!!!Předsazení na zvěř letící či běžící brokovou střelbou??? - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Základní pravidla lovecké střelby,kritérium rychlosti pohybujícího se cíle a jeho vzdálenost,volba zbraně,střeliva popřípadě zahrdlení,které se osvědčuje při danném lovu v praxi??

I s tím zastavenim flinty se dá trefovat. Ovšem není to střelba pro každého a za všech podmínek. Jedná se o tzv. rány "na lap". kdy v hustě zarostlém terénu střílím do mezery a předpokládám, že tam zvěř doběhne či doletí ve stejný okamžik, jako broky. Ale pozor - proti klasické střelbě, kdy "táhnu" se zvěří, vyžaduje tento způsob předsazení mínimálně dvojnásobné, právě proto, že zbraň je v okamžiku stisku spouště v klidu.

Všichni máte samozřejmě pravdu, je třeba být vystřílený, ale já tvrdím že hlavní věc je nezastavovat flintu. je třeba mačkat v tahu a ne si říct:"dám metr a půl a pak zmačknu" pak je to všechno za. nezastavovat!!!!!!!

Teoreticky je samozřejmě možné vypočítat potřebné předsazení v závislosti na rychlosti pohybu zvěře, rychlosti broků, úhlu pohybu, vzdálenosti a já nevím čeho ještě - ale v praxi, u "vystřílených" střelců, kterých je bohužel stále méně, to funguje tak, že vznikne jakýsi podmíněný reflex, když člověk zamíří, předsadí a trefí - ale přitom sám neví, proč předsadil o metr nebo o metr a půl. Jeho střelba je instinktivní na základě získaných zkušeností, které si ovšem ani nestačí ani uvědomit, natož aby něco počítal. Cvičné střelba na loveckém kole či na baterii je samozřejmě základem, ale právě jen základem, který praktické lovecké zkušenosti nemůže nikdy v plném rozsahu nahradit. V tomto směru na tom byli naši dědové o hodně líp. Lovili se králíci, lovily se koroptve, tehdejšími zákony povolená škodná také umožňovala častější střelbu mimo loveckou sezónu, výměnné zahrdlení, kolimátory a další vyfikundace tehdy neexistovaly - ale člověk byl "srostlý" se svou flintou, věděl, co si může dovolit, věděl, jaký má použít brok, protože každá zbraň má jiné krytí v závislosti na velikosti broků a stačila mu jedna brokovnice, maximálně dvě - krátká lesačka, aby na malé vzdálenosti nerozbíjel a dobře kryjící zbraň do pole a na kachny. A trefovalo se a zvěř padala.

Plnně souhlasím s eurohornem,chce se to tzv.vystřílet praxe a zas praxe.Teorie je pouze teorie.

Je to jenom debata.Nechtěl jsem řešit vůbec zahrdelní,nejsem odborník přes zbraně,ale i při takových diskuzích mě to donutí hledat,číst si a přemýšlet a né vždy se člověk dobře vyjádří nebo si myslí,že věc napsal správně,rád se poučím o tom diskuze jsou napadání a urážky nemám rád chci se jen něco dozvědět.

Pane ?, doporučuji Vám k přečtení dvě knihy. „Rukověť loveckého střelectví“, autor Z. Faktor – K. Lankaš a „Lovecká střelba“, autor Jiří Bílý. Určitě je i mnoho dalších knih řešících tuto tematiku. Toto bych doporučil i některým diskutujícím, reagujícím na Vaši dobře míněnou otázku. Některé jejich názory jsou, mírně řečeno, mimo mísu. Ale pane ?, ruku na srdce, v tom zahrdlení máte trochu zmatek. Nenechte se odradit a zkoušejte a studujte. Myslivosti a lovu zdar.

Utíkající půlku zvířete znám jen jednu - pardubického koně. A na toho bychom opravdu nepotřebovali předsazovat. Ač utíká, nehýbe se. Ale kdo by na tu hemelku chtěl střílet ?

Ale já jsem nenapsal,že to zvíře je v pohybu Josefe takže nesouhlaste prosím na půl.Ta druhá půlka může utíkat.

Dovolím si s poslední větou nesouhlasit, neboť v tomto tématu je naprosto zavádějící - je-li zvíře proti díře, nemůžeme nic trefit, neboť nepředsazujeme a jsme každopádně vzadu a je už naprosto jedno, o kolik. Dnešní myslivci střílí - a přiznejme si to, pánové - většinou hůř než naši otcové či dědové, neb nám chybí to nejdůležitější a to jsou praktické zkušenosti. Např. při střelbě na kachny někdy stačí předsadit o délku krku, jindy to musí být "zemědělská míra" - žebřiňák s ojí. A nic jiného než praxe to člověka nenaučí.

Pánové mám pocit,že selský rozum u myslivců jde pěkně doprdele.Holt je to obraz dnešní doby,za mlada se chlapy při honě bavili kdo jaký brok použil, neb byl jen bellot,dnes čoky,gramáž,rychlost,zahrdlení a bla bla bla a přitom se střílí stejně jako tenkrát.Blbě.Teda pokud není zvíře proti díře.

09.06 -- je můj příspěvek, neskrývám se nikdy za anonym. JŠ

Není pochyb o tom, že i mou nezahrdlenou šestnáctkou mohu trefit (a možná i ulovit) dejme tomu zajíce na vzdálenost větší než 20 m. Ovšem jak jsem psal v úvodu, hdned po nákupu zbraně jsem provedl praktickou zkoušku krytí hlavní, z níž vyplynulo, že z ekonomických i etických důvodů nemá smysl, abych pálil na drobnou zvěř vzdálenou více než 30 m. Teoreticky bych mohl usmrtit zajíce i na delší vzdálenost - zejména, jestli bych použil hrubší broky (třeba 5,1 mm namísto obvyklých 3,5mm). Ovšem vzhledem k rozptylu broků a jejich menším počtu se zvětšujícím se jejich velikostí se se stoupající vzdáleností tato pravděpodobnost exponenciálně zmenšuje. Tento teoretický úzus je možno v praxi ověřit tak, že bych si nakreslil na terči zajíce, a zkoušel kolik broků různé velikosti by obdržel ve vzdálenosti dejme tomu 20,30,40 či 50 m. Třeba bych mohl vyzkoušet, kolik patronů s broky 3,5 m bych potřeboval vystřílet, abych ve vzdálenosti 50 m zasáhl terč zajíce nejméně jedním brokem.

Snažím se něco dozvědět,zkouším střílet a učit se,pokud ti vadím tak to nečti nikdo tě nenutí,nechápu tvoje útoky asi máš nějaký problém je mi to úplně jedno,narozdíl od tebe se chovám slušně.

Zahrdlení pevné,kdy se k ústí hlavni průměr nemění jde o zahrdlení cylindr.To jsem psal ještě pár příspěvků dozadu.Ve 12-ce bych klidně na první ránu toto zahrdlení použil,horní 1/4 a šup na skeet.Možná ,že se špatně vyjadřuji nechám se rád poučit,je to jenom diskuze o nic nejde.Napsal jsi to tam Jirko dobře,hlavně brokovnic jsou buď nezahrdlené cylindr,pevné zahrdlení různého tvaru a výměnné.Rozhodně ji Jirko nemáš jen do 20m a troufneš si střelit i na větší vzdálenost a seš schopný zasáhnout cíl?V minulosti střílel skoro každý s 16-kou a padalo to taky a žádné zahrdlení se nepoužívalo a dá se s ní střílet i dál jak do 20m.

Ta vaše 16, je právě to, co potřebujete do lesa. Do polní honitby, např. při honu na zajíce pro ukázněného střelce na bližší vzdálenost, nenechat se vyprovokovat na dlouhou ránu. A pro doplnění, existují také výrobci, kteří již průběh vývrtu hlavní opatřují systémem průběžných zahrdlení čímž dochází ke zrychlení brokového shluku a snížení zpětného rázu zbraně. Např systém Fabarm TRIBORE.

Kolego Šrome, já reaguji na příspěvek ? reaguje 9.9.2013 14:38. Příspěvek Jiří Šrom reaguje 9.9.2013 17:06 jsem ještě nečetl, protože v tu dobu jsem psal příspěvek můj. Tolik pro pořádek. Lovu (ať už s nebo bez zahrdlení)zdar.

To nevyvracím, píši jen, že zahrdlení pevné neznamená jen 0, čili válcové, ale může být od 0 až po- 1+

A já mám právě tu šestnáctku s válcovitým vývrtem (cylindr) - tedy BEZ zahrdlení jakéhololi typu (zůžení či rozšíření hrdla). Nerozumím tedy větě "...zahrdlení pevné,dané při výrobě kdy se k ústí hlavně průměr nemění ..." V případě zahrdlení se průměr hrdla VŽDY změní. Myslím, že tu jde o nepochopení pojmů. Na stránkách OMS Jihlava jsem našel takovou definici: Hlavně brokovnic jsou buď nezahrdlené, nebo mají pevné zahrdlení různého tvaru, mohou mít výměnné zahrdlení řešené jako nástavce zašroubovávané dovnitř ústí hlavně nebo zvenku na její konec, nebo se používá měnitelné zahrdlení (polychoke) jehož průměr se mění pomocí převlečné matice. Zahrdlením nazýváme tvarovanou vnitřní část vývrtu brokové hlavně před jejím ústím. Pokud zahrdlení stlačuje sloupec broků (zúžením hlavně směrem k ústí), zlepšuje se krytí a zvyšuje zhuštění (čím větší zúžení, tím větší krytí a zhuštění zásahů do středu). Vyjadřuje se jako zúžení v mm a používá se i slovní označování cylinder (bez zahrdlení), čtvrtinové zahrdlení, poloviční, tříčtvrtinové, plné zahrdlení a zesílené plné zahrdlení. Pokud zahrdlení rozšiřuje sloupec broků (rozšířením směrem k ústí), krytí se zhoršuje ale výrazně se zlepšuje stejnoměrnost rozložení brokových zásahů.

Brokovnicí jsem se již něco nastřílel, ať již na honech či brokových střelnicích. Ale jak tak pročítám vaše příspěvky, zdá se mi, promiňte mi, že jeden píše o koze a druhý o voze. Zahrdlení, ať již pevné nebo výměnné tzv. "choky" mají přece zásadní vliv na prodlužování účinné brokové rány ať již na zvěř, či asfaltový terč. Tak jako délka hlavní, konstrukce náboje, použitý prach atd. Oponoval bych s tvrzením otazníka - pevné krytí neznamená válcové, nulové zúžení hlavní. K těm svým číslům musíš přidat vždy použité zahrdlení a to od 0 až po 1 či silnější 1, tedy od válcového po plné, či silnější plné krytí. A co se týče předsazení a střelby na běžící, či letící zvěř, potažmo cíl, terč. Teorii najdeme v různých příručkách, ostatně tak, jako každý z nás má ten svůj styl. Neodsuzuji hozenou ránu tzv. na lap, sám sebe takovou ranou občas překvapím, ve většině případů je to v časové nouzi, nebo v méně přehledném terénu. Mám kamaráda, co takhle střílí celý život, na poli, lese i na střelnici a střílí výborně. Má filozofie je trošku jiná. Na střelnici jsem si navykl na průběžnou kontrolu své zbraně i průběhu rány. proto táhnu se zvěří, přejíždím ji, předsazuji o adekvátní vzdálenost a střílím. V případě minuté rány je snadnější, jemnější oprava dráhy a větší pravděpodobnost úspěšného opakování. Důležitý je dobrý odhad vzdálenosti, být v dráze letu či běhu zvěře. Raději si ránu odpustit, než střílet za každých okolností. To vše přijde časem, člověk se zklidní a snad i zmoudří - myslím jako myslivec. A že to jde jsem si ověřil v sobotu na kačenách.9 ran, 8 kačen. I s ocelovými broky, se to dá. Důležité je střílet do cca 25m, našrouboval jsem 1/4 a 1/2 chok. Na pole na zajíce beru 1/2 a 1/1, do lesa či na bažanty 1/4 a 1/2, nebo 1/4 a 3/4. Dříve na tah 1/2 a 1/1. Vidím ,že jsem se nějak rozepsal, takže končím, přeji pěkné lovecké a střelecké zážitky.

Klasická broková hlaveň má válcový vývrt,stále stejného průměru (za přechodovým kuželem nábojové komory).U výrobců zbraní v různých zemích platí různé normy pro průměr válcové části vývrtu a to v řádech desetin milimetru.Zahrdlení je buď pevné, dané při výrobě hlavně, nebo výměnné.Zahrdlení pevné,dané při výrobě kdy se k ústí hlavně průměr nemění tak není pravidlem,že se shluk při opuštění hlavně ihned rozdělí takovým způsobem,že by byl do 30m neúčinný a rozptyl takový,že bychom nezasáhly cíl ani třebas jedinným brokem,taková zbraň by byla k ničemu.Krytí si snad každý ověří na své zbrani sám.Já poukazuji na zbrani a ráži 16 také bez zahrdlení velmi dobré krytí i na větší vzdálenosti než je 20m,nemám tu zkušenost jako Jirka,zbraně máme různé.Náboje s košíčkem jsou velice oblíbené a používané sám osobně střelivo bez košíčků nepoužívám.

Je to jenom diskuze ať si každý napíše názor jaký chce,proč tedy nenapíšeš jakou máš zkušenost s předsazováním při brokové střelbě nechápu tvou reakci.

Nechápu ty urážky,mimo téma to je o předsazení to zrovna není,proč se tak vyjadřuješ?

Jirko když nemůžeš měnit zahrdlení tak máš zahrdlení pevné.Kalibr: 12 Vrtání v mm : 18,35 16 Vrtání v mm : 16,84 20 Vrtání v mm : 15,63 Pokud si spokojený se střelbou s tvou zbraní na krátko a padá to jedině dobře.16 co mám doma po tátovi vždycky si ji chválil a,že s ní střílel zajíce i na větší vzdálenosti bez problémů,taky má pevné zahrdlení a délku hlavní 760mm,proto možná lepší krytí i na větší vzdálenost,ale uměl s ní i na krátko,když se střelec se zbraní zžije pak ví jak s ní má střílet na jakoukoli vzdálenost nic jiného mu nezbyde pokud má jen jedinou.Přeji hodně loveckých úspěchů před začátkem letošních honů a hodně zdraví Jirko.

Ale já přece píšu, že u mé šestnáctky nemám žádné zahrdlení (zůžení hrdla) - ani to výměnné, natož to pevné. Proto ji nemám dalekonosnou.

Romane tuhle debatu si rozvedl ty,každý model zbraně ať má pevné zahrdlení nebo s čoky nutně nemusí mít stejné krytí když jsou různí výrobci zbraní.Já reagoval na Jirku,že ta 16-ka by to krytí nemusela mít nejhorší na vzdálenost delší než 20m.16-ku doma mám taky a na delší vzdálenost naopak kryje dobře,řekl bych lépe než moje 12-ka i když tam mám čok 3/4 a 1/1 délka hlavně 710mm u 16-ky 760mm a pevné zahrdlení.

Tohle paušalizování absolutně ztrácí smysl. Nikde jsem tu neviděl nic o délce hlavní, délce náběhu zahrdlení a hlavně o použitém náboji a velikosti broku.

Když vemu 16-ku,která má pevné zahrdlení a 12-ku se zahrdlením cilindr a 1/4,tak líp bude krýt na 35m ta 16-ka pač ta 12-ka v ústí bude víc otevřená a bude mít větší rozptyl jestli to tak není tak mě zastřelte.

Jirko na krytí bude mít vliv více faktorů.Nejjednoduchší způsob je ten,že na těch 35m střelíš do terče,opíšeš kruh o průměru 75cm,spočítáš počet zásahů v kruhu,vykucháš tip náboje co si s ním střílel spočítáš broky a vypočítáš krytí v procentech jak si již psal.Já tu 16 mám od táty je taky stará,ale vždy tvrdil,že na zajíce i na větší vzdálenost fungovala a padali,ale tahal ji i na škodnou na lišky k noře a moc mu jich většinou neuteklo a to na takovou dálku nestřílel.Na bažanty a kachny to mu nikdy moc nešlo a asfalťáky už vůbec ne.Osobně tvrdím,že se mi líp střílí na cíl,který se pohybuje po zemi než když mi letí ve vzduchu,nevím čím to je jestli prostorová orientace nebo čert ví,nikdo neumí všechno.Vývrt ráže 16 je sám o sobě dosti zahrdlený,našroubovat tam ještě chokes(čoky) s plným zahrdlením tak myslím při použití větší síly broků by se lauf mohl roztrhnout:)bráno s rezervou:)Ať ta tvoje lankasterka slouží k tvé spokojenosti lesu lovu zdar!

Nerozumím tomu, jaký jiný význam by mělo mít zahrdlení hlavně, než ten, aby se broky v hlavni zformovaly (řadily v zástupu) do protáhlé elipsy, což ve svém důsledku způsobí, že při zkoušce krytí napočítám ve vzd. 30 m v kruhu o průměru 75 cm více broků. Mohu si tedy dovolit střílewt na větší vzdálenost, protože takto zformovaný shluk se rozptýlí ve větší vzdálenosti od ústí. Jak jsem psal, já mám hlavně nezahrdlené (cylindrické), čili s tímto efektem počítat nemůžu. Samozřejmě, že po koupi má lankasterky jsem jako první věc provedl praktickou zkoušku krytí, abych si ověřil, do jaké vzdálenosti je efektívní s mou zbraní střílet. Tím se také vysvětluje, proč mám větší úspěch s hozenými ranami na blízko letící bažanty, než na dále běžíci zajíce. To praxe mi ukazuje, že mou zbraň nemůžu považovat za dalekonosnou. Možná v tom hraje roli i stáří zbraně (opotřebování hlavně), protože jde o zbraň z dvacátých let minulého století vyrobená puškařem Machačem ve Vyškově (viz foto).

Ok nebudem se bavit o průměru hlavně v ústí.Díky pozvolnému náběhu s pevným zahrdlením jak píšeš ta 16-ka by měla dosahovat dobrého krytí.Nikdo se nebaví o velikosti broků a objemu náplně,který má vliv na rozptyl při zvýšené deformaci shluku na ústí.Beru zbraň,která se nejlépe hodí na danný tip lovu či sportovní střelbě.Na skeet 12 otevřenou a ne 16-ku pevné zahrdlení o tom je merito věci.Chtěl bych tě vidět v akci se zbraní,protože chytrostí a znalostmy se jen hemžíš nechceš zkusit napsat knížku můžeš konkurovat Ing.Hanákovi:)

Nejde o průměr hlavně na ústí u jednotlivých ráží, to by jsi mohl tvrdit, že nejlepší krytí bude mít ráže .410. tyto ráže mají různé rozměry vrtání (12 - 18,4 mm; 16 - 16,8 mm), tudíž i jiné průřezy, k čemuž se přizpůsobuje i rozměr zahrdlení. Max. zahrdlení se liší od cilindru o 1,2 mm. Full choke nemusí nutně vykazovat vyšší krytí, než med. (1/2), protože se zvyšující se velikostí broku a objemu náplně dochází zpravidla k nárůstu rozptylu vlivem zvýšené deformace shluku na ústí. A propos nejlepší krytí mají brokovnice s pevným zahrdlením díky pozvolnému náběhu.

Tak jsem to nemyslel,že čím je užší vývrt v ústí tím zbraň lépe kryje.Jirka psal,že má 16-ku s pevným zahrdlením takže střelba do 20m a více a má vyšší rozptyl broků,myslím si že se plete a právě na tu delší vzdálenost je 16-ka dobrá.Je lepší střílet s 16-kou trap než si ji vzít na skeet.Měřil jsem doma průměr vývrtu v ústí na 16 a naměřil 1,6mm a lauf 760mm o proti 12-ce a při plném zahrdlení je průměr v ústí 1,8mm lauf 710mm,každopádně je dobré střelit do kruhu a vypočítat procentuelně krytí,ale jednoduše a selským rozumem by zahrdlený lauf měl mít lepší krytí než otevřený nebo ne?

Nejde o průměr hlavně na ústí u jednotlivých ráží, to by jsi mohl tvrdit, že nejlepší krytí bude mít ráže .410. tyto ráže mají různé rozměry vrtání (12 - 18,4 mm; 16 - 16,8 mm), tudíž i jiné průřezy, k čemuž se přizpůsobuje i rozměr zahrdlení. Max. zahrdlení se liší od cilindru o 1,2 mm. Full choke nemusí nutně vykazovat vyšší krytí, než med. (1/2), protože se zvyšující se velikostí broku a objemu náplně dochází zpravidla k nárůstu rozptylu vlivem zvýšené deformace shluku na ústí. A propos nejlepší krytí mají brokovnice s pevným zahrdlením díky pozvolnému náběhu.

Zkus změřit průměr vývrtu tvé 16 a porovnej ho s průměrem vývrtu 12 při plném zahrdlení a uvidíš že ta 16 bude víc zavřená aspoň na mých zbraních to tak je.

Jirko ale 16 je zahrdlená dost,takže shluk drží víc u sebe.Když tu mou kozu ve 12 zavřu a dám tam 3/4 a plné zahrdlení,tak průměr u 16,kterou mám taky doma je 1,6cm a u 12 je 1,8cm při plném zahrdlení,takže ta 16 s neměným zahrdlením je ještě víc zavřená,tudíž s ní můžu střílet na větší dálku a rozptyl broků bude vyšší a cíl je zasažen právě vyšším počtem broků.

Brokovnice s nezahrdlenou hlavní se vyznačují velkým rozptylem broků na větší vzdálenost (20 m a více). To je výhodné pro střelbu na blízko, zvyšuje se pravděpodobnost zásahu pohyblivého cíle. Na větší vzdálenost je cíl zasažen malým počtem broků, nebo vůbec ne.

Jirko právě ta 16 bez zahrdlení je dobrá na tu delší vzdálenost dosáhne dál s větším shlukem broků na kratší vzdálenosti jsou spíše lepší zbraně o vývrtu hlavně 12 a zahrdlení otevřeš.

Já mám brokovnici lakasterku ráže 16 bez zahrdlení, takže střílím jen na krátkou vzdálenosti - v případě pernaté zvěře (bažant), která se pohybuje (lítá) nejen horizontálně ale i vertikálně střílím hozenou ranou - dobrá trefa záleží na mnoha faktorech, které nelze v té rychlosti "spočítat". Holuby raději lovím malorážkou (když sedí na drátech). U zvěře srstnaté (zajíc) se lze řídit podle uvážlivého propočtu. Příklad: při vzdálenosti 30 m, rychlosti broků 400 m/s, na zajíce běžícího rychlostí 10 m/s je nutno dle výpočtu předsadit 0,75 m.

Tady máš pěknej článek o předsazování http://www.horar.sk/index.php/clanky/lov-a-selekcia/241-predsadenie-teoria-pre-prax

Každý loví specifickou zvěř,která se nachází v danném místě či lokalitě honitby kde se obhospodařuje ať už zvěř pernatá či drobná zajícovití.A s lovem jedné či druhé má zkušenosti při lovu.Přichází období lovů na společných honech na drobnou a každý lovec má jistě zažitý způsob lovu,aby byl při střelbě úspěšný jen mě zajímalo jaké vychytávky při lovu milí kolegové používáte jestli vůbec nějaké jsou?

Popiš Jirko situaci dám příklad:Lov holubů,tip a ráže brokovnice její zahrdlení,osvědčené střelivo při lovu co se ti osvědčilo,vzdálenost na kterou si cirka střílel a tvoje praktiky při lovu jestli se snažíš se zvěří tahnout kolik předsazuješ nebo střílíš hozenou ránu a mačkáš do určitého místa a předsazení,každý má to svoje specifické.Já se snažím se zvěří tahat,předsazení a po té odmačkávám a do těch 30-35m předsazuji na holuba v klidném letu těch 50-80 čísel,střílím fortuny 3,5mm,zbraň kozlice 12-ka,zahrdlení 1/2 a 3/4 druhá.

Patrně tu jde o tip na daný typ zvěře... V tom případě je základním pravidlem lovecké střelby, že se předsazuje o to více, oč zvěř letí (běží) rychleji a je dále.

Jsem zvědavý jestli budou reakce a postřehy podobné nebo jestli má každý nějakou tu svou osvědčenou techniku,která funguje na danný tip zvěře a jeho lov v terénu.