srnčata - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Dobrý den,ať koukám jak koukám tak v sekci zvěř v přírodě nevidím srny se srnčaty. Letošní rok jsem ještě v naší honitbě neviděl srnu se srnčetem...Jak je to u Vás?

Dobrý den , u nás celkově srnčí na slabší úrovni , v našem spolku je takové pravidlo , že by srnče koncem září mělo mít kolem 10 kg , aby bylo bráno za perspektivní do chovu , ale s lovem holé je to trochu na štíru a je to vidět i v chovu boužel ...

Zdravím myslivce, mám dotaz ohledně lovu holé a srnčat. Zajímá mě pokud máte slušné výsledky u srčí zvěře, myslím medailové trofeje, dobrý zdravotní stav atd. , jak to u vás v MS praktikujete???? Zjímá mě kolik by srnče mělo vážit, aby bylo bráno jako vhodné nechat a které už odlovit ??? Díky

Dobrý den , druhý rok praktikujeme napachovaná dřevitá vlna rozházíme 3-5 dnů před sečí neříkám že je to 100% , ale co je 100% dřív jsme procházeli rojnicí nalezené srnče přikryli zeleninovou přepravkou a po seči pustili ( samozřejmnĕ jsme chodili hodinu dvě před rotačkou když to šlo ) a taky se něco vyseklo , u nas jsou vidět vodící srny , ale ubývá to . Největší problém u nás jsou silnice na jednom problémovém kilometrovém úseku za rok klidně 8 až 12 kusů..

Hledal jsem vyhánění srnčat, ale nikde jsem to nenašel. Proto vlastní zkušenost. Nevím jak drony s termovizí, tak daleko jsme nedošli, ale vyhánění za pomoci psů asi moc nejde. Osobně jsem procházel louku, kde jsem našel dvě srnčata a měl jsem s sebou tři psy, kteří kolem nich proběhli do metru a neucítili je. Vzhledem k počasí, chčije a chčije, se louka v dohledné době nebude síc, tak jsem srnčata nechal na místě,ale co člověk nenajde očima, to tam ve většině případů zůstane. Na louce byla znát návštěva černé, kterou jsem v zarostlém sadu u louky také zvedl, tak ona to bude pra da, že srčata jsou bez pachu.

No jo, přestaneme srny preháňať v čase ruje a budou mít po jednom krásném srnčeti - ale jak to vysvětlíš srncům, kteří v čase ruje ty srny preháňali, preháňajú a prehéňať budú ?

Ty niesi osamelý vlk, ty si osamelý baran. Co věta, to perla, v těch tvých DD (diletantsko-demagogických) příspěvcích. Mám takový pocit, že hnačkovaniu jsi zcela podlehl sám a od toho i tvá přezdívka (průjem eufemicky). Všem je jasné, že myši se množí zejména v semenných letech. Jen ty máš vlčí mlhu... Proč nemají početné vrhy v letech chudých na potravu? Nepovíš mi - nenech sa vysmiať!... Uvaž, že ta myška je tisíckrát menší než srna, ale má víc rozumu než ty, a zkrátka vrhy a počet mladých omezí na minimum, počasí nepočasí. Podle tebe zajisté má pupeny, kůru, trávu, bezobratlé..., však! - přesto na divokou reprodukci kašle! V tom je moudrost přírody, vieš ako... (!) A k tomu laktování u srnčí. Viděl jsi někdy z elektríčky posečenou lucerku? Trvá 2-3 dny, než se objeví nové lístky. Kde se má pást srna v červenci? Na dřevnaté řepce nebo na slamnatém ječmeni? Další pícnina dva i tři kiláky vzdálená... tzn., že jede z podstaty a produkci mléka omezí. Srnu v dobe ruje preháňaš akorát ty sám, u nás má dobu hájení. Daleko víc než lovci ji zvedají traktory, pejskaři a srnci. A za to genetické inženýrství na řízenou ovulaci jednoho vajíčka tě navrhnu na Nobelovu, pardon, cenu Járy Cimrmana.

Genetická devastace ? Što eto takoje ?

Zejména for "Never (tomu) Jozef" a dalším, kdo pochybují o významu plnohodnotné výživy, uvedu trochu netradiční příklad. Zabývám se třicet let bionomií puštíka, jehož reprodukce je úzce svázána s početností myšice lesní a norníka (hraboše) rudého. Tito hlodavci zase závisí na semenných letech dubu a buku, méně již habru a smrku. Po semenných letech jsou hlodavci viditelně větší i tlustší. Sice je nevážím, ale mám je natolik v oku i ruce, že rozdíly v hmotnosti mezi rokem chudým a dobrým jsou ca 20-40%, někdy i více. Totéž se týká sůvat. V letech hojnosti to jsou doslova brojleři, sůvátko v bezmyší rok, živené rejsky a krtky, má blízko k anorektičkám. Taková se prakticky neuplatňují v populaci a končí na periferii špatných lokalit - nikdy jsem je v dalších letech nezastihl hnízdící. A přitom tlak ze strany predátorů na hlodavce je stálý, takže vliv rušení (lovu) na hmotnost v tomto případě můžeme vyloučit. Pokud matka má málo mléka a mláďata nemají dobrý základ, později už tuto ztrátu nedoženou. Tak lze z roku na rok porovnávat jedince téhož druhu, ale zcela v jiné kondici. Myslivosti zdar!

Máš pravdu Petře.Víš proč tomu tak je? Protože dříve papír, nyní monitor, snesou vše, jak se říká. Ono něco jiného je být v anonymitě a vyjadřovat se tu "jako dlaždoič" a něco jiného sedět s dotyčným u jednoho stolu a bavit se "z očí do očí". Toho by tu asi některé existence nebyly schopny. Taky jsem si myslel jak si zde počtu, když mě sem před časem "nasměroval" kolega PSÁŘ. Jsem zklamán úrovní některých zdejších diskutérů. Jejich příspěvky nemají s myslivostí pranic společného. M.H.

Proč se téměř každý námět k diskuzi zvrhne v nechutnou frašku?

Jozef ten pád bol presne na hlavu, že?

Pavle, nejsem odborník na srnčí, ale v r. 1912 byla přece úplně jiná skladba plodin, počínaje pícninami. Nedostatky výživy nelze dohnat žádnými chovatelskými zásahy. A ony třicetikilové srnce bych rád viděl, opravdu! Spíše to tipuji na špatně seřízenou decimálku. Nicméně věřím, že to možné je, a proto vedu marný boj s omezenci, kteří "chovají" srnčí na řepkovém strnisku. A to, že se často mýlím, o tom žádná. Kvůli tomu právě diskuse je, aby si člověk názor upravil.

Josef, dobrá otázka ! Kdo začne chodit do honitby, až má šibeniční termín lovu holé, tak už nemá nad čím váhat. Myslivec, který se aspoň jednou týdně dostane do revíru, může posuzovat vývoj srnčat v čase. Většina srnčat přichází na svět v květnu, ale viděl jsem jich nemálo kladených v červenci. Takové je ve vývoji jen relativně opožděné (slabší), je schopno při dobré výživě a teplém podzimu "ztrátu" dohnat. A jinak souhlasím s tím, že průběrný lov je třeba provádět průběžně, tj. začít co nejdřív to jde (viz. ta Pavlova zastřečkovaná), protože některé slabé kusy se ani zimy nemusí dožít. A já třeba už jsem přestal volat místní k sanitárkám, protože si to vzájemně přehazují, vymlouvají se... moje zbytečná starost.

Karle, podle čeho jiného, než podle tělesné vyspělosti chceš určit, zda se jedná o pozdě kladené srnče ? Váha rozhodně není podružný ukazatel - ovšem pouze ve vztahu k dané lokalitě, někde může být 10 kg srnče dobrý průměr, jinde se může jednat o vyloženě podprůměrný kus, i když takových revírů moc není. Musím vycházet z toho, že je-li plán lovu správně stanoven a není-li podhodnocen, jak tomu v mnoha případech bývá, pak po odstřílení všech vyloženě podprůměrných kusů musím ještě sáhnout i do průměrných, abych ho splnil - jenže platí Figiho poučka, že plán lovu je brzda, která v případě naplnění chrání slabé kusy, ale v případě dohánění je hrozbou pro ty silné. A že právě při lovu holé dochází mnohem častěji k chovatelským chybám, než při odstřelu srnců, to je bohužel fakt. Chce to důsledně provádět negativní výběr a hlavně začít včas. Ženské tvary v letních šatech se zálibou pozoruješ, má-li však na sobě kožich, postavu jen odhaduješ. Při odstřelu srnčí holé měl bys stejně postupovat, stav zvěře jde mnohem lépe v letní srsti posuzovat. Kdo vyčkává dlouho s lovem, až do předvánoční doby, přehlédne dost slabých kusů. Na jaře jim kope hroby.

Ahoj Patriku, už ses ptal před časem a ohlas nulový, asi je to tabu... Viděl jsem na kabelovce naprosto zhůvěřilý lov holé u téměř sousedů. Před koncem roku vše, co mu přišlo do rány, jen aby splnil kvótu (srna v plné kondici, pěkné srnče...) Tož takhle bych si to jako ekolog nepředstavoval. Lov by měl být po stejném uvážení jako u srnců, nikoliv jen splnit normu. Takže posoudit výživný stav, stáří (pozdě kladená srnčata u vás mají mnohem větší šanci na přežití, než např, v Jeseníkách). Ta váha se mi zdá celkem podružná, resp. bych upřednostnil výživný stav a celkový dojem. Velikost srnčete (rámec) porovnávat se srnou nebo jinými kusy v tlupě.

Zdravím, kolik dle Vás by mělo mít lovné srnče dle váhy v říjnu,listopadu,prosinci.

Zdravím , chci se zeptat, jak provozujete ve Vašich MS lov holé??? Jde mi o váhu apod.

Je po říji, srny se vrátily k odloženým potomkům a je jich vidět dost. Je pravda, že u nás vodí většinou po jednom srčeti ale zato jsou velice silná.

V blízkém okolí - do 500 m jsou u nás velmi vhodné (zatrávněné, keřovité) biotopy- stávaniště, ale srnčí tam není. Odtud by srna měla určitě lepší možnost úniku, tato hrdinka vlezla doslova do jámy lvové. Už jsem informoval kamaráda, ať se na to podívá. Tam to fakt nemá valnou budoucnost. Ikdyž na druhou stranu by bylo zajímavé sledovat, jak se situace vyvine.

Té synantropizaci se není co divit. Když vidíme, jak se po sklizni promění pole či louka během jediného dne v naprosto neúživnou "měsíční krajinu" o rozloze ne desítek, ale stovek hektarů, co potom nejen srnčímu, ale i zajícům či koroptvím a křepelkám, zbývá, než vyhledávat místa s vyšší biodiverzitou bez ohledu na blízkost lidí.

Včera jsem koukal jak puk. 100 m od psího cvičáku, 50 m od frekventované výpadovky za kterou je zástavba, 150 m od sídliště, v takové podmáčené polní enklávě se pásla srna s téměř dorostlým srnčetem. Kolem dokola jinak zástavba, pejskaři, procesí lidu... V životě jsem tam srnčí nezáhledl, natož spokojenou rodinku. I jinde vídám poblíž zahrádek, doslova mezi ploty, se popásat srnčí. Řekl bych, že své chování v posledních letech mění, žije skrytěji i v blízkosti lidí. Něco na způsob synantropizace.

Já to - aspoň u nás - letos nijak moc černě nevidím. Skončila říje a srnčata se začínají ukazovat. Zrovna včera jsem pozoroval 3 srny, všechny vodily, a v jiných částech honitby je to obdobné. A proti předchozím rokům je vidět i víc zajíců. Musím ale souhlasit s tím, že to souvisí s predačním tlakem. Vidět lišku je dnes u nás vzácností a divočáci se také odstěhovali někam do pr..yč. Ani se jim nedivím - louky jsou vlivem sucha tvrdé jako šutr, pastviny udusané od dobytka ještě víc, na takovou zem aby prase mělo sbíječku. A na vnadišti i taková pochoutka, jako rybí hlavy, leží netknutě a jen na mě smutně koukají. Ale abych se vrátil k těm srnčatům - každý rok jsem ještě před začátkem odstřelu věděl o nějakém vychrtlém žebráčkovi, kterému jsem později věnoval pozornost, jen letos zatím vidím samá slušná srnčata, jedni hezčí než druhé. Nedělám si iluze, že by se nějaký ten "podmírák" nenašel, možná jsem měl zatím jen smůlu /nebo štěstí, jak se to vezme/, ale rozhodně to nevypadá se srnčaty nijak špatně.

pavle a kde bol zvyšok členov MS? V krčme na pive? Ale keď budú chcieť, povolenku na srnca, tak vtedy sa ozvú. Pre záchranu zveri nespravia absolútne nič, iba by ju lovili. To čo popisuješ, by sa u nás nikdy nestalo, aby nás na robotu bola iba štvrtina členov a ostatní by len čakali na povolenky.

Ja musim priznat, ze takovej prirustek jako letos si min. za 10 let nepamatuju... Nevidel jsem snad samotnou srnu a hodne jich ma dvojcata.... Muzu rict, ze letos jsme max.usili venovali "zalapovani" pred senoseci(vrbove prouti a na saturne kus alobalu) a jsem moc spokojenej..... Ac je nas ve sdruzeni 30 a lapovalo nas cca 5-6 lidi, tak si myslim si, ze tyden lapovani od prijezdu z prace do 10 vecer za to rozhodne stal...

V této roční době, když je říje v plném proudu, je naprosto předčasné odhadovat přírůstek. Které srna skutečně vodí a která ne, to se ukáže až po říji, když se veškeré srnčí začne intenzivně pastvit, aby nabralo tukové zásoby.

Zdravím ,dle meho názoru je příčinou jarní počasí které se podepsalo svojí nestálou teplotou a deštivím počasím na populaci stavu srnčat v honitbě u nas ma srnče asi každá 4 srna a další příčinou je zemědelská technika ačkoli jsme při senosečích zvěř vyháněli padlo za obět asi 7 srnčat.

Srnce zatím lovíme, ale pod plán

Pavel Štěrba: a to srnce nelovíte taky?

Staří myslivci říkali, že u stavu zvěře nezáleží na tom jaká je zima, ale jaké je jaro. Když si vezmete letošní deštivé a studené jaro, k tomu ten predační tlak, tak se nemůže nikdo divit, že srnčata nejsou. My jsme už v posledních letech lov holé silně omezili a počínaje letoškem jsme ho zarazili úplně. Jestli dočasně, nebo na trvalo, a jestli to něco přinese do budoucna, to se neví. Jedna sousední honitba to už taky tak má, tak uvidíme.

Jiří G.-již profesor Komárek kdysi psal,že ve "špatných" letech si má myslivec odpustit normální plán lovu jak byl zvyklý a v"dobrých" letech si vše vynahradí,myslel tím hlavně srnce,ale myslím,že se to určitě vztahuje na srnčí zvěř všeobecně,tedy,J.G.,má pravdu.....

I v okolí mého bydliště, je srna se srnčetem oproti předchozím rokům viděl velice málo. Můj názor je, že značné škody zde udělali zejména vytrvalé deště v období kladení. V černé zvěří problém nevidím, jelikož se zde prakticky nevyskytuje. Jak se říká přírodě a počasí člověk jen těžko poručí. Nicméně co mě na druhou stranu záráží je fakt, že řada sdružení letošní nízký počet srnčat neakceptuje a nechává stanovenou výší odstřelu dle původního plánu pro letošní rok.

Dřív jsem si myslel, že na vábničku mi v noci prase chodí jen ze zvědavosti, ale podle toho co píše Pavel V. to opravdu vypadá na cílený lov. Většinou došel jeden kus a některý se vrací opakovaně po 20-30 minutách, jen jednou se přihnal celý rudl, v tom měsíčním světle běžel v tichosti jak paradesantní jednotka přímo na mě. Vstal jsem ze stoličky, zatleskal, zavolal, nijak je to nrozhodilo, mírně stočili směr a zapadli do kukuřice hned vedle. Nakonec v Austrálii je prase nejčastější predátor na telatech, proto je loví intenzivně profíci se psy a nožem. V tato sucha moc žížal není, podiskovaná pšenice je bez myší a jádra, kukuřice zatím nenarostla - tak co mají brát?...co jim ozve.

Takže podle tebe Marku můžou za vysoké stavy černé jen myslivci? Zemědělci v tom nejedou? A co takhle Babiš se svou řepkou? Co žrádlo pro bioplynky? U nás to s prasatama neni nijak horký. Jsou tu, ale není to rozhodně žádná apokalypsa a srnčata nemáme taky. Nemáme, protože máme krkavce. Třeba já si stěžuju že mi srnčata žerou krkavci a to je do jisté míry taky jen zásluha myslivců?

U nás máme převážně polní honitbu.V zimě tady o prase nezavadíš ale zato teď jsou všude.Našel jsem dvě srnčata evidentně od nich sežraná,zbyli jen zadní běhy.13.7.jsem seděl na posedu utravin,v pět hodin ráno běží travinou proti mě srna a za ní se vlní tráva,žádná říje honili ji tři prasata.K ráně jsem se bohužel nedostal i když byli ode mne třicet metrů.Vmetrapůl vysoké trávě jsem je jenom slyšel.Myslím že černá má veliký podíl na úbitku spárkaté.

Mám podobnou zkušenost jako pan Horáček. Včera jsem večer zasedl na žebřík na rozhraní velkého remízu a rozsáhlého komplexu luk a pastvin. Po nějaké době co jsem usedl jsem v oku okrajových trnin zahlédl zvednout se srnu u které stálo srnče. Dala mu napít a po drahné době, kdy se ztratila jako duch, vytáhla i se srnčetem do pastviny. S rnče bylo velmi vyspělé a pěkné. Chvíli spolu pastvili a pak se od ní srnče oddělili, zatáhlo pod žebříkem kde jsem seděl do lesa a srna zůstala po zbytek mé čekané, do půlnoci, sama. Nevidět za světla s ní srnče, přísahal bych, že je sama. Ještě pro zajímavost. Za ústupu světla jsem z houštin nedaleko zálehu srny a srnčete slyšel zvednout se celý rudl prasat a tudíž i přes to, že zde byla černá zvěř, srnu se srnčetem to nijak nevyrušovalo z denního zálehu.

Taky jsem dlouho neviděl žádné srnče. Silné deště a nízké teploty určitě srnčatům neprospěly. Ale jsou to dva dny, seděl jsem na posedu u kaliště a prošla kolem srna s pěkným srnčetem. Krátce před setměním jsem pozoroval další srnu. Prošla lesní travinou, zastavila se u potoka a potom se dlouho pastvila na mýtině mezi mladými smrčky, pár metrů od posedu. Stále sama! Po chvílích jsem ji sledoval triedrem. Uplynuly snad dvě hodiny od chvíle, kdy jsem ji zpozoroval, když už za tmy jsem s úžasem zjistil, že jsou u ní dvě srnčata. Tak nevím. Situace se odehrála v lese, cca 200 m od polí.

V naší honitbě to bylo podobné. Tráva všude vysoká až po prsa, tak co by bylo kde vidět. Nyní je posekáno na většině honitby, dle zemědělců až s měsíčním zpožděním a srnčata se začínají ukazovat. Zatím chodí stále se srnami. Musím ale podotknout, že honitba není vystavena velkému tlaku ze strany zemědělské chemie, sekání luk probíhá jako všude ale zemědělci se snaží ztráty co nejvíce eliminovat, chemie žádná, pohyb lidí v revíru rovněž na přijatelné úrovni, žádná velmi frekventovaná silnice ani trať. Tudíž zbývá velký počet černé a škodné zvěře.

No, ono, když posčítáme všechny negativní vlivy, které mají zásadní dopad na srnčí zvěř (velkoplošné zemědělství, řepka, doprava, pejskaři, turismus, jarní deštivé počasí atd.) včetně škodné zvěře, která je ale asi to nejmenší zlo, tak co v honitbách může zůstat za přírůstky.......Pokud to takhle půjde dál, bude za nějakou dobu srnčí zvěř vzácností, tak jako bažant, koroptev a místy i zajíc.....Všude ve světě je povinností oplocovat nové úseky dálnic a rychlostních silnic (Německo, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko atd.). V ČR je to světlou vyjímkou, vidět takto ošetřenou veřejnou komunikaci. Už vůbec nemluvím o dodatečném zabezpečení nynějších stávajících komunikací alespoň v kritických místech. Nechtěl bych vidět to "číslo" přejeté zvěře, kdyby to šlo spočítat.....Aleš Pastorek

U nás je to se srnčaty hotová katastrofa jsem venku každý den a viděl jsem pouze jedno jediné. Jinak černou nemáme, letos za tím spíše vidím deště a povodně.

Zdravim,i u nas to letos vypada na citelny ubytek srnci zvere,mame v honitbe pomerne vysoke stavy cerne zvere,podotykam ze tento stav je u nas uz cca 10-15 let.A poprve tento rok to vypada ze srnci "zmizelo".

U nás srnčata vidět jsou, ale jen "sem tam". Většinou vidím samotné srny, ale je na nich jasně patrné, že vodí. Taky ne všude jsou srnčata vidět, ikdyž tam jsou, např. v pšenici, ze které dospělé srně kouká sotva půl hlavy, není dost dobře možné srnče vidět :-) Ale zrovna v neděli ráno jedno couralo po cestě u lesa a druhé + srnu jsem potkala cestou z čekané. Už jsou pěkná.

Vysoké stavy černé zvěře by mohly také být příčinou úbytku srnčí zvěře. Ano, to je pravda, ale v jedné části naší honitby se divočáci vůbec nevyskytují, nebo velice sporadicky a přesto ani tam srnčata nejsou viděna a i dospělých kusů je tam pomálu.

Petře,ale co prasata,máte?

U nás je to úplně stejné, jako u vás Petře. Jsem venku dost často, ráno i večer, v polích i v lese, ale srnčata jsem letos také ještě neviděl. Vrtá mi to hlavou už alespoň 14 dnů nezávisle na tvém dotazu. Pravdou je, že zelená "buřeň" je oproti předešlým rokům vlivem dešťů abnormálně veliká. Pšenici jsem měřil ze zajímavosti metrem a místy je 120-130 cm namísto 70-80 cm v normálním roce!!! Dávám si jakousi naději, že toto je důvod, proč nejsou srnčata vidět. Kéž by tomu tak bylo....... Jedno je ale jisté, srnčí zveře pomale, ale jistě ubívá již několik let. Aleš Pastorek