Strach v honitbě - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Nedávno jsem se bavil s jedním známým a ten se mě jen tak zeptal "A ty se nebojíš v noci chodit po lese?". Byla to jen taková řečnická otázka, ale ta se mi vryla do hlavy jako vývrtka a od té doby, co jdu v noci na posed nebo z posedu tak se mi pořád honí hlavou. Myslivcem jsem skoro 17 roků a nikdy jsem se necítil tak ouzce při průchodu lesem v noci. Chtěl jsem se zeptat, jestli máte někdo nějakou pomůcku jak tento strach nebo spíš úzkost odbourat. Jestli si říkáte: Nic tady není. Nic mě nesežere.

Doporučil bych psychiatra

Minulou sobotu jsem se rozhodl zajet na své oblíbené místo, předpověď byla příznivá, jen pár milimetrů, pak téměř bez větru. To je dobré, těch pár kapek do rána uschne a po dešti mívám dobré výsledky. Kolem sedmé začalo pokapkávat, tak jsem se uvelebil v autě s vědomím, že tu půlhodinku v klidu přečkám. Jenže po hodině stále pršelo a kolem dokola zatažené. Když jsem tak daleko jel, přeci nepojedu dom! Po hodině a půl deště se zvedl prudký vítr, za chvíli se spustila hotová průtrž mračen, jakých jsem neviděl mnoho. Hodinu takto valilo. Ale co bylo horší, blýskalo se a já vůl stál na kopci... Tak, hňupe, a máš to, teď to praští do tebe! Jen jsem skrčený na sedáku prosil nebe, ať to spouští jinam. Za hodinu bouřka skončila, ale pršelo dál...trpělivý jsem dost, na mě si deštíčku nepřijdeš! Jenže po půnoci mě z toho bubnování už trochu začalo šibat, a protože jsem si vzal málo hader, bylo i celkem chladno. Kolem půl třetí konečně přestalo, tak jsem hned vylezl, abych postavil síť. Písknu, hned jeden doletěl, ale neútočil, asi starý mazák. Po chvilkách zkouším pískat, doletěli dalšíí 1-2 kalousi, ale jinak žádná sláva. Bylo absolutní bezvětří, zem nacucaná vodou, během chvilky se začala tvořit mlha, síť ztěžkla a provisla. No nic, balím. A teď přišel druhý strach - jak odsud vyjedu? Točit jsem nechtěl, abych nezapadl v brázdě, tak jsem na zpátečku musel asi kilometr ke křižovatce, kde už to je z kopce. Naštěstí loni cestu vysypali škvárou, tak to žigul hravě projel. Takže ohromná úleva a radost, že jsem to vůbec přežil a nemusel volat ráno traktor. Spokojenost, jako bych úspěšně zachytal. Někdy stačí ke štěstí hrozně málo - přežít ve zdraví vlastní blbost.

No,až si půjdu sednout na žebřík a uvidím toto , tak si asi pustím do gatí :http://www.novinky.cz/koktejl/328229-sobum-ve-finsku-sviti-parohy-aby-je-neprehledli-ridici.html Snad se to u nás nechystá :-)

A pak dopadneš jako ten chlap v seriálu Soudní síň na TV JOJ - náhrada způsobené újmy na pověsti v částce 5000,- Euro !

...jaký pak co teď už!!!! Láska kvete v každém věku. Pavle, Vy jste zkrátka dostal strach.))))

Jenda X má klatkový))))....odvozeno od slova klátit...Aranku)))))

Klatkový je mnohem lepší, ten má v tahu klidně i 250 liber :-), to ví přece každej :-). MS

Snad Ti po mně nebylo smutno Jeníčku! To by mne opravdu mrzelo! Dočetl jsem se, že jsi veliký šikula a oplodnil jsi sám sebe. Tak to Ti gratujuju, to jsi jediný svého druhu. Světový unikát. To si možná jednou Tebe i Tvé přiblblé potomky nějaký výzkumák naloží do skleněného sudu:))))

Jane X, Francouzi, Veroniko, Connore, tu fotku jsi dostal-a na ultrazvuku?

Jednoduše, sám sobě: " Je to tady stejné jako ve dně, jenom nevidím a ty zvuky? za 17 let je musíš všechny znát".

A na škodnou typu Jan X naši předkové s oblibou používali další speciální střelivo - štětiny se solí.

Sojko, tím bych si nebyl tak jist ! Například na upíra jsou účinné pouze střely ze stříbra a u vlkodlaka to bude nejspíš platit také. Ovšem levnější je lovit brokovnicí a místo olova ládovat do patron granulovaný česnek.

For francouz - no já jsem si dost jistej, že až toho vlkodlaka natřu z 9,3x62 nebo 8x57JS, tak upadne a nestihne ani škytnout:-). Na co jsem s těmahle dvěma patronama šáhnul, tak problémy nedělalo :-):-):-), tak jakýpak copak nějakej vlkodlak, udělá kotrmelec úplně stejně jako cokoliv jinýho, z toho teda opravdu obavu nemám :-):-). MS

Škoda, že vlkodlaci nejsou, byla by to líbivá trofej :-). MS

Strach je sviňa. Je to nástroj k ovládání davu. Dříve se dětem vštěpovalo, že v noci chodí klekánice aby se držely doma a nelozili večer venku. Pak to muselo vyvolávat strach ze tmy i v dospělosti. Dnes víme, že klekánice nejsou ale jsme odkojeni Holyvudem tak pořád čekáme útok abstraktního monstra. Je to otázka toho jak člověk se nechá zdebilizovat a zaplevelit hlavu. Je jen na člověku jestli podlehne neodůvodněným strachům které mu jsou mnohdy podprahově vsugerovánany od dětství a v noci v lese bude trpět nebo se bude řídit svou hlavou uvede se do psychické harmonie a noční les si užije.

Míro, při své smůle bych zcela jistě dopadl tak, že podle zákona schválnosti bych chytil lymskou boreliózu, která nedávno mého spolužáka z lesárny, který tady dělal revírníka, poslala do invalidky.

pepo,neváhej a dej se očkovat!Čím je člověk starší,tím je průběh horší!Už i já jsem se nechal očkovat a to je co říct... P.S.Čeče,kdo by tě na kriplkáře utlačil?:-)

Člověk je už takový, že je schopen bát se nebo aspoň leknout sebevětší pitomosti, ale skutečné nebezpečí spíš podceňovat. Pro člověka nejnebezpečnějším živočichem, který při svém útoku dokáže přinést skutečně fatální následky, je bezesporu obyčejné klíště. A kolik z nás se již dalo očkovat proti encefalitidě ? Já se přiznám, že zatím ne...

super debata :DD...To me casto v lese strasi kanouri, spise bachyne kdyz pomalu soulam a je spatna slysitelnost tak vi oni driv nez ja o nich a jak je znamo bachyne silne foukne a zavrci..Ale zase jen leknuti, strach ne, pokud chces radu jak se nebat cestou domu z posedu tak mam pro tebe rovnou dve.Bud prespi do rozedneni, na rozednivce se lovi dobre :D nebo vecer nez zeslezes z posedu hod na usi klapky, nebo strc do usi spunty a jdi normalne..neboj, nic te nevyleka :))

Že na horizont ne, o tom snad ani nemá cenu diskutovat. Ale proč by měla být samozřejmostí hůl ? Já ji sice kvůli nemocným hnátům používám, ale dokud jsem nemusel, její nepřítomnost mi nevadila přiznám se, že střelba s oporou volné tyče je něco, co mi k srdci nepřirostlo - prostě to neumím a raději si, je-li to možné, kleknu.

Největší strach bych měl z potulujících se psů.. ale jinak je to v noci v lese nádhera..

V sobotu bylo hezky a ač je slabý rok na hraboše, rozhodl jsem se sednout k síti a nějakého kalouse označit. Když jsem dojel na staré místo, vidím na nové kazatelně siluetu, na zadnější je také kdosi. Jdu se domluvit, zda jim nebude vadit moje přítomnost za kukuřicí - prý ne. Našel jsem závětrné místo za keři na strnisku u biopásu a natahuji síť. Najednou třeskne šestapůlka a nad hlavou mi prosvistí střela. Fíha, toto se mi ještě nestalo! Asi z kazatelny za keři, kam jsem se nedíval... Sedím asi pět minut u sítě a vychutnávám červánky, když najednou v šeru vedle mě stojí postava, prý jestli tudy nešel srnec. Ptám se, odkud střílel - z druhé strany biopásu, srnce měl pod horizontem a asi nadstřelil...takže úplně z jiného směru, než se mi zdálo. Ptám se ho na barvu a proč nemá hůl, barva prý nebyla a na druhou poznámku neodpovídá a přeje mi úspěšný večer... Chlapi, urňa, vtloukejte těm mladým, že na horizont ne a hůl by měla být samozřejmost. Ne že bych stačil zažít strach, ale lekl jsem se. Měli jsme štěstí asi všichni tři. Srnec, mladej a já...

Stále platí a platit bude,,Kdo se bojí,nesmí do lesa" Přes vše jedna rada,nikdy se nevracím k autu či motorce jednou cestou,vždy chodím jako duch a než přistoupím k dopravnímu prostředku,tak vždy pozoruji zda je čistý vzduch.Tak je se dobré chovat i pokud přicházíme v noci k lovecké chatě.Pokud však máme dobrého loveckého psa a ten je podobným způsobem i cvičen,tak je vše v pohodě.

Vidíš, pravda, před lety jsem tam byl)) U nás je zase kopice balvanů, která se jmenuje Čertův ranec a pak obětní kámen z pohanských dob. Řeknu ti pohled na kanálek pro odtok krve na tom kameni, to je tedy hrůza. Raději se těm místům zdaleka všichni vyhybáme. To víš, potkat v noci mezi dveřmi starou a ještě svou vlastní, to raději toho ducha ze Zabitýho lesa)))

Ještě ti chybělo potkat mezi dveřmi starou,to bych se já v tvém případě to.........Pak bych se jí zeptal co dělá radši:Jestli pere nebo zašívá,myslím kalhoty.A u nás je místo kde se říká -U posrané skály.Nebyl jsi tu před lety?

Pavle,jsi 1*

Tak jsem se teď vrátil domů z čekané. Ve zdraví. Jsem celej. Řeknu vám chlapi, sedět sám v lese, když se stmívá, hlavou se Vám honí všeliaké myšlenky. Pořád mi tam pod posedem něco šustilo... Myslím přímo pod posedem... Vždycky tak z nenadání.... Taky mi tam párkrát prolétl kalous... Ale bylo to fakt blízko... Nakonec jsem to nevydržel, slezl jsem dolů z posedu a mazal domu. Jo a to není ani z daleka všechno: cestou na mne zabekal srnec, no snad to srnec byl. Ten les se jmenuje "V zabitým". Kdysi tam totiž někoho zamordovali. To je co?! Tak si říkám, co když na mne nebekal srnec, ale duch toho mrtvýho. Hnal jsem domů a vůbec se neohlížel. Sotva příjdu na dvůr, říkam si, je to v suchu, vejdu pod lampu a leknu se vlastního stínu( snad ten jekot nikdo neslyšel). A na zápraží jsem ještě šlápnul na ocas kocourovi. Ani nevím, jestli řval víc on, nebo já. Řeknu vám chlapi, nejsem žádnej strašpytel, ale tohle není nic pro mne. Kašlu na to, už mne tam nikdo nikdy nedostane. Hotovo

Pane Karle Nováku, nestačím se divit, čeho všeho je schopen lidový myslivec a co dokonce může vymyslet :-):-). Co jste si tam ještě všechno zakázali? :-):-):-):-)??? MS

Pane Novaku,nechapu proc by se nesmelo chodit v noci po lese?Mozna jste li majitelem lesa bych to chapal (vas prikaz).JSTE MAJITELEM ?A o tom "soustani"?????Mimo jine za mych mladych let to znamenalo uuuuuuuuuuuplne neci jineho a vetsinou se to take delalo v NOCI(i v lesich).Howgh.

Bezpečnější to sice je, to máte pravdu. Dnes už jsem vzhledem k věku spíš lovec kazatelno - posedový, ale když jsem byl mladší, dost jsem se věnoval nočnímu šoulání za prasaty a měl jsem i úspěchy. A sakra bych protestoval, kdyby se někdo pokusil prosadit zákaz tohoto lovu - takový zákaz zpravidla není motivován bezpečností, ale nesvistitidou /neschopnost + závist/. Kam bychom došli, kdybychom se museli bát, že po nás někdo "neuváženě šoustne" ? Naopak každý, kdo loví v noci, je povinen střelbu zvažovat stejně jako ve dne a nesmí se spoléhat na to, že ten černý přibližující se flek musí být prase, protože čl. schůze odsouhlasila, že "v noci se po lese bez baterky nechodí".

pane Kocmane v noci se po lese nechodí!Pouze se vracíme z čekané a svítíme si pod nohy baterkou.Toto jsem prosadil a přinutil odsouhlasit členskou schůzí protože zatím nikdo neviděl divočáka aby si svítil baterkou.Nejen že to je bezpečnější ale ustalo občasné hádání mezi členy sdružení.Mohu se leknout z nenadálého pohybu zvěře ale nemusím se bát že po mně někdo neuváženě šoustne!S úctou Karel Novák

Vzpomínám si na jednu příhodu, kdy jsem možná něco jako strach měl, ale spíše to bylo velké překvapení. Na noční pochůzce za sovami jsem za sebou zaslechl prasknutí větvičky, za chvíli zaškrábání na ledovce. Chvíli byl klid, ale po pár desítkách metrů podobné zvuky. Prasknutí větvičky, divné zaškrábání po ledovce. Tak jsem se zastavil, ukryl se do stěny keřů a čekal. Z porostu se vynořila silueta srnce a pomalu kráčel směrem ke mně. Došel na vzdálenost ca 10 m, chvíli jistil a posléze v klidu odešel do lesa. Zda to byla zvědavost, nebo nějaká anomálie v chování, neumím vysvětlit, protože do říje bylo daleko a tak hladinou těstosteronu to být asi nemohlo. Ale napadení srncem jsem byl přímým svědkem, když jsme s kamarádem kráčeli vysokou travou a on najednou vykřikl a začal couvat. Po pár metrech se zastavil a v tu chvíli jsem spatřil odskakujícího srnce. Zranění mu žádné nezpůsobil, jen lehké škrábnutí, ač jsme byli polehku. Jestli se špatně zorientoval a narazil do něho omylem, nebo to byl projev říjové agresivity, spíše jsem si tipnul to první. A jinak to napsal i František, bavím se v noci hlasy hejkala (puštíka), nebo srnce, ze kterého tetinky vracející se z večerní polévalo horko v domnění, že jde po nich "rohatej".

Andreji,lidi se budou lekat a bat nadale,nekdo vice nekdo mene.Dle meho nazoru zvere se neni co bat ale lidi ano (nekterych).Mozana prestan chodit do lesa a mas po problemu!

Chlapi, ale jak to odbourat. Zatim jste mě jeste vic vystrasili. Uz se bojim nejenom medveda ale i vrahu :-))!!!

V lese se dá leknout ledasčeho,mě asi dvakrát vylekal jezevec,když jsem se po tmě vracel z lesa a on mi ve vysoké trávě vyběhl přímo pod nohama,ale spolužák šel lesem a našel oběšeného člověka na stromě,to už je trochu jiné kafe.To pak člověk chvilku do lesa ani nejde.

Pred par lety jsem prespal v lese pod stromem a k ranu se mi pod deku cpal dikobraz.Napred jsem se leknul ja a potom dikobraz.Nevim kdo na tom byl hure.

Všichni kdo chodíme v noci ven ,do přírody ,jsme se někdy lekli a lekneme.Jen je třeba rozlišit strach od leknutí.Sovy,konkrétně u nás puštíci jsou špičkoví "hejkalové".Obzvlášt jejich skřeky nad jarem v době toku,jsou super.Skřek letící volavky je taky fajn...

Co já bych dal za takhle blízké setkání s černou třeba i bez flinty. Od dubna jsem sotva viděl stopu.

Včera ve cca 21:30 jsem šel z obeznávky srnců bez flinty po cestě mezi dvěma poli s řepkou a když přede mnou tak 20 metru vytáhla bachyně selata a začala na mě funět, řeknu vám, že mě pěkně lepilo.

Ale zkusme se podívat na ten strach a na strašidla z jiného úhlu. Jak už tady kdosi napsal, nejhorší smrt je z vyděšení - jde ale také o to, komu ta smrt z vyděšení hrozí víc. Jako mladý kluk jsem jednou čekal na svou kamarádku, která se potmě vracela ještě s jednou holkou ze sousední vesnice. Čekal jsem na okraji obce u hřbitova, holky si dodávaly odvahu hlasitým hovorem - a když jsem slyšel, že se baví o strašidlech, chtěl jsem je vytrestat. Silná baterka do úst, před ústa sepnuté ruce a rozsvítit - vypadalo to opravdu příšerně. Jedna z nich omdlela jak špalek. Myslel jsem to jako fór, ale co by se asi stalo, kdyby se už neprobrala ? Nejspíš bych si šel sednout za "usmrcení z nedbalosti". A na druhou stranu kdyby se někdo převlečený za ducha nebo třeba v kostýmu gorily, jaké jsou občas vidět na maškarních bálech, pokusil vystrašit psychicky labilního člověka náhodou ozbrojeného střelnou zbraní /a dnes na ni dostane papíry kdekdo/, ten člověk by přestal racionálně uvažovat a v domnělé sebeobraně by na tu příšeru vystřelil a trefil - vlastně by šlo taky o "smrt z vyděšení". Taková situace je sice velice málo pravděpodobná, ale nikoliv nemožná !

Mě se to stalo vloni, pěkně jsem si podřimoval na kazatelně a do okna přede mnou přistála sova. Málem jsem vyběhl druhým oknem ,ale jinak skoro vždy sebou brávám psa a ten ví o všem dřív než já.

Je to již přes 20 let,Já coby adept myslivosti a kolega z MS vyrazili jsme na večerní čekanou na divočáky.Mě přidělil místo na posedu na smrku a sám šel zasednout opodál.Byl začátek listopadu a vládlo mlhavé počasí s mrholením,před sebou mám strniště po pšenici-ideální.Nicméně začalo se postupně velmi rychle stmívat a viditelnost slábla,proto jsem kontroloval stále častěji strniště dalekohledem.Při jednom takovém kouknutí jsem periferně z pravé strany zaregistroval jako by se kolem mé hlavy zezadu něco kmitlo,i odložil jsem sklo od očí-ještě krytky,mrholí přece.Při pohledu před sebe vidím metr před sebou sovu,jenž se chystá přistát na brlení posedu,letky roztaženy,pařáty dopředu a ta obrovská švětla.Lekli jsme se oba,Já i sova,ale zde jsem pocítil v praxi, na vlastní kůži, když- hrůzou vstávají vlasy na hlavě.No,nebyl to vyloženě strach,spíše pořádné leknutí.

Ta fotka pumy je pěkná, jenže a/mi nejde do hlavy, proč by se měla plížit za svou kořistí do takové neskutečné blízkosti, vždyť normálně útočí z několika m a ne z několika dm a a za b/- pane Jando, to "u vás v lese" je v USA nebo v Kanadě ? Nemůžu si pomoci, ale ten paroháček je podle mne jelenec !

Ačkoliv to musel být hrozný zážitek, můžete toho zkusit i využít. Například od té doby můžete přejít na standardní defekaci místem k tomu určeným a zbytečně tím nezaměsnávat jiné otvory:). Nic ve zlém jen mne to přišlo jako první na mysl, aniž bych chtěl urážet.

Ačkoliv to musel být hrozný zážitek, můžete toho zkusit i využít. Například od té doby můžete přejít na standardní defekaci místem k tomu určeným a zbytečně tím nezaměsnávat jiné otvory:). Nic ve zlém jen mne to přišlo jako první na mysl, aniž bych chtěl urážet.

Já jsem se jednou vracel v noci od posedu k autu. Za stromem u auta stál člověk, v ruce držel sekeru. Když jsem byl od něho asi 3 metry tak vyrazil proti mně se sekerou napřaženou nad hlavou. Tak jsem vzal nohy na ramena a utíkal pryč. Chlap za mnou, přibližoval se, a jak byl asi tak metr za mnou ťal po mně sekerou. Naštěstí mě nesekl do zad ale zasáhl mi hýždě. Od té doby mám prdel na dvě půlky.

Rys? Ve s přišitým ohonem? To se povedlo

Děkuji panu Jandovi - skvělá fotka. Nevím pane Havrane, rys mne napadl jak jsem to četl, ale to byste musel chodit jak duch, aby mu tak dlouho trvalo Vás vyhodnotit jako vyšší článek v potravinovém řetezci:). On tam také klidně mohl rázovat i medvěd, který by Vás skutečně mohl obcházet, jen patřičně nasrán z vyrušení, držet se opodál, aby se hned vrátil jakmile odejdete. Spánek má nepravý, a mladý tam letos poletoval, dokonce vlezl do vojenského prostoru, kde se nechal natočit na kameru. Každopádně zážitek Vám nezávidím, bez zjištění "pachatele" to je o to napínavější. Věčná škoda, že se nedalo podívat ve zmrzlé půdě na stopy.

Já nevím, osobně si myslím, že by se mohlo jednat o rysa, který se v té době po okolí pohyboval a byl spatřen. Na druhou stranu, má to sakra být plaché zvíře, ne a ne aby člověka obcházelo pomalu jako kořist... Faktem je, že od té doby jezdím krmit za světla a bez nože už nedám ani ránu ;)

Pane Mysline pro vas od nas z lesa.Dukaz jaky je puma stopar a vubec se neboji.

Martine ano - jednou jsem k večeru zvolna stoupal po žebříku na kazatelnu a když jsem byl asi v polovině, otevřely se dveře a v nich nahý mladík s prosíkem : ... pane, prosím Vás, nemohl by jste přijít až tak za 15 minut, já jsem tady s kamarádkou... A protože jsem přející člověk a ne kazišuk, šel jsem si v klidu sednout jinam.

Františku, tak to by mě taky zajímalo, co se to kolem tebe plížilo. Podobný zážitek mám kdysi dávno před lety v Bílých Karpatech na slovenské straně. Seděli jsme u dohasínajícího ohně, všude kolem tma a kousek před námi se ozvaly kroky. Žádné šustění myši nebo ježek, normální našlapování. Rozsvítím baterku - kroky ustaly a ticho. Projedu světelným kuželem zleva doprava, nikde nic. Zhasnu a za pár vteřin zase krok,krok,krok.. Rozsvítím, zastavilo se "to" a ticho. Zhasnu a zas... No, radši jsme zalezli do stanu :-) Měly jsme se ségrou s sebou dva psy (malamuty) a ti byli v klidu, tak nevím, co to bylo. Jinou noc nás vzbudila fena, hluboce vrčela a pohled upřený kamsi do tmy (normálně když viděla zvěř, tak ječela že chce lovit, tohle bylo velmi nezvyklé). Neviděly jsme nic, ale asi to byla černá, ráno cca 50m od nás bylo čerstvě ryto. A ještě jeden zážitek kdysi z pravěku z tábora :-) Jezdila jsem jako praktikant a později jako vedoucí a spávala pod širákem. Vstávala jsem vždycky hodně brzo a jednou takhle koukám a pár kroků od spacáku velké stopy, ale nešlo přesně poznat jaké. Děcka si dělaly srandu, myslela jsem si. Pak jsem si všimla dvou "divných mužiků" kterak zmateně pobíhají po louce a krajem lesa. Za chvíli jeden přiběhl za mnou a "Zažeňte děcka do budovy, v noci nám zdrhl bejk a nemůžem ho najít..." Ještěže jsem tvrdě spala, vzbudit se v noci a mít nad hlavou takovou mašinu, tak je asi po mě :-)))

No, každá druhá detektivka začíná scénou rybáře jak tahá oběť na háčku z vody - bohužel mám tak asi větší šanci než Hubertův cech:(, žádná výhra samozřejmě. Pověsit klauna do chaty:)))), ještě bych do vchodu dal atrapu zakrvácené motorové pily a bylo by po zlodějích. Omlouvám se Milane, to víte paměť už asi slábne a měl jsem to spojené s Vámi. Tedy ne, že byste chtěl někomu krást zbraň:), ale s varováním pro ostatní myslivce. Pokud to bylo napsané v nějaké šílené příručce tak by mne spíš zajímalo kdo takové návody píše nebo hůř kdo mu to vydává. Na netu se dá najít vše (např. specnaz.cz), ale netušil jsem, že návod "jak se stát malým teroristou" si mohu koupit i v normálním knihkupectví. Jinak pane Havrane, zážitek Vám nezávidím, osobně to tipuji na psa, ale když jsem se podíval odkud jste tak si vzpomínám, že v tom kraji několikrát náháněla puma - normálně na ní sice věřím jen o něco víc než na hejkala, ale před pár lety bylo těch důkazů a zpráv tolik, že jsem to musel přehodnotit. Kdysi se v Beskydech pohyboval i kanadský vlk (mám i fotku). S tím to sice přímo nesouvisí, ale mám pocit, že tam někde kolem Vás může žít nějaký řádně roztržitý chovatel. Když trochu opustím svět zločinosti a mrtvých po lese, tak opravdový strach mám z toulavých psů, když ležím ve spacáku tak o člověku vím dřív než on o mě, zvěř nemá důvod si mne všímat, ale představa jak se do mne v mumii pustí nějaká padesátikilová příšera. Naštěstí jsou po všude republice hodní myslivci, kteří staví posedy a musím se přiznat, že jsem je na spaní několikrát použil. Tak mne napadá, že kdyby se tam oprávněný stavitel v noci vydal tak by mohl leknutím spadnout ze žebříku - asi to tedy není nejlepší nápad. Už jste někdo měl na posedu nezvaného hosta, bezdomovce, opilce nebo zmoklého trampa?

A něco pro odlehčení, i když bez souvislosti s lesem. Podle drážních předpisů přepravuje-li se umrlec vlakem, musí být vagon označen velkým bílým křížem. Parta kamarádů si zkracovala cestu přes koleje a tam byl odstaven takto označený vagon. Jeden z nich naň zabouchal a zavolal : "Hej, mrtvolo, kolik je hodin ?" a z vagonu se ozvalo : "Tři čtvrtě na tři, ty vole !" a s tazatelem to div nešlehlo - jak má být označen vagon s plnou rakví, to sice věděl, ale netušil, že ta mrtvola musí mít vždy doprovod.

Co se týče setkání s mrtvolou v lese, to se mi zatím nepovedlo - a to ani tehdy, když jsme ji v rámci pátrací akce cíleně hledali. Ale jednou, když byla děcka ještě malá, jsem je vzal /všech 5/ na Štědrý den ke krmelci - a na zpáteční cestě jsme, aniž bychom to tušili, jen o pár kroků minuli tělo chalupáře, který tam zahynul na infarkt. Ještěže tak, to by byl pro haranty opravdu nevšední vánoční zážitek.

Dobré téma.V noci při chůzi lesem k autu kus sněhu za krk při velké oblevě to bylo taky na výměnu trenek:-)))

Dva zážitky, které jem slyšel přímo od lidí, co se jim to stalo. 1. ten kamarád šoulal v noci na sněhu a asi na třicet metrů si všiml psa, jak jde směrem k němu. S úmyslem psa vyplašit na něj křiknul. Pes se ale na něj rozběhl. Kamarád stihl sundat kulovnici z ramene a od boku vystřelit. Pes mu zůstal ležet asi metr od nohou. Byl to vlčák a nejspíš by ho slušně zřídil. 2. Myslivec byl večer na čekané. Kecal bych, kdybych řekl v kolik odcházel, ale na tu samou kazatelnu vyrazil i druhý den ráno. Když přišel ke kazatelně, ležel kousek od ní zavražděný člověk. Nad tím, co se mohlo stát, kdyby zůstal přes noc a "oni" si ho tam všimli, raději ani raději ani nemyslet.

Martine, k tomu klaunovi - v Orlickém Záhoří měl jeden chalupář figuru v životní velikosti - údajně to měl být Krakonoš, ale provedení děsivé, vykulené oči a barva pleti nazelenalá jako dobře uleželá mrtvola. Na mé doporučení ji při opuštění chaty zavěšoval do oprátky jako "chuťovku" pro případného nezvaného návštěvníka.

Jo Radku, tak letos v zimě jsem se opravdu v lese bál. Jel jsem přikrmovat, ale něž jsem vše vyřídil ve městě, byla už tma jak v pytli. Sníh ještě nebyl, měsíc nesvítil.... Zaparkoval jsem auto a mám to cca 5O metrů ke krmelci, tak jsem po paměti šel do boudy. V půli cesty se ke mně začalo z pravé strany něco blížit. Těžko říct co. Když jde spárkatá, tak buď odskakuje anebo kráčí - prostě položí běh a další a další. Tohle znělo, jako když pomalu pokládáte nohu třeba do sena. Jak když se lev plíží ke kořisti a pomaličku pokládá tlapu vedle druhé. Takové dlouhé šustivé zvuky, ale přitom takové těžké, žádné lehké našlapování. Ježek říkám si. Ale vzhledem k tomu, že bylo pod nulou, tak jsem to rychle zavrhl. V lese tma jak v prdeli, takže jsem neviděl opravdu nic. Stál jsem jak socha. Pomaličku mě "to" obešlo kolem krmelce - na cca 20 - 30 metrů. "za krmelcem" zvuky ustaly. Stál jsem minutku a ticho. Tak jsem udělal dva kroky a zas... Začalo mě "to" obcházet. Nůž jsem neměl, tak alespoň jsem si vzal klacek do ruky a čekal jsem. "Cosi vyrazilo zpoza krmelce, po páru metrech "To" zpomalilo a potom mě "To" pomalu obešlo" a vytratilo se......... Tak ti můžu říct, že jsem byl posraný jak mimino..... Ponaučení. Přikrmovat se chodí za světla a kur*a, bez nože do lesa ani ránu !!!!!.... A do konce života mi bude vrtat v hlavě, co to tam tu noc bylo.....

Nemalujte zbytečně čerty na zeď... - Neznám a ani jsem neslyšel o nějakém hororovém příběhu v nočním lese. Dokonce se přiznám, že nezamykám ani auta.

Ještě se vrátím k původnímu dotazu, co se pomůcky na odbourání úzkosti v lese týká :-). Jeden můj kamarád tvrdí, že v takovém případě si vzpomene za a) na finanční úřad :-)(jako podnikatel) nebo za b) bývalou manželku (je rozvedený a prý to stálo za to). Údajně obojí funguje naprosto spolehlivě :-). M.Soukup

Martine, nenapsal jsem to takto, ale tehdy v té debatě někdo uváděl, že se mu dostala do ruky jakási "příručka pro přežití", kterou si s oblibou kupují takoví ti, co si rádi hrajou na Ramba :-). Tam to prý bylo takto uvedeno. Pro zajímavost popíšu jeden z těch případů, který jsem zažil. Mělo to tehdy i publicitu v TV, možná si na to někdo vzpomene. Na silničním odpočivadle se pachatel pokusil obrat řidičku o klíčky a auto, které potřeboval k útěku a když začala utíkat, tak střílel, zasáhnul jí do kyčle a pánve. Kupodivu dva projíždějící řidiči jí šli na pomoc a tak pachatel vzdal pronásledování a utekl do lesa. Díky mobilům policie celkem rychle uzavřela celý prostor (hlídky, samopaly, vrtulník s termovizí, celá paráda), my jsme o tom neměli ponětí, protože jsme vesele debatili na lovecké chatě. Teprve kolega, co přijel později, nás seznámil se situací, protože ho hlídka ani nechtěla pustit do lesa. Samozřejmě že pohromadě jsme měli silný řeči, ale když jsem navečer zasednul na žebřík, tak mi došlo, že v tomhle případě půlnoční návrat k autu bude krizové místo téhle lovecké výpravy :-). Přiznávám, že úplně dobře mi nebylo a stál jsem v houšťáku snad půl hodiny, protože jestli někdo na útěku potřeboval auto, trošku peněz a střelnou zbraň..... Normálně flintu vybíjím a dávám do futrálu, tehdy jsem ji nechal na sedačce vedle sebe (i když nevím, k čemu by mě byla). Když jsme se o půlnoci sešli v chatě, tak se zjistilo, že úplně to samý napadlo každýho z nás, jen jsme se lišili v tom, jak se kdo přibližoval k tomu svýmu autu :-). Od tý doby se v noci k autu fakt nehrnu :-). Mimochodem, pachateli se prý podařilo proklouznout ještě před uzavřením prostoru policií a byl pak dopaden snad o 14 dnů později někde úplně jinde. Na ten druhý případ si možná někteří taky vzpomenou, bylo to v revíru na Kladně, kde jsem lovil, klasický příměststký revír. Asi dvacetiletý mladík tam na lesní cestě ve dne bez důvodu zastřelil manželský pár, důchodce na procházce. Novináři mu tehdy dali přezdívku "brněnský vrah", úplně stejně zastřelil před tím 1-2 lidi v lesích kolem brněnské přehrady. Zbraň měl legálně na ZP, snad Glock. Paradoxně se jednalo o studenta policejní akademie, psychicky narušeného. Po zatčení snad jako důvod uvedl, že si to jen chtěl zkusit. Prostě magor. Jenže proti takovýmu cvokovi žádná obrana není. Takže divoženky, lesní a ohnivý muž, hejkal, prasátka, srnčí, dupající ježek, šustící myši a veškerá další vřískající zvěř a havěť, vodník pod jezem nebo u rybníka, to je všechno v pohodě. Jen ty lidi, to je problém. M.Soukup

Super debata. Musím se přiznat, že nejvíc mne dostal ten soundtrack z predátora:))). Pokud si tím dotyčný navíc navozuje atmosféru, že nemusí být tím nejstrašnějším lovcem v lese:). Osobně jsem v noci mimo civilizaci celkem často a také tam často nocuji. Jak už tu bylo několikrát zmíněno je les tím nejbezpečnějším místem. Nejsem žádný hrdina, a zatímco hejkaly a bludičky snáším vcelku bez problémů tak mám obavu z lidí. Nikdy nespím například u ohně. Nejšílenější věc se mi zatím stala asi před třemi roky u Železného Brodu. Kdo to tam zná tak si bude umět představit. Proti proudu Jizery nad soutokem s Kamenicí je stará chata - kdysi byla otevřená a opuštěná a několikrát jsem jí využil jako skrýš před nepřízní počasí (nikam jsem se nevlámal, bylo to na radu místních). Později si jí někdo vyspravil a uzamkl, ale ze zvyku chodím často spát přímo k ní - ani vlastně nevím proč. Cestou od silnice v lese je železniční most, kde se v roce 1990 stala velká tragédie při které zemřela řada cestujících včetně strojvůdce. Za patnáct let co tam chodím, jsem si zvykl zapálit u pomníků svíčku nebo tam jen tak ze slušnosti posedět. Ačkoliv je to v lese tak se místní o památku zesnulých vzorně starají a ještě jsem nezažil, aby na něm nehořely další svíce. Místo je to, navzdory neštěstí, nádherné, tichý les, burácející řeka pod vámi atd. Když jsem zbíhal od silnice k mostu, jako vždy jsem se zastavil, umístil svíčku, poseděl a za pár minut se otočil k další cestě. Nevím, co se tam ještě stalo a ani po tom nepátrám, ale kdosi umístil pod kmen stromu vedle pomníku velkého klauna. Baterku v noci nepoužívám, ale tenkrát jsem jí měl zapnutou a připevněnou k vestě, takže jsem si na něj přímo posvítil. Lekl jsem se tak, že jsem jistě překonal rekord ve skoku vzad. K tomu učinil jsem objev, že při naprostém úleku mi ani zařvat nejde a celá ta epizoda mne určitě stála pár let srdečního života. A vážněji, nevím na jaké to bylo diskusi, ani kdo to psal (soukromě tipuji pana Soukupa), ale zaznělo tam, že poměrně snadnou cestou ke zbrani je si v noci počíhat na myslivce. V tom bych viděl asi největší riziko lesa.

Snadná rada. Je třeba si uvědomit, kdo je lovec a kdo kořist :-) Ovšem nemusí to být vždy po Vašem. Kolegovi se asi před rokem stalo, že šel z noční čekané k autu, kolem mlází, když tu najednou uslyšel, jak se mlází otevřelo a než se stihnul otočit, něco mu viselo zakouslé v zadku :-) Zřejmě díky jeho hlasitému výkřiku ho příšera pustila a než mrkl, pes, jak se později ukázalo, utekl bůhvíkam. Sám přiznal, že se pak těšil nejvíce domů na čisté spodky :-) Stal se tak nedobrovolně tou kořistí...

Snadná rada. Je třeba si uvědomit, kdo je lovec a kdo kořist :-) Ovšem nemusí to být vždy po Vašem. Kolegovi se asi před rokem stalo, že šel z noční čekané k autu, kolem mlází, když tu najednou uslyšel, jak se mlází otevřelo a než se stihnul otočit, něco mu viselo zakouslé v zadku :-) Zřejmě díky jeho hlasitému výkřiku ho příšera pustila a než mrkl, pes, jak se později ukázalo, utekl bůhvíkam. Sám přiznal, že se pak těšil nejvíce domů na čisté spodky :-) Stal se tak nedobrovolně tou kořistí...

Nevím, čím to je, ale od mala má pro mě noc magickou moc. Možná to bude tím, že mě naši báchorkami o strašidlech nekrmili, nebo jsem už tehdy vnímal to nádherné tajemné ticho. To mi zůstalo dodnes a nejlépe si odpočinu v noční přírodě. Narozdíl od druhých nemívám v rušném městě dobrý pocit ani ve dne. A pokud se někdo v lese bojí, asi bych mu doporučil čagan s ostrou špicí. Už ten kovový zvuk divočáka odradí, a pokud si něco (někdo) troufne blíž...

Strach nemám, ale bažanti, kteří rychle vzlétají z rákosí 2 metry ode mě mi občas dokážou připravit infarktové chvíle.

Možná se blíží doba, kdy se ze strachu budeme chodit schovávat do lesů:):) Obyvatelé Duchcova a Budějovic určitě.....

Jak píše p. Vilšer - v noci se v lese nebo na poli nebojím. Naopak, je mi fajn. Často zasednu na posed zvečera a plný krásných dojmů slezu až s prvním sluníčkem. Určitě bych ale měl strach projít se v noci ulicemi Brna nebo Prahy (nebo jiného většího města na západě,vlastně teď i na jihu Čech ).

Sorry za pár překlepů v předešlém příspěvku. Spěchal jsem a nepřečetl jsem si ho.

Když mi bylo sci 16, čeasto jsem se honitbou. Jedno letní dopoledne jsem šoulal podle melioračního kanálu a tak metr ode mě vylétl z vysoké trávy čáp černý. Byl tak blízko, že jsem cítil vítr od jeho křídel. Tenkrát jsem se lekl, že jsem se málem po... Od té doby jsem se už nikdy tak nelek. Jinak se nebojím, ale divný pocit mívám često.

jo s autem mám hezkou příhodu sedím na posedu a najednou koukám že u mého auta zastavilo jiné a vylezl borec a čumí do auta tak jsem hnedka bafnul baterku a posvítil si a on to byl policajt hnedka zmizel za autem a druhej hned pustil maják asi měli chlapci strach aby nebyli na výřadu když na ně svítím z posedu :-)))P.S. ta vytrhaná elektrika byla ze srubu co je v lese nechal si tam udělat novou elektriku se solární nabíječkou a komplet celou mu ji vyškubali a ukradli

Když vidím, co se dneska pohybuje v noci po městě, je pro mě noční les jakýsi portál, který mě přepraví bezpečně a utajeně z jednoho místa na druhé :)

Les je v pohodě :-), ale ty lidi, to je problém. Shodou okolností jsem dřív lovil ve dvou revírech, kde došlo v té době postupně k vraždám střelnou zbraní v lese. Od té doby, když nechávám auto na méně přehledném místě, tak k němu nechodím přímo, ale pár minut postávám s dalekohledem někde namáčknutý ve smrčkách atd. Noční les je pohoda, ale lidi, to je problém :-). M.Soukup

Je třeba si zvyknout na fakt, že půlnoční les je nejbezpečnější místo na světě... Co tam může hrozit, že zakopnete o pařez ?

že by mě něco sežralo strach nemám ale díky tomu že jsem v příměstském revíru tak to tady je samej bezdík a podobná verbež tak že každou chvilku vybraná chata nebo auto,naposled tam vyškubali i elektriku tak z takových tvorů nemám dobrý pocit

A ještě jeden poznatek - zjistila jsem, že pokud z čekané musím jít potmě lesem, dívat se před odchodem z domu na film typu Jurský park je faaakt hodně blbej nápad :-) Moc dobře víte, že samozřejmě neexistují, ale stejně ty raptory tušíte za každým stromem nebo v houští a přemýšlíte, jestli po třistaosmě zůstane "na fleku" :-)))

Tak že by to byl nějaký extra strach a hrůza a panika, to asi ne, ale občas takový divný pocit mám.. Nerada jdu potmě těsně kolem řepky nebo kukuřice, musím mít aspoň dva tři metry "rozhled" :-) Už od mala mi máma říkala "Zvířat se neboj, boj se lidí." A je to svatá pravda. Takže medvěd na nás za stromem určitě nečíhá, ale zlý člověk se může objevit kdykoli a kdekoli. Strašidelnou vzpomínku z lesa asi nemám, ale jelikož se snažím jít co nejtišeji i po ukončení čekané (tedy z posedu k autu), občas na mě najednou z pár kroků "zařve" srnec, což se tedy leknu vždycky a "domácí pán" dostane patřičné slovní napomenutí (něco ve smyslu "Ty haj*le mizernej!" :-)))

A v této souvislosti jsem si vzpomněl ještě na něco, co sice s lesem nesouvisí, ale... Na učňovce jsem jednou již za tmy šel do třídy, kde nesvítilo světlo, vynést odpadkový koš. Jenže si tam na mne počkal jeden spolužák a s hrozným zaječením mi sáhl po krku. Lekl jsem se, ne že ne - ale reagoval jsem tak, že jsem se tím košem ohnal a pěkně ho bacil do hlavy. Vašku Myslivče, pokud to čteš, vzpomeneš si na to ještě ? Je to už skoro půl století...

Pane Baldárek vy to zlehčujete, já se nebojím,ale strach mám :-)

Přece platí pořekadlo - kdo se bojí, nesmí do lesa! A pro nimrody, kteří mají na svědomí životy lesní zvěře to platí dvojnásob. Co kdyby jim ta utrpení začala oplácet? Jak by asi vypadal hypotetický příběh nimroda-posery? Třeba takto: Po mnoha bezesných nocích, kdy se mi v hlavě honily myšlenky, co vše se mi může v lese stát jsem se konečně vypravil na lov. Mému odhodlání nepřidala včerejší reportáž na Nově o postřeleném praseti - raději jsem se neměl dívat. Když jsem se blížil k lesu, roztřásla se mi kolena, a poslední metry k posedu jsem se musel plazit, neb kolena se mi hrůzou podlomila, rozhlížeje se kolem sebe, zda nehrozí nějaké nebezpečí. Na posed jsem se vaškrábal hbitě - představoval jakés takés bezpečí. Po chvíli dalšího přemýšlení (měl jsem na to dost času) mi došlo, že posed je již za hranou své životnosti, a může se se mnou každou chvíli zřítit. Raději jsem se moc nehýbal. V tom mi zatrnulo - pod posedem se náhle objevil skoro dvoumetrákový kňour. Tak s tím jsem tedy nepočítal...Na něj nemám. Vzpoměl jsem si na včerejší reportáž... hrůzou jsem se roztřásl, posed to nevydržel. Zřítil jsem se dolů. Když jsem se probral z bezvědomí - vedle mne pod trámem ležel mertvý kňour. To až budu vyprávět kamarádům...pro jistotu jsem do bezduchého kňoura vpálil kulku.

Pravda, několikrát se mi stalo, že jsem při noční šoulačce zastavil u stromu a pozoroval paseku a vtom mi někdo sáhnul na rameno. Při tom dotyku mi první myšlenka řekla, klid, nejhorší smrt je z vyplašení. Tak jsem pomalu otočil hlavu a za mnou stál hejkal. Když viděl, že nepanikařím, tak mi pošeptal, že nechce plašit zvěř, ale že nemůže usnout, tak bloumá lesem. Seděli jsme pak několikrát spolu na pařezu a pozorovali nahé rusalky křepčící v mokřadu. Naposledy jsem se ale opravdu leknul, až jsem trhnul hlavou, a to když jsem seděl na žebříku v lese. Čekal jsem, až přijdou prasata do potůčku přede mnou. Najednou přiběhnul ohnivý muž a sednul si do potůčku a přitom pro sebe láteřil, že si nedal pozor a sednul do kopřiv, tak si šel zchladit sedací část... Člověk zkrátka nikdy neví, co v honitbě potká, tak je třeba počítat se vším. Strach má velké oči a nejhorší smrt je z vyplašení. Lesu a lovu zdar !

Hmmm nejraději když je měsíc, schovává se za mraky, fouká vítr a najednou nad tebou ,,zařve sýček" Ano přiznávám, že je to nezapomenutelný zážitek. Dobrá příprava, kterou provozuji už 2 roky je, že cestou do lesa poslouchám soundtrack z Predatora... to člověku dodá (ehmm dámy prominou jistou ješitnost) trochu odvahy :-)

Takže asi moc zdejších návštěvníků nemá strach jít do lesa.. :) Je fakt, že po tom, co jsem napsal do diskuze, tak to ze mě zase nějak opadlo a je to jako dřív.. Kamarád mi dal takového brouka do hlavy a asi tím, že jsem to sem napsal, tak jsem si uvědomil že je to vlastně hloupost.. Ale jen tak pro zajímavost, máte někdo nějakou strašidelnou vzpomínku z lesa..? :)