyt", ale jak je na tom z češtinem (i s mluvou), to mu černí rytíři odpustí...

dotaz možná dobrý, odpovědi poučné. Nevím ale, jestli si pan Kadlčík z nás zase nedělá prdel. Totiž co věta, to zase perla( zvířata, hospodář blbem, srnky - tak nazývá srnčí zvěř má tříletá dcera).

Karle, za prvé nejsem neomylný, to bych musel sedět na svatém stolci ve Vatikánu, za druhé s tou solí máte pravdu, na škole nás učili, že solení sena je oblíbený nešvar, který to seno sice zchutní, ale zvěři neprospívá, sůl si má zvěř vzít jenom když sama chce a jenom tolik, kolik chce. U těch granulí bych také byl pro její vypuštění z receptu.

To je přímo vynikající a zejména se mi líbí ty vaječné skořápky, které mají velmi pozitivní vliv na tvorbu paroží - jenže kolik z nás má takovéhle možnosti ?

Tvrdý chléb přidávám do granulí, které mi kamarád vyrábí na peletkovém lisu-je fakt, že složení jsem cca odhadl - 2 malé balíky sušené vojtěšky, prohnat drtičem na štěpku, 10 kg ovsa, +- 5 kg suchého, nezávadného chleba(jiné pečivo nedávám), hrst soli a trochu sušených skořápek - vše promíchat,2x prohnat lisem(matrice 6mm) a dobře uskladnit v plastových nádobách s víkem (po vychladnutí - čerstvě vyrobené granule mají teplotu kolem 80 st. C)- v přiměřených dávkách to srnčí bere bez problémů.

Se divim, že neomylný Jozef neporušil pravidla omerty a k té soli se nevyjádřil... Chléb jako nutričně vyvážená potravina sůl již obsahuje - pro člověka v optimálním poměru, pro zvěř možná již nadlimitním. Proto další přisolování považuji nejen za zbytečné, ale možná již škodlivé. Češi obecně přesolují, a to cca 3-4 násobně, než je doporučená denní dávka. Trochu přisolovat je možné seno, ale ani to někteří nedoporučují.

Nic není nemožné ! Nejsou-li ta korýtka dostatečně masivní a přijde-li tam černá, mohou být skutečně i ta korýtka pryč a prkénka rozházená po okolí.

Teda korýtka ne,ten chleba samozřejmě...

Já to dělám přesně jak popisuje Karel Z. Rozklepu na malé kousky a ještě jim to trochu osolim a korýtka jsou do posledního kousíčku pryč.

Jiří děkuji,od srdce jsem se zasmál)).

Dobré téma a správná odpověď od Josefa V.. A co se týká připomínky Jiřího - modlit se nemusíš, takoví lidé nečetli a číst nebudou - nemají to zapotřebí... mají přece za sebou náročný kurs! Často vídám "švédské stoly", jak je zmiňuje i Josef. Zkrátka někdo se dostane ke zdroji a davaj - žádné velké sr-í - šup s tím na vozík a celou hromadu do lesa! Pak z toho mohou být popisované konce. Některým lidem pojem dávkování je na hony vzdálen... Celou tubu léků nebo puloňa na ex - jak by to asi dopadlo? Podobně se musí i s příkrmem. Bochníky ztvrdnou na šutr a jsou pro srnčí nenačnutelné, resp. velmi obtížně. Je lepší hromadu pečiva usušit pod střechou (v garáži...), 1-2 bochníky rozbít kladivem na menší kousky, smést do igelitky a krmit v menších dávkách pravidelně, než to odbýt jednorázovou "přilepšovací" akcí. Tvrdý chléb je velmi dobré krmení, ale je nutno ho zvěři velikostně upravit. Ideální jsou sušené nalámané krajíce.

Teď se modli, aby byl ten hospodář tak blbý, že neumí číst ani psát;-).

Tvrdý chléb srnčí bere velmi rádo, ale pozor - nesmí být plesnivý a zejména nesmí zvlhnout, krm jen tolik, co stačí zvěř zkonzumovat. Pamatuji případ, kdy myslivec v dobrá víře navezl ke krmelci větší množství tvrdého chleba v celých bochnících a vyložil ho na sníh. Pak přišla obleva s deštěm, srnčí ten rozmočený chléb bralo s chutí dál a najednou se kolem krmelce válelo 7 padlin a to vůbec nevím, zda jsme našli všechno. Na druhou stranu jeden náš člen, který je šéfem domova důchodců, usuší každý zbylý krajíček a když začne krmná sezóna, má ho několik pytlů. Pravidelně jím přikrmuje po malých dávkách celou zimu již nejméně 10 let a nikdy nebyl zjištěn sebemenší výživový problém.

E?