šelmy na silnicích - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Dobrý den, jsem studentem doktorského studijního programu Ekologie a ochrana prostředí na Jihočeské univerzitě a mimo jiné se zabývám také silniční mortalitou šelem.

Rád bych se na Vás obrátil s prosbou o pomoc při sběru záznamů týkajících se silniční mortality šelem (od drobných lasiček, přes lišku, až po invazní druhy - norek, psík, mýval).

Byl bych velmi rád, pokud by byl někdo ochoten podělit se se mnou o své záznamy, které momentálně sbírám a zpracovávám, ale které budou v blízké době analyzovány a zjištěné výsledky publikovány.

Pro bližší informace mě, prosím, neváhejte kdykoliv kontaktovat.

Děkuji a přeji hezký den
RNDr. Jaroslav Červinka

Tak včera opět v lesním úseku čerstvě zajetý hranostaj, což je pro mne "dobrá zpráva", že vůbec nějací jsou... Ježky nepočítám, těch je na každom kilometri hned několik. Ale tolik lišek a zejména kun, jsem už dlouho neviděl zajetých. Celkem již přes tucet, a to nijak moc letos nerajtuji.

Včera se mi stala nemilá věc, a to taková, že jsem zajel lasičku. Útěchou mi mohlo být, že to byl "jen" samec. Být to máma od mláďat, asi bych ani nespal. Vběhla přímo pod kola, nešlo už nijak zareagovat. Zajímavé na tom bylo, že to bylo v lesním úseku, tedy ani v obci, ani v polích, jak se běžně uvádí její biotop. A bylo to ve dne, nevím, proč se u ní uvádí noční aktivia, běžně jsem je dříve vídal ve dne... Takže buďto cestoval, nebo v lesích má bohatší nabídku myšic, než hrabošů v příkopkách. Každopádně mám radost, že se situace s touto šelmičkou obrací k lepšímu, protože spoustu let jsem neviděl živou ani zajetou.

Karle, máš naprostou pravdu, co se týče kolčav a hranostajů. Moje žena jezdí do práce 4 km na kole již několik let a také si všimla, že letos jí proti předchozím rokům přeběhla přes silnici kolčava mnohem častěji. Já si ale myslím, že /samozřejmě kromě dalších faktorů/ je to dáno podstatným úbytkem lišek. Zajímavé je i to, že narůstají počty autem sražených jezevcú, v naší honitbě /necelé 2000 ha/ je to každoročně 1 až 2 kusy a to minimálně z 80 % v intravilánu obcí.

Úplně jsem se vrátil do dětství, kdy jich bylo plno. Tedy letos jsem na cestách viděl 6-7 zajetých hranostajů (možná tam byla i nějaká kolčava), ale i 3 živé hranostaje, 2 v jednom dni asi kilometr od sebe. Hrabošů je hodně, měli asi početné vrhy, a je na nich také vidět selekce automobilovou dopravou. Jak se něco blíží, hned uskočí do příkopky, pak vykoukne a valí po krajnici dál. To je po dlouhých letech viditelný nárust početnosti.

Arnošt Bárta: Perfektní, moc Vám děkuju...

Karel Zvářal: Ve věci "zbytečnosti GPS" s Vámi bohužel nemůžu souhlasit. Kromě toho, že v současnosti není na našem území žádný medvěd ani šakal a vlků je 5, stojí vždy za to znát přesnou polohu (a výskyt obecně) každého druhu zvlášť. Samozřejmě kun skalních je hodně, ale rozhodně nejsou všudypřítomné - přestože se jedná o euryekní druh, jsou místa, kde prostě skalačku nenajdete (pokud by tomu tak bylo, nebylo by místo pro k. lesní a jiné druhy drobných šelem). Každý druh má své hranice a rozhodně je neznáme natolik dobře, abychom si řekli, že dat už máme dost a jiné nemá cenu sbírat. Co se týče ale mého projektu, je naprosto nutné znát přesnou polohu kadávera a to z toho důvodu, aby bylo co nejlépe možné, poznat důvody jeho úmrtí. Jak už jsem psal níže, většina kolizních míst se nachází v místě křížení silnice s nějakou migrační linií - ať už je to biokoridor, alej, okraj lesa nebo pouhá polní cesta (zvířata prostě tyto struktury využívají). Svou roli ale mohou hrát - a hrají - i mikrohabitatové charakteristiky (nivelace, výška vegetace...), které bez detailní znalosti místa neurčíme, tudíž ani nezahrneme do analýz a následné určení našich korelací je chybné a veškeré, několikaleté úsilí několika desítek mapovatelů přichází rázem vniveč. Ač by se některé banality zdály zbytečné, je tedy dobré být při sběru dat velmi precizní.

U vzácných druhů (medvěd, vlk, rys, šakal, vydra) bych s GPS souřadnicemi souhlasil. Domnívám se, že u běžných druhů je to vcelku zbytečné, protože jsou opravdu (kuny, lišky) všude. Kunín našemu městu ukradl jméno, správně měl být na Valašsku Kunínský kraj... Kuriózní situace byla v r. 2004, kdy jsem na jedné křižovatce našel v rozmezí dvou týdnů 3 skalačky, ale absolutně netknuté, "nerozmliažděné". Tipnul bych si, že kuny vypadly (vyskočily) z motoru auta, když ono zpomalilo-zastavilo před křižovatkou a dostaly lehčí úder, ale nebyly přejety. Tehdy jsem je ještě nefotil, takže bohužel nelze věrohodně doložit.

Je to asi někde zde u Velkých Žibřidovic 50°06'55.38"N, 16°56'08.43"E, jen jsem projížděl, nejsem místní, byl jsem tam na víkend.

odpověď na otázku, kdy je kadavérů na silnicích nejvíce (graf z mých prozatimních dat)...

Arnošt Bárta: velmi zajímavý záznam. Za tři roky výzkumu mám pouze 15 údajů o přejetém psíkovi. Bylo by velmi dobré znát jeho habitatové preference - také vzhledem k faktu, že se jedná o invazní druh. Pokud je to možné, pošlete mi prosím detailnější popis místa nálezu (GPS). Předem děkuji...

Tomáš Pospíšil: celá "kolčaví rodinka" na jednom místě je opravdu neobvyklá záležitost. Bylo by škoda tento záznam nevyužít. Poskytl byste mi, prosím, informace o místě? Mapu jako p. Wenzl nebo GPS jak níže popisuji? Buď sem nebo na email: jara.cervinka@centrum.cz. Děkuji

pro informaci - citace ze Zprávy o stavu krajiny z r. 2009: Z průzkumu prováděného v letech 2007–2008 vyplývá, že na silnících a dálnicích České republiky je ročně usmrceno na 570 000 zajíců, 52 000 srnců, 350 000 ježků, 70 000 bažantů a 50 000 kun.

Martin Myslín: Za každý záznam Vám budu velmi vděčný. Není nutné je ani fotit - pokud člověk rozezná kunu lesní od skalní a ví jak vypadá tchoř, a že kolčava není zimní varianta hranostaje (s tím jsem se opravdu osobně setkal), tak není nutné podávat jakékoliv další důkazy. Samozřejmě fotka je maximum co si můžu přát, protože z ní lze vyčíst další spoustu informací o místě a přilehlém okolí. Jak jsem už ale zmínil: bohatě stačí - datum, druh a poloha(GPS)

pozn.: k co nejpřesnějšímu určení GPS doporučuji si dané místo v mapě co nejvíce nazvětšovat. Děkuji

Moc Vám všem děkuji za ochotu a laskavost. Vrátil jsem se teď z dovolené a nestačím se divit záplavě záznamů. Rád bych je všechny do posledního využil. K tomu bych ale potřeboval znát co nejpřesnější polohu kadavéra. Ta lze velmi jednoduše zjistit dvojím kliknutím - na stránce www.mapy.cz se vpravo nahoře nachází nabídka Místa, lokality a body; po kliknutí na ní se objeví možnost GPS/Co je zde? - když vyberete tuto možnost, dá se pak přímo kliknout v mapě na místo nálezu a zobrazí se GPS souřadnice. Tyto GPS, druh a datum (postačí i měsíc a rok) mi pak bohatě stačí k dalším analýzam. Kdo by se chtěl do projektu ponořit hlouběji, mám tabulku s dalšími charakteristikami místa nálezu, které budou také posuzovány (mohu zaslat).

Tady menší v menším rozlišení.

Při cestě ze Starého Města pod Sněžníkem do Hanušovic byl na silnici sražený psík mývalovitý. Bylo to 25.8.2013 v 9.30.

Za krajnicí...

Na krajnici...

To byla lesačka, skalaček je daleko více.

Přemnoženou kunu skalní považuji spolu s černou zvěří za vážný ekologický problém. Při cestách v noci jsem kunu několikrát pozoroval hopsající po krajnici, kde patrně pátrá po obětech dopravy. Nedomnívám se, že příčinou jejího úhynu je oslnění autem. Kuna cestu přechází v minimu případů, spíše hyne při neopatrném manévru při hledání potravy. Také ne všechny jsou hned vidět, část hyne několik metrů od cesty.

Je potěšitelné číst, že někde je k vidění kolčava, byť rozjetá. V našem regionu tomu tak bylo ještě před 8-12-ti lety. Obě menší lasicovité šelmy (kolčava i hranostaj) jsou dnes velmi vzácné, podle mě podlehly především predačnímu tlaku (kuna, káně, kočka), podobně jako jiná drobná zvěř. Proto se u instalovaných sklopců přimlouvám o únikový otvor okolo 4 cm, aby tyto myšilovné šelmičky nemusely hynout v důsledku šoku nebo hladem. Pokud ještě žijí, prosím všechny, aby je ušetřili.

Mohu potvrdit převědčení Ondřeje Bělky o vysoké "silniční" mortalitě lasice kolčavy - tato šelmička uniká pozornosti jak zaživa, tak i po smrti na silnici. Na mnou sledovaném úseku pravidelně po žních nalézám kolčavy "zažehlené" do vozovky - na pohled jen kousek kůže.

Já jsem přesvědčen že na předním místě končí pod koly dopravních prostředků lasice kolčava. Jelikož je to drobná šelmička, je její "rozpad" rychlý a tudíž těžko postřehnutelný oproti šelmám větších jako je "skalačka" apod. Rád si přečtu Váš výstup. Ať se daří pane doktore.

Dobrý den pane Červinko, Najezdím po ČR měsíčně tisíce kilometrů, takže bych mohl pomoci. Musím říci, že jsem Vaši výzvu přehlédl. Ale nevím jestli sbíráte data z celé ČR? Potřebujete foto, enbo jen záznam místa (GPS). Osobně bych si z nálezů dovolil tvrdit, že možná odpovídají množstevnímu zastoupení jednotlivých druhů. Jak píše pan Zvářal, suveréně vede kuna skalní, za ní pak liška. Nevím kdy vám výzkum končí, ale vezmu foťák do auta a mohu průběžne posílat vše nač narazím? Martin Myslín

Mortalita selem-hlavni pricina, oslneni reflektory v noci.

Zajímavé téma, škoda, že tak malý zájem vzbudilo. Nedělám si přesnou evidenci, ale nálezy překračují některý rok i 20 ex. Nejvíce kuna skalní, ta představuje více než polovinu nálezů. Jednou jsem napočítal na 170 km 6 lišek (většinou juv.). Proto se domnívám, že vliv dopravy na mortalitu šelem je velmi významný, místy může tvořit odhadem až 30% populace.

Opravuji větu čtvrtou zdola: správně má být .....nejbližší biotop typický pro tchoře tmavého ( rybník, polní rákosina, potok )je .....

Pane doktore Červinko, pokud Vás zaujaly nálezy tchořů, pak popíšu situaci blíže. Od roku 2009 jse na zmíněném úseku silnice na Hodonínsku (Kyjov - Milotice) nalez sražené celkem 3 tchoře tmavé. Přibližné místo nálezů jsem na přiložené mapce vyznačil červeně. Ve sledovaném úseky se nenechází žádný biokoridor (křížení se silnicí). Jedná se o přehledný (rovný) úsek slnice, který řidiče svádí k překračování povolené rychlosti, a tudíž převážný počet sražené zvěře jde na vrub této okolnosti. Co se týče tchořů - domnívám se, že jejich výskyt zde souvisí s blízkým polním letištěm (travnatá plocha o rozloze ccy 25 ha) místního aeroklubu resp. s výskytem populace sysla obecného (řádově stovky jedinců). Východní část letiště je honitbou našeho MS. Na této části studuji poteciální predaci syslů - zajímám se o předpokládaný výskyt tchoře světlého (stepního). Zatím jsem u žádného ze sražených tchořů nezaznamynal typické znaky tchoře světlého - nevím ,jestli je tu možnost křížení obou druhů, a tudíž i problematické rozlišení druhu. Pravdou je, že stanoviště nálezů je typicky stepní, nejbližší biotop typický pro tchoře světlého ( rybník, polní rákosina, potok )je vzdálen vzdušnou čarou cca 2 km. Pokud jde o studium (na amatérské úrovni) predace syslů, to činím přímým pozorováním a pomocí fotopasti. Zatím jsem zaznamenal (v akci)jediného predátora - kočku domácí. Pokud byste mi chtěl přiblížit Váš výzkum, pak mi piště na adresu jura.wenzl@seznam.cz .

Dobrý den pane Wenzle, to je perfektní. Myslíte, že by bylo možné mi Vaše data poskytnout? Už jen podle fotek máte záznamy o úhynu velmi zajímavých druhů - např. tchoř tmavý je poměrně přehlížený druh. Pokud bych Vás tedy mohl poprosit, ozvěte se mi na email: jara.cervinka@centrum.cz, nebo mi sem napište Váš email a já se Vám ozvu s dalšími informacemi. Pro mou studii je totiž třeba znát co nejpřesnější polohu kadávera pro následnou analýzu biotopových prvků, které mohou výskyt šelem v těchto kolizních místech ovlivňovat - typicky: biokoridor(větrolam) užívaný jako migrační linie přerušený silnicí...

Já monitoruju již několil let úhyn zvěře na 5 km úseku silnice II.tř. procházející naší honitbou. Výsledky jsou na našem webu http://myslivci.agris.cz/milotice/ v rubrice "Co nás trápí".

Ano samozřejmě, rysa také. Všechny naše šelmy - kolčava, hranostaj, tchoř tmavý, tchoř stepní, kuna lesní, kuna skalní, vydra, jezevec, liška, rys, vlk, medvěd - ačkoli poslední tři zmiňované si nejsem jistý, zda do analýz nakonec zahrnu z důvodu nedostatku dat (to ovšem neznamená, že tyto záznamy nesbírám - jen budou vyhodnoceny až v určitém množství: ze 3 či 5 rysů člověk moc závěrů dělat nemůže). A dále samozřejmě také druhy invazní, které jsem zmiňoval - norek, mýval, psík, ale také šakal, který však není invazním, ale expandujícím druhem a jeho záznamy se na našem území v posledních letech množí. Pokud Vás můžu poprosit, s případnými dotazy či záznamy, mě prosím kontaktujte na email: jara.cervinka@centrum.cz či tel.: 721 313 482

Omluva za to nešťastné "s", asi to vedro...

Pokud považujete za šelmu také rysa (s textu nevyplývá), mohu informovat vč. fotodokumentace.