Psík mývalovitý - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Před dvěma lety jsem se vracel večer lesem a přes cestu mi přeběhlo zvíře, ani liška, ani kočka - to snad musí být jedině psík! Nikdo z myslivců mi nevěřil, v životě se s ním tady nepotkali (severně od Zlína). Dnes jsem se bavil s jedním starším pánem - myslivcem, nedávno mu pod kazatelnu přišli tři naráz. Je to asi 2 km od místa pozorování. Mladé prý vyvedli v rákosí v jejich biocentru. Přitom asi před čtyřmi lety odchovali mladé přímo v dědině jižně od Zlína, podhrabaní pod stodolou. Ztráceli se slepice, hledali škodnou všude možně a došlo se na to, až majitel posekl trávu za stodolou - a to už byli pryč, dostali údajně jen jednoho. Chci se zeptat, zda máte zkušenosti s lovem do sklopce, příp. zda jde do umělé nory. Všechny ulovené kusy, o kterých proběhly zprávy, byly, tuším, zastřelené. Jaký máte názor na tohoto invazivního a přizpůsobivého predátora. (Omlouvám se, lepší "úlovek" než tento nemám.)

Pokud jsi začínající myslivec, tak tím spíš bys to měl vědět, protože ses to musel nedávno učit. Jinak usmrcovat nepůvodní druhy živočichů, může jen MS a hospodář. Pokud si jako Mys. sdružení zažádáte o vyjímku, tak pak mohou všichni členové.

Můžu ulovit psíka mývalovitého i když nejsem myslivecká stráž a ani hospodář? jsem začínající myslivec a nemám jetě tolik zkušeností tak prosím o odpovědi...podle kolegovy fotopasti chodí na krmeliště v pozdních večerních hodinách...díky moc

Lovit

Dobrý den chtěl bych se zeptat zda lovit nebo nelovit mývala v této době

Ještě mne napadlo, že psíky chová Ostravská Zoo, pokud se jim množí (a tuším, že ano) zaručeně nebudou vědět co s tím. Bylo by to více byrokracie, ale pokud by selhalo norování tak bych to možná zkusil. Dej vědět Josefe, jestli to mám začít zjišťovat? MM.

Já jen tvrdím, že potká-li se liška či jezevec s psíkem na vnadišti, dají mu přednost bez nějakých známek vzájemné nevraživosti. Nic víc, nic míň. A měl bych jednu prosbu : Je doba norování. Měl bych velký zájem o malé, k ochočení vhodné štěně psíka. Pěkně prosím, smutně koukám - kdyby byla možnost, dejte vědět !

Zdravím,nechci Vám zasahovat do jiné diskuze, ale mé zkušenosti z lovu či pozorování si myslím, že liška,jezevec a pšík se tolerují a nijak si vzájemně nevadí.Ulovil jsem lišku za 10 minut ve stopě jezevce na újedi u klasu kukuřice jezevce za 15 minut na kapří hlavě psíka a při několika setkání s ním bez možnosti lovu byl vždy sám. S těchto tří predátorů je psík řekl bych největší duch noci. Lovu-Pepa

:), to u Vás nehrozí pane Skrofo. Nicméně mrkněte na ten článek, Sýkora to tam zmiňuje ve vší vážnosti a i když věřím stále kroutím hlavou. Co se týče těch vztahů mezi predátory tak se nám asi nepoštěstí, aby se ozval někdo kdo by nějaký konkurenční boj pozoroval. Osobně při procházkách podél řek potkávám minka i pobytové znaky vydry i na stejných lokalitách, ačkoliv poslední dobou mám pocit, že dříve velmi hojný mink je třeba na Orlici na ústupu. Zda je to vydrou, těžko řící - také se na něj mohl někdo zaměřit. Osobně se domnívám, že by si mink a vydra nemuseli zvláště vadit. Mink má mnohem širší potravní spektrum a jeho ekologická nika se více kryje s tchořem než s vydrou, s tou jen opravdu částečně. Když sáhnu do databáze tak jsem objevil jednu práci, která to zmiňuje, je to sice bakalářka, ale snad můžeme důvěřovat kvalitní práci slečny se zdroji: (Petra Hlaváčová 2009) "O interakci s ostatními lasicovitými šelmami se toho ví poměrně málo. Podle Bonesi et al.(2004) přítomnost vydry říční snižuje na vybraném úseku populace norka amerického. Zřejmě však ojedinělým pozorováním byla vydra, která byla sledována při aktivním vybíjení norků Píša (in verb). Podle jiných studií (Smal 1988, Sidorovich et al. 1999) se ale ukázala signifikantní potravní separace těchto dvou druhů a tedy možnost jejich koexistence. Také byl pozorován norek střídající si noru s vydrou. Norek přicházel do nory jen pár minut poté co vydra úkryt opustila Beran (in verb). Lodé (1993), který ve Francii sledoval potravní konkurenci mezi norkem americkým a tchořem zjistil, že jejich potravní niky se sice překrývají, ale že kompetice o zdroje je redukována intenzivním využíváním různých potravních zdrojů a segregací využívaného prostoru. Podle něho je v heterogenním prostředí s velkou diverzitou kořisti možná dlouhodobá koexistence těchto dvou druhů." Takže toliko literatura, více jsem zatím nenašel - ale vztah mink-vydra bych si opravdu dovolil ppředpokládat za méně vyhrocený než např. Rys-kočka-liška. Nicméně narodit se jako norek (tím jsem se stal až později:)) tak se vydře určitě vyhnu. Co se týká psíka tak stále hledám. Když také zauvažuji, tak psík i mýval by měli být potravní konkurenti, velikostně jsou na tom podobně, psík žije dle všeho v párech a o mývalovi jsem to četl rovněž - takže asi záleží na momentálním rozložení sil. Častěji než u nás se asi potkávají v Německu. Zkusím pohledat, ale moc nadějí tomu nedávám.

Já to myslel spíš tak, zda se nejedná v případě těchto dvou druhů o podobný vztah, jako rys - kočka, rys -liška, lev - gepard, tedy o půdové a záměrné hubení konkurenta.

Kdybych si typl, tak vydra (uváděná váha až 16 kg) by neměla mít problém norka- minka "spacifikovat" mrštnější ale naopak může být ten mink.

Tohle sice nevím, ale logicky lze předpokládat, že mink půjde psíkovi z cesty - je to přece jen několikanásobný rozdíl vah. Mne by spíš zajímal vztah mink verzus vydra - tam oba sdílejí stejné prostředí a navíc se jedná o potravní konkurenty.

Martine, pro mě to zní také dost neuvěřitelně, že by psík lezl po stromech. Když jste napsal, že jsem Vám to připomněl tím výčtem ptáků, tak jsem se lekl, jestli jsem tam omylem nenapsal nějakou blbost, ale snad jen strnad by z uvedených mohl zahnízdit kousek nad zemí v nějakém keři. A ta nutnost vytvořit si tukové rezervy bude důvodem, proč se s psíkem hodně myslivců setká na podzim u kukuřičných strnišť a vnadištích pro divočáky.

Viděl jsem ho jen jednou (nepočítám přejeté) a bylo to u řeky a lovit jsem ho bohužel neviděl, jen utíkat:). Před tím než jsem ho vyplašil se ládoval žábou. Dle mého názoru má dobře zvolené jméno, noční aktivita, chování v zimě a možná i ta skladba potravy. Pes a přitom jezevec:). Co se potravy týká tak to bude asi tak jak oba píšete. Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale pokud si má udělat zásoby tuku a je známá jeho záliba v rostliné potravě tak primárně asi žere vše co ho nestojí moc energie a je toho dost. Řekl bych takový potravní minimedvěd spíš než liška. K těm hnízdům pane Skrofo jsem dokonce četl (Sýkora, Myslivost 2008/9), že je schopen vylézt za hnízdem i na strom. Bylo to pro mě tak nepředstavitelné, že jsem to rychle vytěsnil a připoměl jste my to až Vy tím výčtem ptáků:). Jinak Josefe když dáš hledat ve fotkách mývala, tak někde na Kroměřížsku tam kdosi psal, že jich za rok střelí ke třiceti kusů. Obávám se tak že to nebude dlouho trvat a polovina myslivců v ČR bude moci nosit mývalí čepici.

Já jsem psíka nikdy přímo lovit neviděl, takže také nemohu podat žádnou věrohodnou informaci. Pouze podle mého subjektivního pocitu bych řekl, že to nebude příliš dobrý aktivní lovec, ale spíše sběrač. Takže asi největší riziko, které bude představovat pro ostatní živočichy, bude v požírání vajec na zemi hnízdících ptáků (to znamená nejen pro bažanty, kachny a koroptve, ale i pro chřástaly, čejky, křepelky, skřivany, strnady, sluky, atd.). Ale na černou zvěř asi nemá (když vezmeme v úvahu početnost). Dobu lovu by ovšem měl mít.

A ještě dodávám : Nejsem ani v nejmenším proti jeho lovu - ale může mne trefit šlak, když vidím, jak úspěšný lovec svou kořist někam zahodí, když se jedná v případě vyčiněné kůže o opravdu nádhernou trofej.

"U nás lišky nejsou, my střelíme tak jednu, někdy tři"...takovou větu bez uzardění vypustil jeden myslivec, když mě kontroloval a zavedli jsme řeč. Přitom v sousední honitbě je borec, který jich uloví i dvacet. Takže rozdíly v přístupu jsou a asi i budou, bez toho by to nebylo zajímavé. Také mě kdysi v hospodě místní lovci tvrdili, že u nich nejsou kuny. Říkám: cože? Je třista metrů odsud v ptačí budce, i s mladými. Osobně ze tří kategorií myslivců uznávám nejvíce specilisty na škodnou, zbylé dvě jsou více méně do počtu.

Zdravím když čtu tyto řádky a podobné, napadne mě jenom to, proč nemáme mít povinnost na určitý ha určitý počet nor, budek,krmných zařízení,slanisek apod. dneska se dle mě na tyto a další věci dají pobrat dotace, to trochu nechápu, snad by měla být povinnost tyto aktivity vykonávat. Kdyby všichni měli dosttek umělých nor a uměli v nich norovat, nemůže být problém s liškou , jezevcem a ani s psíkem, jenže tady ne , tady většina honí divočáky a pak se diví co je lišek a těch pár aktivních myslivců v různých MS to nevytrhne. No jen se podívejme do vlastních MS kolik tam loví myslivců aktivně škodnou, nemyslim příležitostně myslim doopravdy aktivně , no a tam najdete odpověď i na to proč není drobná.Vše se vším souvisí a jestli se psík rozmnoží na úroveň lišky potěš koště , to tam , kde se chtějí mít drobnou přibude o další škodnou víc, jako by to nestačilo.

Před několika lety byl v Myslivosti článek o "vítaném obohacení naší přírody", ve kterém se jistý ochránce přírody rozplýval nad touto skutečností. Shodou okolností jsem se o malinko později vyskytl v jednom pobaltském státě a místním "ochotníkům" o tom poreferoval. Vysmáli se nám! Jestli rozšíření dopustíme, musíme se rozloučit i s posledními zbytky drobné. Co taky chtít po psici s 10-12 mladými, že? Jenom na žížalách a broucích je neodchová. Dokonce jsem se na jeden lov speciálně na psíky dostal (vlastně na dva - tím druhým je cílené srážení na silnicích). Vše spočívalo v tom, že jsme koncem léta pozdě večer vyjeli na tereňáku na strniště a reflektorem pročesávali okolí. Když se někde objevil psík, vyrazilo se k němu a pak se vypouštěla lajka (opravdu ostrá!). Jakmile kousla do psíka, ten se svalil na zem jako pytel mouky a lajka o něj přestala jevit zájem. Vůdce psa v klidu pro úlovek došel, psíka přinesl k autu, dal si cigárko a "sto gram" a pak dal psíkovi záraz. Celou dobu nám psík ležel u nohou. Během hodiny a půl jsme měli 5 kusů. Připadá Vám to neetické? Inu jiný kraj, jiný mrav. Mně se rozhodně míň líbí výsledky norování lišek s mladými často otištěné v Myslivosti. Ono pár chlapů, mnohdy v montérkách, s lopatam, krumpáčem (a občas i lahví piva) nad několikadenními liščaty moc hrdinsky nevypadá. A že je to efektivní?!? Nevím, já si raději v zimě párkrát vyrazím mrznout a 1-2 lišky střelím. Je to sice míň, než u toho norování, ale ...

Dobrý den Martine, musím se přiznat, že ač jsem myslivec, tak mě také občas napadají (jak jste napsal Vy) "kacířské myšlenky", s kterými by měla většina [old skůlových] myslivců asi problém. Chápu Vás, jak to myslíte s tím rozdělením zvěře (nebo zvířat). Ale je to oboustranné. Ochranáři mají většinou v preferencích šelmy a dravce a bojí se, že pokud udělají malý ústupech v jejich ochraně, myslivci toho zneužijí. Myslivci zase vidí, jak ochranáři ortodoxně hájí predátory a bojí se, jak to asi dopadne, když z naší přírody postupně mizí koroptve, chřástalové, z lesů jeřábci a tetřevi. Každý se snaží ručičku vah přetáhnout na svou stranu a čím více "naloží" jedni, tím více provokují druhou stranu k přidání protizávaží. Vznikají tak extrémy a jak víme extrémismus není nikdy dobrý. Proto se snažím při řešení podobných otázek na věc pohlížet i z druhé strany a Vašich příspěvků (i z jiných diskuzí) si vážím pro jejich střízlivý pohled. Se šakalem máte pravdu, zatím se u nás vyskytuje ojediněle, ale chtěl jsem tím upozornit na to, že pokud by se v některých lokalitách výrazně rozšířil, měl by zákon reagovat efektivněji, než jak se děje u psíka. Co se týče negativního vlivu na místní druhy, tak je to také sporné a záleží na úhlu pohledu ale populace psíka u nás už je na takové úrovni, že jistě bude mít vliv na ptáky hnízdící na zemi. Ale abych byl tedy nestranný, to samé můžeme říct o praseti divokém, ač je to původní druh.

Zdravím pane Skrofo (btw. super nick), nemyslím, že by k nám bez přispění člověka někdy psík doputoval sám. V Evropě byl de facto vysazen lidmi a až poté co se mu pomohlo za Ural se začal šířit - což je Vám dle Vašeho příspěvku samozřejmě známo. Kde je ta hranice je samozřejmě sporné. Mýval u nás rovněž vysazen nebyl a doputoval přirozenou cestou z Německa. Osobně myslím, že hranicí je jednak přímá lidská pomoc v šíření, druhak negativní vliv na místní founu a flóru a teoreticky i nekontrolovatelné rozšiřování. Takže zatímco ondatra je neškodný exot stejně jako muflon, tak to samé se již nedá říci o sikovi či psíkovi. Do tabulek to však půjde narvat těžko a záleží na osobním postoji. Zajímavou otázkou pro mne jsou druhy, které nejsou původní a dají se dokonce označit za invazivní, nicméně tu zaplňují uvolněnou ekologickou niku - například američtí raci v místech kde jsou naši původní raci minulostí. Kdyby mink nebyl o dost větší tak by možná suploval vyhubeného evrospkého norka apod. To samozřejmě není nic za čím bych si stál do roztrhání těla, ale občas mne taková kacířská myšlenka napadne. co se šakala týká tak je jich zatím u nás i na Slovensku pět a půl mne osobně to nijak nevadí - je to zajímavá šelma chtěl bych ho někdy pozorovat ve volné přírodě. Důležíté je, abychom neoznačovaly vše co má zuby za invazivní druh a vše co má zvěřinu za obohacení přírody, své osobní srdeční preference (já je mám pro šelmy) je nutno si ohlídat.

Martine, to je pravda, že šakal se k nám šíří z Balkánského poloostrova (tedy z Evropy) a psík z Asie, ale také přirozeně po pevnině (když pomineme ojedinělé útěky z kožešinových farem). To jsem opomněl, ale je pravda že pojmenování kontinentů je tu jenom pro lidi. Takže kde je ta hranice, kdy můžeme mluvit o invazním druhu? Ono se tomuto procesu ani zabránit nedá, ale jde o to, aby při jejich rozšíření nebyly vlastně zákonem zvýhodňovány oproti původní lišce a kuně.

Domnívám se, že podobný vztah může být i mezi liškou a psíkem. Ač jsou velikostně podobní, liška ho možná početně limituje, jinak při jeho plodnosti by během pár let zaplavil republiku. Jsem přesvědčen, že kuna má na svědomí minimální výskyt kolčavy, hranostaje a tchoře. dříve jsem je vídal téměř denně, dnes je to svátek. Její teritoriální chování se projevuje nejen k jedincům vlastního druhu, ale především k slabší konkurenci. Kojot ve státech způsobil lokální vymizení lišky velkouché, také tam expanduje do míst, kde dříve nebyl. Vyskytuje se běžně ve městech. Podobné trendy lze očekávat u našich šelem, civilazace jim "nedává dýchat".

Dovolím si zareagovat na příspěvek Skrofy - šakal není narozdíl od psíka, žádným invazivním druhem. V Evropě se vyskytuje přirozeně a jeho tažení na sever bez příspění člověka, je vlastně rozšiřováním areálu. Jeho řazení k psíku nebo k mývalovi tak není na místě. Sice chápu, že ve Vašich očích mu to nebude moc platné, ale jako polehčující okolnost jeho výskytu by mohla být likvidace lišek, on sám se pak v celém areálu vyhýbá místům s výskytem vlků. Psík má nepravý zimní spánek a rozjeté u silnice jsem je pozoroval v zimě i v létě - je to sice trapné, ale auto jako největší predátor v ČR se ke kořisti nevrací a sledováním příkopů mám bohužel nejčastější pozorování všeho možného včetně psíka.

Zajímavá informace, v té rákosině asi zimoval v hnízdě, které si údajně staví. Jinak je v podnájmu u jezevců a lišek, nebo si hloubí sám mělké nory. V německém dokumentu byly záběry z denní aktivity, takže díky tomu je lze zřejmě i lovit. V posledních letech jsou úlovky přes tisíc ex., ale domnívám se, že to půjde nahoru. Vzhledem k tomu, že málokdo má více než 1-2 úlovky, nelze asi očekávat, že se o nich rozepíše, tak jako např. u lišky.

Oprava: ...Psík vylezl asi 20 metrů ven z rákosiny na pole...

Já jsem pozoroval psíka mývalovitého letos 29.ledna okolo 10.h dopoledne za slunečného počasí (ten den bylo min. mínus 6°C, maximum okolo nuly) v okolí cca hektarové rákosiny na podmáčném místě v lánu orné půdy v honitbě MS Horky Milotice u Kyjova. Psík vylezl asi 20 ven z rákosiny na pole, když mne uviděl, tak se vrátil zpět. Bylo to v období končících nadprůměrných lednových teplot (až + 8°C) a počínajících únorových holomrazů. Psík byl zřejmě aktívní právě kvůli teplnému lednovému počasí beze sněhu - coč jen potvrzuje, že stejně jako u jezevce je jeho zimní spánek nepravý.

Několikrát mi přišel také psík na vnadiště,leden únor,vesměs,když byla obleva,nebo se trochu oteplilo,nemyslím si,že je to až tak vzácnost nadmořská výška nějakých 700 m.n.m.čas do 22:00.Hrubý Jeseník.

Asi vzácné pozorování, stejně jako např. u medvěda nebo jezevce. Uvítal bych bližší popis lokality (les, otevřená krajina), nadm. výška, a také dobu (čas) pozorování, zda se zajímal o krmení, jestli je pozorován i v průběhu roku, zda a jak se projevuje hlasově atp. Věřím, že taková pozorování jsou, avšak pánové nechodí na net...

Mohu si dovolit stočit diskusi zpět k praxi do lesa?? Jedna moje zkušenost - mývalovec kuní mně vylezl na krmeliště na sněhu v únoru, takže úplně neaktivní v zimě asi nebudou. Mohli by, prosím, zkušenější přidat své zkušenosti s lovem?? Moc díky.

Děkuji za příspěvek. O to mi právě jde, že jsme v řešení problemu daleko za ním, ne že ho chytáme za chvost. Když to srovnám, s jakým nadšením jsem se dříve setkával u lovu škodné...dnes hlavně zdokumentovat, popsat stohy papíru, ale řešení necháváme Matce přírodě (resp. pánu Bohu). A že příroda je krutá, není z mojí hlavy. Slabší podlehnou, v tom je síla evoluce. Jenom jestli to chceme...

V roce 2008 byl na Břeclavsku nalezen uhynulý šakal obecný. Další invazní druh po psíku mývalovitém, který u nás může ohrozit desítky živočišných druhů. Co se týče zákona, je až znepokojující, že na tyto hrozby obecně reaguje s takovou pasivitou. Například výskat psíka mývalovitého v Čechách a na Moravě byl dokládán již od 50. a 60. let 20. století. A čeho jsme se dočkali zhruba po 60ti letech při řešení této situace je směšné.

...Zrovinka jako můj děda, zrovinka tak! To je diskuse jak stehno, opravdu. Budu muset zajít k psychologovi, protože zřejmě hrozně trpím. "Samomluvou". Téma velké šelmy = velký problém? Řek bych, že malé šelmy jsou daleko větší problém. Ty dva psíky jsem nafotil při cestě na Libavou a na ní, dříve tajemném to prostoru. V této souvislosti mám obavy o jednu z posledních populací tetřívka, protože tam tyto šelmičky mají podle všeho komoru a nerušený veget. Plus prasátka...Moje hlavní výtka do řad nimrodů se však týká skalačky, dnes spíše kuny domácí. Tato skončila pod sloupem, když zřejmě zkoumala, proč ten izolátor tak lákavě prská. Soudě podle situace u nás, je jí možná až trojnásobně více, než udává statistika. Jelikož vlákno s kunou zmizelo, zmiňuji ji zde. To jen aby "řeč nestála". Protože psíky zřejmě jinak nikdo neviděl, neslyšel, ba ani do sklopce nechytil...

Jenže to platí i obráceně - pakliže si člověk sedne s běžným myslivcem a dozví se, že krkavec je nepůvodní druh (a to se jednalo o hospodáře) určený k likvidaci, tak nemůžete čekat pochopení pro jeho vyjmutí z ochrany. Tchoř je na ústupu, ale v myslivosti existuje stále dvojí výklad zákona a tak se vlastně může lovit celoročně. Kuna skalní je přemnožená, ale obě kuny se vykazují jako jeden druh. Změnil se trestní zákoník a myslivci ve spolupráci s ministerstvem stanovili (zcela správně) ceník škod u jednotlivých druhů zvěře ať pytláctví zůstane i nadále trestným činem - hádejte, které druhy zvěře v tom ceníku chybí, správně všechny "nemasné". Škoda za prase tam samozřejmě je. A to upozorňuji, že ceník existuje právě proto, aby se škoda nepočítala jen dle zvěřiny, ale podle náročnosti vrácení do přírody. Šelma však záhadně ani jedna. Na talíři máme denně motáka, výra, krkavce, ale když každý vidí, jak myslivci hovoří o černé tak se zamyslí, zda jim vskutku jde o přírodní rovnováhu nebo o konečné řešení dávných nepřátel myslivosti. V ČR běhá s bídou 10 vlků, ale hned jak se objevili už začali myslivci polemizovat o jejich přínosu pro přírodu. Takže ona by se ta zákopová válka dala ukončit, ale každý musí začít u sebe. Já osobně nefandím žádným zavlečeným druhům, proto jsem i jako milovník všeho zubatého pro zrušení omezení lovu minka, psíka a mývala. I přesto jsem ochoten pochopit mysliveckou vášeň pro muflony a kamzíky (byl jsem proti rozhodnutí CHKO) a myslivci by na druhou stranu mohli trochu sdílet vášeň ochrany přírody pro velké šelmy. Myslivec v roli vykonavatele ochrany přírody tj. hospodáře, který člověkem změněné přírodě pomáhá (neb to je dle mého hlavní funkce lovu) je partnerem a vyslyšen bude spíše než chovatel či pastevec několika druhů bez ohledu na to co to dělá se zbytkem přírody. Bohužel obraz myslivosti je dnes spíše někde u druhého extrému a změnit to bude běh na dlouhou trať. Začátek spolupráce bych viděl v průchodnosti krajiny při stavbě silnic a dálnic, tam by měl být společný zájem.

Vážení, pánové Zvářal a Vilšer mě mluví z duše. Nechápu, jak někdo může ustanovit hájení (byť částečné) některých druhů predátorů a černé zvěře aniž by následně nenesl odpovědnost za škody které působí. Vždyť mink a katastrofálně přemnožená kuna skalní téměř vyhubili tchoře a bezpočet dalších živočichů. Co s naší faunou provede psík, až jeho populace dosáhne vrcholu? Nezapomínejme, že zde nemá přirozeného predátora, jako ve své původní domovině. Škody napáchané např černou zvěří nějaký dobrák uhradí ale vymizení některých živočišných druhů nenahradí nikdo. Můj názor je ten, že ochrana přírody by měla úzce spolupracovat s myslivci a né jím házet klacky pod nohy. Je jisté, že mají stejný zájem.

Také bych si představoval činnost mžp a mze zcela jinak. Kdyby všechno klapalo, tak se nebudu ztrapňovat na netu a raději budu brouzdat našimi luhy...Jenže v nich skoro nic není, to je ten zásadní problém! A vina je tak trochu na všech. Souhlasím, že dříve to fungovalo lépe, a čím více byrokracie a ochrany predátorů, tím méně kořisti. Bohužel, celý tento problém, de facto spor, je na bázi My a oNI. A to mi hrozně vadí, protože jeden bez druhého se fakticky neobejdou. Vím, že s většinou úředníků je těžké pořízení. Než by jednou pomohli, raději desetkrát zamítnou. Zkoušel jsem opakovaně ochranářské projekty, s nulovou odezvou- zamítá se...takže takové úřady jsou na 2 věci, s takovými "kamarády" jsem skončil. Tak masíruji aspoň druhou stranu Praktické Ochrany Přírody, ať to nevzdávají a dělají co můžou. Jak říkával Jožo Ráž: Hlavou zeď neprorazíš, silnejšieho neporazíš, ALE TREBA TO ZKÚŠAŤ!!!

Problém škodná je pro mnoho ochranářů velmi citlivé téma. Pravdou je, že dnes nejpočetnější a nejvýkonnější je to černá, to je na úrovni buldozeru. Myši, žáby, hnízda, mláďata...Kunu podezírám z vymizení sýčka a pálenky. Pokud budka není oplechovaná, kuna je podle nočních syčivých hlasů najde a nenechá jediné. A ten psík, to je taková "třešinka na dortu" dnešního přepredátorování. Kdyby staří myslivci vstali, nevěřili by vlastním očím. Pár desítek let a je všechno jinak, ale úplně jinak!

Nevím, kuna snad chráněná není a pokud jsem správně zaznamenal ve vykazování se mezi oběma druhy nedělá rozdíl. Osobně o kunu skalní téměř zakopávám a kunu lesní pozoruji výjímečně - dle životních nároků je to sice logické, ale u lesačky mám dojem, že je na ústupu. Jinak vím co dokáže kuna udělat se sítí o sklopkách ani nemluvím. Co se zbytku predátorů týká tak alibisticky tvrdím, že regualace ano, nicméně v situaci kdy si myslivci největšího predátora drobné a všeho dalšího svou nečinností či hůře i činností doslova přemnožují tak by se mělo začít tam. Bachyně, pasti atd. řešeno zde mnohokrát. Osobně přiznám, že polní hospodářství z mládí kdy bylo sice hodně zvěře užitkové, ale spousty druhů jsem znal jen z knížek mi až tak pocitově nesedí.

Přihlášených ca 250 lidí, chatují jedni a ti samí...Je mi to trapné, ale zase se vyjádřím. Jsem rád, že jsou příklady, které ukazují cestu. Dokonalé není nikdy nic, ale dnes mám dojem, že někteří dělají samé naschvály, pozitivního jsem se od nich ničeho nedočkal. Stará pravda, že všechno je v lidech. Nepochybně proti počasí jsme malí páni, ale jinak má šikovný myslivec většinu dění v honitbě ve své moci. A tak jako se loví srny, laně a zaječky bez obav "o strukturu" populace... jen u té černé si jaksi nevědí rady...myslivci. Nejenže si černou nevystřílí, oni si ji hezky namnoží. Pak nemají čas ani myšlenku zmáčknout na psíka. Škodné zdar!

Karle a pPavle ve všem s Váma souhlasím, já nejsem tak starej,ale pamatuju dobu, kdy vybili jeleny , taky ale pamatuji jak nebylo srnčí protože pár hovad z řad MS pytlačilo, jen co se to vytratilo srnčí je, co se týká drobné tam je to o něčem jiným. Zvednout stavy drobné na vyšší úroveň je pracné a zdlouhavé, je potřba i štěstí v podobě počasí, ale co se škodné týče tam dneska patří snad všechno, jen zákon na to zapomíná.No ,ale já pořád tvrdím, že je to jen na nás co v revíru chceme mít, škodnou nebo drobnou.

I na vláknu o sikovi je krásná předposlední věta, která se kryje s posledním příspěvkem zde a bohužel i s mými zkušenostmi. Myslivost dříve a nyní je sto a jedna. Na jednu stranu je dobře, že jsem tu dobu zažil, protože je s čím srovnávat. Na druhou stranu jsem smutný, že není vůle s tím něco dělat, zejména ze strany státních orgánů. Ty by měly najít rozumný kompromis mezi potřebami ochrany přírody a zájmy myslivců. Kdybych v to nevěřil, tak se nebudu unavovat. Bohužel v ochraně přírody vládne kancelářský management, který vše zná za skript, v lese jsem je v životě nepotkal. Jako ornitologovi mi vadí zejména enormní nárůst početnosti kun, těch je daleko více než uvádějí statistiky. Mají neskutečný dopad na populace ptáků, samozřejmě za spoluúčasti dříve netrpěných šelem, prasat, krkavcovitých a některých dravců. Proto jsme, tam kde jsme- viz. poslední číslo Myslivosti, článek p. Zámečníka. Tyto změny nejsou jen o změnách zem. krajiny, ale také (a podle mě především) ve změně ve vztahu k vybraným predátorům a jejich bezmezné ochraně. Za ně to odskákává liška, zatímco kunu v mnoha sdruženích zcela opomíjejí. Když se ptám na zátvory- no, víte, to by se muselo každý den kontrolovat...zlaté staré časy. Nebohý pan Virt kontroloval 2x denně- ráno i večer. Taky jsem neznal lišku, kunu, straku, káni. Ale drobné mraky! Jsem velmi zvědav, co z tohoto novodobého kvasu vznikne, ale nevidím to růžově. Aspoň že jsou ty tradice, mluva, trubači a srnčí guláš. Jinak je to úplně o ničem.

Pane Vilšere, děkuji za odezvu, někdy je to jak s partyzány. Řeknu to úplně natvrdo. Vážím si myslivců, jako kluk jsem byl do knížek o přírodě a myslivosti blázen, přečetl za léto stohy. Když bylo počasí, každý den venku. Pak mě to přešlo, možná bohudík. Mám hobby, kdy se potkám se stovkami nimrodů a navštívím desítky honiteb. V dnešní zkřivené době je provozování myslivosti náročné jak finančně, pro poctivce i časově. Jde mi o to, že pokud se nezarazí boom černé, tuším katastrofický scénář. Chápu, že v popředí jsou ekonomické zájmy, pokladna sdružení se musí plnit. Nevím, zda to stojí za kritiku od zemědělců, zahrádkářů i "obyčejných" lidí. Mně černá vadí jako liqidátor všeho živého. Pro mě je to hýčkaná škodná. Jsem zvědav na těch 7-10 % půdy, jak se začne měnit fauna, pokud k tomu projektu dojde. A jsem příznivcem "starých časů", kdy jsem zajíce, králíky, koroptve, bažanty atd. nestačil počítat. A černá nebyla vůbec! Přesto chlapi měli úžasné vyžití. Jsem i v rozumné míře pro výrovku. Když tlačím na škodnou (včetně prasat), měl by se i krkavec, káně a jiné běžné druhy regulovat. A ten psík je taková názorná ukázka, jak naše slavná a tradicemi ověšená myslivost nejde s dobou. Jak už jsem napsal několikrát: nejvíce mrzí vlastní góly. Proto se montuji do "cizích věcí".

Děkuji za příspěvek, souhlasím, psíci dnes mohou být početností ca na úrovni jezevců, nepotrvá dlouho a při své plodnosti brzo doženou lišku. Jestliže je mezi lovnou zvěří vdená nepočetná koza bezoárová nebo kamzík, ten psík už tam měl dávno být také, i s mývalem, minkem apod. No a o sikoovi se tak dlouho budou přít, až zcela zdomácní, tak jako daněk nebo muflon, křížení nekřížení.

Zdravím, se psíky se ve stejné podobě jako na fotografii potkávám prakticky po celé ČR a odvážím se tak tvrdit, že budou mnohem rozšířenější než si mnoho lidí myslí. V přírodě jsem ho sice pozoroval jen jednou, ale vzhledem k tomu, že mu u nás nic nechybí bude určitě houšť. Osobně jsem pro vytvoření kategorie druhů pro ČR v přírodě nežádoucích a jejich celoroční odstřel všemi myslivci. Jenže do této kategorie by neměly spadat pouze zavlečené šelmy (mýval psík, a možná mink) ale třeba i takový jelen Sika jenže zatímco u šelem by mezi myslivci zavládla jednota tak u býložravých exotů by byla asi mela, navzdory totožnému původu a logice výskytu.

O invazi psíka z východu do stř. Evropy se ví již téměř 50 let. Legislativa by měla být v tomto pružnější a tyto druhy zařadit do seznamu lovené zvěře. Při dnešním katastrofálním stavu drobné by to měla být abeceda myslivce. Odkaz na právní poradnu bych pochopil např. u pumy, tedy opravdu exotického druhu. No, a ten starší pán na psíky nezmáčkl, protože čekal na srnce...

http://www.myslivost.cz/Poradny/Pravni-poradna/odstrel-zivocichu-v-prirode-nezadoucich.aspx

U nás sme je zpozorovali poprvé předloni, naštěstí letos sme je zatím ještě neviděli. Ale asi to bude jen na čas.

Hned prvnímu a tradičnímu diskutérovi musím poděkovat! Sice byl stručný, ale podstatné uvedl. Zajímá mě, kde psíci tráví zimu. No, jestli jsou tak chytří, že jsou v podnájmu u jezevců, smekám před nimi. A udivuje mě, ba přímo ere, že nejsou uvedeni v lovné zvěři, zatímco celkem ekologicky bezvýznamná ondatra ano. Považuji totiž psíky za velmi podceněnou hrozbu veškeré drobné zvěři.

ulovily jsme jednoho v přírodní noře kde jsme z kotle vytáhli jezevce a psíka . osobně bych uzákonil lov veškerých těchto zavlečených predátoru po celý rok a lov povolil všem myslivcum .

Asi je to hloupý dotaz, protože psík přes zimu není aktivní, tj. v době, kdy se loví do sklopců lišky nebo lasicovité šelmy. Jen by mě zajímalo, zda by do pasti vlezl v případě, že je dobře obeznaný a je políčeno konkrétně na něho blízko doupěte. Při jejich noční aktivitě a zimní neaktivitě se můžem brzy dočkat utěšených stavů. Zástřelem se jeho stavy příliš nezkorigují...