Otěrový strom - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Otěrových stromů znám spoustu, tento mě zaujal výškou oloupané kůry a otěru. Od země je kůra oloupaná 93 cm, bláto je ještě o 10 cm výš. Možná stálo prase na kořenových nábězích, tím by svou velikost relativně zmenšilo. Ale i tak si myslím, že se jedná o pěkného kňoura hodně přes metrák. Zajímá mě tedy, zda někdo zná ve své honitbě podobný strom se stopami pobytu těžkého kusu a jak vysoko je otíraný, příp. okousaný.

To nejsou vpichy od stovky hřebíku, ale budoucí kňour ve věku selete(?) takto testuje své rašící zbraně (foto z listopadu).

Jeden dnešní............

Nevím, z čeho jsi to vyvodil, já psal o tom, že všechna zvířata se HLEDÍ ZBAVIT PARAZITů, zatímco ty tu pořád blábolíš o jejich PROSPĚŠNOSTI= užitečnosti. A odkud bereš, že odsávají "starou krev", když jinde nám sugeruješ, že "staré nechcú" (pakoně, vysokou...). Prestaň chlastat a vyjdi někdy na čerstvý vzduch, z toho gaučíka ti riadne jebe!

Jožinku strašně moc nemocný, chorý, kdo tu trepe odvozeniny Ludolfova čísla, to mohou posoudit všichni. Copak klubáci neodstraňují parazity??? Něco takového jsem napsal? Já jsem vždy pro ekologii, to si zapamatuj! Odsání trochu krve z ran klubáky, když nejsou paraziti, vadí zvířatům míň, než neřízené invaze parazitů.

Nebýt Jozefa Portlandského (+ několika málo vyjímek), je to tu totálně zdechlé. Takže dobrá psovi kost... Už se těším na vydání jeho dalšího bezceleru (Hore nohami), čtení lepší než všechny židovské anekdoty! Já myslím, že o prasatech toho víme stále málo. Tak jako jsme byli překvapeni nedávnými zjištěními, že šimpanzi loví menší opice a žerou maso, pořádají trestné výpravy na sousedy, nebo třeba na každou nemoc mají v jídelníčku speciální byliny. Prase to klíště buďto udusí v blátě, příp. utopí, ta která se "drží jak klíště" jednoduše rozmačká. A vůbec bych se nedivil, kdyby podobně jako ti šimpanzi si dovedli poradit i s endoparazity, tj. konzumací bylin (česnek?)se je snaží vypudit. Holt parazity pěstovat dokáže jen Jožo, všechna ostatní zvířata se jich hledí zbavit.

:DDD

Karle, zbavují se klíšťat?! Není možná!! Vždyť jsou tak prospěšná, odsávají starou krev! :-)))

Jak již vyplynulo z předešlého, otěrové stromy nemají dlouhou životnost. Tady prasata otěrem (a hlavně okusem kůry) zlikvidovala skupinku smrčků. Prase tak přispívá i ke škodám na porostech, ikdyž v porovnání s činností jelení zvěře je to jen zlomeček. Prase je velmi čistotné, proto rčení "špinavý jak prase" je poněkud zavádějící. Špinavé je jen těsně po koupeli. Drbáním o kmeny stromů se zbavují parazitů, zejména klíšťat, kterých je v našem kraji neúrekom.

Zdá se, že ty otěráky mají celkem nízkou životnost. Tento navštívil také "silný kus", který zřejmě věří v magickou moc dřeva z kančího stromu a obloží si jím trucovnu.

Tak jsem to tam dnes dopoledne po dvou měsících znovu zašel zkontrolovat a ejhle...zřejmě opravdu silný kus :)

Další vzorové foto :-), dyk jsme se o tom Petře už bavili :-). Karle, já bych to zas tak jednoduše neviděl, když se budete zajímat o okolnosti ulovení, tak většina těhle silných padne tak trošku náhodou, dneska to málokdo umí cíleně, resp. nejsou na to ani podmínky a tyhle kusy jsou opatrní matadoři. M

Dovolím si přiložit foto otěrového stromu z našeho revíru a poprosím o komentář. V blízkém okolí se dlouhodobě opakovaně seje kukuřice. Foceno v cca půl hektarovém lesíku. Diky PT

Také pamatuji, že u nás byl uloven kňour, jehož zbraně byly v Lysé oceněny zlatou medailí. Věk 10 +. Přitom se střelec domníval, že střílí na lončáka - váha vyvrženého kusu s hlavou činila necelých 80 kg. Ale není se čemu divit. Ve škáře byly zarostlé broky všech velikostí, jeden přední běh byl v mládí přestřelen a ten srůst vypadal příšerně, takže toto vše se zřejmě na té nízké hmotnosti podílelo. Šlo samozřejmě o lesní horské prase, které rozhodně nestrávilo celý život v kukuřici. A jako kuriozitu a výjimku potvrzující pravidlo ještě uvádím, že podle 3. stoličky by to měl být lončák, nikdy se úplně neprořezala z dásně ven.

Sleduji tyto diskuse léta, ví se o tom, ale situace se nijak nelepší. Píše se, mluví se o narušené sociální struktuře černé zvěře, ale že bych pozoroval více chovných kňourů, to tedy zatím ne. Takový třímetrákový gigant není schopen pokládat malé bachyňky, a je tudíž větší předpoklad, že se mladší kňouři k nim nedostanou. Takže je to tak, Pavle, jak píšeš. Spíše dostane lovec kartáč za ulovení plné bachyňky velikosti selete, než za silného kňoura. Proto se ani nemohu divit, že nikdo nenafotí pobytové stopy, natož samotného trofejového kusu. Ten většinou během krátké doby po obeznání poskytne zbraně pro výzdobu salónku. Tak trochu jsem porušil tabu a otřel se o myslivečky, ale pokud budeme všichni mlčet, problém s černou bude narůstat. Ano, Sojko, jsme země výjímek-))).

Při dnešním přístupu k udělování vyjímek...... Karle, vždy jsem tvrdil, že to Vaše foto je ukázkové :-). M

Jaroslave, máte bystrý postřeh! Ono to nejen vypadá, nýbrž opravdu je foto ze společného lovu. Rok a půl čekám, kdo připojí vyšší zásek či otěr. To by ovšem muselo být diskusní fórum, nikoliv vojerský kroužek. To jsem přehnal, tak teda u sta tisíc nitrovertů (tajnůstkářů). Stará, tolik diskutovaná bolest: sám nic nepřidám, ale cizí nejapně komentuji. Foto jsem přiložil proto, aby to nevypadalo, že jsem bláto rozetřel a pak se hrál s nožem... Tomu rytíři v kohoutku do metru moc nechybí, možná je i přes.

Jestli někteří pochybovali, že ten otisk nemůže být od kňoura, tož takový by se nemusel ani natahovat. Je to Fw z BRD (Beroun), a je vidět hned, že to není žádný z..d (údajně téměř 3 q). Lovu zdar!

Ne zrovna nízký pařez po otěru divočáka.

Trochu jiný pohled...

Asi je nás profesonálů, co fotíme kávovarem, povíc... Já jsem se teda praštil přes kapsu a pořídil si LG s pěti omegapixely. Podle toho ta ostrost také vypadá... Tak po srpnových a zářijových deštích toto kaliště zarostlo, řekl bych, že už tam vůbec od té doby divočáci nebyli. Bylo funkční jako jedno z mála v letní sucha. Teď je voda všude... takže fotopast by zde měsíc trčela zbytečně. Abych nešel za šestilháře, připojil jsem foto z druhé strany kmene. To kdyby se někomu těch 93 zdálo moc. Tento obří zásek sahá až do 105 cm. Od jelení zvěře to není, ta se v blízkosti města nevyskytuje. Zadruhé je zřetelně vidět stopy po vrypech zbraněmi, od řady zubů by místo vypadalo jinak.

Neviem prečo ma to nepodpísalo :-) J.H.

Pokud některá nerozpozná balabán od živé, ať se raději do světa nepouští, resp. ať opravdu sedí doma a používá techniku. Nóó, možná bych úspěšně reprezentoval, ale v úplně jiné disciplíně: Házení hrachu na stěnu... Mít takový hokej v pojmech, pořídím si analytika, který by mi obsah přežvýkal. A vůbec, co bude s těmi fotkami přemnožených medvědů a rysů, resp. jejich pobytových stop (podrápaných smrků)? To musí být pro veterány přece hračka!

Keby boli Majstrovstvá sveta v demagógii, viem o horkom favoritovi (-tke).

Pane Zvářal, asi jeden takový ověřitelný případ je donedávna snad nejsilnější kňour ze Sedlické obory, který byl uloven někdy ve věku 11/13 let?, při hmotnosti cca 90 kg?? Předtím měl snad odhaden 140/150. Omlouvám se, ale přesné údaje si teď z hlavy nevybavím. Nicméně věk byl znám vzhledem k tomu, že se snad jednalo o jedince dovezeného z karpatské populace. Ta hmotnost jde často postupně dolů s věkem.Děda z lesa mě možná doplní, je to celkem jeden z mála dobře zdokumentovaných případů postupného rozvoje a úpadku:-) kňoura:-). Trofejově zlato. Určitě ale hmotnost nejde ruku v ruce se sílou trofeje. Moje nejenom vyčtená, ale i osobně tvrdě získaná zkušenost. M.Soukup

Bohužel, v žádném katalogu o medailových trofejích nenajdete údaje o hmotnosti. U jelena zjistíte např. 18 údajů (od roku ulovení, stáří, délky lodyh až po celkové body), ale nikdy nezjistíte hmotnost. U kňourů je to obdobné - rok ulovení, délka a šířka páráků, obvod klektáků, srážky a přirážky, celkové boby CIC. Hmotnost zná jen lovec a byla by opravdu zajímavá, např. i u vlků či medvědů (Slovensko). Rybáři mají v tomto výhodu...

Nemyslel jsem, že jste s Brutem pokecali o politice nebo o babách. V neverbální rovině jste si ale porozuměli. Vy jste ho pozval na večeři, on došel, ověřil si Vaši totožnost, nakrmil se a k tomu jste mu něco důvěrně šeptal do ouška- no to musel být v 7. nebi. To naopak bral jako potvrzení důvěry, nikoliv povel k odchodu. Ten u prasat funguje na fyzické úrovni, resp. aspoň zaklektat zbraněmi a naznačit útok. A k té druhé části odpovědi by mne velmi zajímalo, zda existuje nějaká dostupná statistika trofejových kňourů, např. nad 150, event. nad 200 kg. V tomto má myslivost trochu rezervy, jak vůči sobě samé, tak i veřejnosti. Hodně silných kusů včetně trofejových zbraní zůstane známo jen lovcům.

K.Zvářal - ty moje dialogy s Brutem byly jednostranné, většinou jsem mu říkal ..."jdi už do p.dele a pusť sem ostatní", asi tomu nerozuměl a neodpovídal... - Jinak rozdíly v hmotnosti mezi vyloženě lesními a polními prasaty (pokud se tak dají nazvat) jsou někdy až neuvěřitelné. - A zajímavost : kdysi druhý největší totalitní lovec po N.Ceausescu - Todor Živkov, BLR - ulovil ve "své" honitbě Voden světovou trofej kňoura (přes 140 CIC), který ale vážil pouhých 90 kg a údajně byl starý 13 let.

Pane Zvářal, to byl jen žert. Už jen z toho, že L. pustí kňoura je vidět, že ví, co dělá. Takových lidí je dneska málo. MS

Stopy tohoto kňoura nacházím na sněhu hezkých pár zim, podle mě má něco mezi 7-10-ti lety. MS: Nevím, co udělal ten zrzek pro americkou myslivost, ale kdyby byli všichni jako L., vrátila by se zlatá doba české myslivosti. Není v kategorii T či K, je to specialista na škodnou a takové já uznávám nejvíc. Prasat uloví skoro tolik, jako zbytek sdružení. Lišek 70-90%. Kuny loví jenom on... Takže uznáte sám, že s těmi průměrňákovými je škoda ztrácet čas. Dědo, to musí být fantastické zážitky, pokecat s Brutusem!

Pane Zvářal, to je relativní. Mám podobnou zkušenost jako Děda, bachny se selaty je po zažrání z vnadiště někdy problém vyhnat, někdy jsou neuvěřitelně opatrné. V zimě jsem našoulal kňoura tak 150 kg asi na 5 metrů, ale to byl zabrán do žaludů :-), takže se na mě podíval tak jako že těch 5 metrů už stačí, otočil se a věnoval se zase žaludům. Hodit mu vajgla na hřbet mě teda nenapadlo :-), po pár minutách jsem zase vycouval. O pár dní později jsme se šli podívat s kolegou, našoulali jsme jiného, tak 130 kg asi na 20 m, za pár minut se ze strany přiblížil lončák, kňour ho prohnal dvakrát dokola kolem nás a vrátil se zase spokojeně na žaludy. V obou případech nepochybuji, že moc dobře věděli, že jsou tam lidi :-). Ale když jsou zabraný do žíru, tak to chování je jiné. Stejně tak když mají pocit, že jsou v krytu (řepka, kukuřice, vysoká tráva atd.). Ale Leoš samozřejmě umí moc, na toho nikdo nemá :-). Možná tak leda Chuck Norris, ale jistý si tím nejsem:-). MS

K chování kňourů - na bývalé vnadiště mě jich několik chodilo, měl jsem je pojmenované dle chování (Bohouš, Třasák, Plašan, Brutus). Byli velice opatrní než vstoupili na vnadiště, obcházeli jej zprava, zleva, dlouze v krytu postávali a jistili. Ale jakmile začali brát žír, plachost opadla, snesli osvícení baterkou, zakašlání apod. Raritní byl Brutus - ať přišel z kterékoliv strany, první kroky vedly vždy pod kazatelnu k žebříku, ujistil se mojí přítomností (asi si už spojoval můj pach s krmivem) a teprve potom šel na vnadiště. Určitě o mě věděl, občas přestal žrát a dlouze se zadíval do okénka, šlo na něho i potichu mluvit. Jinak jméno si vysloužil dle své agresivity, k vnadišti se nemohli jiní ani přiblížit, kromě malých (ještě pruhovaných) selátek, což bylo také zvláštní.

Tak schválně:-). MS

Paní Jezíková, s Vámi je aspoň srandy kopec...dvouletý gigant...

Jak jsem zmiňoval 28.8., kamarád, když popisoval ten těžký kus, na kterého nikdo nesmí, dal ruku podle těla a lehce ji pozveddl. Jsme +- stejně vysocí. Přeměřil jsem si to a ukazoval ca 86 cm. Netuším, kolik z toho jsou štětiny, ale asi ten samý kus mu chodil loni pod kazatelnu asi o 1,5 km dál. Prý užasný flegmatik. Možná to bude někomu znít jako latina, ale údajně kouřil doutník a jak skončil, hodil mu vajgl na hřbet, aby už odešel (kňour "brzdil" lončáky)- ani to s ním nehnulo!(?). Má někdo podobnou zkušenost? Asi těžko...takové kousky dělá jen Leoš.

Může, ale není to zrovna typické. V tomhle věku ještě nemá tak úplně vybudovanou dominanci a teritoriální chování, prostě na to ještě moc nemá. Ale to, že se jedná o kategorii sekáč (u nás se tak označuje 3letý, starší je kňour, jak je to na Slovensku nevím, lovil jsem tam jen dvakrát a ačkoliv na to mám jen ty nejlepší vzpomínky, tak Vaše věkové třídy neovládám)nebo starší, svědčí i to, jak psal pan Zvářal,že se jeho známý nedočkal na čekané selat nebo lončáků. Před silnějším kňourem rudly se selaty a slabší černá ustupuje. Po pravdě řečeno, přítomnost silnějšího kusu z hlediska lovu věkové kategorie sele/lončák není nic moc, prostě to rozežene. Pro mě je lončák kňourek ve věku 12-24 měsíců, aspoň v souladu s naší legislativou a vžitým názvoslovím. Po pravdě, to že se motá kolem silnější kňour, to poznáte i podle toho, jak se třeba nervozně chová rudl černé, který vám jinak běžně chodí na vnadiště. MS

Jasně, že tam chodí i selata, bachyně, lončáci atd., takže si troufnout odhadnout, že se tam otierala aj celá črieda :-). Paní Jezikova, já vím, třeba na Doupově může mít slušný kňour jen 70 kg a zbraně medailové, Krušné hory dtto, tyhle horská prasata :-) jsou úplně něco jiného, než středočeská, vykrmená z kukuřice a řepky, to pak lončák 80-100 kg není vyjímkou atd., ale hmotnost nejde zdaleka ruku v ruce se sílou zbraní. Vždy je třeba posuzovat podle místních podmínek a zkušeností a znalostí. MS

Boha mu, snad to někdo nechápal tak, že píšu o otěrové práci jednoho kusu! Je tam kaliště s kotovicovým jílem, jaký nemají ani v Piešťanoch. Otisk kňoura byl zcela znepřehledněn stopami menších kusů, většinou selat. Mě šlo o to vysoké vykousnutí kůry, to se každý den nevidí. Místo zbytečných keců jsem čekal, že kritici připojí svoje foto, když znají stovky otěrových stromů... Klidně i z fotopasti.

Troufám :-). To poškození borky je z kategorie sekáč - kňour, při té výšce (93cm), to bahno výš je z ryje. To je místo, kam dosáhne ryjem a zbraněma, dá se podle toho na hrubo odhadnout velikost, většinou se to kňourek snaží umístit co nejvýš tak aby to bylo viditelné pro jiné příslušníky tohoto druhu a udělalo to na ně dojem :-). I proto mohl klidně využít ty náběhové kořeny. Bachny tohle neudělají, selata už vůbec. Při zvětšení tady ta fotka není příliš ostrá, ale i tak. Podle jedné fotky si samozřejmě víc odhadnout netroufám, to už by bylo věštění. Ale lovem a pozorováním u kališťat jsem kdysi strávil hodně času :-), jen to má jednu podmínku, když chce člověk lovit :-). MS

Paní Jezikova, při vší úctě si dovolím hrubě nesouhlasit. Tato fotka od pana Zvářala je přímo ukázková, taková by klidně mohla být v každé učebnici myslivosti. Já jsem prasečkář, 30 let mě nic jiného než černá moc nezajímá. Věřte mi, že se jedná o prase (kňourek, sekáč, kňour), na to opravdu nemusí být člověk jasnovidec, chce to jen trochu praxe. M.Soukup

Pavle, jak jste se jistě všiml na tomto vlákně, tak kouzlo fotopasti již objevily i veverky a medvědi( Maco). Jen Vy, já a sojky se zaslepeně bráníme pokrokovému myšlení a hloupě tápeme v blátě, co že to bylo za tvora. Sám nad sebou žasnu, jak jsem dokázal přežít rok 2000.)))

Myslím, že spíše nechcete pochopit, co tu někteří nastiňují. Není to odpor k fotopasti, ale lenost "modernistů" chodit po lese a číst pobytové stopy. K posedu a krmelci se doveze, nahodí fotopasti, ale co se děje "v hluchém prostoru", nemá ánung. Abych poznal, že kůru kousal statný kňour a ne jelen, jak se někteří domnívají, na to mi stačí pětačtyřicet let praxe. Že soused vstává v pět hodin a o půl šesté startuje, to poznám se zavřenýma očima, na to nepotřebuji fotopast. Já fotopasti nepoužívám, ale ani nezatracuji, naopak je mnohdy doporučuji. Smyslem je používat ji účelně, abych např. zjistil časový harmonogram návštěv na krmelišti. To dělá kamarád a chodí si sednout ve správnou dobu a nemusí tam tvrdnout od večera. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, ale ne všechno jakože dobré je vždy to nejlepší. Je třeba metody poznání kombinovat. Kdybych váhal, zda to nebyla třeba čupakabra, možná bych tam fotopast dal. Ale stopy v jílovém bahně skutečně patří praseti, věřte mi.

Tomáši, patřím k těm vidlákům, kteří raději zapínají hlavu než fotopast. Kůra je velmi výživná, o tom by nám mohl povyprávět např. bobr, ale také jelen, který zejména v době nouze působí škody na porostech. Někde se kmeny proti okusu natírají. Předevčírem došel (asi)tento kus kamarádovi pod posed, údajně má na přední běhu nějaký edém. Podle jeho slov je to monstrum. Chvíli po něm došly také těžké kusy, ale nechal je být, čekal na selata a lončáky. Jen si nejsem jist, jestli je to kvůli zpevnění kyrysu, nebo kňour značkuje podobně jako srnec hrabánkováním a odíráním kůry, také medvěd nechává ve svém teritoriu vysoké značky po drápech, aby menší přivandrovalce předem varoval. Tak vysoko došáhne málokterý...

Slušná výška, ale kolikrát se kůra svlíkne i s líkem o dost výš než je hřbet zvěře. Mám v revíru jeden kolem 180cm oloupáno a takové prase jsem jak živ neviděl (-:

Pánové (Děda a Fesoj), tady nemá cenu se bavit o tom, proč má kňour kyrys a jaký má význam s někým, kdo cancá cosi o prostřelování, stejně tak nemá cenu se bavit o tom, proč takovou značku udělá kňour a ne bachyně, sele atd. Prostě je to marný, je to marný, je to marný....MS

Maca - nevím, proč pochybuješ o tom, že kalištěním a následným drbáním o zasmolené stromy dojde ke zpevnění kyrysu kňoura. To je prostě fakt, i když to zpevnění je pouze druhotný efekt. A že kyrys kňoura, stejně jako u středovékých rytířů, neslouží jako ochrana před vystřelenou kulí, ale podstatně zmírňuje účinky bodných a sečných zbraní v souboji rytířů stejně vyzbrojených, to je fakt druhý.

Maca - jenže většina těch hrubých kňourů (majitelů oněch silných kyrysů) neví, že kulová rána "na kyrys" je mezi normálními myslivci prakticky vyloučena - snad jen v sebeobraně a to ještě poněkud výše...

Děkuji za vysvětlení. Asi toho mám hodně co dohánět. MS

Pavel Štěrba - nejsem :-):-). Asi jsem to přehnal. MS

Pane kolego Soukupe, jste si jist, že dotyčný ví, co to je borka?

Pane kolego Maco, petrolejkou nesvítím, do lesa jezdím autem, používám puškohled s červeným bodem, ale až se to pro mě smrskne na to, že budu sedět v obýváku u televize a čekat, až mi na mobil přijde MMS z fotopasti, tak to radši prodám flinty a začnu sbírat známky. Ale samozřejmě každému podle jeho gusta. Mimochodem, od čeho myslíte, že je to poškození borky a proč? Fotopast nefungovala, tak nemáte ponětí? M.Soukup

Pane kolego Maco, petrolejkou nesvítím, do lesa jezdím autem, používám puškohled s červeným bodem, ale až se to pro mě smrskne na to, že budu sedět v obýváku u televize a čekat, až mi na mobil přijde MMS z fotopasti, tak to radši prodám flinty a začnu sbírat známky. Ale samozřejmě každému podle jeho gusta. Mimochodem, od čeho myslíte, že je to poškození borky a proč? Fotopast nefungovala, tak nemáte ponětí? M.Soukup

Omluva - mělo být: i při teplotách pod nulou, kdy kaliště překrývají zmrazky. MS

Je to přesně jak píšete pane Zvářal. Prase sice bez vody dlouho nevydrží, ale kalištění je hlavně hygiena. Taky když střelíte prase, tak jen málokdy na něm najdete vnější parazity, což rozhodně nelze říci třeba o srnčí. Prasátka jsou čistotná :-). Běžně se kaliští i v zimě, i při teplotách pod nulou. M.Soukuppřekrývají zmrazky.

U kaliště mám otěrový strom, který mažu rybím tukem. Je odřený do výšky max. 65 cm. Padle stop a šířky záseků v kůře se o něj otírá "velmi hrubé zrno". Kolem stromu je zem rozhrabána od spárků cca 1 m, takže předpokládám, že u toho musí ležet a otírá si hřbet.

Nevím, ale na škole nás učili, že výška otěru nemusí vždy nutně přímo souviset s výškou prasete, protože to si nezřídka stoupne na zadní a otírá si právě pode mnou zmiňované břicho a slabiny. Proto výška otěru nemusí nutně znamenat výšku hřbetu

Mě v této souvislosti zajímá, proč se prasata ráda válejí v blátě, když nedaleko (100-300m) teče potůček, kde mají více vody i bláta. V odborné literatuře se uvádí, že se kaliští za účelem ochlazení těla, což by ten potok splňoval lépe. Mám zato, že se jedná o proceduru zbavování parazitů, např. klíšťat. Jako se hrabaví popelí, krkavcovití mravenčí, tak prasata mají tento očistný způsob. Zaschlé bláto znemožní čerstvě přisátým klíšťatům dýchat, ta větší - nacucaná prase při drbání se o kmen rozmačká. Vzhledem k tomu, že hodně nacházím otěrů na malých pařezech, domnívám se, že jsou pro ně ně problémové partie slabin a břicha, kde se na měkké kůži klíště snadno přisaje. I tento strom má náběhové kořeny dobře očehlané s množstvím osin. Jako kluk jsem rád prohlížel po zvednutí zajíce jeho lože, ale až někdy od konce sedmdesátých let jsem si všiml odpadlých nacucaných klíšťat velikosti hrachu. Buďto jich dříve tolik nebylo, nebo jsem se méně pozorně díval. Ale i podle nálezů na sobě po návratu z lesa usuzuji, že klíšťat v posledních desetiletích výrazně přibylo. Příště nafotím otisk tohoto kusu, pokud ho nepřekryjí stopy selat. Metr a půl minimálně...

Pane Soukupe,sice sverazne podano, ale ma to smysl.

Pani Jezikova, berte to jenom jako muj komentar k dnesni dobe, kdy se zrejme bez ruznych technickych fidlatek nelze obejit :-). No a kdyz dojdou baterky, nekdo to ukradne, selze cidlo, moc prsi atd., tak je to neresitelny problem :-). MS

Zoologové v NP Šumava nainstalovali kvůli sledování rysů cca 150 fotopastí, převážně v I.zónách, kde platí přísný zákaz vstupu - a více než polovina jich už zmizela, dokonce existuje již přístroj na vyhledávání fotopastí. Český člověk dnes dokáže ukradnout a zpeněžit vše...

Než sem opět zavítá jedinec, od něhož pocházejí ty nejvyšší otěry, bude ta fotopast v tomto přehledném lese dávno zcizena a bude buď v bazaru či zastavárně - realita dneška.

Bodejt pane Zvaral, co byste se s tim sral, prdnete tam fotopast :-), na co by vam taky v dnesni dobe byla znalost pobytovych znaku zvere, stop, biologie, zoologie, zivotnich projevu atd., dyk staci fotopast a budete mit jasno :-). Ach jo, kdyz na tohle myslivec potrebuje fotopast, tak je asi něco nekde spatne. Nejak se nam to kouzlo lovu a prirody asi vytraci. Jeste by to chtelo dalkove ovladanou flintu a samonavadeci strely, to uz pak bude dokonaly. M.Soukup

Je to od kňoura :-). To poškození stromu je od zbraní, kňouři to dělají ze dvou důvodů, jednak začne strom smolit a při otěru si tím zpevňují kyrys, druhak v době chrutí o tyhle místa otírají pěnu(sliny), které obsahují hormony stimulující bachny do říje a zároveň tím značkují teritorium. K odhadu velikosti není výška úplně směrodatná, opravdu může používat ty kořenové náběhy, podívejte se ještě na velikost stopy, délku kroku v klidné chůzi, velikost trusu a případně otisk (lavor) v kališti podle jeho stavu. Z kombinace těchto věcí se dá velikost odhadnout přesněji. Tipoval bych sekáč, možná i víc. Otěry do výšky metru jsou celkem běžné při výskytu hrubšího kňoura. Záleží samořejmě na lokalitě, výskytu černé atd. M.Soukup

Pokud se v místě žijí jeleni, tak bych uvažoval i o této zvěři (specielně v říji)- i tím by dala vysvětlit ta výška bláta. Samozřejmě, že většinu práce na stromě vykonala prasata. U nás (ve Chřibech) jsem kdysi dávno objevil u kaliště velký modřín, který měl kůru odřenou až na běl. Prasata se o musela drbat snad desítky let. Lákala je lepkavá smůla, ve které často uvízly jejich štětiny. Pokud si dobže vzpomínám, tak neintenzívněji byla kůra odřena v 60 cm, a stopy po otěru byly až do výše jednoho metru.