Přikrmování koroptví - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Poraďte JAK a KDE nejlépe krmit koroptve. Dnes mi přiletělo hejnko až do obce na zahradu a chci jim pomoct. DĚKUJI za rady

Už jsem se o tom zmínil jinde, ale ještě to vzpomenu zde. Máte-li někdo možnost a při projektu můžete vytvořit meze, neváhejte ani minutu!!! Na mezích (louce) probíhá vývoj všech stadií hmyzu, na kterém jsou koroptve při hnízdění závislé. Biopás je lepší než zem. plodina, ale je tam poměrně málo živočišné (hmyzí) složky, na které jsou kuřátka životně závislá. Rok-dva funguje a zaorá se, což je špatně. To vidím jako první důležitý moment. Často se setkávám s umístěním zásypů na otevřeném místě. To je nahrávka na smeč pernaté, kde má kořist jak na dlani. Pokud nemáte možnost zásyp umístit do keřů, raději ho ani nebudujte. Vzpomínám, jak v těch trnkových keřích sedávali vrabci a strnadi, kteří sice trochu koroptvím uzobli, ale na druhou stranu je varovali před veškerými predátory, včetně člověka- z bidla je lépe vidět, než z trávy...Záhumenky a vinohrady jsou idaální zimní stávaniště pro zimní výskyt koroptví. Je to sice plošně mnohonásobně míň než před kolektivizací, kdy byla několikaměřicová políčka nahusto vedle sebe, čímž skýtala pestrou nabídku na malé ploše. Dnešní stohaktarové hony jsou pro většinu zvěře naprosto nevhodné, zejména pro výchovu mláďat.

Koroptve u nás (Zlín) byly početné v šedesátých letech, pak přišlo zcelování a zákaz výrovek v průběhu sedmdesátých let, kdy byl patrný rapidní pokles, který dorazila chemizace v osmdesátých letech. Teď už se nechemizuje, ale kání je na tom "mojem kopci 1-2 páry, dříve tam nebyly vůbec- přitom potravy mraky...ani poštolka, ani straka... A o zimním stěhování do závětrných míst milešínští píšou. Vysočina je hodně větrná, a na sněhu se nemá koroptev kam velice schovat, tak hledají zarostlé žlébky a jižně exponované stráně.

Já to znám z mládí trochu jinak. Když jde člověk po kopci, tak je to třeba nesnesitelné, ale když si zalehnete do trávy nebo do brázdy, ta to je daleko mírnější. Tady měli ještě před zničením mezí a pásů ideální podmínky v těch trnkových keřích se zásypem uprostřed. Káni se na ty slabé větvičky špatně sedá a právě ji vítr sfoukne z oblohy do nižších poloh. Je to na delší debatu, nejlepší pro zájemce je nastudovat starší i novou literaturu, příp. navštívit takové úspěšné myslivce, ale hlavně vycházet z místních podmínek a "dělat" koroptve tam, kde se nejvíce zdržují, tj. kde mají potravu, kryt a klid. Koroptvičkám zdar!

Pro Nekolu. Nehodlam tu ničit odborné téma, takže mé odpovědi tobě, nalezneš na tvém vlákně Jaroslav Posluchačka

Karle zrovna tam jak jste psal- Rochuz a hlavně Rovnina u rozhledny, teď ty koroptve vůbec nepotkáte i když kryt by tam byl.Je to hlavně u rozhledny, jako na větrné hůrce.Všechny hejnka se stahují do nižších poloh, třeba do mařatských vinohradů, ale hlavně mezi Sady a Vésky.A na holý plac, snad zásip ani nikdo dát nemůže,nebo se pletu?!? Vždy v křoví,nebo aspoň na jeho okraji.Je třeba u toho myslet a mít na to taky trochu ten správný cit. Jdu studovat Žďárské myslivce :-))

ČMMJ nemá zdaleka 100 000 členů. Vždyt z této organizace byli myslivci vyházeni okolo r. 1948 a později.. Současný nízký stav zajíců v porovnání s Rakouskem je zapříčiněn tedy čím? A z vlastní praxe vím, jak ahistorickým myslivcům z bývalého JZD vůbec nevadí rozorat biokoridor, vytrhat remíz, rozorat nově vytýčenou polní cestu, aplikovat pesticidy za silného větru, či klidně na cizí pozemky..Vytvářel jsem např. na lukách mezičky nesečením až ke kraji, či ponecháním pruhů uprostřed luk..Myslíš si, že něco podobného kolektivní myslivce z býv. JZD, MS a ČMMJ napadne? Max. tak přemnožit srnčí, což je další rána decimovaným lesům. Ale ty jsi třeba jiný.

Od vrcholných předsavitelů jistě né, ale od zbylích 100000 řadových členů, těch tvých lidolovců, zcela jistě ANO

Od ČMMJ se ochrany drobné zvěře nedočkáš. O tom snad není pochyby.

Bohuomyle, přestaň nás tu tahat na vařené nudli. Tomu tvýmu Tratenberkovy a jeho synátorovy o žadný koroptvičky vůbec nejde. Ty mají tolik pozemků, peněz a moci, že kdyby chtěli, tak už s tim něco udělali dávno. Těm jde jen o to, aby si mohli střelit svejch 100 srnců ročně

Koroptve v současné době bez regulace přemnožených pernatých dravců nemá šanci. Myslivec Schwarzenberg na hrad... Na letošní rok je připravena změna zák. o myslivosti. Pan Schwarzenberg, se kterým jsem na veřejné tiskovce o zákonu o myslivosti hovořil, mj. upozornil na obyvatele měst, kteří chtějí chránit zvířátka a neuvědomují si, že člověk v narušeném ekosystému musí plnit úlohu ochranáře a regulovat stavy. Jestli se chcete bavit o přemnožených pernatých dravcích mezi politiky a docílit ZMĚNU, podpora pana Schwarzenberga jakožto prezidenta - myslivce by dozajisté pomohla. Asi tolik ke koroptvičkám.

Ta práce myslivců na Žďársku je skvělá! Opravdu záslužná a nedoceněná. Kdyby s tím přišly Děti Země nebo Hnutí Duha, tak bych se šel asi převléct. Vlčí hlídky, ochrana bobra v parku, proti jádru- to by jim šlo, ale ruku k dílu, to už je horší...No to pletivo asi v tom rozsahu, jak jsem psal, je asi předimenzované. Pro hejnko s ca 10-ti kusy bude stačit dobře umístěná rohatina, max. podlézací pletivový kryt (volierka) 4x2 m. A s tím komorováním to mají fakt promakané, ale určitě se to vyplatí, protože jinak ty ztráty jsou vysoké. A že to bylo mezipřistání se moc nedivím, tam je to skutečně "neobyvatelné". Asi hledaly ve městě nějaké méně frekventované místo (sady, zahrady).

Zajímavý materiál, nemá cenu vymýšlet vymyšlené. Umístění zásypu-rohatiny vidím jako základní věc úspěchu při ochraně před šelmami a dravci. Zda na otevřené plochy, nebo na kraj keřovitého pásu, to je asi na zvážení. Tudy mohou uniknout, stejně tak se jím přikrádá liška nebo kuna.

p. Nekolo, tak teď tleskám, protože to je snad první rozumný příspěvek pod tímto jménem, který tady čtu ! Jen tak dále...

Tady je odkaz na publikaci Ždárských myslivců v elektronické podobě z r. 2001, kde popisují jejich chov koroptví od A do Z včetně zimního komorování.Publikace obsahuje i dostatek fotografií. http://www.ulozto.cz/xXKQWFs/koroptev-polni-podpora-ohrozeneho-druhu-pdf

Jako vhodný a přirozený biotop vidím okolí Rochusu a rozhledny Rovnina. Jsou tam dlouhé pásy keřů a stromů, kde by bylo vhodné umísti zásyp pro koroptve. Keře obalené pletivem bych asi použil jen v místech bez minima navazujících keřů, ale tam mají koroptve dostatek prostoru k úniku. Káně ji v letu nechytne, jen když ji překvapí na zemi. A ten zázyp bych zřejmě nadkryl tím pletivem, tj. ca 3x5 m, protože dravci právě na těchto místech číhají- káně třeba na myši. Takže základní otázka je situování zásypu (rohatin), aby nebyly na frei place, ale v zarostených místech-keřích.

Když jsem kroužkoval dravce, tak na hnízdě měly jak koroptev, tal i bažantí slepice- velmi často vysečené, bez stojáčků, bez hlavy, i když je schopna (vyjímečně) lovit asi i zdravé. V době hnízdění není s kání takový problém, jako při zimních koncentracích na pícninách, kde loví hraboše, a ona je opravdu káně myšilov. Ale když napadne 20-30 cm sněhu, za hrabošem nemůžou, tak loví, co vidí na povrchu. V tu dobu vznikají největší ztráty, no a tento zimní úktyt by je měl ochránit. Ale stovky koroptví v katastru, jak to bývalo dříve, to je iluze. Když se podaří do jara zachránit 20-30 koroptviček, tak to bude obrovský úspěch.

Děkuji za důvěru, je to pouze nápad, nemám to odzkoušené. Po lesích se válejí kilometry smotaného rezavého pletiva z oplocenek, to by šlo na tento účel použít. Jak chodím po světě, tak jsem si všiml, že koroptve i bažanti se rádi drží u nějakých keřů, stejně tak chodí ve stařině podél plotu. Mnokrát jsem našel krahujce zabité o plot, hlavně mladé. Letí jak blázni a jak jsou zvyklí vpálit za ptáčkem do křoví, toto nepovažují za překážku a končí. No a to natažené pletivo bych spíše natáhl vodorovně (jako koberec) nad nízké keře. Udělat koroptvičkám takovou nízkou "volierku", kam za nimi káně nemůže, jen pěšky, a to je nemá šanci dohnat, leda nějakou špatně ukrytou. Možná by druhé pletivo mohlo být i vertikálně, ale tak, aby to mohly podlézt, tj. 12-15 cm nad zemí. Ve staré literatuře tyto věci asi nebudou, protože tehdy se to řešilo nekompromisně. Ale v dnešních poměrech se musí koroptve ochránit jiným způsobem. V těch keříčkách nadkrytých pletivem bych je dlouhodobě krmil, věřím, že to přijmou. Ale jak říkám, nesmí to být prťavá boudička, ale aspoň 15 m dlouhý "bunkr". Lišku a kunu je u toho snadné ulovit, ale co je to platné, když to zůstane k dispozici káním a jestřábovi...Myslivosti zdar!

Chlapi ještě jeden dotaz asi pro Karla Z. Jak vysoko to pletivo umístnit a musí to být v křoví, nebo by jen stačilo, aby to na křoví navazovalo a bylo to hustě zarostlé trávou. Takový pás cca 4x1.5m jako na vojně,když jsme se pod tím plazili?? Jen dotaz a nápad... :-) Jo a ta černá je teď už všude, když je tam přes léto krytina a je to černý mor na drobnou zvěř od koroptví po srnčí !

Příroda má neskutečnou regenerační schopnost. Kdyby vládli normálně (selsky) uvažující lidé, nebyli bychom svědky dnešní téměř apokalypsy. Tak jako se vracejí po desítkách či stovkách let zubři, šelmy a orli, vrátí se i koroptve. Ale ne do těchto podmínek. Ty budou sloužit jako odstrašující případ, jak se to nemá dělat. Zatím jeden extrém vysřídal druhý: lov "křivých zobáků" vs. jejich bezuzdná ochrana. I zde se bude muset najít kompromisní řešení, pokud nechceme po koroptvích a tetřevech jen vzdychat. Jako ochranář vím, že to bude těžké, protože zabedněnost některých rádobyekologů je neskutečná. Rovnováze zdar!

Leone já vim že na to jsou dotace, akorát jsem ty pomínky nikdy nezkoumal. Tu voliéru právě musíš mít v místě, kde se už jiný hejnko koroptví zdržuje. A nejlíp u toho mít ještě zvěřní políčko a na něm nejlépe na jedné půlce brambory a na druhé kukřici nebo obilí. Po roce to střídat, což ti ostatně u té kukuřice i nařizuje zákon a hlavně nestříkat proti mandelince a plevelum. Jesti takovýhle postup ten grand o dotacích neschvaluje, tak ať jdou všichni úřadové do hajzlu. To je zase další vyhazování peněz a dobře míněná vražda. Na Šumavě taky vypouštěli mladý tetřevy v místě, kde nebyl starej a akorát nakrmily škodnou

Pavle nevím kde ti povolí vypustit koroptve tím to stylem na vypouštění jsou dotace a když chceš dotaci tak musíš splnit podmínky u nás to bylo určené místo a voliéra a stejně se pomalu stěhovali a jsou tam kde ostatní teď jsem jich na sněhu napočítal 86

Patriku, proč asi, to víš sám moc dobře a my všichni taky. Já se spíš ptám na to, jestli s tím jednou budem moct legálně něco dělat a jestli třeba nebude pozdě.

Chlapi máte pravdu, že prase je v podstatě škodná,ale u nás nemá na drobnou vliv, tady je nemáme.Věřte mi, že co se predátorů týká tak je to mimo jiné o motácích a káňatech, prostě nemůže nad revírem prolétat denně dvacet kání a třicet motáků, to není normální s tím se musí něco dělat!!! Mě je jasný, že když potká myš, tak ji chytne,ale když najde zajíčka , nebo kuře tak to vezme taky , kamoš viděl jak káně chytala káčata na vodě a co motáci sežerou vajec o tom se vám nikomu snad ani nezdá , je snad jasný, že pokud by nad tím samým revírem proletěli dva ptáci denně, tak tý drobný tam asi víc zůstane, nebo kecám??? Mimochodem , v myslivosti byla jednou prezentován revír, kde udělali mraky práce pro obnovu krajiny ,ale když jsem četl výsledky po několikati letech jejich dřiny , tak nikde nic, nárust možná 50%. No a já se ptám proč asi???

Asi nejkvalitnější literatura je letitá kniha O.Kokeše a E.Knoblocha - Koroptev, její život, chov a lov (1947). Půjčoval jsem ji několika studujícím, kteří měli jako diplomovou práci koroptev. V příloze je kromě starých fotografií i kuchařka M.Kokešové - Zužitkování koroptví zvěřiny (dnes již nepoužitelné). Snad se někomu z Vás podaří ji sehnat v antikvariátu či na netu. Je tam např. zajímavost, kterou dnes již nikdo nemůže ověřit - rozbory žaludků a % zbytky koroptví u sokola, raroha, ostříže, dřemlíka, poštolky, obou kání, pochopa, pilicha, motáka, jestřába, krahujce, včelojeda, výra ap. Zajímavé čtení.

Tak to zase hloupost je, pouštět ptáky bez uvyknutí na prostředí. Musejí se rozkoukat, "ošahat" si okolí. Rozhodně je lepší pouštět na jaře po uvyknutí (aspoň těch 14 dní), než na podzim. Ztráty přes zimu jsou obrovské.

Jasně, tohle znam, ale to jsou ptáci z volné přírody. Mně jde o to, že někde kupujou ani né rok staré koroptve z bažantnic, přivezou je do revíru, otevřou bedny a pak už je nikdy nevidí. U bažantů to děláme tak, že máme v honidbě malý voliéry, kam v březnu navezem slepice. A během 14 dnů už na voliéře sedí kohout. Necháme to ještě dalšíh 14 dní a pak otevřem dveře. A procent přeživších slepic je takhle dost veliky. Podle mne má to vypouštění koroptví smysl, jen když se to udělá stejně

Hloupost to určitě není, hlavně v tuhé (sněžné) zimě. Ca 5-10 ptáků před zimou odchytit (tenátka-síť u protijetřábího pletiva) a na jaře vypustit. Ideální varianta ochrany. Kamarád dokonce odchytil 4 koroptve při kroužkování kání na atrapu výra!!! Koroptev dlouho nervózně pocházela okolo a najednou se rozletěla šikmo nahoru a skončila v síti. Dostala kroužek, ale nevrátil se žádný...

A nešlo by zkusit koroptve komorovat stejně jako ty bažanty? Na jaře se před tokem vypouští bažantí slepice přez voliéru v místě, kde se zdržuje divoký kohout a ten už si je ohlídá. Zkusit to s koroptvema tam kde je už jiný hejnko...Třeba vymejšlim blbost, já nevim, ale třeba by to fungovalo.

Pohnízdní rozptyl je u ptáků známý. Já velmi lituji chlapy z malé honitby, kteří vysadí 50 koroptví, ale téměř všechny se "ztratí". Kromě predace a úhynu je to právě jejich "tahový" pud, kdy se snaží obsadit vhodné lokality, mnohdy zcela nečekané. Byl jsem v šoku, když jsem zaslechl koroptev ve městě (UB) na vlakovém nádraží! Takže ta fotka mě v tom jen utvrdila, že nejsou až tak hloupé, a vědí, kde je bezpečnějš.

Bažanti po vypuštění odejdou klidně 10-15 km za hledáním lepšího prostředí (i ve velkých hejnech), to není nomádismus, ale normální jev. Bohužel dnes neexistuje žádná schopná koroptví literatura, pouze knížky z 50. a 60.let. Já se omlouvám za to budiž.

O tom nomádismu jsem už někde četl. I tomu věřim, že se to děje, ale nemyslim si, že by to mělo mýt při dnešním stavu populace ještě vliv na její úbytek. Koroptve mizí i tam kde sněhu moc nemají

Omlouvám se, ale rád bych se vrátil k tradicím. Prasátkofilům to asi nedělá dobře, ale černá zvěř je v lese živel na úrovni tornáda. Takže liška je vedle nich "neviňátko". A jinak nomadismus jsem zažil i u bažantů, kdy 5 slepic přešlo přes 4 km široký les. Jedni se asi divili, kam se to podělo, druzí, kde se zčista jasna vzaly.

U koroptví existuje jev, o kterém se dnes nemluví, ale znali jej dobře staří myslivci - nomádismus. Byl běžný před zimou v revírech s vyšší nadmořskou výškou a spočíval v tom, že koroptve svým instinktem vycítí blížící se sněhovou nadílku a doslova zmizí i o 20-30 km do nižších poloh a už se obyčejně nevrátí. Takže rapidní úbytek koroptví populace má i jinou (dnes opomíjenou) příčinu. K.Zvářal - tento příspěvek se Vám moc nepovedl, ale budiš.

Správně, Marku, to jsem řekl za druhé! První podmínkou k lovu namnožené pernaté bych stanovil: černou a siky do obor!!! Taková anarchie, jaká teď v hospodaření je, by měla skončit. Peníze jsou jedna věc, ale buďto dělejme myslivost, nebo ekonomiku. Chtít všechno naráz nejde. Prasata jsou na drobnou (zejména v lesích) určitě horší než liška.

Patriku, ten problém je jednoduchý a zároveň složitý. Čekal jsem velmi dlouho, než jsem si udělal na ekologisty názor, ale teď vím svoje. Nejsou naprosto schopni reflektovat změny ve vývoji populací jednotlivých druhů, všechno jde samospádem, koncepce veškerá žádná. Koroptev je pták velmi vitální a plodný. Nepamatuji, že by některý rok stavy "vyletěly". Pokud se někde navýší stavy, jako stín je následují chránění dravci a během zimy jsme opět téměř na nule. Takže ochranáři si budou muset rozmyslet, kterého z těch několika zajíců chtějí honit. Chtít koroptve, sysla, zajíce, tetřeva, tetřívka aj. ve slušných stavech znamená myslet na regulaci predátorů. Když říkám predátorů, tak všech, ne pouze lišky, kuny, tchoře... Jakýsi model hospodaření je nutné vytvořit, spoléhat na "moudrost přírody" dovede každý blb, k tomu nemusí chodit do školy. S počasím asi neuděláme nic, ale dosáhnout únosných stavů šelem a dravců je jedna ze základních podmínek mysliveckého (a ekologického) hospodaření.

Pane Zumr, ti chlapi nedělají bordel z debaty ta se jen rozvíjí, já Vám povím v našem revíru bylo cca 50koroptví od r2003 kdy jsme skutečně začli tlumit predátory ,tak se stavy drobné začaly lepšit, že jsme v r. 2005 lovili přes 200ks bažant a i zajíce a koroptví bylo cca 250ks v r.2006 to bylo hodně špatný a stav byl kolem 150ks, v r. 207a 2008 jsme lovili přes 300bažantů i zajíců ,ale koroptví bylo pořád kolem 150ks , no a pak přišli dva fakt špatný roky 2009,2010 a od té doby se koroptve ztratily, jestli jich je do dvaceti to je moc.No a ted všici můžou mudrovat, já říkám, podmínky jsou stejný jak v r 2004,2005 škodný lovíme víc a víc ,ale ten tlak je tak obrovskej, že to nejde udržet, ta káně pokud ji potká tak to prostě chytne. Tady ochrana přírody neexistuje , je to vidět u bobra, vydry , kormorána, krkavce , výra , motáka,jestřába a můžu jmenovat dál.Jestli někdo tvrdí, že by se pořád měli tyto druhy chránit , protože nejsou měl by zvednout prdel a jít ven a dívat se pořádně kolem sebe.Je to velkej průser a je čím dál mín lidí , kteří ho můžou řešit,osobně tvrdím, že i kdyby se dravci mohli lovit třeba pět let v tahu po celý rok nic by se nestalo, je totiž málo revírů s drobnou a většina lovců jde po divočákovi, ale aby čekal na lišku no proč???No a ted ještě aby střílel káni no proč??? Napsal jsem schválně lovci , jelikož pravých myslivců těch je čím dál mín , jen se podívejte, kolik z nás by vystřelilo na lišku kdyby jim zároven šlo prae???

No, myslím, že jsme od tématu až tak daleko neutekli, protože chránit koroptve a nevzpomenout predátory, to je jako vařit polévku bez vody. A mluvit o predátorech a nevzpomenout panelákové ekologisty, to také nejde. Jako kluk pamatuju perfektní systém dnes už nežijícího myslivce. Samozřejmostí byl úsek bez predátorů, bez výrovky by to nešlo...Rovněž všechny zásypy měl nádherně schované v keřích trnky, takže když šel člověk k zásypu, musel se protlačit trním- samozřejmě dobře oblečený. Tzn., že zatoulaná káně ani jestřáb neměli šanci a kurové se tam také po nakrmení hodiny ukrývali. Měli svoje chodníčky, kde je máloco mohlo překvapit. Jenže v sedmdesátých letech tyto keře a meze vadily ve velkoplošném hospodaření, brzy přišla ochrana dravců, a bylo vymalováno- postupný a nezadržitelný úbytek populace. Takže jsem velmi zvědav na výsledky petice, ale jak to tak šacuju, nic převratného nečekám. O to víc fandím nadšencům, kteří to s koroptvemi stále zkoušejí.

pánové debata je jasně daná tak v tom prosím nedělejte bordel.K té síti na keři jedině že by tam byla jenom síť jak jsem se poptával tak koroptev nemá ráda když nad sebe nevidí proto se dělali rohatiny z trnek šípků a ořezaných ovocných stromů atd.

Do situace s kormoránem to má jistě velmy daleko. Ale to jsme si před deseti lety říkali i u vydry, krkavce a norka. Každej jen tak potichu nadával na žabičkoekoteroristy, bál se ozvat, aby v očích veřejnosti nebyl za vraha a dneska jsou z toho vesele prosperujíci druhy, které likvidují veškerý život okolo. A právě ty vymírající druhy jako je koroptev, tetřev, tetřívek a jeřabek na to doplácí. A vemte si, že i přibívající orel mořský může mít na úbytku některých z nich svůj podíl taky. Alespoň u té koroptve, vždyť žijou vedle sebe. Podívejte se do historie. Naši předci, intenzvně tlumili vše, co mnělo zahnutý zobák, nebo kompletní chrup a nevyhubily nic. Všechno máme dneska zpátky s plnou parádou. A naše vláda a věřejnost dál dává zelenejm zelenou, protože je blbá a slepá a o přírodě ví hovno. S tou liškou máte pravdu, odsírá to za ostatní a stejně jich neubývá. Tam je ale taky problém v tom, že je spoustu myslivců (pardon, lovců) a i honideb (pardon,zásobáren trofejí a zvěřiny) kteří na lišku zmáčknou tak maximálně na naháňce. Přeci si ránou na lišku nezradí prasátko. A ostatní pak lítají po obnovách, norují liščata, zabíjejí mamu od mladých, zahazujou veškerou etiku, mrznou a nespí a je to hovno platný, když jinde jsou z honideb udělaný liščí líhně. To že se u toho orla neschodnem, neberte špatně, dost jsem toho od vás přečet a vim že to s přírodou myslíte dobře

Hádat se určitě nebudem, ale rozdíly v názorech připouštím. Myslivec v mém pojetí má dorovnávat nedostatky přírody. Kde nejsou vlci nebo rys, je problém se spárkatou. Jsem z těch, kdo je pro hospodaření i s vrcholovými predátory, což mnozí ochranáři nelibě (ne)snášejí. Mořských orlů přibývá dobře, ale do situace s kormoránem to má ještě velmi daleko. Otázka nespolupráce SOP a myslivců mě trápí a irituje, je zde záměrně vykopaný příkop. Určitá regulace a odborné zásahy jsou nutné u všech problémových druhů. Za všechny to odesírá liška, která se může celoročně a stejně neubývá...Je třeba vzít v úvahu, že myslivost se nikdy nevrátí do zlatých (šedesátých-sedmdesátých) let minulého stletí. Už jen kvůli katastrofálnímu zemědělství a množství ekomudrců. Většina chlapů dělá myslivost poctivě a odpovědně, za což mají můj obdiv a poděkování. Ale znám zblízka také názory druhé strany a bez obalu mohu říct, že dohoda bude těžká, ne-li zcela nemožná. Takže jsem rád i za těch pár koroptviček na fotce. I když to jsou jen procentuální (možná promilové) stavy z minula, díky Bohu za to!

Pane Zvářal, já se s Vámi nechci nikterak hádat, ale přijde doba, kdy bude problém i ten orel. Zatím je jich po skrovnu a množí se pomalu ale MNOŽÍ SE. U nás jsme před pár lety ještě nevěděli jak vypadá a loni už v přilehlém okolí hnízdili 3 páry. A vemte si kolik toho uloví. Vždyť to není poštolka aby mu stačilo pár myší. Před dvěma lety nám vyzbíral na jednom rybníce 60 kachen ze 150 během měsíce. Takhle když to s dravci půjde dál, tak se myslivci vykašlou i na umělé odchovy a kdo je pak bude krmit, to teda nevim. Drobná už v přírodě téměř není. Pak jedině, že se začnou žrát sami na vzájem a nebude už pak vůbec nic. Konečně, už se to i děje. Máme "zazvěříno" krkavcem a ubyli vrány a straka téměř zmizela. Je jasné že několik orlů není žadný problém, ale ve spojení s jestřábem, kánětem, krkavcem, rysem atd. je to počátek apokalipsy. Jinak, tu vaši radu s pletivem asi vyzkouším. Snad nepřijde predátor, který bude mít zájem o to pletivo!

Nejedná se o nic převratného, viz. sítě ve vinohradech proti špačkům, sítě nad sádkami proti kormoránům a pod. Ale ty keře tam musejí být, protože do nich káně je schopna vpálit za koroptví. Takto narazí do pletiva a příště to sice bude zkoušet jinak, ale koroptve pochopí, že tam jsou bezpečné. Nedělám si iluze, že se tak zachrání všechny, ale dobrý každý přeživší kus. Také jsem za redukci namnožených dravců (káně) a ochranu vzácných (orli, sokoli, luňáci, pilich, lužňák). Ale změna sama od sebe nepřijde, určitě ne od této garnitury zaslepenců. To chce úplně jinou koncepci ochrany, ale to je na delší pojednání.

Chlapi ta fotka,to bylo jen mezipřistání.Asi už se tu víc neobjeví.Ale v honitbě je máme a jak píšete, třeba letos výborný rok na drobnou i koroptvičky, ale po zimě budou zase zdecimované!! A to se přikláním k názoru pana Patrika Dvořáka ohledně káňat a jiných zahnutých zobáků a nejen já... :-) Líbí se mi nápad pana Zvářala s tím pletivem a možná ho trochu pohodit trávou nebo slámou, aby tam úplně nenapadal sníh. Pište dál...

Je uplně jedno co je sežere, mi jsme měli spoustu koroptví do r 2009 a pak dvě špatný jara nebyl přírustek a koroptve prakticky nejsou, kání je jak na..ejch a škodí na koroptvích , jestli někdo tvrdí, že je káně nechytne je blb. Koroptve to mají těžké a dokud nebudeme moct účině tlumit dravce bude to ještě horší, osobně si myslim, že se koroptve vytratí pokud se nestane zázrak na MŽP MZ a to se asinestane. To ale neznamená, že tam kde jsou by se neměli chránit a to myslím i za cenu porušování zákona,protože tady už si musíme vybrat a všici víme , že třeba kání je mraky a koroptví pomálu,takže asi tak.

Jedná se o to, že bouda je bodový kryt, který má dravec stále v merku. Pokud hrabaví mají možnost úniku po zemi, skvěle ji využijí. Vědí o číhající káni stejně jako o na o koroptvích. Na bílých pláních je bouda de facto past. Proto horuji za pásy nízkých keřů, kde jim mají koroptve i bažanti šanci uniknout. Jeden keř neřeší nic. To musí být soustava pásů, kde se koroptve krmí a kde také mají dokonalý kryt. Koroptvičkám zdar!

No to jsme neskoušeli ale ty boudy docela fungujou, je pravda že ohnutých zobáků je u nás dostatek asi jako všude jinde, ale to je jiná diskuze.

Leon, dobrý postřeh! Zkoušeli jste někdo položit pletivo (40-50 cm vodorovně) nad nízké keře v dlouhé řadě(aspoň 50 m) a tam je také přikrmovat? Vsadím boty, že to bude pro koroptve to nejbezpečnější místo. Protože uchránit je jinak před dravci je sysifovský úkol. Vědí, že koroptve jednou z keře vylézt musí.

a chodí vám koptve pod to chvojí unás ne koroptve jsou okolo a pod zásyp nejdou ale když zasypu do hustého šípku tak tam hned jsou

Pane Rejchrte vše dobré ! :-)

Uchránit dnes koroptve, zvláště na sněhu přes zimu, je opravdu velký problém. Ani tak nejde o zakrmování (koroptev je nenáročná), ale o ochranu před jejími predátory, kterých je opravdu hodně a navíc se na ně můžete jen dívat... Kdysi dávno, když jsme ještě mívali pár hejnek, přežíval zimu většinou jen starý pár (a to se ještě lovilo vše, co jim škodilo). Pokud zakrmovat, tak v hustém krytu a pokud možno mimo vzrostlé stromy, protože se tam zavěsí jestřáb nebo teď káně rousná a pokud je do poslední nezlikvidují, tak se odtamtud nehnou. Těžký úkol.

Pan Stodůlka: Nemyslel sem to nikterak špatně, ale jestli se vás to dotklo tak se omlouvám. Ale když sem si přečetl váš nadpis tak jsem si nejdříve myslel že jste lajk, takže pak mě to trochu zaskočilo, jinak to neberte nijak osobně. U nás vypouštíme koroptve každoročně máme koroptví oblast a pár členů má za úkol se o ně starat, já jsem jeden z nich a můžu konstatovat že člověka potěší, když vidí že jeho práce nepřichází nazmar.

Pane Václave Rejchrte ano jak jste správně nastudoval můj profil jsem myslivec. A mám i nějakou mysliveckou literaturu představte si ! Ale rád si vyslechnu zkušenosti svých kolegů, protože zkušenosti z terénu považuji za ty nejlepší !! Přispěvatelům děkuji...

Když je máš, to je otázka času, kdy se začnou ztrácet tak postačí zakrmit obilím, nebo zadněkem do nějakého trní, kde se zdržují a najdou si to. Jinak kolegové během tří let vypouštěli celkem 450 ks koroptviček a kde je jim konec a dělají pro to vše možné a krmí taky dobře,zlomkovým obilím, prachem ze skladu sena,ale dravci,převážně káňata, sem tam nějaký jestřáb, s nimi dělají divy.

Dříve bylo běžné, že v zimě se koroptve stahovali k vesnicím, protože na okrajích stály zemědělské statky, kde koroptve nacházeli dostatek odpadu z mlatů, který se sypal za chalupu. Dnes už tento hojný zdroj potravy bohužel nemají. Pane Stodůlko, pokud máte možnost sehnat zadinu, doporučoval bych krmit s ní a koroptví boudu nebo rohatinu bych postavil na volné ploše, aby se k ní nemohla nepozorovaně přiblížit kočka (kterých bude v blízkosti domů dost). Před pernatými dravci by se koroptve měli moct schovat právě pod chvojí té rohatiny či boudy a aby na ně dravec nemohl číhat z tohoto přístřešku, tak se nad hřeben rohatiny napínal drát, aby si na ní dravec nemohl sednout.

Normálka vem doma kus nějakého plechu, udělej provizorní zásyp a do toho jim nasyp zrní. V přírodě se staví áčka z prken a na to chvojí, viz foto.

Pane Omare koukám na váš profil a zjistil jsem že lovec jste, takže to byste si trochu rady jak si snima počít měl vědět. Jinak nejlepší stlouct si doma panáka z klacků obložit chvojím zasypat obilí nebo nějakou směsku obilí a travin. Ale jinak fotka koroptve u baráku zajmavý úkaz i ony vědí kde je bezpečnějš. U nás se také často zdržují u zemědělských objektů a zahrad.

Zajímavý úkaz, koroptvičky u baráku. Sem si dravci tolik netroufnou. Zkusil bych směs proso, pšenice, slunečnice kolem sněhuláka, na jiném krytém místě (do 200-300 m) podobný příkrm pod nízkou stříškou.

U koroptví se mi nejvíc daří s pšeničným zadeňkem. Je v tom krom lámané pšenice i spousta semen plevele a ten právě koroptev nejvíc potřebuje. Dobré je taky sedlé mléko. Je v něm vápník a živočišná bílkovina. Teď je u něj ovšem problém s mrazem. Chtělo by jim postavit zástěnek z chvojí kde budou trávit dýchánky a u toho je i přikrmovat. Třeba i na té zahradě. A co s predátory, to tu psát raději nebudu

Takže jestli nejste myslivec tak oslovte myslivce ve vašem okolí ať vám nějakou poblíž zahrady postaví, oni už si určitě budou vědět rady.

U nás koroptvím stavíme koroptví boudy a pod ně jim sypem obilí. Většinou je stavíme na místech kde víme že se zdržují.

Děkuji za rady! :-(