Lov bachyň - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Zdravím pánové. Chtěl bych se zeptat na váš názor, týkající se lovení bachyň. Vím, že přemnožení černé zvěře není všude stejné, někde je jí dost až nadbytek a jinde černou nevidí jak je rok dlouhý. Byli jsme se nedávno podívat u známého v honitbě, protože nám vyprávěl, jaká invaze černé zvěře u nich je. Po příjezdu na místo a po procházce revírem vyšlo najevo, že skutečně nepřeháněl. V lese nebyl čtvereční metr, který by nebyl zryt, o loukách a polích radši ani nemluvit. Starší a mnohem zkušenější myslivci než já říkali, že to, co se tam děje nikdy neviděli-bylo to opravdu neskutečné. Během různých rozhovorů o tom, co jsme tam viděli se z různých stran ozval několikrát názor, že by snad bylo nejlepší, kdyby se začaly lovit cíleně bachyně. Nemám vůbec povědomí o číslech, kolik prasat se tam za rok uloví, ale moc by mě zajímal váš názor na to. Za jakýkoliv budu vděčný. Chtěl bych připomenout, že jde pouze o DISKUZI, nikoliv konstatování, že je tam tlak zejména na bachny (vodící, plné atpd.). Zajímá mě zkrátka pohled z více stran, přece jen-víc hlav, víc ví. Díky. OP

No konečně to bylo uvedeno na správnou míru ! Samozřejmě se najdou lidé, kteří budou "špekulovat", že i ta selata těsně po přebarvení jsou ještě na bachyni plně závislá a budou mít pravdu - ale jde o to, že tu bachyni lovit MOHU, nikoliv MUSÍM, a zda na ni zmáčknu, to už je jen a jen věcí myslivecké etiky a mého vlastního svědomí.

Upřesnění ing. Pondělíčka z 9.1 na www. myslivost.cz k pojmu bachyně vodící selata:Nově však je ve vyhlášce stanoveno omezení lovu „bachyně vodící selata“. Z důvodu ozřejmění tohoto omezení, které nebylo možné v legislativním procesu tvorby vyhlášky nově definovat, uvádíme následující: pod pojmem bachyně vodící selata se rozumí samičí zvěř prasete divokého, která vodí selata ještě nepřebarvená, tedy „markazíny“. Ostatní bachyně, které jsou v tlupě již přebarvených selat, lze lovit v období od 1. srpna do 31. ledna následujícího roku.

P.Vilšer.Ono to tak jednoduché není.A zkušenosti kolegů v lese v tomto smyslu nejsou asi žádné,pouse jakési tušení.Spouštění mléka u té prasnice je složitý hormonální proces.Po narození selat se začíná u nich vytvářet u struků jakýsi zasedací pořádek,který lze charakterizovat asi tak,že nejsilnější selata obsazují první nejmléčnější struky a v tom zasedacím pořádku prakticky vydrží až do odstavu.Mění se pouze v případě,že dojde k poranění nebo úhynu silných selat.V případě poranění jsou z výhodných pozic nemilosrdně vytlačeny.Pokud nejsou všechny struky obsazeny u těch zbylých struků dojte postupně k zasušení.Pokud dojde k tomu,že po několika dnech přijdou jiná selata,pochybuji(toto si již nějak dost dobře nepamatuji),že dojde ve velmi brzké době a zda vůbec,k obnově jejich činnosti tak,aby to to sele zachránilo.Proces sání začíná tím,že si prasnice lehne a začne vydávat příslušné zvuky.V ten moment se selata na ni vrhnou najdou si své struky a začnou sát.Toto však netrvá dlouho,prasnice přestane brzy mléko pouštět,v podstatě je vysáta a pokud je nic nevyruší usne a selata taky i se strukem v tlamě.Nějaké střídání u struků,pokud nezasahne člověk(u domácích)nepřichází v úvahu.Nejvýše to,že pokud jsou vlastní selata mladší a jsou pachově známy seleta třeba zastřelené sestry,ty vystrčí selata vlastní a odskáčou to ony.To,že les není prasečák je pravda,ale přeci si tady nebudeme vyprávět,že v lese vládnou v tomto směru lepší poměry než v prasečáku.Já stále tvrdím,že o životě a chování divočáků toho moc nevíme,výzkumné ústavy zde mnoho dluží.To,že jeden povídal,nehraje moc roli.

Pro pana Vilšera.Nikdy se o těchto případech nedá hovořit o 100 %.Sám jste připustil,že se to může odehrávat v menších množstvích případů.já neopustím tvrzení,že v daleko menších.Dost dlouho jsem pracoval u domácích prasat,abych si dovolil tvrdit,jaké problémy nastaly při nadpočetném vrhu selat u prasnice.A tak si dovolím tvrdit,že takovýmto spojením dvou vrhů ony problémy nastanou a pokud se sele 2x po sobě nenapije,protože ho silnější odstrčí,má ponižujícím způsobem odzvoníno.Maximálně,pokud již samostatně žere,ale mělo by ještě dostat napít,vyroste z něj špatně vyvinutá prasnička,o kterých již zde byly zmínky.

Prakticky vždy, když vodí bachyně víc než 12 selat, se jedná o potomstvo dvou matek - už kvůli strukům. Ta bachyně osiřelá selata z "rodinné tlupy" přijme a odvodí je - ale o tom, že by jim dala napít, dost pochybuji, respektive to nezáleží na ní, ale každé sele si hned po narození obsadí vlastní struk a ten si hájí, takže pochybuji, že by osiřelá selata, která jsou ještě závislá pouze na mateřském mléce, mohla přežít.

Kámošovi chodila pod posed zkraje srpna bachna s třinácti selaty. Jemu je celý net ukradený, tak to zmíním já. Dost pochybuji, že jsou všechna její. Tipnul bych to na přidružené potomstvo sestry nebo jiné příbuzné bachyně. Dnes už jich má jedenáct, trochu jí ulehčil. Ale adopce asi nebude pravidlem, je možné, že mnohá po jiných zmýlených zůstanou napospas osudu.

Pane Vilšer, a kolik je z toho bachyní a jaký má lov bachyní vliv na celkové počty černé zvěře tam u vás?

Zdravím vás pane Vilšere, znám ŠLP. Velice dobře:-) Mě jen zaujal ten počet, ale je to jasné. Pokud bychom to rozdělili v průměru na velikost homitby 750ha tak je to cca 15 honiteb po 47 kusech to se dá:-) Dokonce v okolí střílí i více ks v jednotlivých honitbách. Mě jen zarazil ten počet v celku. Je to podobné pokud bychom brali V.P. - Březina (VLS). Díky za vysvětlení a s přáním lovu lesu zdravím do Jedas:-) Zahradník

Dobrý den pane Vilšere, že jsem tak smělý, kde že střílíte ročně těch 826ks černé?? V jaké honitbě o jaké rozloze a v kolika lidech prosím:-) Děkuji.

P.Vilšner,opravdu Vás nebudu žrát.Považuji to,že Vám pes podrží všechna takto opuštěná selata za stejnou blbost,jako to,že bachyně mají selata 3x za rok.Jen jsem reagoval na to,že se v různých diskuzích objevuje neustále to,jak by bylo nemyslivecké střílet na bachyňky hlavně v zimě,kdy by mohly být plné a potom,když mají slabší selata tak je klidně odstřelíme a v diskuzi to obhajujeme tím,že nám je pes chytí a dokonce i někde jsem četl takovou blbost,že se jich ujmou jiné bachyně.Místo toho,abychom napsali,že když se ještě sami neuživí,tak pochcípou hlady a když se již sami jakž takž uživí,jsou bez ochrany okamžitě zapuštěny mladými kňourky,mají pak slabá selata a jsou tu ty,které Vy opět s oblibou střílíte a selata necháváte chcípnout.Naprosto obhajuji stále názor,střílet bachyňky do 2let a nepřemýšlet nad tím,zda náhodou nejsou plné.Počty jsou jasné.Pokud střelíte mladou bachyňku,snížíte počet prasat na dalších 5 let minimálně o 25 ks ,zastřelíte-li starou bachnu,pro snížení stavu prasat jste neudělali nic.A stále se přimlouvám za to,pokud vodí a má nějaké sele,nechat ji na pokoji.

Doba březosti černé zvěře je 116 dnů, +- pár dnů kolem, kdy nemůže být bachyně oplodněna, takže četnost metání 3x za rok je jen teoretická. Podle mých zkušeností jsou nejčastější vrhy od jedné bachyně 1x za rok, ani ty dva se mi v průměrném roce nezdají. Myslím si, že pozdní letní a podzimní vrhy jsou od vyspělých lončaček oplodněných v řepkách nebo kukuřicích nebo od bachyní, co v tradičním terminu nebyly oplodněny nebo o selata přišly. Kdyby většina bachyň měla častěji selata než 1x za rok, nedovedu si představit, kolik by těch divočáků bylo - když si vezmete u nás typickou jarní tlupu o 10 kusech, kde jsou 3-4 bachyně a zbytek lončáci, tak 3-4*6-8 = 18-32 selat + nějaká ta lončáčka má pár selat, nějaký ten odlov a úhyn přes léto kolem 10 kusů, což odpovídá podzimním 25-35 kusům, co na podzim v tom lese skutečně chodí. Kdyby se to ještě vynásobilo 2x nebo dokonce 3x, bylo by to hned několik takových velkých tlup (kdyby se ta velká rozdělila) nebo jedna o 60-90 kusech, což samozřejmě po venku nechodí (zatím teda :-)) - a lov by v tomto případě nebyl na počtu divočáků vůbec znát.

3 metani je v praxi nesmysl vzhledem k delce brezosti, ovulacnimu cyklu atd. Mozna to nekdo nekde napsal, ale je to jen teorie. Ovsem faktem je, ze vzhledem k potravni nabidce v dusledku zmen v zemedelstvi dnes bez problemu cerna dosahuje stejnych koeficientu reprodukce jako prasata v hospodarskych chovech, tedy jak uz uvedl MVDr Zajicek, 2,1-2,2vrhu/rok je realitou. U prasat jde reprodukce ruku v ruce s potravni nabidkou, takze to cemu se v zootechnice rika flushing obstara bez problemu v dnesni krajine zemedelec. Bachynky pak bez problemu dosahuji hmotnosti 30-35 kg a pohlavni zralosti a zabrezavaji. Jenze dokud bude pro radu myslivcu loncacka posvatna krava, co nam selatka dava.... Problem myslivosti a myslivcu je absolutni neznalost biologie, fyziologie a zootechniky chovu cerne zvere. M. Soukup

Ještě k tomu dodávám,že jako nejhorší zásah do divokých prasat považuji odstřel vodící bachny,ať staré,či loňčačky.Chtěl bych vidět p.Vilšnera jak ta selata najde a odstřelí.Pokud jsou malá,chcípnou hlady,což je u velké části myslivecké veřejnosti dle diskuze myslivecky etické,pokud již se o sebe postarají,jsou bachyňky již velmi brzy nemilosrdně zapuštěny a počet prasat se zvýší.Naproti tomu velká část myslivců by nevystřelila na mladé bachyňky v období,kdy by mohly být plné,protože to by mohlo být velmi myslivecky neetické.Jsem právě přesvědčen o tom,že toto je jediný způsob snížení stavu prasat a není při tom porušen zákon.

Jsem stále přesvědčen o tom,že když u bachyně zůstane z normálního jarního vrhu alespoň jedno sele,zůstane tato s ním do podzimního chrutí,neodežene ho a během roku dále nezabřezne.Možná by se toto mohlo měnit se změnou klimatu,zatím ale nikdo žádný hodnověrný důkaz asi nikde nepublikoval.To,že vrhne selata v létě,nebo na podzim,neznamená,že již selata v tom roce měla,ale spíše to ukazuje na nevhodný zásah člověka.Jsem ochoten i uznat,že v přírodě nikdy nejde v tomto směru o 100 %,ale rozhodně to nemůže být nějaký častý jev.Podotýkám,nechci být brán za Stellu.

No, já si myslím, že nic není nemožné, ani ty 3 vrhy u jedné bachyně za rok - ale /podobně jako u vysílání Radia Jerevan/ pouze za předpokladu, že z prvního i druhého vrhu všechna selata uhynula krátce po metání. A takový případ asi nebude mít podstatný vliv na enormní nárůst stavů černé zvěře.

Pane Vilšere,tohle by nefungovalo snad ani v Sovětském svazu!Vemte si délku gravidity,dobu kojeni atd a nestačí ani přestupný rok!:-)I u domácích prasat je 2,2 vrhu za rok výborný výsledek.Nic ve zlém,asi jde o překlep,mělo být 2x?

Kamarád předevčírem střelil bachyňku-lončačku 39 kg, došel mu rudl s 25 kusy. Měla v sobě 2 zárodky, metat prý měla koncem října či v listopadu... Takže to vypadá na mírnější zimu, i když takto to tipovat může být velmi ošidné. Ale zaujala mě odpověď, co že měla v žaludku- prý trávu, kořínky... Nejbližší kukuřice je přes 3 km, takže jsem i věřil. Chodí mu na šrot pravidelně, i proto má letos už osmé. Leoši, lovu zdar!

Jednoduché řešení: Máte hodně divočáků a chcete snížit stavy, lovte bachny. Když budete mít v revíru plno mufloní, daňčí, jelení, snížíte snad podstatně a trvale její stav odlovem samčích kusů?

libí se mi článek martina hasenohrla podobně je to i u nás.nejsem sice lovec jsem lovec s foťákem,ale i u nás na posedech a sedačkách není nikdo vidět

Jak to napsal pan,Kopolovič:To samé unás!!!Musíš na ně chodit a pak ulovíš,když nechodíš pak závidíš.Hlavně páni výborové,kteří překračují hranice 70 let,funkce se nevzdáme.To bych musel popsat A4 abych všechny zážitky tady vypsal.Nevím jak jinde,ale my tady máme povolen lov velkých prasat od 1.8-do konce roku.

Včera jsem procházel známá místa, kam se dá jen v zimě. V létě tam jsou kopřivy, svlačec a netýkavka po pás. Letos je to jak přejeté rotavátorem. Myslím, že ten odhad 60 kusů jsem podhodnotil. Dá hodně práce, než se podaří ulovit selata a lončáky, myslím, že na těžké kusy při tomto postupu ani nedojde. Kdybych měl extrapolovat (odhadovat) podle situace u nás, bude největší nárůst černé v historii.

Závist a lenost, je rovněž problém lovu černé zvěře. V loni jsem v polní honitbě ulovil 2 a ostatní už radši nelovil.Za ty kecy a pomluvy to nestojí.Těch lenochů a závistivců je prostě víc.

Včera jsem se stavil u známého, má letos již 13 kusů, všechno lončáci nebo selata. Přestal chodit na jedno, protože "má dost těch blbých keců". Takže ač loví myslivecky, tj. šetří bachyně, i tak kolegům vadí. Na 300 ha lesa je ca 60 prasat, z toho ca 40 selat. Tak vysoký počet tu nikdy dříve nebyl, koryta potoků jsou dokonale prokypřené. Jak se ukazuje, lze systematickým lovem odebrat z populace maximum lončáků a selat. Jeho motto zní: v obýváku to prase nestřelím. Dobře vnadí a používá fotopasti, takže chodí najisto. Lovu zdar!

Ve vší míře naprosto souhlasím s panem P.Urbánkem....jeho názor má mou plnou podporu a bylo by potřeba tam kde je to nutné přistoupit k realizaci. akorát že někteří kolegové toto tvrzení nepoberou.....ale tak jak to píšete tak to je - a asi tak by se s tím něco mělo dělat....LOVU LESU!!

I když letos se může ulovit až ca 150.- 200 tis. selat a lončáků, s prasaty to nijak zásadně nepohne. Aspoň zemědělci, golfisti a zahrádkáři si od plic zaláteří a zase bude o čem psát.

Nikdo si prasata nevyastřílí , co by jinak lovili, že????

Spousta správných postřehů a nezvratných faktů, občas nějaký úlet, ale jinak velmi potřebná diskuse. U nás (Zlínsko) je podruhé za sebou semenný rok dubu- sice slabší než loni, ale pro žír to bude stačit. Co chodím po lese, v okolí polí je mimořádně hodně kališť se stopami selat. Dokonce jsou trvale v hájku s křovisky uprostřed zástavby. Očekávám jeden z největších početních nárůstů. Okolní sdružení intenzivně loví, (bohužel) zatím samá selata a lončáci. Používají fotopasti, vnadí fermentovaným šrotem, potírají dehtem. Také se jim do bachyní nechce, což je na jednu stranu pochopitelné z mysliveckého pohledu, ale tolik sledovaný a kritizovaný boom prasat to nezastaví. Takže určitě začít lončačkami, a tam (viz. výzva OP), kde je rozrytý celý les, bude asi nutné lovit i starší bašky. Kdy a jak je na uvážení každého myslivce. Těm odvážným Lovu zdar!

Líbí se mi názor pana Urbánka a také s ním souhlasím.

Zdravim všechny v diskuzy. Já osobně souhlasím s p. Radimem CHadimem ale další otazkou je zda v té honitbě vůbec nekdo loví aby stavy redukovel a kolik se uloví kusů černé třeba za měsíc behem první čtvrti a poslední kdy je lov při měsíčním svitu snažší než jindy.U nas v honitbě se těd pohybuje kolem 100 ks černé na obilí ale v lese není nikdo vidět a to mame 26 členů.

Kde redukovat??? Napiš honibtu kde to je!!!

jestli se stavy černé mají zregulovat ,tak je nutné lovit i dospělé kusy...o tom není pochyb

Samozřejmě že vědí :-), ale přechod od teorie k praxi trošku vázne z mnoha již zmíněných důvodů.

No a p. Chadim, ví nebo neví si s tím tam rady???

Díky za věcnou poznámku, kterou si diskuzi na dané téma vrátil prakticky na začátek.

Všechno tady to jsou "akademické řeči". Tam kde je černá přemnožená a působí škody, tak se musí začít lovit dospělá samičí zvěř. Lovením selat a lončáků, jak nám to bylo vždy vštěpováno, se nikdy stavy nesníží. LOVU ZDAR!!!

H.B.: záleží, co znamená přemnožené, 10 kusů/500 ha lesa je v pořádku, ale 100 kusů/500 ha už je moc a jestli takovou honitbu neznáte, tak já jo a hned několik :-).

Tady nejde o radikální lovení bachyní, ale alespoň o rozumnou redukci průběrných kusů. Je systémově špatné, že se černá nenormuje všude, kde se trvale vyskytuje, protože to na ní má negativní vliv nejen z hlediska vzrustajících počtů a škod, ale i kvality zvěře - každý druhý kus, co já ulovím, je celkově světlý nebo má alespoň světlé spárky - tyto selata plodí světlé bachyně a kňouři, kterým se možnost plození světlých potomků nemá ani dát. Za nedlouho totiž nebude u černé zvěře zázrak vidět 150 a více kg kňoura, ale normální tmavé sele, tak jak to u černé zvěře má být. Tam kde je struktura černé narušená již nyní se lovem bachyní nic nepokazí, a kde není, jako třeba u nás, taky ne, pokud to nebudou silné tmavé vedoucí bachyně, ale spíše mladší průběrné - ale je to jako u jiných druhů, musí se to dělat svědomitě, zodpovědně, ale rozhodně je nutné to dělat.

Já souhlasím s tím, že i u černé zvěře tak jako u jiné se musí lovit i dospělá zvěř samičí. To je již bez debat. Ale právě pro to, že etologie černé zvěře je naprosto odlišná od jiných druhů naší zvěře je třeba k ní i odlišně přistupovat. Vy zastánci poměrně radikálního lovu dospělých(!) bachyní nemáte obavu, že pakliže radikálně šáhneme do bachyň a to i tak kde není zvěř normovaná docílíme jen naprosté degradace chovu?? Kdy nám budou vodit ještě ve větší míře než dnes lončačky a selata a k nějaké významné redukci nedojde? Když jsme u toho po letošní zimě u nás vodí lončačky i 6 selat. Dospělá bachyně už jich o moc víc nemá...Dle mě by řešení redukce stavů bez úplné degradace chovu, lovit právě lončačky pokud možno i s jejich selaty. A né přístup, který vidíme i na tomto webu v úlovcích kdy z 10 lončáků je 9 kňourků a to se ještě všichni plácají po ramenou jak udělali dobře, že neulovili bachyňku.

Můžete mi prosím!!! Konečně někdo napsat, konkrétní honitbu, kde mají přemnoženou černou zvěř a neví si s tím rady??? Děkuji za odpověď.

Tak problém co se týká přemnožení černé zvěře se jen lovem bachyň nebo používáním baterek či nočních vidění nijak nevyřeší. První problém je ten, že myslivci tu zvěř mít chtějí a dokud není velký "průser" nic se neřeší. A další je ten, že stát nemůže kontrolovat velikosti polních kultur (podobně jako je v lesnictví uzákoněná maximální možná plocha porostu, kterou lze vytěžit naholo, čímž se zabraňuje vzniku monokultur). Tím pádem vznikají obrovské monokultury na desítkách i stovkách ha kukuřice a řepky, kde se zvěř lovit nedá ať chcete nebo ne. Takže si myslím, že by stát měl udat max. velikost pole, nebo povinnost vysečení průseků, kde lze lovit a honitby, které mají problém s vysokými počty zvěře musí přestat vozit valníky krmení do lesa. Ale samozřejmě se do stavů samičí zvěře musí sáhnout taky jako je to u ostatních druhů zvěře. Pak by stavy měli jít dolů.

Problematika černé zvěře je bohužel tak složitá, že její řešení za nynějšího stavu myslivosti, legislativy a zemědělství je skoro nemožné. On problém začíná u legislativy a fungování myslivosti - špatně (a podle mého názoru mnohdy i nezákonně) vytvořené honitby - hranice pole-les, oddělení lesa od polí, zmenšení lesních honiteb - nenormování černé zvěře i když se v honitbě LOVÍ v desítkách kusů, strategie LČR v myslivosti, nechuť zemědělců stav řešit, myslivecké hospodaření s černou zvěří a přístup k ní... a spousta dalších problémů. Proto účinná změna je nemožná. A jednu z hlaních rolí v této smutné hře hraje především stát, místo aby stát dělal systémová opatření třeba těmi vhodnějšími hranicemi, normováním, důsledným sčítáním a nařizováním uprav počtů, zákonným omezování výměry jedné plodiny na jednom poli, protože zemědělci se do toho zrovna nehrnou, a řadou dalších účinných opatřeních, tak hodí zodpovědnost na myslivce a když ti už neví kudy kam, tak vymýšlí nesystémová řešení jako noční vidění, baterky, lovení bachyň, co povedou jen k plnějším mražákům, kde už teď je málo volného místa, ale určitě né ke dlouhodobému zlepšení situace ohledně černé zvěře a škod. A jak teď ze situace ven? To neví ani pan ministr, respektive ten vůbec netuší, o co jde, soudíc dle jeho výroků do médii, i když ty výroky mohou být mediálně zkreslené (ale pan ministr byl na svůj úřad dosazen z jiných nezjištných :-) důvodů než je myslivost).

Oprava : V letech 1970 - 2010 se zvýšily úlovkly prasat 30 x, zatímco úlovky lišek 3x...

Kolega Lengyel "trefil hřebíček na hlavičku" - podle mého názoru správně popsal problém, který si naše myslivost (myslivci) chtě nechtě bude muset vyřešit. Správně popsal rozílný přístup ke dvěma celoročně loveným druhům naší zvěře - prasete divokého a lišky obecné. Takříkajíc "de jure" je zvěří škodící myslivosti pouze liška, že prase v polních honitbách škodí nejen na zemědělských kulturách, ale i na drobné zvěři jasi nevadí, protože na rozdíl od lišky přináší užitek její zvěřina. Většina nimrodů zastává názor, že oba druhy zvěře jsou přemnoženy - což se zoologického pohledu znamená, že jejich stavy překračují úživnost prostředí. Ovšem na rozdíl od až nenáviděných lišek, oblíbená prasata jsou hýčkána nejrůznějšími dobrotami, takže ty se mají jako - jako prasata v žitě, nebo spíše v kukuřici. V letech 1970 - 1970 se zvýšily úlovkly prasat 30 x, zatímco úlovky lišek 3x. V roce 2010 se prasat ulovilo 2x tolik, co lišek - 143 000 ks prasat, 74 600 lišek. Kde hledat příčiny úbytku drobné zvěře? Třeba v těchto počtech: 143 000 ks černé zvěře při obvyklé hmotnosti 60 kg představuje 8 580 tun živé váhy, přitom v potravě prasat až 20% představuje živočišná složky, a to zpravidla na jaře, kdy v polních honitbách hnízdí bažanti a koroptve, rodí se mláďata zajíců i srnčí zvěře. Ve srovnání s těmito počty 74 000 lišek při obvyklé hmotnosti 6 kg představuje 444 tun živé váhy (19x méně než u prasat), přižemž lišky se naopak neživí pouze živočišnou potravou, ale až 20% představuje potrava je rostlinného původu (ovoce). Z hlediska drobné zvěře zvěř černá, pronikne-li zjara do polních honiteb, představuje těžkou váhu, buldozer, který za jedinou noc je v lánu schopen zlikvidovat vše, co je živočišného původu - a na rozdíl od predace lišky po něm zůstane jen rozrytá zem a stopy spárků. P.S. Přikládám aktuální situaci s řepkou olejkou v naší honitbě - letos ji máme nasetu na třetině honitby (na fotu je 150 ha lán řepky mezi dvěma potoky - neproniknutelný ráj černé zvěře). Tak teda lovit, či nelovit? Se šípkovou omáčkou, nebo s knedlíkem se zelím?

Reagoval Jiří Lengyel starší

Jaký bude mít směrnice EU o nepůvodních a invazních druzích vliv na divočáky?

Největším nešvarem tuzemských myslivců je pokrytectví a nevzdělanost. V těsném závěsu pak závist. Téma znělo přitom jasně - lov bachyní, lov bachyní z pohledu radikální redukce početních stavů. Napadlo tu prozatím ani slovo o lovu samičí zvěře vodící tohoroční přírůstek. Alternativ je mnoho, jak toho dosáhnout. Je třeba si ale uvědomit, že pokud (v což nedoufám) uživatelé rozdílných honiteb v této otázce nenajdou celoplošně společnou řeč, zasáhne státní moc úřední pod tlakem zemědělské lobby. Díky účasti na několika seminářích na podobná témata předpokládám, že během pár let v závislosti na nové směrnici EU o nepůvodních a invazivních druzích bude jasno. Prasata nemají negativní dopad pouze na polní kultury, ale především i významně snižují biodiverzitu krajiny. To by si měl každý rozumně uvažující nimrod uvědomit. Pakliže jsou mezi námi tací, a to jistě jsou, co si za malý obolus myslivecké zkoušky zakoupili, k tomu Blasera, Zeiss a Pajero, nemůžeme se na ně zlobit. Zabíjení pro ukojení ducha má do skutečné myslivosti, jako samostaného vědního oboru, poměrně daleko.

Bez lovu bachyň by to nešlo ,ale nesnáším myslivce spíše lovce co loví bachny s malými. A znám těch případů dost

Jestliže se zde propaguje lov pruhovaných selátek kvůli snižování stavů a snížení škod, tak bych doporučil i lov bachyň hlava nehlava, nejlépe ještě vodících maličká pruhovaná selátka, která zahynou a tím pádem se zabije víc much jednou ranou a stavy černé a škody se budou snižovat rychle.

Meynhard ve své knize tvrdí, že bachyň s více než 10 selaty je velice málo, on to myslím odůvodňoval tím, že první dva struky bachyně nemívají mléko a zbývajících bývá právě těch +-10 (už si to přesně nepamatuju). Statisticky asi nejvíce bachyň bude mít 6-9 selat, většinou starší mají selat více, mladší méně. Taky mám občas pocit, že né každá bachyně má každý rok selata, i když zdánlivě vypadá zdravě a není zjevný důvod, proč nevodí. Pane Černý, nemůžu souhlasit s tím, že mortalita selat je nulová. Já osobně každý rok najdu nějaké uhynulé selátko, což sice v naší oblasti s vysokým počtem černé je zanedbatelné procento, ale jistě nenacházíme každé sele co uhyne. Navíc při žních - sečení řepky a kukuřice - a dále pak zejména pozdně letní vrhy jsou často redukovány ruchem v polích, kdy se spousta selat ztratí a pak jsou snadnou kořistí pro predátory. Jinak lovem mladé zvěře se počty pochopitelně nezredukují, protože v dnenší době není nikdo schopen zredukovat přírůstek ani zdaleka. A počty se nesníží hlavně proto, že není celoplošná vůle mezi myslivci počty skutečně zredukovat. Raději se to nechá přerůst přes hlavu, blbci z polí zacálujou škody a pak až nebude kde brát se jako záchrana bude mydlit co vyleze s baterkou nebo nočním vidění na flintě, to je ta "krása" české myslivosti.

Jak píše pan kolega podemnou (jednoduchá matematika)černá se krmí všude ,není MS kde by nebylo alespoň jedno krmeliště na 100 ha.(loviště) V sousedních zemích Rakousko,Německo není nic podobneho dovoleno.Velice přísně je sledováno každé přikrmovací zařízení ne loviště jak je u nás zavedeno že hnedle každý člen MS má jedno a nebo i několik.Proto mortalita (uhyn) selat je u nás na nulové úrovni, nezlobte se prosí ale nutno hledat chybu i v našich řadách a nejenom u zemědělců a lesáků, i když v lesní honidbách (pronajatých LČR) ne ve všech se přikrmuje pouze přez zimu aby se zvěř stahla a k jaru ať si s ní poradí myslivci v polních honitbách kde dělá škody.Je to můj názor snad mě za něj neukřižujete.Moje skušenosti za 4O let.

Elhenický: úplně normálně, hlavně aby se zacpala huba pindalům o přemnožený černý zvěři!

Nevím o čem se zde dohadujete.Kdo má plánovanou černou, tak loví i bachyně.Jinak máte smolíka.Na vodící bachnu vystřelí jen bouchal a vědomě střelit plnou bachnu,to nebudu ani komentovat. Pro Honzu Bechera, jak si představuješ lov v cizí honitbě? Tady jsi v Čechách a ne na safari.

Směřujeme k tomu hlavně my sami!!! Třeba touhle diskuzí. Bárta: aha, tady je problém, tahat cizáky:-)

Ono se to někomu dobře kecá,ale praxe je někde jinde.Také nechápu,proč by si měl někdo do honitby tahat cizáky.Diskuze je o lovu bachyň,tak se toho držte.Jako u každé zvěře,se musí lovit ve všech věkovkách,tudíž i bachyně.Stejně přijde doba,kdy se bude střílet na všechno.Společnost k tomu směřuje plnou parou.

Ještěže jsem nenapsal, kolik kusů včetně selat jsme po projítí napočítali. To byste se už úplně pos... . Ikdyby bylo přemnožení jakotakové tématem diskuze (jakože není), nikdy nikde jsem netvrdil, že jde o plošnou záležitost. V této honitbě tomu tak holt je a tečka.

Přijde mi trošku, jako když mluvím s dubem... .

:-) ...já vám dám čočkovou...:-) Přemnožený divočáci, houby s voctem...:-)

:-) ...já vám dám čočkovou...:-) Přemnožený divočáci, houby s voctem...:-)

Honza Becher: Ale já se nikam nemontuju:D. Zajímá mě jenom, co si myslíte o lovení bachyň, to je všechno.

Velké škody vznikají tam, kde jsou vysoké stavy divočáků - jednoduchá pravdivá přímá úměra. Většinou celý problém přemnožení divočáků je v tom, že majitele větších lesů - LČR - si na pronájmu lesních honiteb a tedy lovení především černé zvěře postavily velice slušný biznis, takže není opravdová vůle cokoliv řešit, protože státu to sype a o ostatní se stát nestará. Jen se kolem toho kecá a povolují nesystémová opatření a vydávají vyjimky, které ke snížení stavů divočáků v oblastech, kde působí opravdu znatelné škody, nikdy nepovedou. Pak je nutné lovit i bachyně, ale za to nemůžou myslivci, ale hlavně stát, a pak i zemědělci, lesníci a těžko říci, kdo jakou měrou. Počty divočáků nikdy nezredukujete lovením selat a lončáků, protože dnes není nikdo schopen odlovit 100 procent přírůstků. Kdyby tomu tak bylo, tak úhynem dospělých kusů by stavy samovolně klesaly. Situace je bohužel dnes taková, že z 15 hlavé tlupy teď na jaře je klidně i 10 kusů selat. Lovem se to pak bude napravovat moc těžko. Jediná možnost je na podzim v lese hoblovat, hoblovat, hoblovat,... ale v lesích není vůle si divočáky vystřílet a to už jsme opět na začátku tohoto celého mého vyprávění :-).

Jinak souhlasím s panem H.Bacherem. Kdyby měli tak strašný problém s černou tak vezmou spolehlivé hosty na odlov! Je to bublina. :-)

Zdravím, v první řadě by mě zajímalo kolik je aktivních myslivců v tom daném revíru, věkový průměr myslivců ... jelikož vím z osobních zkušeností, že v takových to případech kde mávaj rukama, že tam maj přemnožená prasata a že mají škody a že neví co s tím tak tak skorem nikdo lovit aktivně prasata(sele/lončák) nechodí. Protože kdyby se tomu aktivně věnovali tak mi nikdo nevysvětlí že se jim tam můžou přemnožit nebo naakumulovat takové mnořstvý černé, že je to neúnosné. Protože jak je možné že o 50km dál stejný revír a s prasatama problem neni ??? Jelikož se kativně loví. A hlavně se loví mladá zvěř! Beru to všeobecně ne na ten konkrétní revír o kterém je tu řeč aby se někdo neurazil.

Pane Procházka, tak proč se montujete do cizího revíru? Místním to evidentně vyhovuje a škody zaplatí, protože kdyby to bylo jinak, tak dělají něco proti. Tvrdím a tvrdit budu, přemnožení zvěře je jen bublina. Nikdo se ještě neozval se zájmem o pomoc řešit problém. V čem to asi bude:-) Hmmm:-) Divný co:-)

Honza Becher: Přemnožení v dané honitbě není můj problém, ale problém místních myslivců. My se tam byli projít pouze jako návštěva, jak jsem už psal v zadání tématu. Jistě tedy chápete, že jenom dost těžko můžu zvát cizí skupinu myslivců k lovu černé, když mi tam nepatří ani stéblo trávy. Navíc přemnožení už kvůli bohaté potravní nabídce díky celkovému rázu honitby (dostatek krytu, křovin, lesy a pole) dosáhlo takových rozměrů, že se obávám, že jen lovení selat nebude stačit. Proto mě zajímá názor ostatních na lov bachyň. Každopádně díky za nabídku (ikdyž mi nepřísluší) a za všechny komentáře.

Pane Novák, odpověď je přímo ve Vaší otázce. Lovit se musí max právě v době kdy ta černá zvěř přijde do kukuřic a řepek. Safra, ja divný, že nikdo se neozval:-) Tak asi to s tím přemnožením není tak horký:-)

Pane Becher jak chcete pomoci tam, kde v MS nejsou skoro žádné lesy a je obklopeno lesními celky kde se dobře a hodně přikrmuje.Po kukuřicích se černá ztratí a přijde až do řepek?

Nevím proč se všichni diví,že je černé zvěře stále více.Vemte si,kolik zákonů nás omezuje v lovu!Je jasné,že v brzké době do nich vletí nějaká nemoc.Příroda si prostě najde cestu sama.A to teprve potom bude tanec!A všichni chytří zákonodárci budou lamentovat,že oni nic a nejhorší budou myslivci!

Pánové, kde máte problém s černou zvěří, napište sem. Jsem připravený sehnat několik plně obsazených aut s lovci, co Vám neudělají škodu, na velké kusy nezmačknou, budou lovit jen selata do váhy jakou určíte. A to vše: ZADARMO!!! Max si odvezou lovecké právo. Velké bachyně můžete nechat na pokoji a stavy se sníží citelně... Tak proč ty nářky:-)

Pokud jsou někde opravdu problémy ze škodami, pak odlov selat a části lončáků moc neřeší.Tam je opravdu nutnost šáhnout do bachyní.Ano ve většině MS je to dost neprůchozí, hlavně přez ty členy kteří normálně černou neloví a pak když jednou vylezou tal černou uloví.Právě proto , že je tam tak přemnožena.

Tam, kde je divočáků hodně, snížit jejich počty nelze jinak, než zodpovědným lovem bachyní. Kdo tvrdí, že lovem lončáků a selat se něco sníží patrně nikdy neviděl, kolik je "hodně" a jaké to "hodně" dělá škody zemědělcům. A vysoké stavy nedělají vodící lončačky, to dělají staré bachyně - stačí mít 5 bachyní v jedné tlupě a máte na jaře hned tlupu o 40 kusech, lončačky a ani tříleté bachyňky nejsou většinou tak plodné a třeba u nás jich vě věku 1,5 roku vodí jen malé procento z nich. Roman Konstanz popsal smutnou situaci české myslivosti velice přesně a tento neveselý případ se týká i naší honitby. Sousední lesní honitby si vydržují vysoké stavy divočáků a my v sousední polní honitbě platíme škody za vykrm "jejich" divočků. A nevím jak komu, ale nepřipadá mně ani normální, když se v honitbě nebo v určité poměrně malé oblasti uloví desítky/stovky kusů divočáků a nesmí se lovit bachyně - to nemůže mít žádný pozitivní vliv na černou zvěř. Takže, kde je to potřeba, tak lovit, ale s citem :-).

Já jsem reagoval na lov bachyň, o lončácích nepadlo ani slovo. Možná jsem diskusi pochopil špatně já, možná někdo jiný. Co se týká lovu lončaček jsme asi zajedno všichni, pokud je to lončák nebo lončačka nevidím rozdíl.

Jak píše Honza, tohle není výzva k celoplošné likvidaci bachyní, zejména vodících. Na druhé straně se zkuste vžít do kůže sdružení, kde prasata ročně mají na svědomí škody cca za půl milionu. paradoxem je, že jsou často polní honitbou a čuníci na zimu odcházejí do lesních honiteb, kde z nich má užitek jiná skupina lovců v podobě naháněk s bohatými výřady. Ovšem kde se jejich selata ležící na výřadu je již nezajímá. Tohle není o závisti, je to o společné spolupráci mezi sdruženímu s rozdílnými typy honiteb. Obecně je trendem v těchto lesních honitbách, zvláště pod vedením "vzdělaných odborníků" větší kusy (od pasu nahoru)zachovat, aby byl výřad i nadále tak bohatý. Tato skutečnost má následně neblahý dopad jak na polní kultury, tak na strukturu populace samotné černé zvěře.

Ještě pro upřesnění - bavíme se o razantním postupu při přemnožení černé v určité lokalitě. Takhle to dělají jinde. Intenzivní lov, naháňky a zvednutá váhová laťka....

Kolego Hálku, lovit lončačky od září do konce roku, né teď když vodí.... A nemluví se o žádných silných bachyních ! Naopak dospělé těžké kusy šetřit.

V dnešní době, kdy jsou běžně plné bachyňky o váze kolem 30kg, by asi lov bachyň velkých znamenal větší katastrofu, než si asi většina z nás umí představit. Kapitálních kňourů je už jako šafránu, a výsledek je nasnadě - je mnoho tlup černé, o kterou se v době chrutí "postará" kňourek, který by se k tlupě v případě správné skladby zvěře ani nedostal. Tady si myslím že je první problém, a představa, že by nějací "myslivci" vystříleli v tlupách silné vedoucí bachyně.... To by skutečně běhala malá selátka po lese po celý rok a stavy černé by neklesaly ale naopak stoupaly. Toť názor můj

Tam kde jsou statisícové problémy se škodama se s černou zachází stejně jako s liškou, tzn, mrtvá liška=dobrá liška

No právě, jen o černé! To je obrovská chyba a MH, který razí takovou politiku by měl své setrvání ve funkci zvážit, protože o odborných znalostech nemůže být řeč. Na vysokou zvěř se u nás pohlíží jako na škodnou a do popředí se dostávají prasata. Tento přístup zdá se mi býti trochu zvrácený. Zvěř černá je jistě svou inteligencí pozoruhodný tvor, nicméně celkový dojem kazí svými životními projevy. Abych je jen nehanil, tyto životní podmínky jim vytvořil pouze člověk svou změnou kulturní zemědělské krajiny. Ten samý člověk by tedy měl za své konání jaksi nést odpovědnost. Ještě jsem neslyšel, při invazi blýskáčka řepkového, že by zemědělsky hospodařící subjekt požadoval náhradu škody třeba po Entomologickém ústavu AV ČR. Vzato kolem dokola a do důsledků, jediný tvor, který se obdivuhodně za 70 let přemnožil o 5 miliard, ubírá a nenávratně ničí životní prostor jiným živočichům je jen a jen člověk.

Pokud při odlovu zvedneš laťku z té pomyslné hranice sele,lončák do 60 kg a šahneš do lončaček kolem 80 kg (ty váhy u lončáků jsou běžné podle úživnosti honiteb), tak se stavem černé viditelně zahýbeš a snížíš. To je skutečnost, kterou málokdo chce slyšet, protože všude je myslivost hlavně o černé a každý ji chce mít dost a lovit pořád....Dospěle kusy nad metrák je potřeba hájit, ale ostatní lovit. Nebát se střílet. Problém je i v postojích některých MH a s určitou direktivností a politikou MS, strachem lovit větší kus.....

U veškeré lovné zvěře jsou cíleně lovena obě pohlaví, protože jen tak se dá udržet optimální skladba populace. Jinak je tomu ovšem u prasat. Tam se lov bachyní setkává s nevolí. Do jisté míry to chápu, protože sociální struktura a vazby jsou od jiné zvěře dosti odlišné. Bez jejich odstřelu k redukci populace však nikdy nedojde. Myslet si, že odlovíme toho roční přírůstek mladé zvěře je absolutní utopie internetových vyznavačů myslivosti, zemědělců, ochránců přírody a lidí z města. Je třeba si taktéž uvědomit, že černá zvěř je z naší zvěře takřka nejadaptabilnější, tudíž je schopna rychle reagovat na veškeré změny biotopu a tak ho co nejefektivněji využít. Po letošním semenném roce k tomuto nepopulárnímu kroku budou muset někteří zřejmě přistoupit. Osobně jsem pro lovit v době lovu dospělé kusy samičího pohlaví klidně i přes 100 kg, pakliže bude prostá potomstva (což se dnes jen tak nevidí). Někteří "e-ochránci" bachyní by se měli nad sebou zamyslet kam populaci černé zvěře bezzubá ochrana bachyní zavedla.

Co si o tom myslíte?