krmna kapusta - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

mate niekto skusenosti z krmnou kapustou???

Dobrý den. Snad se admin nebude zlobit když zde nabídnu 2,5kg osiva krmné kapusty z vlastní produkce. M.H.

Chceš-li se vyhnout postřiku, buď ji musíš nasít hodně nahusto - ona si ji zvěř velmi rychle vyjednotí, ale při dnešních cenách... Nebo zkus výsev ve směsi s mrkví, jak bylo popsáno v některém předchozím příspěvku. Pole s krmnou kapustou je dnes pro veškerou zvěř z okolí učiněný magnet, ale v našich podmínkách nám zpravidla vysoká stačila tu kapustu zlikvidovat dřív, než dokázala pořádně vyrůst.

Dobrý den.Chtěl jsem se zeptat na agrotechniku pěstování kapusty.Před lety jsem dělal pokusy s pěstováním na zvěřních políčkách,ale měl jsem problémy s zaplevelením pozemku.před setím jsem vyčistil pole Randapem,ale následně bylo stejně zaplevelené tak,že místy při vzcházení udusilo kapustu.Nevíte jaký postřik použít?Děkuji.

Po roce nečinnosti tohoto vlákna se pokusím oživit toto chválihodné téma mou skromnou zkušeností: Na jaře jsem eperimentálně vysel na své tříárové zahrádce směs semen krmné kapusty a krmné mrkve. Co mi z toho do podzimu s minimální péčí vyrostlo je vidět na přiloženém snímku. Zdá se, že obě plodiny takto existují ve vzájemné symbióze - metr vysoký les kapusty je hustě podrostlý mrkví, která brání růstu plevelů. Plánuju obě plodiny sklízet postupně během zimy, a předkládat je zvěři, část kapusty chci v nejbližších dnech zasilážovat ve směsi s jablečnými výlisky.Výhledově by bylo možno tuto směs vysévat přímo do honitby na zvěřní políčka, tak aby si obě plodiny zvěř dle potřeby mohla sklízet sama.

Půl roku uběhlo, a je na čase oživit tohle vlákno. Tak se chlapci z jarní diskuse pochlubte, jaká komu vyrostla kapustička, dejte sem nějaký fotočky... Jen je mi jakožto kapustovému fandovi trošku líto, že poslední dobou kapusta ustoupila v atraktivnosti do pozadí na úkor pěstování řepky olejky. Vidím to alespoň u nás na Vysočině. V honitbě která má na délku 6km není problém najít několik velkých lánů s řepkou, kde je srnčí staženo z širokého okolí. A přesvědčujte pak srnčí, že kapusta je lepší... Když odbočím od kapusty - Pepo Voborníků, doufám že už klouček vnouček dědečkovi našlapal sudy s výlisky a jeřabinami, obojího je letos úroda, i u nás. Já mám letos 200 litrový sud a 4 pytle výlisků plus 50 litrový barel jeřabin (jsou přece jenom pracnější než ty výlisky). Všechny zdraví Milouš H.

Ať se ten popleta podívá doma do ledničky, kolik tam má berliček. To by bylo minimálně na částečný... Rovina je dána třemi body, a chov zvěře třemi K: krmení, kryt a klid. To o té škodné platilo za starých časů, kdy byly meze, louky a nějaké zbytky hospodáři také nechávali. Dneska je to dočista holá pláň. Ale bohužel, těch co mají nějaká políčka, spočítám na jedné ruce. Drobná není, tož na co? Držím palce a přeji hodně pěstovatelských úspěchů.

Pro Jirku Wenzla - vracím se k těm jablečným výliskům a tiše Ti závidím ty neomezené zdroje... Atraktivnější krmivo pro srnčí jsem nepoznal ! Ovšem naprosto s Tebou souhlasím, že velice záleží na způsobu silážování a že výlisky vysypané jen tak na zem utvoří pouze nechutnou smrdutou břečku, v které se sice občas vyválí černá, ale ostatní spárkatou to spíš odpuzuje. Já skladuji výlisky v plastových sudech s víkem, uzavíraným na péro. Velmi důležité je v těch sudech co nejvíce slisovat, aby se vytěsnil veškerý vzduch - mně se osvědčilo použití kloučka vnoučka, který to v sudu sešlapává a já doplňuji kbelíkem, dokud není sud naprosto plný. Nikdy se mi nestalo, že by došlo k nějakému nežádoucímu kvašení. Správně zkvašené výlisky musí svou vůní připomínat jablečný kompot. Stejným způsobem, tj. sešlapáním do sudu, konzervuji i jeřabiny, ale kdybych si mohl vybrat, vždy dám přednost výliskům - obsahují méně vody a více vlákniny, do sudu se jich vejde na váhu víc a je s nimi i míň práce.

Těch 330 vypadalo daleko lépe:),ale taky dobrý.

oprava 30 kohoutů,jinak kapusta 120cm vysoká

Zdravím Miloslave ,nějaké zkušenosti už máme jak už jsem psal níže před 10 lety jsme měli zaseto 0,6ha v tomto useku jsme ulovily víc jak 330 kohoutů ,dále tam bylo 60 slepic ,2 0 zajíců ,17ks srnčího dojara to spásla vysoká a srnčí,pak jsme o pozemek přišli,no ted máme 0,9ha tkže kapusta a směska na pruhy,to víš když je počasí tak je u nás po žních za 5 dní za dvadny to zdiskují a do jara je holina zdravím Zdenda

Tak teď už vím, za kolik jsem toho předloni "vypotil". Zdeno, přeju úspěch s "berličkou", jak pěstování krmné kapusty nazval kdosi na tomto fóru. Ber to tak, že z podobných berliček se skládá berla. Každopádně zde dej koncem roku vědět (nebo průběžně s nějakými fotkami) jak to s kapustou dopadlo. Zdraví Hanzal M.

Takže pánove objednal jsem 1 kg kapusty inka od fa. semo zaslaly ji na dobírku stálo to 1074kč,takže ted už jen lepší počasí.

Důležité je zachovat terminály u matečných rostlin.

Jeden z možných způsobů skladování matečných rostlin - zima 2012-2013.

Jiný záhon s kapustou, podzim 2012.

Zvěř začíná sklízet...

Jak je vidět, políčko bylo krásně vyčištěno! A když se nám to podaří a budeme mít vedle ještě kukuřici jako krytinu mohlo by to být fajn! :-) Je třeba to vyzkoušet... Díky Miloslave

Oves vyrostl pěkný.

Myslivecké políčko - oves s trochou kapusty.

Sklizeno a pohnojeno novým druhem granulovaného hnojiva - Matějovo.

Březen 2011.

Únor 2011.

Leden 2011.

Prosinec 2011.

Zde jsou slíbené fotky. Snímek z listopadu 2011.

Jen pro ostatní, výsev krmné kapusty je 2-3kg na hektar, cena osiva mezi 300-400kč/kg. Tyto informace má od odborníků, kteří se tím zabývají. Objednával jsem 2 kila. letos to budeme vysévat poprvé, tak potom podáme informace. Přesně, jak píše Miloš výsev nejdříve po 15.dubnu, ale klidně začátkem května, mladé rostliny jsou náchylné podobně, jako okurky, nebo kedlubny vůči přemrznutí. Všem, kteří mají, nebo zřizují zvěřní políčka přeju hodně zdaru.

Jirko, ty sáčky znám, u nás prodávají ty samé. Ten přeškrtnutý foliovník spíš znamená že pro její pěstování není potřeba, jako např. okurky, rajčata, papriky apod. Předpěstováním mám na mysli vypěstování sadby pro její další přesazení na konečné stanoviště (na pole). Velikost sazeniček (sadby) stejná jako když si na rynku koupíš sadbu kedluben domů na zahrádku. Přímým výsevem jsem měl na mysli výsev na stanoviště (na pole) bez přesazování, ať už ručně nebo secím strojem jak píše zdenek.myslivec. Doba setí by odpovídala, jen ten spon je trochu divokej, psal to asi někdo kdo kapustu neviděl. Řádky 40cm ano, v řádku bych to viděl spíš na těch aspoň 30 cm od sebe. Pokud bude mít dostatek místa tak se bohatě olistí a vytvoří silný košťál. Zdenku, já jsem těch mých 12 kg semena v potu tváře vypěstovaných loni vyměnil za 12q krmného ječmene (výborné kvality), takže cca á 400 Kč za q, vzhledem k současným cenám za obilí. Inzeroval jsem ji na Chadimově fóru, ale bez odezvy. Nechal jsem si jen menší množství semene s příměsemi pro vlastní potřebu. A pro letošek mám zazimovaných jen pár sazenic pro zábavu . Pokusím se vložit dalších pár fotek (nebo spíše syn, já jsem v tomhle počítačový negramot...). Zdraví M.H.

ahoj ,v té ceně jsem se neupsal osobně jsem ji kupoval v osevě no už je to 10 let ,jinak za těch 320 je super cena ,prosím o kontakt děkuji

Mám 3x2g semene rovněž odrůdy INKA. Na sáčku je návod k výsevu uvedem v obrázcích - na prvním je přešktnutí foliovník, z toho jsem pochopil, že předpěstování se nedoporučuje, vysévat by se mělo přímo do půdy v dubnu-květnu do řádků 40-50 cm vzdálených, 2-3 cm hluboko. V červnu pak provést pletí tak, aby byla kapusta pěstována ve sponu 40 x 15 cm. Tolik jsem pochopil ze sáčku firmy SEMO a.s ( www.semo.cz).

moje zkušenost s výsevem kapusty ,vemte jakoukoliv obilninu dejte ji do sudu zalejte vodou a zatopte pod sudem až se začne voda vařit potom usušte smíchejte s osivem kapusty a vysejte sečkou jako se seje podsev.perfektní kryt pro všechnu zvěř,jejen otázka kolik toho chcete vysít nebot osivo není levná záležitost ,před 10 lety 1 kg stál 6000kč nyní nevím ví někdo dnešní cenu.

No - snad mi kvůli tomu "obšlehnutí" již zastaralé záležitosti neseberou akademický titul ;-). Jinak jsem vděčný za informaci, že ačkoli jsou v krmné kapustě přítomny ony škodlivé látky (jako u řepky olejky), tak se nemusím obávat o zdraví zvěře, notabene jestliže ji hodlám pouze přidávat do siláže ve směsi s dalšími komponenty (výlisky, chrást). P.S. Včera jsem si koupil 3 sáčky (á 9,- Kč) semen krmné kapusty na zkušební výsev na mé zahrádce (4 ary), pronajaté v oplocené zahrádkářské kolonii.

Miloslave MOC děkuji za pěknou odpověď a abych se "nechlubil" cizím peřím, ten "můj" nápad je nápad kolegů se združení,ale MOC rád je podpořím ! :-) Ano tu citaci J.Wenzla jsem jako vystudovaný zootechnik, ale bez praxe pochopil, že je někde "obšlehnutá" z té soc. doby dávno minulé (nic ve zlém proboha :-) ) Ještě jednou děkuji za dobrou odpověď a těším se na jiné stejně kvalitní ! Drobné zdar ! :-)

Petře, to je přesně to, proč se chceme něco dozvědět. Nebo aspoň Já... :-)Chceme krmnou kapustu naset při kraji políčka s kukuřicí a proto jsem zvědaví na zkušenosti ostatních. Díky za ně...

O krmné kapustě se píše i na jiném webu.Když není dobytek, tak se ani nepěstuje.Minimálně se přidává do zvěřních políček. Já zažil hon, kde byla asi na půl ha zapadaná kapusta sněhem.Co zde bylo,pravda, je to více jak 25 let,zvěře, na to nezapomenu. Zajíci, bažanti srnčí i lišky.Několikráte se pole procházelo, protože pod každou kapustou byl kryt a zvěři se nechtělo moc ven.

Ta kapusta by mne taky zajímala - pokud je tu řeč o čemsi jiném, pak je to jen z důvodu krácení dlouhé chvíle při čekání na příspěvek k tématu.;-)

Tak prosím zpět k zadanému tématu. O těch výliscích jste tady psali už dříve, jestli si dobře pamatuju :-) Zájímalo by mě (nás) praktické využití KRMNÉ KAPUSTY v honitbě, způsob pěstování v praxi a jak to zvěř bere - jestli hlavně jako krytinu nebo jako potravní zpestření. Díky za zkušenosti

Bohužel tady nemají možnost výběru mezi lovcem a myslivcem, takže předpokládám, že myslivci na otázku zda jdou lovci či nikoli uvedou možnost "ano". Proto počítám s tím, že pokud uživatel dá na tuto odázku kladnou odpověď, jedná se o klasického ČR myslivce - hospodáře se zvěří, ctící tradice české myslivosti ( a nikoli o lovce ve smyslu lovce lovícího v divočině - kupř. na Sibiři či Aljašce). Ale k věci - jak píšu níže, výlisky jsem silážoval v plastových soudcích. K jablečným (a částečně i hrušňovým) jsem se dostal skrze možnost odebírat prakticky neomezené množství výlisků z místní drobnopěstitelské moštárny - tam jsou zahrádkaři rádi, že se jich rychle zbaví. Sezóna moštování tam probíhá zhruba od 20. srpna do 20. října. Loni na podzim jsem výlisky silážoval poprvé - v letech předchozích jsem je vyvezl do honitby ihned z moštárny ( na srnčí ochozy). Tento způsob využití jsem ovšem zavrhl, protože zejména v v teplé části tohoto období (babí léto) výlisky ihned zkvasily, aniž bych se jich zvěř dotkla. Co se týče silážování - postupně jsem naplnil (napěchoval) výlisky tři soudky, první jen samotnými výlisky, další dva ve směsi s řepným chrástem (viz níže). Spokojen s kvalitou siláže jsem byl až v posledním soudku, ten jsem naplnil koncem října, kdy již bylo chladno. V případě prvních dvou soudků ještě vládlo teplé počasí, a ač jsem víka soudků utěsnil izolepou, přesto namísto siláže mi vzniknul kvas vhodný leda tak k vypálení kalvadosu. Jak píšu níže - tuto nezdařenou siláž jsem přes zimu s úspěchem předkládal černé zvěři. Po těchto zkušenostech jsem k silážování jablečných výlisků skeptický - bohužel v okolí neznám nikoho, kdo by se tímto potenciálním krmivem pro srnčí zvěř zabýval, takže nemám možnost se na vlastní oči přesvědčit, že to opravdu jde.

Bohužel jsou. V mé směsi o to víc, že jsem je míchal v poměru 3:1 ve prospěch jablečných výlisků. Problém je,že jablečné výlisky mají obrovskou tendenci k zlihovatění, a zajistit absolutní přístup vzduchu do siláže (silážoval jsem je v plastouvých soudcích) je prakticky nemožné. A i kdyby se mi to podařilo, tak po předložení zvěři do korýtek jsou zejména v teplých dnech již během dvou dnů stejně lihovo - octově zkvašené. Nelze se divit, že srnčí zvěř takovou směs ignorovala. A tak jsem ji po smíchání se samostatně silážovanými kukuřičnými zrny využil jako krmivo po prasata - ta tuto "prasečí směs" brala velmi ochotně. Dnes už vím, že s jablečnými výlisky musím zacházet velmi opatrně - asi jsem je měl silážovat v opačném poměru. Právě proto uvažuji o kapustě - příště bych dělal siláž jen z jedné čtvrtiny výlisků - většinu by podílu by činil řepný chrást a kapusta.

Nejsou ty výlisky s řepným chrástem pak už moc kašovitý?

Tak dobře, Mirku. Já mám sice ve zvyku na internetu vykat - tady oslovuju myslivce (tedy ty co udávají ve svém profilu, že jsou lovci) "pane kolego" (jsem rovněž nimrod), ostatní jen "pane". Tento odstup si na internetu (tedy pokud dotyčného neznám osobně) udržuju proto, že člověk nikdy neví, kdy se diskuse zvrtne v hádku, a pak je přece jen snadnější napsat "ty kreténe" než " vy kreténe" - nemluvě o tom, že v akademicky pojaté diskusi by bylo nutno psát " pane kolego, obávám se, že jste kretén" - což je přece jen složitá formulace, na kterou v rozčilení není dostatek trpělivosti. Co se týče problémů s automatickým odhlašováním - zdá se, že se tu neuvažuje, že se budou psát příspěvky delší než pět řádků, a ještě se u toho přemýšlet. Proto já u delších příspěvků si tento před odesláním zkopíruju, podívám se, jestli jsem stále přihlášen, pokud nikoli, pak se znovu přihlásím, příspěvek vložím do patřičné rubriky a teprve pak odešlu. Posledně jsem na to zapoměl, a musel jsem se pak k příspěvku přiznat dodatečně. Ale konečně k tématu - já uvažuju o pěstování krmné kapusty abych ji mohl sklidit na podzim a silážovat. Experimentuju totiž se silážemi pro srnčí zvěř - pro uplynulou zimu jsem měl zesilážované jablečné výlisky spolu s řepným chrástem. Hledám totiž pro srnčí zvěř na zimu dostatečně lákavé krmivo, které by mohlo konkurovat atraktívní a v naší honitbě stále častěji pěstované řepce olejce.

Jsem autorem níže uvedeného příspěvku.

Bla, bla, bla. Já bych Aleši ten klobouk nechal na hlavě... Opsat z Wikipedie 2x ten stejný text a pověsit to sem není až zas tak velký počin. Mám dojem že Michal měl na mysli praktické zkušenosti s pěstováním na zvěřních políčkách a ne že "její zařazení do krmné dávky omezuje obsah antinutričních látek - volné aminokyseliny S-methylcisteinsulfoxidu (SMCO),... bla bla bla... Kapustu pěstuju, ale že by mi narostla 2m dlouhá, to jsem ještě nezažil. M.H.

Tak to bylo pane Wenzl vyčerpávající....klobouk dolů. Aleš Pastorek.

Krmná kapusta je dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace poskytuje vysoké výnosy píce, a ve druhém roce sklizeň semen. Velmi dobře vzdoruje nízkým teplotám, aniž utrpí její krmná hodnota. Lodyha krmné kapusty je silná, 1 - 2m dlouhá, s velkými šťavnatými listy. Hlavní kůlový kořen proniká do hloubky 1,5m. Význam a složení: Krmná kapusta se využívá jako zdroj zelené píce, sklízí se postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle. Je možné ji také silážovat se slámou nebo kukuřicí. Sušina představuje jen asi 13 %, obsah vlákniny a dusíkatých látek je asi 2 %. Dřeňové odrůdy jsou charakteristické zdužnatělou lodyhou, s olistěním asi 30%. Poskytují vyšší výnosy sacharidů. U listových typů odrůd představuje podíl listů asi 70%, někdy se označují jako stonková kapusta. Mají tenkou a rozvětvenou lodyhu, jsou to odrůdy s vyššími výnosy stravitelných dusíkatých látek. Její zařazení do krmné dávky omezuje obsah antinutričních látek – volné aminokyseliny S-methylcisteinsulfoxidu (SMCO), glukosinolátů a dusišnanů, jejichž účinky se často kombinují. K prvním pozorovaným příznakům zkrmování velkého množství kapusty patří nechutenství, dále dochází k poklesu užitkovosti, poruchám reprodukce, lézím jater a ledvin, citlivosti vůči světlu. Nejzávažnější poruchou je hemolytická anemie, způsobená SMCO. Ta spočívá ve vyčerpání ochranného mechanizmu erytrocytů vůči superoxidovému aniontu. Redukovaná forma glutathionu chrání dvojmocné železo hemu před jeho oxidací. SMCO vstupuje do reakce s redukovaným glutathionem a narušuje rovnováhu tohoto procesu. Vzniká methemglobin, který denaturuje a usazuje se převážně na vnějším povrchu buněčné membrány poškozených erytrocytů jako tzv. Heinz-Ehrlichova tělíska. Erytrocyty mohou popraskat, takže může dojít i k poklesu hematokritu. Klesá také obsah hemoglobinu. Hemolytická anemie probíhá v cyklech plného průběhu onemocnění a částečného a dočasného zotavení. Fáze zotavení je důsledkem zesílení erytropoézy. Úplného uzdravení lze dosáhnout jen ukončením zkrmování kapusty. Obsah SMCO je asi 5 – 13 g/kg sušiny, ale jeho variabilita je vysoká a závisí na odrůdě, roku, vegetační fázi i lokalitě. Proto je obtížné odhadnout zdravotní rizika při zkrmování kapusty, nicméně existují už odrůdy, kde obsah SMCO nepřesáhne 4 -6 g/kg sušiny. Kapustu se doporučuje zkrmovat pouze zdravým zvířatům a její podíl v krmné dávce skotu by neměl přesáhnout 30 % z celkové sušiny. Pěstitelské požadavky: Dospělá rostlina snáší mrazy až do -15oC. Je vhodná pro drsnější klimatické podmínky, ale její pěstování se neomezuje jen na horší oblasti. Neměla by být vysévána po sobě nebo jiných brukvovitých plodinách na stejný pozemek dříve než po šesti letech (nebezpečí nádorovitosti kořenů). Pěstuje se především jako hlavní plodina po včas sklizených ozimých směskách, raných bramborách, víceletých pícninách zaoraných po první seči apod. Dobře zapojené a nezaplevelené porosty krmné kapusty jsou výbornou předplodinou. Na výživu, především dusíkem, je značně náročná. Hnojení chlévským hnojem, kejdou nebo jinými organickými hnojivy je velmi vhodné. Krmná kapusta se sklízí postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle. Krmná kapusta je dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace poskytuje vysoké výnosy píce, a ve druhém roce sklizeň semen. Velmi dobře vzdoruje nízkým teplotám, aniž utrpí její krmná hodnota. Lodyha krmné kapusty je silná, 1 - 2m dlouhá, s velkými šťavnatými listy. Hlavní kůlový kořen proniká do hloubky 1,5m. Význam a složení: Krmná kapusta se využívá jako zdroj zelené píce, sklízí se postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle. Je možné ji také silážovat se slámou nebo kukuřicí. Sušina představuje jen asi 13 %, obsah vlákniny a dusíkatých látek je asi 2 %. Dřeňové odrůdy jsou charakteristické zdužnatělou lodyhou, s olistěním asi 30%. Poskytují vyšší výnosy sacharidů. U listových typů odrůd představuje podíl listů asi 70%, někdy se označují jako stonková kapusta. Mají tenkou a rozvětvenou lodyhu, jsou to odrůdy s vyššími výnosy stravitelných dusíkatých látek. Její zařazení do krmné dávky omezuje obsah antinutričních látek – volné aminokyseliny S-methylcisteinsulfoxidu (SMCO), glukosinolátů a dusišnanů, jejichž účinky se často kombinují. K prvním pozorovaným příznakům zkrmování velkého množství kapusty patří nechutenství, dále dochází k poklesu užitkovosti, poruchám reprodukce, lézím jater a ledvin, citlivosti vůči světlu. Nejzávažnější poruchou je hemolytická anemie, způsobená SMCO. Ta spočívá ve vyčerpání ochranného mechanizmu erytrocytů vůči superoxidovému aniontu. Redukovaná forma glutathionu chrání dvojmocné železo hemu před jeho oxidací. SMCO vstupuje do reakce s redukovaným glutathionem a narušuje rovnováhu tohoto procesu. Vzniká methemglobin, který denaturuje a usazuje se převážně na vnějším povrchu buněčné membrány poškozených erytrocytů jako tzv. Heinz-Ehrlichova tělíska. Erytrocyty mohou popraskat, takže může dojít i k poklesu hematokritu. Klesá také obsah hemoglobinu. Hemolytická anemie probíhá v cyklech plného průběhu onemocnění a částečného a dočasného zotavení. Fáze zotavení je důsledkem zesílení erytropoézy. Úplného uzdravení lze dosáhnout jen ukončením zkrmování kapusty. Obsah SMCO je asi 5 – 13 g/kg sušiny, ale jeho variabilita je vysoká a závisí na odrůdě, roku, vegetační fázi i lokalitě. Proto je obtížné odhadnout zdravotní rizika při zkrmování kapusty, nicméně existují už odrůdy, kde obsah SMCO nepřesáhne 4 -6 g/kg sušiny. Kapustu se doporučuje zkrmovat pouze zdravým zvířatům a její podíl v krmné dávce skotu by neměl přesáhnout 30 % z celkové sušiny. Pěstitelské požadavky: Dospělá rostlina snáší mrazy až do -15oC. Je vhodná pro drsnější klimatické podmínky, ale její pěstování se neomezuje jen na horší oblasti. Neměla by být vysévána po sobě nebo jiných brukvovitých plodinách na stejný pozemek dříve než po šesti letech (nebezpečí nádorovitosti kořenů). Pěstuje se především jako hlavní plodina po včas sklizených ozimých směskách, raných bramborách, víceletých pícninách zaoraných po první seči apod. Dobře zapojené a nezaplevelené porosty krmné kapusty jsou výbornou předplodinou. Na výživu, především dusíkem, je značně náročná. Hnojení chlévským hnojem, kejdou nebo jinými organickými hnojivy je velmi vhodné. Krmná kapusta se sklízí postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle.

Něco málo zkušeností mám, Míšo, co Tě hlavně zajímá?