přikrmování srnčí zvěře - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Jak podle vás přikrmovat?Je lepší klasická krmítka na leslích tak na kýbl jádra,nebo sypáky na pytel.Klasická polní honitba.

Jo potřebuješ léčbu,od psychiatra a sklízíš cos zasel tak se nediv.

To co se tu nyní děje je !ADMINOVA! ostuda! Schválně umožňuje přístup na fórum mentálně zaostalé osobě, protože ví, že tu bude vyvolávat spory svými přihlouplými příspěvky, jen aby tu byla nějaká návštěvnost a jemu šly peníze za reklamu. Je to hnus !!!!

Víš komu budeš Jožo jednou chutnat? No červíkům a pak poznáš jak to vlastně funguje. Vše se vším.

Kdepak oplzlosti, ale pravda!!!!

Jožo mě je jedno, že nejsi rybář, já jo, ale lososy nechytám, ale nemůžu zkousnout tvé tvrzení, že je losos teplokrevný. Tvé výhovorky a howg je ab absurdum. Vždy když ti na tomto webu někdo něco dokáže vyvrátit tak toto použiješ. Stejně jako když ti dojdou argumenty. Víš Jožo, jezdíme v létě rafty, Otavu a koupeme se ata voda je ti tak teplá, že tam déle jak půl hodiny nevydržíš. Tak co teprve ten losos? Je ti to srozumitelné? A že plave do teplejších vod? To je blábol, protože ti pouze došli argumenty.

A jaká je teplota v moři v hloubce až 210m co uvádějí vědci, kteří dle tebe neví nic? Máš níže uvedeno jak a kde se pohybuje. Takže podle tebe pluje na Kubu? Třeba? A až se oteplí na Aljašce na tebou uvedených 30st, která je na severní polokouli, kde dle tebe zrovna ale mrzne tak udělá ten losos co? Napije se fridexu? Navlíkne termošupiny? Vezme to zkratkou po břehu na sluníčku v chumelenici? A jsem zvědav jak odpovíš!

Pane Begala,není losos jako losos,je více druhů a ten co táhl do tření do našich řek se opravdu mohl za život vytřít vícekrát,to znamená,že neuhynul!Možná by stačilo místo telky vzít do ruky občas knihu.

Jen poslední dotaz na geniálního slováka a to jsem zvědav co napíše. Hele Jožo když je na Aljašce 30st. voda nepatrně chladnější tak mi vysvětli jak je mohli v únoru naši předci lovit? Vždyť by umrzli?

Houby, nazval mne jinde debilem - legislativa- posl.odkaz dole tak na to jukni, tady už to zas.rat s tím idiotem nebudu.

Jožo šel na pivko? Aby tak na něj Stvoritěl seslal hnačku. Vždyť se to vaří z ječmene. On to neví, lebo to v médiách niepočul?

Kluci máme klid, Jožo šel na pivko. Asi už se ho nebudu na nic ptát, ještě kvůli mě začne chlastat.

Jo a ten imbecil český má vlastně podobný dotaz jako já, nedovedu si totiž představit, že bych plaval X dní ve vodě s teplotou pod 20 st.

Hele a když dle tebe v júli táhnou jaká je teplota vody v které plují? Zhruba, nemusíš to v létě měřit.

Tady máš odkaz.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Losos_obecn%C3%BD

Koukám, že jsi i negramot, tak znova,TY jsi psal v júli, já našel na netu, že v Labi je lovili již v únoru a březnu, to znamená, že když je nyní únor a je pidizima, přesto jsou i potoky zamrzlé, tak jak mohli ty teplokrevné lososy v Labi lovit? Sám bys tam dnes v Labi zmrzl.

Hele a putujú v júli. Tak ako, že ich lovili vo februári a marci?

Až do konce 19. století se jednalo na území Labe o významnou rybu, která byla hlavním úlovkem rybolovu na tomto území. Její výlov probíhal 2 krát až 3 krát do roka a to v období února až března, od května do června a dále pak na podzim. Toto je z wikipedie tak se tě opět ptám jak mohli v Labi v únoru březnu lovit teplokrevné lososy. A TENKRÁT BYLY JINÉ ZIMY NEŽ JSOU NYNÍ. Jo a k těm měsícům výlovu nezapomeň dodat něco o welfáááááááre.

Aha a dle čeho jsi usoudil, že je teplokrevný?

Jožo mám na tebe ještě jednu otázku, jak je dle tebe možné, že teplokrevný losos v zimě neumrzne? Díky za odpověď.

A jako věřící si jak vlažný? Nechápu, pro mne buď jsi věřící nebo nejsi, něco mezi tím jaksi nejde.

Jinak pokud jsi Jožo vlažný tak jak víš co je v křesťanské literatuře?

For Editátor nech Jožu v klidu odpovědět dík.

A kdyby byl v televizi věřil bys mu?

Pavle, já ho taky neviděl, ale věřím tomu:-). M

A jak víš, že to znázorňuje křesťanská literatura? A obrazy v kostelech?

Jak pravil B.Polívka v jednom filmu:-). Šak vaši píču jsem neviděl a taky věřím, že ji máte :-). MS

Jak to víš,že se dívá na svět z okna?

Begalo,věříš v Boha?

Radku, to od Tebe není hezké, někoho takhle urážet - to si ta houpací kobyla nezaslouží !

For Editátor: Jožovo vědomosti jsou pouze na bázi televize, gauče a vrozené demence. Proto je jak veš a blbej jako houpací kobyla. Diskuse je absolutně zbytečná,admin ho stejně za pár dní vymaže. Ale jak říkám veš hadr a podle toho jak to tu zasírá tak ta veš má hnačku z nekvalitních potravin, má málo pohybu a s hygienou taky bude na štíru. Jožo spíš potřebuje politovat a ústavní léčbu.

Hele čobolák dementně retardovaný zase ožil? Kurňa! Tak to je na tom admin blbě, že tě sem zase pustil. Ale zase to tu trochu ožije.

Co se týče celoročního přikrmování, resp.krmení - nevím, nevím, mně osobně /krmím ovsem a pokud mám, tak jablečnými výlisky a jeřabinami/ srnčí zvěř na konci zimy spontánně přestane brát, korýtko, před týdnem vybrané do mrtě, zůstává plné a to je signál k ukončení krmení. Jen jednou, poblíž Hořic, jsem se setkal s tím, že srnčí zvěř a jelenci navštěvovali krmeliště celoročně. Byly jim tam předkládány voňavé vojtěškové úsušky, zvěř je brala spíš jako pamlsek.

Begalo,tak voni tě vyhodili.To je mi tě líto.Ty se svými fundovanými názory jsi byl jistě přínosem.Ale musíš je pochopit i ty,z gauče se asi myslivost dělat nedá.

oprava - prosím.

Tak to by jsi chtěl moc, Jožko je vyhlašený vědecký odborník na zvěř a její velfare, prosín tě, nechceš přeci aby začal rozsévat své rozumy v oblasti fotovoltaiky.

I když je zataženo, pořád proniká sluneční svit i přez mraky a dudíž solární článek funguje. Nejedná se o přímý sluneční svit ale o tzv. difuzní ( rozptýlené ) světlo.

Pane Hanzal, co sem píši je čistě moje věc, že VY se přihlásíte jednou za rok je VÁŠ problém, protože VÁM spousta příspěvků unikne z důvodu vymazání. Pak byste měl souvislost s vulgaritami, které sem píši. Vše se týkalo pavědce Begaly a jím podobným. Takže se buď přihlašujte častěji anebo vůbec. To aby Vám pak nepřipadalo, že tu jen tak někoho???????? urážím. Či jen píši vulgarity.

Oprava: 1,5 m

Mám 2 krmelce,každý z jedné strany jesle, z druhé krmítko 1,5 se zásobníkem na cca 10 dní,jádro/oves/ s pšen.plevami/bez prachu/,dávám od října do konce února/dle počasí, seno kvalitní, když neberou , po 3 týdnech seno vyměním za čerstvé.

Podle mého názoru je nejlépe, mám-li tu možnost, míchat obilí s plevami a touto směsí krmit v samokrmítkách od podzima do jara ad libitum. Kdybychom použili samotný ječmen či oves, tak bychom splakali nad výdělkem - ne že by to zvěři uškodilo, ale chci vidět sdružení, které má na takovéhle přikrmování dost finančních prostředků. A Radku - s tím plašením zvěře při krmení si nedělej těžkou hlavu ! Je to přesně naopak, než si myslíš, zvěř si na Tvou častou přítomnost mu krmelce zvykne, odskočí jen na pár kroků a sotva naplníš korýtka a vzdálíš se, je zpátky. Znal jsem myslivce, který nejen že chodil ke krmelci denně, ale po příchodu vždy zabušil klackem na plechový kbelík a zvěř přibíhala jak domácí ovečky.

Potrefený husák se ozval, přestože jsem nikoho nejmenoval. Pro p. Pintnera : doporučuju vám přečíst si vaše příspěvky na tomto vláknu k dnešnímu dni, a moje dva roky staré příspěvky na tomto vlákně. Jsou si trošku rozdílné ... Paní Ježíková umí kromě občasných "úletů" komunikovat na úrovni, na rozdíl od vás, který jste zde kromě vulgarit nezmohl na kloudný příspěvek. Pan Velart nechť promine, že jsem reagoval na předešlé příspěvky na mou osobu. Ten Váš "problém" s jádrem by opravdu vyřešilo násypné samokrmítko, tak jak je už celkem obvyklé. Jen nevím co myslí paní Jezíková pod pojmen automatický dávkovač a jak by to bylo technicky proveditelné. Na ta samokrmítka se názory různí, někdo preferuje podávání jádra jen do konce roku, jiní (např. p. Scherer) jsou pro podávání jádra od podzimu až do konce zimy formou "ad libitum", to jsou ty novější poznatky ... Záleží taky na tom, kolik do toho jádra chcete investovat financí. M.H.

Čerstvě jsem se přihlásil. Byť nejsem myslivec, většinu života jsem strávil v lese a staráním o zvěř. Jak si pročítám komentáře níže, tak je to většinou je o vašich neshodách než o zvěři. Ale asi i to patří k diskuzi. Já, ikdyž "nemyslivec" mám asi půl svého života pár zásypů a krmelec, a čas strávený sběrem krmení a přikrmováním mi vynahradí jen procházky s dětmi do přírody, když vidím výsledky v tom, že můžu dětem v lese ukázat buď zvěř, nebo alespoň stopy s komentářem. Myslivce mám v rodině teď i spoustu generací zpátky, jen mě chybí jen ty papíry. K tématu, mám krmelec se senem a s třemi přihrádkami na ječmen a žaludy. Kaštany vysypu do sněhu vedle, aby trochu změkly, protože jinak to srnčí nerozkřupe. Slanisko mám vedle vyřezané z pařezu. Kromě ječmene všechno si nasbírám nebo seženu sám. Problém vidím v tom, že ikdyž máme malou honitbu, ječmen s žaludy jsou zkrmeny přes noc. Takže než chodit co dva nebo tři dny a plašit zvěř, vidím to tak, že si budu muset udělat na ječmen zásobník, ať zvěř tak často neruším a chodím max jednou za týden, ne-li za čtrnáct dní. Jo a máme skoro polní honitbu s malými lesíky, alespoň na mé straně.

Jožo netahej nám sem erotiku!!!! Jdi se radši kouknout na filmy o přírodě a nekoukej na porno! Stejně tomu hekání tam ho.no rozumíš! To není říje!! Ještě nám tady pak začneš tvrdit, že kdyby ženská počala třeba až po 30cítce, bude mít 7 kilové děti!!!

Pane Hanzal, pokud je ta fotka na Vašem profilu Vaše tak jste větší soudruh než já. Ani do partaje jsem se díky věku nedostal a pokud s našimi příspěvky máte problém, tak sem nelezte a máte klid. Ale pokud máte něco plodnějšího než rytí tak sem s tím. Jo a pokud to tady nazýváte ŽUMPOU tak proč s námi nediskutujete a nedokážete nám, že jste machr a ne ryjec?

Tak jsem ve své naivitě po delší době opět navštívil tuto ŽUMPU a nezklamali jste mně, soudruzi a soudružko diskutující. Diskuse opravdu na úrovni, ostatně jako na všech vláknech která zasíráte svými příspěvky. Jak může někdo tak hluboko klesnout a psát takové stupidity na fóru kam mají přístup tisíce lidí? A adminovi to nevadí ... M.H.

Nebo rovnou do pr.ele?

Kluci je zle, dnes dávají planetu opic a jestli to ten blb uvidí tak to bude průser!!!!!!On to vezme vážně a začne tvrdit, že je opice, pán tvorstva a lidi??? No a my, lidi ho nakopeme do řiti!

Kdepak Karle, musíš či musíte mu to promítnout v telce u gauče a je to. Jinak ho nic nepřesvědčí, i Hitler hlásal světu, že Stalingrad je v německých rukách a jak to dopadlo. A s Jóžinem je to stejné.

Tak ať tu schízu přizná a nezatlouká! Já mám s borelkou také problémy pohybové i výpadky paměti a netajím se tím. Proto mj. chodím na chat, abych nezpakatěl. A jestli druhým nadává do tupců, tak oni ho mají šetřit? Já jsem v poslední práci kvůli konfliktům se schizofrenikem skončil. On měl papíry na hlavu, s ním měli soucit a kvůli vypuklé krizi potřebovali snížit stav, takže jim to přišlo vhod. Jestli není úplný idiot, tak musí pochopit, že když posečou 100 ha řepky a podiskují, není tam ani zbla vegetace. Tak zvěři nepomoct vodou a příkrmem, potom může za pár dní dojet s lopatou. Řepka je technická plodina, srnčí trpí metabolickými problémy po kyselině erukové. Když to vzpomenu, tak blb se vysmívá: Dokáž to! Literatury má přitom desetkrát víc než já, ale je mu to k ničemu. Tak ať aspoň naslouchá a neodporuje. Jenže problém je v té diagnóze... takoví bývají neústupní.

Karle, co to po něm chceš? Tahat ho z gauče, aby se električkou trmácel přes celou Slovač až k tobě? Stejně přesvědčit ho, to je sysifovský úkol. Nezapomínej, že u léčby schizofrenie jsou prognózy velmi slabé....

V dobách, kdy jich bývalo řádově více, jsem mnohokrát pozoroval zajíce, jak do sebe hrne zralé pšeničné klasy. Dokázal jich spořádat neuvěřitelné množství. Takže když zvěř přijímá jádro v létě a prospívá jí, není důvod se obávat zimního podávání. Důležité je přiměřené dávkování a postupné navykání. Oves mají ve většině násypníků a korýtek a zvěř hnačkou netrpí. Jestli nevěříš, dojeď (až napadne sníh).

Zas jednou musím částečně souhlasit s Janem X - ale jen částečně. Mně aspoň v současné mírné zimě bere srnčí pouze oves, ale na sebelepší a voňavější seno se může vyignorovat, ten ostružiník, pokud je k němu přístup, je daleko atraktivnější.

A dál co?

A dál Xindle co?

Jozef,včera na ZOOMu byl pořad o pastevcích sobů na dálném východě a představ si,že mezi nimi chodil takový dědula s pytlíkem v ruce a dával jim z dlaně pochoutku.Člověče a představ si,že to byla sůl.Teď mi narovinu řekni kdo je kokot!Jestli ten dědula co se o ně stará desítky led stejně jako jeho otec,děd atd a nebo ty.A nakonec,jak jsem psal jinde kašlu na neplodné debaty s tebou ztráta času.Páč když pán bůh rozdával rozum tak si asi seděl na latríně a co na tebe zbylo si s úspěchem poslal pod sebe viď?A kde nic není nic se neurodí.Pa pa čoboláčku

Před mnoha lety jsem pracoval v zooparku, kde jsem měl na starost i lamy. Na podzim jsem posbíral popadané větve a spálil. Lamy byly popelem úplně fascinované a natahovaly ty svoje rozpolcené pysky a krmily se na sotva vychladlých uhlících. Ale opravdový šok přišel druhý den, myslel jsem, že si někdo ze mě vystřelil. Místo bílých, hnědých a černých lam jsem měl jen šedé a černé... ale hned mi to docvaklo. Ony se toho popela nemohly nabažit, tak se v něm svorně vyválely. Takže i ty popeloviny mají ve výživě a fyziologii zvířat své místo.

Je fakt, že to jsou oba dva stejný kolovrátci. Melou kraviny a konce to nebere. U Nekoly se to alespoň dalo pochopit v tom, že sledoval svůj prospěch. Co tím neustálým omíláním jednoho a toho samého sleduje Jozef, to fakt nevím. Jozef, keď sladuješ tá média, pozri si niekedy, ako v polárných krajinách chodí soby lízať soľ zo silnic. Myslíš, že to dělají snad z nějakého rozmaru? Hovno milostivá! Dělají to proto, že jejich tělesná schránka potřebuje minerály a prostě si o to řekne.

Kluci řeknu Vám,že jsem si myslel,že ten vir chytil jen Nekola a spol.a ono už to leze i na Slovensko!Chudáci slováci!Jestli se to nějak víc rozleze tak nevím co budeme dělat!Myslíte,že se to dá léčit?Pomohlo by mu třeba lízání technické soli z chodníku?Třeba by nebyl pupkatej?Ako zajac!

S tebou chlape je to těžké. Ty sleduješ médiá a zver pozoruješ z elekríčky... A do médií nepřispívají hlupáci, trochu jiní než píšou do časopisů??? Já jsem ty zajíce tu technickou sůl viděl lízat několikrát, takže ta fyziologická potřeba tady je (!), trebárs sa aj po...

Jozef, neni ta rýmovačka 10, 20, 30... náhodou o tebe, že tak vyčíňaš? Už jsi někdy viděl, aby se zvěř přežrala soli? Já viděl hodně zajíců sražených na cestě, kam chodili lízat sůl. Proto jsem raději, když je v solníku. A zkažená krmiva (hnačkoviny) rovněž velmi kritizuji. Ale příkrm jako takový má svůj význam, jen nesmíš trpět předsudky a uvažovat hlavou.

eurohorn môžeš sa na neho pozrieť tu https://www.facebook.com/photo.php?fbid=109998299098063&set=a.109998292431397.14708.100002636814578&type=1

Neplač, Jozefe, vždyť ta stříbrná medaile je taky pěkná !

Jozefe, mně to připadá, že hnízdíš někde v tundře nebo jinde na dalekém severu a v našich zeměpisných šířkách jsi jen vzácným zimním hostem, protože srnčí v letní srsti vidíš nejspíš poprvé. Bože můj jediný, do čeho jsi to duši dal ? Takovouhle blbost by nevypustil z papulky ani můj vnouček předškolního věku ! Postav se před zrcadlo, dej si pár facek a ulož se k zimnímu spánku !

U nás to tak docela neplatí. Jak jsem již napsal jinde, tady nemáme žádná pole a snad proto začíná srnčí brát jádro až později. Ale u které zvěře tohle platí vždy a na 100 %, to je bažant, tam se rozhodně musí začít zasýpat hned po sklizni.

Zdravím Vláďo,staří myslivci říkali, poslední zrno do sýpek, první do krmelce. U nás se to snažíme dodržovat, dobrý stav zvěře a téměř žádný úhyn. LOVU-PEPA

Za a/ toto dílo neznám a za b/ něčím takovým náš mudrc Jozef zcela určitě netrpí.

Yes, yes, paní Anno ! Tovaryšč Jozef sašol s uma !

Jozef, vzhledem k tom, že se Ti zde nedostalo patřičného ocenění, založil jsem Ti Tvé vlastní vlákno v Legislativě. Pokud by ani tam tvá odbornost nedošla dostatečnému pochopení, budiž Ti útěchou, že ses dostal mezi takové znalce myslivosti, jako jsou Jan Xindl a Bohouš Nekola.

Jozef, tak proč píšeš - cituji - " Čítal som jeho práce v Myslivosti a viděl aj tú zasratú zver." Pavel ve svém chovu nemá ani jediný "zasratý" kus a otravy, na které mu občas některé kusy uhynou, zatím VŽDY byly zapříčiněny úmyslným podáním jedu nějakým psychopatem. Je pravdou, že výživa, respektive přikrmování srnčí zvěře ve volnosti se tak, jak to provádí Pavel, bohužel nemůže ve zdrcující většině našich honiteb aplikovat z finančních důvodů - život není to, co chceme, ale to, co máme. A pravdu máš i v tom, že nepravidelné, pozdě zahájené přikrmování jádrem může přinést víc škody než užitku, včetně úhynů - ale to snad dnes už ví každý. Tedy - téměř každý.

No anonymní Pepo, jak jsem psal - když jsem psal, že podud se dává jádro včas, je úhyn minimální - to je praxe. Takže jsi mi poradil ať nedám a může vesele hynout. Dík, víc takových a jsme na minimálních stavech okažitě.

Zatím jsem byl slušný. Ale nemám rád, když někdo uráží člověka, kterému nesahá ani po kotníky. Pavel Scherer že má "zasratú zver" ? Spíš mi to připadá, že Jozef se 29.9. v 09.08 omylem podepsal i s příjmením. Nomen omen - a to Jozef Zaser mi k němu skutečně sedí !

Jak to tak pročítám, mám chuť zavolat Pavlovi Schererovi a upozornit ho na Jozefovu existenci, aby ho mohl navštívit a poučit se. Vždyť ten Scherer, co se týče výživy svého srnčího, to dělá úplně diletantsky, dokonce i obilím krmí ! Je pravda, že v Pavlově chovu srnčí zvěře dochází poměrně často k nasazení medailové trofeje, ale kdyby se řídil podle odborných Jozefových rad, určitě by nejen jeho srnci, ale i všechny srny musely nasazovat každoročně paroží v hodnotě zlaté medaile.

Hele Jozef nejsi ty český Jan X?Chvilku tu člověk není pak se čuduje ako chuj co to sem dorazilo za experta.Zajeď se podívat k Šútovskémumvodopádu,mají tam hladové medvědy .........

Srny u nás rodia 2 - 4 srnčatá? Kde to je, zajedu se tam rád podívat. Pokud se unás nepodává kvalitní jádro od včas, je úhyn po desítkách ať je zima mírná nebo tuhá. Pokud se podává včas, je úhyn minimální. Pokud je Jozefe v honitbě x kusů srnčí zvěře z lesa a v zimě se stáhne na řepku, spousta z nich se do lesa už nevrátí. Ale pro letošek teda zkusíme dát ceduli Zákaz brát řepku pro srnčí, jádro nedám a uvidíme, pokd nic neuhyne, máš pravdu.

Ty kráso.... Tak na tuhle diplomku by se mělo vyhlásit embargo. To jsou litanie...

Opravuji - ke kvalitativnímu hladu se přidává i hlad kvantitativní. Ostatní, bezvýznamné překlepy, mi promiňte !

Dobrá Jozef, přesvědčil jsi mne, že jsi odborník na slovo vzatý. Dokonce si myslím, že ani pan Lorenz nebyl takový zedník, jako Ty jsi myslivec! Ty by jsi mi mohl vysvětlit jednu záhadu: Anglie je na světové špičce, co se týká srnčí zvěře. A představ si, že všichni to svádí na intenzívní chov bažantů. Potažmo - bažanti se přikrmují ve velkém pšenicí a srnčí se samozřejmě přiživuje. To je co? Jak to Ty Angláni dělají, že do zvěře cpou takový jed, a při tom mají trofeje, o kterých by se všem mohlo jenom zdát.

Jozef, já mít takový talent, okamžitě letím do Somálska a učím ty živé mrtvoly, jak přejít na pránu. Určitě ty rozumy hoď na papír, bude to bezceler. "Manažovat" stylem Vyser se na to!...

Hubertíčku,můj strážníčku,vyslyš mojí modlitbičku:"Vem si pána Jozefa k sobě,dozvíš se mnoho nového!"Byla to léčka a já to nevěděl,jako starej vůl jsem naletěl!(Stará známá písnička). Ty diviaci mne tedy opravdu dorazili,jdu vrátit diplom a odcházím zdechnout do houští,spotený ako to prasa!Sbohom,Jozef či ako sa voláte!Už nikdy víc!

Ten je zamotanej i bez škádlení, chvíli Stella, chvíli Jozef, jak může něco vědět o nutričních potřebách srnce, když si není jistý ani vlastním pohlavím:):)

Stellu musíš trošku škádlit.On se do toho potom zamotá tak,že neví sám co píše.

Františku, dost dobře nechápu, jak Tě může naštvat něco, co je maximálně k trochu smutnému pousmání. Rozčilovat se znamená ničit si vlastní zdraví pro blbost jiných.

Stello,ale nyní jsi mě dost naštval.Plácáš nesmysly.Kde jsou teda stresované spermie,když píšeš,že o kvalitě srnčí zvěře u vás rozhodují pytláci.Nechtěj mi namluvit,že pytláci u vás respektují tebou navržené termíny lovu.

A co se týče srovnávání srnčí zvěře se sobem, to už je kravina do nebe volající, protože si neumím představit srnčí živící se lišejníky - kdyby tomu tak bylo, žilo by to srnčí i za polárním kruhem stejně jako sob.

Jozefe, k tomu, že si zvěř za kvalitní potravou může dojít - to v našich podmínkách může platit u jelena, ale u srnčí zvěře v žádném případě ! Srnčí je zvěř vyloženě stanovištní, rozdíl mezi jejím zimním a letním stávaništěm činí zpravidla maximálně několk set m - a to není žádná vyčtenost /i když např. Dr. Vodňanský mi to potvrdil/, ale poznatek získaný dlouholetým pozorováním kusů, které si nebylo možno splést /natržené slecho, svěšené slecho, bílá srna/. Když říkáš, že krmení jádrem je kontraproduktivní a vede k průjmům a úhynu, jak potom vysvětlíš, že na okrese Žďár nad Sázavou dosáhli pravidelným předkládáním krmných směsí zvýšení průměrné hmotnosti srnčí zvěře o několik kg během pár let - aspoň tak to psal v Myslivosti p. Sedlář a já mu věřím.

Já jsem v klidu Míro, jen si teď říkám, že se mám ještě stále co učit. Budu muset nastudovat biologii soba karibu za polárním kruhem a možná taky kaférského bůvola na rovníku, abych mohl myslivecky obhospodařovat srnčí zvěř ve střední Evropě. Asi kouknu na nějakej dokument z Aljašky. Kašlem na penzum, budem se učit podle nacional geografic!!!

Výborně! Nějaký psychouš už nám tady delší dobu chyběl:/.

Jak člověk píše déle,odhlásí ho to samo,ksindl!Zdraví Zajíc

19:57

Už několikátý den pozoruji, co se to tu zase zjevilo za diletanta. Jozefe, nepleť si přikrmování s vykrmováním!! Ty novátorské teorie o škodlivosti obilnin, zejména pšenice, jsou pouhé teorie. Je pravda, že u přežvýkavců sice vzniká acidoza trávníku, ale je také její opak (nevzpomenu si teď na přesný název a hledat to nebudu), který vzniká nedostatkem vlákniny, cukru a tuků a má mnohem horší následky. A když si uvědomíš, že pravá zima se přesouvá v posledních letech za Nový rok, tak kde chceš kromě krmelce pro srnčí hledat dostatek vhodného krmiva? Na řepce? Krom toho, jak by bylo tobě, kdybys měl hluboko do žlabu?

Tak co se týká přikrmování Jozefe kdysi byly lesy převážně listnaté a není to tak dávno, zvěř měla žaludů a bukvic po celou zimu. Dnes jsou lesy vykáceny a ta co zbyly jsou převážně jehličnaté. Tudíž pokud chceme aby zvěř byla zdravá a nepadala přez zimu a z jara jako mouchy je potřeba přikrmovat.

Jozef, jestli ty tvoje baculky nejsou náhodou nafouklé po řepce... Je vidět, že o dietologii nevíš zhola nic. Jaký švédský stůl v topolovém větrolamu? Kolem oranice po kukuřici, nebo řepková monodieta. On fakt, že zvíře je na pohled zdravé, neznamená, že mu nic nechybí. Je nutné se dívat nejen na zvěř, ale na zem a širší okolí. Když jsou poblíž pícniny, je to OK. Ale ve spoustě honiteb družstva skot nedělají, jen biopaliva. A pokud zvěř odebírá z násypníku dobré krmení, tak zase já mám dobrý pocit.

Stela, už ji tady jsi to zaneřádil ?

Jozefe B., to je normálně na patentování! Když není na poli nic než oranice po kukuřici, tak zvěři nedám také nic, ať laskavě zapojí fotosyntézu... Ono dnes je nutno přikrmovat i v letní podmítkové poušti, ne tak v zimě při mínus dvaceti. Ale jako fór dobré!

Vypadá to že nás objevil Jožo Begala. A s ním je obtížná diskuse. Takže Jozko - vzdávám se. A co takhle se podepsat celým jménem? Hanzal Miloslav.

Do paroma, ono to nevydrží mně chvíli nechat přihlášeného ... M.H.

Miloslave, když já ale nevím, co si pod zkratkou AMDK mám představovat. Pokud je to k tématu, tak zájem mám na jura.wenzl@seznam.cz .Jinak jsem se dnes byl podívat v honibě - všiml jsem si, že v neděli kolega nasypal do samokrmítka kukuřičné zrno (celé), tak jsem zvědavý, jestli bude mít srnčí i nadále zájem o jádro. Mé dužnaté laskominy stále ignoruje.

Zase jeden zbloudilec co si spletl vlákno a fórum a má chuť prrudit a neumí se podepsat. Takoví jsou největší odborníci (viz prroud na Chadimově fóru). Jirko, pokud máš zájem, mohu Ti přeposlat pár zajímavostí z té publikace Metodika AMDK. M.H.

Ano, Miroslave - jsem "půlnoční jezdec" (na internetu). Jako invalidní důchodce (viz diskuse "Myslivost na vozíku") mám zcela jiný režim, než když jsem byl ještě "normální". Ve dne jezdím na vozíku do honitby. Naposled jsem jel vyvézt něco dužnatého krmiva na srnčí ochozy, kudy zvěř vychází z lesa (kde máme ono samokrmítko) do polí s ozimy (řepka, obilí) - viz foto. V rámci mého "výzkumu" jsem obětoval 31 Kč, a v Kaufladu jsem zakoupil po jedné hlávce červené a čínské zelí + kapustu. Když mi srnčí nechce brát cukrovku, tak zkouším, zda jí milostivě zachutná cosi "fajnovějšího".

Máš pravdu, Jiří. Hodně článků publikovaných v Myslivosti je v té knize shrnuto do přehledných kapitol, s ještě bohatší fotodokumentací. Koukám že jsi "ranní ptáče", či "půlnoční jezdec"? M.H.

Samozřejmě, že u nás v kukuřičné oblasti mají srnci hmotnost vyšší (nad 20kg) než u vás v oblasti bramborářské (Vysočina). Publikaci p. Scherera nemám - zatím studuji pouze jeho příspěvky v Myslivosti. Obávám se, že p. Scherer je takový dobrák, že výsledky svého bádání postupně "vyprdolí" v časopise Myslivost, a jeho knihy si pak nikdo nebude kupovat. Úspěšný obchodník by to udělal obráceně.

Jsem rád Jiří, že se shodneme na hodnocení Pavla Scherera, doufám že máš od něj rovněž Srnčí zvěř I. s jeho podpisem. Jó kuku, to je věc. A pak ještě kadlátka ..., u vás asi "trnky"... Jirko, je ta konzumace kukuřice znát na hmotnosti u srnčího? U nás srnci ročci 11-12kg, starší srnci do 15 kg v dodávkové úpravě. Před třemi roky jsem ulovil starší nevodící naturální srnu o hmotnosti 16kg, na naše poměry nadprůměrné. M.H.

Miroslave, my žijeme v kukuřičné oblasti, takže nějakou tu turkyň - jak kukuříci říkáme u nás na Slovácku - vždy nějak zajistíme. Kukuřice u nás představuje základ zimního přikrmování - kromě srnčích samokrmítek ji sypeme i do zásypů pro bažanty. Mimochodem - srnčí ji má natolikv oblibě, že si pro ni chodí i do těch bažantích zásypů (viz foto). Ta nežádoucí návštěvnost zásypů je natolik závažná, že patrně budeme muset všechny zásypy opatřit mřížovím. V našich (mírných) klimatických podmínkách si po většinu zimních sezon vystačíme pouze s kukuřicí a krmnou řepou. Jak jsem napsal níže - mé experimenty nabídnou srnčí zvěři pestřejší stravu (zatím) skončily vždy neúspěchem. Články p. Schrerera v Myslivosti čtu vždy pozorně - nechávám si je až nakonec, až si přečtu vše ostatní, a mohu se tak zamýšlet nad převratnými poznatky tohoto pro srnčí zvěř nadšeného badatele. Nevím o jiném výzkumu, kde by bylo možno studovat srnčí zvěř v takto kontrolovaných podmínkách. Ostatně - to, že jsem v minulosti srnčí zvěři nabídl letninu z babyky bylo právě proto, že p. Scherer napsal, že srnčí zvěř tuto letninu miluje.

Fešák srnec, Jirko. Jak jsem psal včera, zima ještě nekončí, a kde mělo srnčí doteď přístup k jádru, tak si tam ještě nějaký den dojde. Myslím že je jedině dobře, že se mění náhled na přikrmování srnčí zvěře jádrem v době nouze. Tam, kde si to pro finanční náročnost mohou dovolit v honitbách praktikovat formou podávání "ad libitum", spolu s přídavkem minerálních přísad, se to zákonitě projeví v parožení u srnců a v prenatálním vývoji plodu u srn. Následně pak ve vyšší hmotnosti u obojího pohlaví, srnčaty počínaje. To nejsou moje "moudra", stačí sledovat články p. Scherera, případně si pročíst mnou zmiňovanou publikaci o aplikaci MKP v chovu spárkaté zvěře, viz. níže. M.H.

Jiří, moc dobré a potřebné příspěvky! Zde je vidět, že neexistuje paušální pravidlo kdy a čím. Díky fotopasti jde poznat, o jaké kusy se jedná a že jim jádro neškodí, naopak napomáhá dobré kondici. V dřevních dobách bylo jádro vzácné i pro lidi, zato sena bylo habaděj, tak zvěř ho brát musela, pokud chtěla přežít. Ale v posloupnosti nutriční hodnoty jdou opravdu po "jádru věci". Myslivosti zdar!

Abych si ověřil, že u nás srnčí zvěř na teorie o správném přikrmování - s prominutím - kašle, a zajímá ji jen energeticky bohaté škrobnaté (jadrné) krmivo, učinil jsem ještě toto pozorování: V neděli odpoledne jsem do již prázdného samokrmítka (kolega z MS tentokrát při pravidelném nedělním - dopoledním - přikrmování již samokrmítko nedoplnil obvyklou kukuřicí) předložil zvěři asi deset suchých rohlíků. Jablka, jež byla již nahnilá, jsem odstranil, a dosud netknutou řepu jsem vložil do dolíku a přihrábl zeminou (aby nevysychala) - na snímku je řepa označena žlutou šipkou. Dnes odpoledne jsem samokrmítko navštívil...Rohlíky byly pryč, řepa opět netknutá. Z fotopasti jsem zjistil, že za uplynulé tři dny (převážně v noci) bylo samokrmítko opakovaně navštíveno srncem a srnou, dobře známými kusy, jež sem chodily i v minulosti (leden, únor)- tento zvyk jim zůstal doslova "do posledního zrna". Jak je vidět - o škrobnaté krmivo má srnčí zájem i v předjaří, vlastně ho ráda bere kdykoli během roku ( např. mi chodí na vnadiště - kukuřici - v lánu řepky, jež je primárně určeno k vnadění divočáků). Z přiložené fotky (včetně té předchozí) je vidět, že toto energeticky bohaté krmivo srnčí zvěři evidentně svědčí - na jaře je v dobré výživové kondici a srnci tím pádem nasazují (rostou jim) parůžky s pozoruhodnými parametry. Je zřejmé, že v našich klimatickým podmínkách jižní Moravy ( 180 - 200 m nadm.výšky) si zrnčí zvěř, co se přikrmování týče, vystačí pouze s jadrným krmivem. Objemové krmivo bere jen vyjímečně v tuhých zimách (naposledy v zimě 2005/06), před krmivem dužnatým dává přednost popásání se v řepce olejce. Když jsem se v minulosti pokusil předložit zvěři letninu (lípa, babyka, kopřiva, nať topinambur aj.) - srnčí zvěř ji ignorovala. Uplynulou zimu jsem se - rovněž neúspěšně - pokusil zvěři nabídnout silážované jablečné výlisky ve směsi s řepným chrástem. Samozřejmě - je zapotřebí vzít v úvahu, že srnčí zvěř je z naší spárkaté zvěře na kvalitu krmiva nejnáročnější (nejvybíravější), a otázkou je, zda předkládané krmivo nebylo dostatečně kvalitní, anebo naše honitba je natolik přirozeně úživná a zimy natolik mírné, že srnčí zvěř postačí přikrmovat jen krmivem jadrným.

Po opětovném přihlášení se přiznávám k níže napsanému příspěvku. ... se divím admine, že jsi s tím odhlašováním za ty roky už něco neudělal, je to tak trochu pro silnější povahy. Miloslav Hanzal.

Na téma přikrmování srnčí zvěře se podělím s čerstvým poznatkem: V naší polní honitbě (Hodonínsko - 1057ha) máme v 50 ha borovém lese na vátých píscích samokrmítko na jadrné krmivo. Obsluhuje ho kolega z MS, sype do něj mačkanou kukuřici, vyjímečně pšenici. Uplynulé zimní období, od listopadu do počátku března, jsem pomocí fotopasti monitoroval návštěvnost samokrmítka srnčí zvěří - a zjistil jsem zajímavou situaci, odporující správnému přikrmování srnčí zvěře. Během listopadu a prosince, tedy ještě na podzim, kdy si srnčí zvěř měla vytvářet tukové zásoby na zimu, samokrmítko prakticky ignorovala (navšívila ho v týdnu pouze 1x), jadrné krmivo začala brát až na přelomu roku, v lednu jej navšívila až 13 x v jednou dni ( v únoru až 11 x v jednom dni). Když jsem koncem února u samokrmítka dle správného "přikrmovacího" postupu zvěři nabídl dužnaté krmivo (jablka, řepu), ignorovala ho, a raději ze samokrmítka dolovala poslední zbytky kukuřice - viz foto.

Děkuji za odpověď,myslel jsem si to,ale vím,že někteří solí seno i když ho dávají do jeslí a to není pro zvěř určitě dobré,protože potom do sebe dostane více soly,než by chtěla a může mít zažívací potíže.

Ten je jednoduchý, jak píšou chlapi níže. Ne kvůli ještě většímu zatraktivění, vojtěška i jetel jsou pro srnčí atraktivní dostatečně, vojtěška obzvlášť, ale kvůli konzervaci. Je to takový sichr prostředek pro skladování. A je rozdíl jestli navezeš seno do krmelce někdy začátkem listopadu (dřív ti ho srnčí stejně nevezme, pokud nebude sníh) odněkud z půdy nebo ze seníku, patřičně vyschlé (vypařené), nebo jestli ho tam dovezeš v červnu rovnou z pole nebo louky. Pokud ho trošku neprosolíš, natáhne i v tom krmelci vlhkost, a potom i pěkné jetelové seno zčerná, jen se z něj práší (vlastní zkušenost). A jak psali chlapi - sůl váže vodu a i konzervuje. Hanzal M.

Mohu se zeptat na důvod té soly?

Taky jsem nestíhal, odhlásilo mě to ... Hanzal Miloslav.

Chodím kolem nehonebního pozemku, kde není žádný krmelec. Počet srnčího tam bývá od 4 do 6 kusů. Ze dvou stran vypasená louka, z jedné strany zahrádkářská kolonie, ze čtvrté strany průmyslový objekt. Plocha tohoto pozemku je ca 20 ha. Tato zvěř si vystačí v zimě s pupeny, kůrou, stařinou, spadanými jablky. Kondice zvěře je spíše slabší, ale nijak viditelně nestrádá. To píšu proto, že občas vidím dlouhodobě nezasypané, žádné seno. Když dá, tak tvrdou trávu, skoro ani nehodící se pro dobytek. Měkké květnové (červnové) seno pokud je, tak je to pro srnčí nejlepší příkrm a jádro skoro nepotřebuje. Také záleží, o jaké jádro se jedná. Ovsem nic nepokazíte ani v lednu či únoru. Ono ani tak nezáleží na datumu, spíše na množství sněhu a mrazech. Vídám krmelečky jak pro kozu, když to naplní, tak narve sena, že je to jak špunt. To už je lepší pár hrsteček pohodit na sníh v blízkém okolí, zejména když víte, že bude mrazivý týden (bez deště). Také záleží na úživnosti honitby, odkud se zvěř za příkrmem stahuje. Je-li to polní honitba, vystačí si v mírné zimě čistě s pastvou. Je-li to monokulturní smrčina, s oplocenkami, je třeba jádra dávat více, klidně po celou zimu. Ale jako samozřejmost by mělo být kvalitní seno. Nahrazovat ho jádrem obnáší sice méně starostí, ale pro dobré trávení by ho srnčí mít mělo.

No pokud vim se řiká, když zmizí zrno z pole má se objevit v zásypu.A průběžně celou zimu jak už se tu psalo, pokud je zvěř zvyklá neublíží ji to.A třeba taková cukrovka v malých dávkách nejni taky na škodu.Zvěř si pro ni dojde i bez nás takže ji zase tak nevadí.No a je nakonec pořád lepší když tu trochu řepy sežere uprostřed lesa, než na kraji silnice, kde jsou zbytky po sklizni a je velká pravděpodobnost sražení autem.

Všechny názory si rád přečtu,ale co by mě zajímalo nejvíce se nedočtu.Kdy začít s přikrmováním jádra vím,ale kdy ho omezit nebo uplně přestat nikoliv.Mám krmit pocelou dobu sněhové nadílky nebo s příchodem Nového roku skončit?Kolegové u nás mají rozdílné názory. Tak se ptám vás.Předem děkuji za odpověd

z mé zkušenosti osvědčila se mi na krmení letnina z kopřiv. Každoročně nasuším plnou půdu což obsahuje asi dvacet trakařů kopřiv. Srnčí kopřivy miluje, nestane se , aby je nevzali, seno berou i pěkné jen když je opravdu nouze. Jinak každoročně tři až čtyři pytle žaludů , když doujdou ječmen, oves. Dokrmuji i pšeničné klíčky a otruby, do kterých jsem přimíchal trochu krmného vápence. No a v korýtku kam sypu jádro mám krmnou minerální sůl. Každý den dosejpám, protože mám korýtko 40m od baráku není to problém. Teď k jaru přihazuji i jabloňové větve čerstvě ořezané k okusu. Na jádro si zvykají chodit už od srpna. Jelikož sem chodí pravidelně na sůl není problém aby si všimli že je zasypáno. Občas dosypu i slunečnici co kupuju pro ptáky. Berou také ochotně.

oprava takovýchto

Jinak Hurvínku, ač nerad, musím ti dát částečně za pravdu. Právě v tom Německu mají se zásahem do genofondu z důvodu "přikrmování" jisté zkušenosti. Potvrdit by ti to mohl nějaký pamětník bitvy o Berlín. Rudoarmějci si totiž "přikrmování" německých dam velmi pochvalovali a jaký to byl zásah do genofondu, se vidělo na začátku roku 1946. Samý Kazach a Uzbek. Jasný důkaz, jak "přikrmování" zničí genovond a sen o čisté rase. Želbohu, v takovíchto přápadech vznikají i takové genofondy, jako je ten Tvůj!

Hlavně dodáním vlákniny ( např. ovesného zadeňku) pomůžete srnčímu k vyloučení řepky z trávicího traktu. A Hurvínku, podmírák, je kapr v rybníce

Bohužel v současné době (s absencí tuhých zim) "selektuje" srnčí zvěř spíše řepka olejka - a rozumným způsobem prováděné přikrmování může srnčí zvěř odlákat od konzumace této monodietní stravy.

co si myslíte o kombinaci oves+slunečnicové semínko (5:1) začal jsem přikrmovat v polovině září...

Ještě jedna věc - ten "diskutér" co mě kdysi "zdrbal jak malého kluka" nebyl pan Kubíček ml., jenom jsem ho označil v příspěvku, aby věděl, že reaguju na jeho názor. Nerad bych poškodil jeho jméno!

Pánové, nechci být tady za rýpala, ale souhlasit s Vámi nemůžu. Kdysi jsem tu u některé fotky prezentoval, že přikrmuji zvěř ovsem od října přes celou zimu a srnčí je u krmelce v dobré kondici. Oves předkládám v samokrmu, takže zvěř má dostatek (objem zrna vydrží v samokrmu cca na týden). Byl jsem ihned napaden jedním všeznalým myslivcem,jak si to můžu s mým vzděláním dovolit, jaký jsem blbeček a že bych se měl zamyslet....Nyní mám nádherný důkaz o mém tvrzení, které jsem vypozoroval za těch pár let v honitbě. Kdo čtete Myslivost-stráž myslivosti, přečtěte si článek Výzkumného ústavu myslivosti Brno - Nitra - Videň o jadrném krmivu.... Pane Kubíček, Dočtete se, že změny trávícího traktu nejsou odvislé od ROČNÍHO OBDOBÍ, ale od potravní nabídky. Pokud srnčí zvěři předkládáte VČAS jadrné krmivo, u srnčí zvěře nedochází k výrazným metabolickým změnám a pravidelný - PODOTÝKÁM JEŠTĚ JEDNOU PRAVIDELNÝ přísun krmiva (který jsem samokrmem měl zajištěn) udrží srnčí zvěř přes zimu v dobré kondici a po zimě u srn podporuje rychlou růstu plodu a srnců paroží, protože zvěř je v dobré tělesné kondici... Asi tak...DOufám že si to tady pan všeznalý, který se mnou diskutoval jako se začínajícím adeptem,přečte a příště se nebude věnovat "jediné" pravdy od doc. Hanzala....CItuji časopis myslivost, kde se pojednává o přikrmování v druhé polovině zimy: objemové krmivá. Zásadnú úlohu pri prevencii pred výživovými problémami zohráva pravidelnosť príjmu jadrových krmív a forma úpravy jadrových krmív. Z pohľadu praktického prikrmovania, keď sa jadrové krmivo predkladá do kŕmidiel a nie je možné zabezpečiť jeho rovnomerný príjem jednotlivými jedincami zveri, je najvhodnejšie odporučiť ovos. Ovos obsahuje menej ľahko stráviteľnej energie a zároveň vyšší podiel vlákniny, a to aj do 10 - 11 %, kým napríklad kukurica iba 2 - 3 %. Ovos zároveň obsahuje najvyšší podiel bielkovín spomedzi uvedených bežne používaných jadrových krmív (s výnimkou strukovín). Ako je to s diskutovanými zmenami tráviaceho aparátu prežúvavej zveri v druhej polovice zimy? K zmenám (morfometria bachorových papíl, zastúpenie mikroorganizmov) dochádza vždy tam, kde dochádza k zmenám prijímanej potravy. Počas nášho výskumu výživy zveri sme vo viacerých pokusoch zhodne zaznamenali, že trávenie zveri sa prispôsobuje obsahu živín v konzumovanej potrave a nie ročnému obdobiu, alebo dĺžke dňa a podobne. To znamená, že v oblastiach, kde zver nie je vôbec prikrmovaná a je odkázaná iba na lesné dreviny, alebo je prikrmovaná iba objemovým krmivom, tak tejto potrave bohatej na vlákninu je tráviaci aparát aj prispôsobený a pri nesprávnom jednorázovom predložení jadrových krmív – môže dôjsť k problémom. Naopak – ak je dodržaná disciplína počas celého prikrmovacieho obdobia, to znamená, že zveri je obilie predkladané v pravidelných časových intervaloch, tak je na takúto energetickú bohatú potravu aj prispôsobená, tráviace problémy nevznikajú a zver je zároveň v dobrej kondícii. V bilančných pokusoch pri srnčej a jelenej zveri sme zistili vysokú stráviteľnosť - obilia a koncentrovaných kŕmnych zmesí v zimných mesiacoch (január, február). Podmienkou vždy je aby zver bola na príjem obilia navyknutá. Stráviteľnosť živín sme stanovili v priemere na 80 %. Lepším potravným podmienkam v zime sa zver prispôsobuje tým, že nedochádza u nej k tak výrazným zmenám tráviaceho aparátu (napr. k zmenšovaniu bachorových papíl). Príjmom energeticky bohatých krmív nedochádza počas zimy k výraznej strate hmotnosti a zver je lepšie pripravená v jarnom období na zvýšenú fyziologickú záťaž (intenzívny rast plodov u samíc a parožia u samcov). Výživa - kondícia a zdravotný stav sú úzko prepojené. Treba si uvedomiť, že viaceré zdravotné problémy sa prejavia pri zveri, ktorá je v horšom kondičnom stave, kým zver v dobrej kondícii im lepšie odoláva.

Kamarád zemědělec mě nabídnul směs ovsa,hrachu a pelušky.Jakej je Váš názor na vhodnost této směsi k přikrmování srnčí zvěře?Dík za názory.

Pane Bárta, máte pravdu, že se většinou jedná o slabé, staré či jinak nemocné kusy (většinou holá, která měla být odlovena do konce roku). Nicméně kdyby jste v zimních měsících nasadil pouze oves (mluvím pouze o obilovinách), myslím že by to pro zvěř bylo vhodnější než směs. Černá je samozřejmě naše zvěř. A je možné ji taktéž přikrmovat ovsem. Nevím, čemu říkáte únosné stavy, dle toho co slyším, ale i čtu v odborných časopisech a publikacích to spíš vypadá, že černá je kriticky přemnožena v rámci celé Čr. Dokonce v posledních letech proniká i do vyšších horských poloh, včetně Krkonoš, kde se dříve nevyskytovala. O čemž jsem se přesvědčil osobně. Ale není to fenomén jen Čr, ale i celé Evropy. Dnes není žádnou vyjímkou, potkat divoké prase v alpách. Což je bohužel dost velký problém pro ptáky hnízdící na zemi, např. tetřeva, tetřívka či jeřábka, ale i další. Prase najde dostatek potravy v podstatě po celý rok.Ať už v lese či na poli. Vlivem (nejen tohoto) populace pohlavně dřív dospívá (některé bachyně rodí i 2x do roka), potkáváme pak 20 kg vodící bachyňky. Což je pro chov nežádoucí. Proto jsem psal níže, že nejsem zastáncem přikrmování černé.

Pane Kubíček,u nás se pěstuje řepka ve velkém a rozhodně tady srnčí nepadá jako mouchy.Od podzima přikrmuji směsí ovsa,ječmena a kukuřice a úhyn minimální.Když už,tak jde o slabé jedince,nebo jinak nemocné kusy.Co se týká přikrmování černé,podle vás to není zvěř?Já myslím že ano a má stejný nárok na péči jako jiné druhy.Tady jsou prasata na únosných stavech a to nejsme polní honitba,ale smíšená a sousedíme s lesním komplexem,který čítá takřka 3000ha.Jak krmit srnčí víte,ale jak se chovat k černé asi moc ne.

Pane Vilšer, to co tu píšete, že je neměnný fakt a zvěř si sama vybere dle svých potřeb, to je pěkná hloupost! Chcete snad tvrdit, že zvěři prospívá řepka olejka a proto pak umírá v bolestech za asistence průjmů? Zvěř si vybere pouze dle chuti (bohužel pro ni). Aby to bylo jasné, když dáte před 6 leté dítě 5l coca coly + sušenky a vedle 5l čisté vody + chleba s máslem, co si vybere? Dle chuti že?.. Takže asi tak. Doufám, že mi tu teď nikdo nebude tvrdit, že má srnčí víc rozumu než malé dítě. Že chcete aby zvěř prosperovala, o tom nepochybuji. Ale předkládat "aby měla" ji máte koncem léta po sklizni obilí a na podzim. Tak, aby si vytvořila zásoby na zimu a tu bez újmy přečkala. Zahrnout ji množstvím potravy v zimě, zejména pak kukuřicí, je chyba! Zvěř není schopna využít potenciál vysoko kalorické stravy v zimním období. Jednoduše na to není uzpůsobena, jelikož v přírodě, v období nouze není takový výběr potravy. Zvěř je proto uzpůsobená ke snížené konzumaci a děje se tak proto, aby si mohli "odpočinout" vnitřní orgány po zvýšeném příjmu potravy v pozdním podzimu. U domácích zvířat je zimní krmení rozdílné než u divoce žijící zvěře, ale to je dáno tisíciletou domestikací. A co se týče přikrmování černé - nechápu, proč krmit černou, která je přemnožená, MS musí platit škody a trend se ubírá zcela jiným směrem. A sice snížit počty černé na přijatelné množství a udržet je. Z těchto důvodů vidím přikrmování černé jako nežádoucí.

Pavel Vilšer, neměl jsem na mysli jeřabiny, ani o letnině jsem tu nic negativního nepsal. Měl jsem na mysli například obiloviny. Konkrétně třeba kukuřice je dobrá přes léto, ale v zimě absolutně nevyhovující! Bohužel, pro zvěř je chuťově a smyslově velice atraktivní a tak ji samozřejmě bere velice ráda, ale rozhodně to pro ni není přínosem (v zimním období). Tím že něco funguje myslíte co? Že zvěř bere námi předkládané krmivo? Takže když zvěř něco sežere, je to automaticky dobře? To si nemyslim.. Jak píšete níže "chutě a potřeby". To jsou dvě odlišné věci, a bohužel chutě zvěře se mnohdy liší od jejich potřeb. Stejně jako ty naše...

Pane Jeřábek, nevim kolik zkušeností jste posbíral vy. Já ty moudra nemám pouze vyčtená, ale zmínil jsem nějaké autory, protože jsem se chtěl na rozdíl od Vás, odkázat na literaturu a podpořit tak svá tvrzení. To že naši otcové a dědové dělali něco celý život určitým způsobem a zvěř to brala, ještě nemusí nutně znamenat, že to tak bylo dobře. Krom toho, stejně tak jak se vyvíjí např. zemědělství a ostatní, bude se vyvíjet a vyvíjí se i myslivost.

Pane Jeřábek, nevim kolik zkušeností jste posbíral vy. Já ty moudra nemám pouze vyčtená, ale zmínil jsem nějaké autory, protože jsem se chtěl na rozdíl od Vás, odkázat na literaturu a podpořit tak svá tvrzení. To že naši otcové a dědové dělali něco celý život určitým způsobem a zvěř to brala, ještě nemusí nutně znamenat, že to tak bylo dobře. Krom toho, stejně tak jak se vyvíjí např. zemědělství a ostatní, bude se vyvíjet a vyvíjí se i myslivost.

Na lesárně nás profesor učil, že když se vyžíná oplocenka, máme si maliní hodit přes plot. Pokud neprší, za týden příjdeš a posbíráš, máš usušené... ;)... Jabloně já stříhám po zimě, to u mě neklapne, ale javoru mléče je tu všude požehnaně a zvěž to má ráda. No a jinak, ty jeřabiny - zkusim !

Tuto fotku jsem fotil dnes, aby bylo vidět, jakou si letnina zachovala barvu asi 8 měsíců po sklizni (nepočítám ty jeřabiny). Jabloňová letnina je na fotce vzadu, kopřivy už nemám, takže jsem je nemohl přidat. Z těch jabloní srnčí ožere jen listy a ty pruty tam nechá, to ale i po kopřivách silnější lodyhy zůstanou. Abych docílil ještě větší tmy, tak jsem vloni ty vikýře zatemnil černým papírem ;-).

Hmm,opravdu celkem zajímavá diskuze,snad jen pro pana Kubíčka ml.co takhle nějaké léčení-pro vás.Myslím že tady je to o zkušenostech a ne o načtených a ne zrovna šťastných moudrech.

Hm, zajímavé.Díky za radu. Já to svazoval klasicky do svazečků a dával právě na tu půdu. Já mám na půdě (u sena) taky teplo, protahuje tam vítr a je tam temno, ale né uplná tma. Já si právě myslel, že to máš v úplně tmě a má to na něco vliv. Takže asi zůstanu u letniny ve svazečku. A ty jeřabiny - vyzkoušíme, uvidíme ;)

Franto, ono to nemusí být úplně ve tmě (také mam na půdě 2 vikýře), ale čím méně k tomu jde světla, tím lépe (i při dalším uskladnění). Letnina si pak zachová krásně zelenou barvu a nádherně voní. Kytky pro aranžování se také suší v papírových kornoutech, aby nevybledly. Například ty jabloňové letorosty, když se suší na světle, tak zhnědnou. A myslím, že to nemá jen estetický význam, ale že se tam zachovávají další látky (nejsem chemik). Mě se to tak osvědčilo, tak to tak dělám. Půdu nemám zaizolovanou, takže tam je přes léto docela teplo a vzduch k tomu také může.

omlouvám se, za malé písmenko, pane Černý. František Havran

Pane černý, zkuste koupit řepu - cukrovku. Zvěř jí má radši než krmnou řepu. Já sháním letos semeno cukrovky, abych jí udělal více, i pro chlapy od nás ze sdružení. Ne kvuli nim, ale kvuli zvěři, aby měla dostatek dužnatého krmiva...Skrofa: taky nekoštuju všechno ;) Ale z těch ostružin děláme marmeládu, tak to radši vždycky zkusim ;) Jinak, Skrofo, proč je důležité sušit ve tmě ? Že je lepší sušit pomalu ve stínu, na průvanu, vím? Ideální je podkroví, říkával jeden známý..Ale ve tmě ? To slyším poprvé,rád se dozvím zase něco nového... (teď to opravdu nemyslím ironicky, ikdyž by to tak mohlo vyznít !!!!) lísek (bedničky na sušení)mám doma opravdu hodně, takže problém by to nebyl...Díky za odpověď !

Františku, abych se přiznal, tak jsem ještě krmivo neochutnával, abych zjistil, jestli bude zvěři chutnat :-D Vlastně jo, žaludy jsem zkoušel, ale ty křiví hubu dokonale a přece zvěří chutnají :DDD S letninou mám také dobré zkušenosti. Převážně suším kopřivy před květem a vlčí letorosty z jabloní dokud nejsou zdřevnatělé (ty se na jaře stejně musí ostříhat). Oboje suším na půdě (ve tmě - důležité!) rozložené na dřevěných roštech. Je to rychlejší, než to svazovat do trsů.

Osobně preferuji v naších podmínkách letninu z kopřiv a jeřabin.Dříve jsem skoušel maliník,ale z důvodu velkého zastoupení ostružin v podrostu maliník neberou.Kopřivy posekat těsně před květem. Rozložit je na dřevěné rošty nebo ve stodole na dřevěnou podlahu do slabé vrstvy a za dva dny otočit. Možno ve svazcích,ale pozor na plesnivění při větším svazku.

Skrofa. Jeřáb ptačí funguje ve dvou varietách. Jedna má pilovité listy po celém okraji a jedna má pilování listů jen do 1/2 okraje. Speciálně se s tímto setkáme v sudetech... Jedny jsou jedlé, vhodné i na marmeládu, zatímco ty druhé jsou hořké, až to křiví hubu ;) Přiznám se, že nevim které jsou které, vždycky to zapomenu, ale přijdu ke stromu a pokud se to dá - jsou dobré (to jsou myslím ty s pilováním do 1/2) a pokud se to nedá, hledám strom s jinými listy. Jinak jsou stromy absolutně stejné a v ničemjiném rozdíl není. To jen tak na okraj..co se týká letniny, dělal jsem letninu z javoru mléče a z maliníku a bylo to pryč, než by člověk řekl švec ;)

Já jsem se zas někde dočetl, že je dobrý i oves v mléčné zralosti. Tak jsem v loni vyzkoušel jako letninu a srnčí ho bralo dobře. S babykou teda zkušenosti nemám. Jeřabiny mohu jen doporučit.

Loni jsem četl v časopise Myslivost článek chovatele - výzkumníka a znalce srnčí zvěře Pavla Scherera, kde je uvedeno, že srnčí zvěř velmi ochotně bere letninu z javoru babyky. V červnu tedy jsem zkusmo vyrobil pár otépek této letniny, a přes zimu očekával výsledek. Bohužel - u nás (Hodonínsko) byla zima beze sněhu, ani únorové holomrazy nedonutily srnčí zvěř k intezívnějším návštěvám krmelců. Letnina z babyky tudíž zůstala téměř netknutá. Proto bych uvítal zkušenosti s touto letninou jinde.

Jeřabiny mohu jen doporučit. Nevím co myslíte těmi nehořkými, asi nějaké šlechtěné odrůdy, ale já suším ty obyčejné z jeřábu ptačího a srnčí je bere výborně.

Jinak, pánové, dovolím si odbočit od "slaného" tématu a rád bych se zeptal, jestli někdo srnčímu sušíte jeřabiny (pochopitelně ne ty hořké ;) ) a jestli je má srnčí rádo. U nás jsou výsadby kolem ne moc frekventovaných cest,které začaly hodně plodit, tak jsem si říkal, že bych to narok zkusil. Máte někdo zkušenosti ?

Jojo, v Knize od nakladatelsví Grada jsem se zase dočetl, že se srnčímu nemá v lednua únoru předkládat seno.. Tak to potom nevím, co bychom měli nosit. Obilí ne, seno ne, sůl ne... Tak asi jenom olovo...

Ve starších publikacích bylo popsáno, že se seno může posolit. Avšak v novějších knihách už jsem toto neviděl (i když jsem určitě nečetl všechny). Ale naopak už jsem se setkal s názorem, že by bylo lepší v zimě sůl neředkládat vůbec, jelikož zvěř na její využití spotřebuje více energie, než kolik by spotřebovalo v případě, že by sůl nemělo k dispozici. Osobně se přikláním k názoru, krmivo nesolit, ale poskytnout zvěři sůl formou lizů.

Nikdo není vševědoucí.Ani autoři různých publikací.Jinak,stoprocentně je lepší zásobník,než korýtko.Přikrmování má být pravidelné a to u korýtek nelze vždy zajistit.Pane Nedvěd.Na vojně platilo heslo "Voják se stará,voják má." To samé můžete aplikovat v myslivosti.

Ano, ale jak jste sám napsal: V malém množství napomáhá trávení. CO je to malé množství? Jistě víte, že v organismu zvěře se ionty sodíku - Na nachází v nedostatku. To je hlavní důvod, proč ho musí zvěř z potravy doplňovat. To je argument ne proč seno nesolit, ale pro ho nepřesolovat. Ale to jsem taky psal, že soli stačí pár hrstí na fůru. A vo vo vo, vo tom je... Zmiňovanou literaturu od Hanzala jsem rovněž četl. Četl jsem však i mnoho jiných publikací, kde však autoři mnoho věcí píšou a zdůvodňují jinak. Je otázkou, co si z toho vyberete.......... Já prostě ty dvě, tři hrsti pohodím po seně v létě zas a bez jakýchkoliv výčitek svědomí...

Dobrý den, to co jsem napsal níže není můj výmysl, ale můžete se to dočíst v knize "Plodiny vhodné pro zvěř" od p. Hanzala. Dle mého názoru velice zajímavá publikace. K tomu proč nesolit objemná krmiva. Sůl, nazývaná též chlorid sodný (NaCl) je v "podstatě kyselina". Teď mě prosím nechytejte za slovo. Píšu to proto, že v malém množství napomáhá trávení. Avšak po příjmu ve větší míře, má neblahý vliv na mikrofolóru žijící v bachoru přežvýkavců (bakterie, prvoci, atd.), která po přímu soli ve větším měřítku vymírá a srnec, jelen či daněk není schopen trávit potravu. Zdůrazňuji, že potravu netraví přežvýkavci, ale bakterie a prvoci. Sůl tak bude vždy významným doplňkem (ve slanisku jako kamenná), ale objemová krmiva nesolit. Co se týče vojtěškového sena, jeteloviny je třeba sekat v době tvorby květních pupenů. Jinak nám rostlina "ztvrdne" a srnčí ji nebude brát, protože se pro ně stává nestravitelnou. Je to z toho důvodu, že srnec se řadí mezi "Okusovače", což už jsem také psal v příspěvku níže.

Fando v každém oboru jsou fajn lidi, průměrní i idioti, v myslivosti je to naprosto stejně.

Pavel Vilšer - já to nebral tak, že bych chtěl poukázat na "anonyma". Spíše tak, že s tímto názorem navýsost souhlasím. Pokud posolím seno páru hrstečkama soli, nemůže to být nikdy špatně. Pokud tam té soli vyhážu kýbl, to už je na pováženou... Jenom je mi divné, že to co používali sedláci staletí, najednou nějaký docent kritizuje. Dříve si lidé nemohli dovolit zvířatům dát nic špatného. Musíme si uvědomit, že kdyby ve středověku a ranném novověku třeba kráva nebo prase pošly, mohla by taky hospodářova rodina umřít hlady... Přijde mi to podobné, jako když komunisté v Rudém právu zveřejnili, že po dlouhém bádání vědci ze SSSR zjistili, že mladé kopřivy jsou velmi výživné pro husy, kachny i prasata. Je to pravda, ale tady to sedláci věděli bez výzkumu už několik století... Vzdělávání je třeba, ale není od věci podceňovat osvědčené věci, které dříve lidem pomohly přežít... A pro Vláďu. V honitbě, ze které odcházím jsem měl samokrm, objem 1 pytel obilí. Vyšlo mi to cca pytel na týden. V případě extrémní zimy jako bylo před 3 lety tuším, kdy se udělala krusta ledová jsem měl za 3-4 dny samokrm vymetený i od pozadku. TO byl masakr, ale pořád lepší, než abych pak na jaře našel tam 2 padlé kusy, tam kus..Po té kruté zimě jsem ve velkém okolí krmelce našel jedno jediné, ale velmi velmi slabé srnče. V nové honitbě se budu vší silou snažit, abych přidělenou krmnou boudu o toto zařízení vylepšil...

No... tak to je teda síla..Podívej, tady to nevyřešíš. Ale pokud jim to chceš znepříjemnit, napiš na obec s rozšířenou působností. Přijde pán a dá jim flastr. A za měsíc znova - přijde větší flastr. A potom už si můžou uvědomit, zda je lepší dát 30 000 na pokutách, nebo zvěři na krmení... Očekávám spoustu záporných ohlasů, ale pokud by mě chtěli vyhodit za to, že se o zvěř starám, tak bych se s tím nesral...Pro případ, že by mě to odhlásilo - František Havran

Souhlasím se všemi diskutujícími. Pan Halík to vystihl přesně do polní honitby. S jeho příspěvkem souhlasím slovo od slova a to včetně těch členů. Tam je to bohužel realita současnosti.

Seno se prosoluje takřka běžně.Vojtěška a jetel se nesuší,nýbrž musí tzv. umořit a ponechat vlhkost.Prosolit neznamená narvat na fůru 20kg soli.Stačí několik hrstiček.Já doma takto krmím koně a zvýšené spotřeby vody jsem si nevšiml.A i kdyby,tak budou více močit a né se pokakávat.

A teď to zas odhlásilo mě.... Franta Havran

Petr Kubicek ml. - teď jsem Vás asi nepochopil... Krmit jádrem jen do konce listopadu? Tak to můžu na jaře postavit u řepkových polí kafilérku. Pochopitelně, samozřejmost je přikrmování ovesem a kukuřicí a né rvát tam žito a pšenici. Zvěř má u mého krmelce jablka, řepu - cukrovku, oves, kukuřici, kaštany a seno po celou zimu a na jaře nemám problém s tím, že bych našel padlé kusy (a to mám řepku buď z jedné, nebo z druhé strany pořád)... Ale co vůbec nechápu, proč nesolit seno??? Jak chcete jinak skladovat vojtěšku (prý nejlepší seno pro srnčí, ikdyž lucerkové je taky supr) ? Pokud jste někdy vlastnoručně dělal vojtěškové seno, a já věřím, že ano, tak víte, že vojtěška a jetel se sklízí za vlhka, aby neopadaly ty lístečky, kvůli kterým se to suší (ty stonky vezme tak leda muflon). Jednou jsem to nechal "přeschnout" a krásně jsem tím zatopil, protože než jsem to dostal "na kolňu",tak to byly skoro jenom "hole". To nemělo cenu do lesa srnčímu ani nosit. Chybama se člověk učí.. Za B - tím že se to sklízí vlhké, musí se seno posolit, aby se nezapařilo a nezplesnivělo, to Vám potvrdí každý, i 100 let starý sedlák na dědině... Říkáte, že zvěř musí mít sůl v krmelci, ale seno posolené být nesmí ??? Naopak, mám odzkoušené, že seno které je posolené zvěř upřednostňuje před senem neposoleným... Seno solím jak zvěři, tak i domácím zvířatům (králíkům) a od té doby nehryžou králikárny, které jsou "prosolené" jistě víte od čeho,nemají potřebu si sůl doplňovat. Velmi čekám na reakci,protože to slyším opravdu poprvé. Nemyslím to ironicky. Opravdu, zajímá mě, proč nesolit....

Jsme též polní honitba 120ha lesní půda 1299ha zemědělská půda.V letošním roce zhruba ¼ honitby oseta řepkou takže problém jako u ostatních.Osobně upřednostňuji samokrmy.V úseku máme také otevřená krmítka zabudovaná pod jeslemi.Samokrm má výhodu méně častých návštěv na zakrmení a jednoduchého přemístění v honitbě podle osevního plánu.Důležité je vybrat vhodné místo aby srnčí zvěř nebyla rušena což ve většině příměstských honiteb je problém (cyklisti,motorkáři,majitelé psů). Jednou z důležitých rad je, aby samokrm byl umístěn co nejdále od frekventovaných komunikací, aby se eliminovaly střety se zvěří.Z mé zkušenosti do samorkmu dáváme mix jádro,oves, ječmen, kukuřice a granule pro srnčí od Biofarmu v kombinaci s vojtěškovým senem. Mohu říct že srnčí zvěř je z jara v dobré tělesné kondici s minimálním počtem úhynů.První zasypání provádíme po skončení žní a krmit do nového roku pak jen vojtěškové seno a jádro minimálně. Ale i když je zakrmeno od konce žní, u nás srnčí začíná brát až s příchodem mrazíků a zhoršení počasí zhruba přelom října a listopadu. Samokrm má ještě tu výhodu že do něj neprší a nesněží.Stávalo se nám že jádro dané v září do krmítek po deštivém podzimu promoklo,naklíčilo a začalo plesnivět bylo nutno ho zlikvidovat a dodat nové. Pozorováním pohybu zvěře u krmítek v době kdy jsme ještě neměli samorkmy bylo několik nejsilnějších kusů schopno ten kýbl jádra jak píše pan Nedvěd sežrat a ostatní se pak přišli podívat na prázdné krmítko.Můj názor je že výhodnější je samokrm dostane se na všechny kusy i na ty nejslabší,ale je to pouze můj názor. Pro pana Kopoloviče:V dnešní uspěchané době by si měl hospodář vážit lidí kteří mají chuť pro naší českou myslivost pracovat a je jedno jestli krmení bude v samokrmu nebo v krmítku.Důležité je ,že krmení bude zužitkováno ve prospěch zvěře.Ve většině honiteb je pár zapálených členů kteří pro myslivost pracují i nad rámec povinností a spousta těch kteří vyčkávají a jen se vezou.Ale to jsem trochu odbočil o tom tato diskuze nebyla. Lesu myslivosti Zdar

Tak to u nás hospodář nevydal kolegovi krmení do sypáku, a pak mu odebral povolenku na lov srnčí zvěře.Myslivosti Zdar!

Pane Veselý,to máte úplnou pravdu.Takhle to vypadá ve spoustě honiteb.Plesnivé plevy,chleba,shnilá jablka a brambory a nejlepší je tak devítituna siláže,která pak hnije ještě v červenci.To si pak lidi řeknou cosi o dobytku.

Ještě další malý dodatek k mému předchozímu příspěvku bych měl. Co je platné dodržovat v přikmování srnčího správnost krmiva a nechat v honitbě smrduté hromady plné tlejícího všemožného odpadu pro vnadění divočáků, kam příjde samozřejmě i jiná zvěř. Zde by měl zakročit hospodář nebo nájemce či majitel honitby a trvat alespoň na zastřešení těchto hromad.

Také se omlouvám, než jsem to dopsal, stihlo mě to tu odhlasit. Myslivosti zdar!

Omlouvám se, nebyl jsem přihlášen. Takže ještě jednou MYSLIVOSTI ZDAR!

Zajímalo by mě, kolik spotřebuje srnčí zvěř jádra ze samokrmítka např za týden. Někdo tu psal: "nekrmit, ale přikrmovat", jak toho docílíte u samokrmítka a jak snížíte dávku jadr. krmiva v zimě. Když sypete do korýtka, tak to lze, i když je mi jasné, že většinu může sežrat třeba jeden kus. Navíc se tam musí chodit hodně často. Prostě ideální řesení je těžké nalézt. Asi nejhorší je, když se střídá období, kdy zvěř nemá nic a kdy se může doslova přežrat.

My přikrmujem jádrem,sušenýmy jablky a bylinama(máta,ostružina,medňka,šípek....)V boji s řepkou nám docela pomáhá kukuřice.Vemou ji a na řepku pak už tak moc nechodí.

Podle mne je zcela jedno zda samokrmítko nebo klasiku,ale v první řadě si musíme uvědomit jak píše p.Šebela že a teď bude řeč o zvěři srnčí,nesmíme krmit ale přikrmovat a to hned s podzimem aby srnčí nabralo na zimu.Ve chvíli kdy nastane zima mění se počet nálevníků v bachoru zvěře a tím je ovlivněno trávení potravy,takže když nacpeme samokrmítko jádrem způsobíme zvěři nemalé problémy my sami.Tak jako se vyvíjí průmysl vyvíjí se i nové poznatky v myslivosti a my bychom je měli vzít na vědomí.Je možné že se Vám některým tyto poznatky nebudou zcela zamlouvat,ale ruku na srdce něco na tom je.Takže navrhuji z obilnin přikrmovat výhradně jen ovsem a maximálně do konce roku,pak už jenom kvalitním senem,doplňovat minerály formou lizů a léčiva např.na střečky pouze po vyšetření které prokáže zamoření v dané lokalitě.Dále při krmení černé si musíme uvědomit že když nám začne hromada plesnivět stává se atraktivní i pro jinou zvěř jenom proto že plísně jsou sladké a tudíž opět pro různou zvěř zajímavé.A vlastně bychom to byli opět my kdo zvěři způsobí zažívací potíže vlastní nevědomostí.Srnčí je naší podle mne nejkrásnější zvěří a tak se pojďme o ni starat co možná nejlépe.Lesu zdar.

Pan Šebela se krásně rozepsal o škodlivosti řepky na srnčí zvěř, ale neporadil p. Nedvědovi, zda klasická krmítka, nebo sypáky. Já radím: samokrmítka, nebo sypáky je úplně jedno, hlavně nenechat srnčí zvěř závislou pouze na jedovaté řepce.

Lákavá pastva na řepce může zvěř zahubit Libuše Alterová (19.2.2007) Srnčí zvěři v těchto týdnech hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami řepky ozimé. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu. Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje. V současnosti můžeme pozorovat velké osevní plochy řepky ozimé. V ČR je v letošním roce zaseto cca 320 tis. ha, což je 4 – 5 x více než tomu bylo v 80. letech. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe, a pak zvěř v mnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry, nevyhovující poměr mezi obsahem K, Mg a Ca a v neposlední řadě i nebezpečné glukosinuláty. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají, bývají často nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Řepky jsou koncem února přihnojeny dusíkatými hnojivy a nově rostoucí listy obsahují vysoké množství dusičnanů. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit a silně zkomplikovat život. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky může způsobit těžké průjmy, při jednostranné konzumaci může způsobovat ztrátu plachosti, poruchy nervového systému, oslepenutí a v krajním případě až smrt, a to zvláště v oblastech s vysokými osevními plochami řepky.

Domnívám se je jedno jestli krmítko nebo sypák. spíše přikrmovat u polí kde je nasetá řepka. tam je třeba přidávat jádro které upraví trávení . Chodím pozorovat kolem těchto lokalit hlavné zvéř srnčí a často ji nacházím uhynulou.S pozdravem Lovu ZDAR.šedivý

Jedoznačně jsou lepší samokrmítka na větší množství jádra. Nemusí se k nim chodit tak často a zvěř má klid. Je důležité založit jádro (nejlépe ječmen + kukuřičné zrno v poměru 3:1) hned po sklizni polních plodin - nejpozději do konce září. Zvěř potřebuje nabrat kondici ještě před začátkem zimy!!! Začít s přikrmováním teprve až začne padat sníh a mrznout, je pozdě. Samozřejmě, že poblíž nesmí chybět slanisko.