Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Kňour
vloženo: 8.12.2024 15:10
autor: Jan Randýsek
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17251)
- úlovky (svět) (2191) (3 dnes)
- trofeje (4696)
- historie (3856)
- zvěř v přírodě (42982)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39154) (2 dnes)
- lovecké výstavy (1538)
- lovecký pes (13523)
- zbraně (2570)
- lidé (4669)
- fotopast (15549) (6 dnes)
- myslivecké umění (4836)
- myslivecký interiér (457)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7032)
- ptactvo v přírodě (20040)
- hmyz v přírodě (7015)
- obojživelníci a plazi (1341)
- květiny a houby (15524)
- myslivecké stavby (3928)
- sokolnictví (512)
- ostatní (24494) (5 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Nutná sebeobrana
vloženo: 30.10.2013 09:41
autor: Standa Kysela
úlovky (svět)
Lovíme v Madarsku
vloženo: 20.6.2020 20:42
autor: Július Zsigarcsik
trofeje
Nebezpečná parta v revíru
vloženo: 16.1.2018 09:04
autor: eduard lukáš
zvěř v přírodě
Sbohem Moravo
vloženo: 27.4.2016 23:22
autor: Jiří Netík
zbraně
Přestavba jednušky ZBK 110
vloženo: 15.3.2012 13:27
autor: Ondřej Trlifaj
fotopast
Na újedi 3
vloženo: 26.10.2017 19:13
autor: Jiří Netík
myslivecké umění
obraz.. akryl (30x40cm)
vloženo: 9.4.2019 16:42
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Články
Myslivci bojují proti divočákům, musí je střílet i ve městech
Divočáci pronikají i na místa, na něž se dřív neodvážili. "Ještě nedávno jsem měla strach pouštět děti na zahradu, protože divočáci prorazili drátěný plot a rozrývali nám záhony. Teď jsme si do ohrady naštěstí pořídili betonové výztuže," říká Petra Řehořová, která bydlí v Mníšku pod Brdy.Divočáci pobíhají třeba po areálu nemocnice v Ústí nad Labem, kde nahánějí strach pacientům. "Lov ve městě je komplikovaný. Je to kvůli bezpečnosti lidí, o všem zároveň ví republiková policie," říká Jan Vaca, jenž je jedním z myslivců, kteří mají povolení hubit kance, bachyně a selata na území severočeské metropole.
Střílet může jen z určitého místa a vymezeným směrem připomínajícím výseč při hodu atletickým kladivem. Letos se mu za těchto ztížených podmínek podařilo trefit jen jednoho divočáka. Za rok přitom skolí myslivci víc než sto tisíc těchto zvířat, jenže ta se přesto dál množí dosud nevídaným způsobem.
Ploty je nezastaví
Pražský myslivec Pavel Soukup má na pažbě za poslední tři měsíce už pět zářezů. Na odstřel takzvané černé zvěře na území Prahy 7 dostal glejt od magistrátu. Libuje si, že pravidla střelby nechává pražský magistrát na jeho uvážení a lovecké zkušenosti. "Střílím se souhlasem majitelů hlavně v různých zahradách v Troji," vypráví Soukup. Až dvoumetráková zvířata tam bourají ploty a rozrývají trávníky, v trojské botanické zahradě například sežrala zasazené cibulky vzácných rostlin.
Útoky kanců či bachyní na lidi jsou podle přírodovědců zcela výjimečné. "Žádné hlášené nemáme, ani útoky na psy," říká Daniela Smolová z úřadu městské části Praha-Troja. Pražský myslivec Soukup však tvrdí, že za uplynulé tři roky ví o dvou případech, kdy prasata roztrhala psy, s nimiž si majitelé vyšli v Praze 7 na procházku.
Divočáky v Česku nikdo nesčítá, jejich množství myslivci odhadují podle toho, kolik jich uloví. A v poslední dekádě je to pravidelně přes sto tisíc jedinců ročně, v roce 2010 to bylo zatím rekordních 143 tisíc prasat. To je nejméně desetkrát víc, než bylo zvykem v osmdesátých letech, a dokonce zhruba stokrát víc než v padesátých letech minulého století, kdy kančí kůže či kly byly považovány za zcela exkluzivní trofej.
Přestože dnes lovci každoročně trefí přibližně tři čtvrtiny všech divokých prasat v zemi (jejich celkový počet se odhaduje asi na 200 tisíc), chrochtající sudokopytníci se dokážou dosud nevídaným způsobem množit. Bachyně má až dvanáct mláďat, která se rodí i uprostřed tuhé zimy, což se dřív podle znalců nedělo.
Eldorádo v kukuřici
"Divoká prasata jsou přemnožená a příroda podle toho vypadá," říká Jaroslav Kubíček z České společnosti ornitologické. Tito všežravci podle něj ničí nejen lesní podrost, ale třeba i vejce ptáků hnízdících na zemi, smlsnou si na mladých zajících i srnčatech. Také ochranář Kubíček je proto pro radikální snížení jejich stavu.
Hlavní příčiny prasečího boomu jsou podle znalců dvě. Od poloviny devadesátých let zemědělci hospodaří na stále větších plochách. "Tam má černá zvěř ráj na zemi, protože je v těch rozlohách těžko lovitelná. Navíc se tam ve velkém pěstuje výživná řepka či kukuřice, díky nimž prasata sílí a rodí mláďata třeba i v lednu," uvádí Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.
Na vině kňouří invaze jsou však podle odborníků také sami myslivci. "Vystříleli medvědy a vlky, takže prasata teď nemají přirozené nepřátele," upozorňuje zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity.
Ministerstvo zemědělství zvažuje, že prodlouží dobu, kdy je možné dospělé divočáky lovit. Zatím to lze jen od srpna do prosince (mladé jedince do dvou let je povoleno střílet celoročně). Ale volání některých majitelů pozemků, aby mohli prasata likvidovat i lidé bez mysliveckého průkazu, ministr Petr Bendl odmítá. "Chtěl bych však posílit pravomoci vlastníků půdy, aby mohli víc mluvit do regulace zvěře, kterou nyní mají na starosti honební společenství," říká Bendl, který v květnu předloží k projednání návrh novely zákona o myslivosti. Podle tohoto návrhu mají mít vlastníci pozemků větší slovo v tom, kolik zvířat je možné ulovit.
Divočáci jsou velmi inteligentní zvířata a lovci to prý s nimi nebudou mít nikdy jednoduché, upozorňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny. Účinnější cestou ke snížení jejich počtu je podle něj změna v zacházení s krajinou. Přesně řečeno ústup od nekonečných lánů s řepkou a kukuřicí, v nichž prasata nalezla své eldorádo.
vložil Michal / admin / 19.2.2013 19:14
FOTOGALERIE:
Komentáře:
6.12.2013 10:44 vložil
Proč seš k sobě envirojožo najednou tak kritický!??? Bohužel, krom nesmyslů nemáš komu co dát...
Proč seš k sobě envirojožo najednou tak kritický!??? Bohužel, krom nesmyslů nemáš komu co dát...
24.11.2013 10:29 vložil
Obsedantní ľudia, nutkaví, neodbytní svojimi pozitívnymi myšlienkami, dajú poľovníctvu viac, ako obscénni. Aj keď píšu sami sebe. Obscénni ešte nikomu nič pokrokového nedali.
Obsedantní ľudia, nutkaví, neodbytní svojimi pozitívnymi myšlienkami, dajú poľovníctvu viac, ako obscénni. Aj keď píšu sami sebe. Obscénni ešte nikomu nič pokrokového nedali.
3.11.2013 23:40 vložil
Že tu píšu iba postihnutí /česť výnimkám/, ešte neznamená, že to čítajú iba oni!
Že tu píšu iba postihnutí /česť výnimkám/, ešte neznamená, že to čítajú iba oni!
3.11.2013 08:18 vložil
...vím že seš obsedantní, ale až tak, že píšeš sám sobě ?....
...vím že seš obsedantní, ale až tak, že píšeš sám sobě ?....
21.10.2013 08:54 vložil
"Přesně řečeno ústup od nekonečných lánů s řepkou a kukuřicí, v nichž prasata nalezla své eldorádo." Ustúpiť od nekonečných lánov a súčasne zvyšovať natalitu neveští elimináciu populačnej explózie. Napokon nie všade sú nekonečné lány. Iba eliminácia natality je efektívna. Resp. jej nezvyšovanie.
"Přesně řečeno ústup od nekonečných lánů s řepkou a kukuřicí, v nichž prasata nalezla své eldorádo." Ustúpiť od nekonečných lánov a súčasne zvyšovať natalitu neveští elimináciu populačnej explózie. Napokon nie všade sú nekonečné lány. Iba eliminácia natality je efektívna. Resp. jej nezvyšovanie.
21.10.2013 08:48 vložil
"Na vině kňouří invaze jsou však podle odborníků také sami myslivci. "Vystříleli medvědy a vlky, takže prasata teď nemají přirozené nepřátele," upozorňuje zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity." Tu nepomôžu vlky, ani medvede. V nelovných oblastiach je pre nich jedlý diviak až do dosiahnutia dospelosti - diviak do 3 rokov, diviačica do 2. Ak sa diviačica v 7 mesiacoch dostane do ruje, už je dospelá, nejedlá. Takže by sa dravce museli poponáhľať s lovom. Ak ich je však vo vrhu 12, nestíhajú to. Je rozdiel uloviť za dva roky 5 diviačat a lanštiakov a za 7 mesiacov 12 kusov. Asi tak.
"Na vině kňouří invaze jsou však podle odborníků také sami myslivci. "Vystříleli medvědy a vlky, takže prasata teď nemají přirozené nepřátele," upozorňuje zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity." Tu nepomôžu vlky, ani medvede. V nelovných oblastiach je pre nich jedlý diviak až do dosiahnutia dospelosti - diviak do 3 rokov, diviačica do 2. Ak sa diviačica v 7 mesiacoch dostane do ruje, už je dospelá, nejedlá. Takže by sa dravce museli poponáhľať s lovom. Ak ich je však vo vrhu 12, nestíhajú to. Je rozdiel uloviť za dva roky 5 diviačat a lanštiakov a za 7 mesiacov 12 kusov. Asi tak.
21.10.2013 08:39 vložil
"Hlavní příčiny prasečího boomu jsou podle znalců dvě. Od poloviny devadesátých let zemědělci hospodaří na stále větších plochách. "Tam má černá zvěř ráj na zemi, protože je v těch rozlohách těžko lovitelná. Navíc se tam ve velkém pěstuje výživná řepka či kukuřice, díky nimž prasata sílí a rodí mláďata třeba i v lednu," uvádí Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty." Ak by to bola pravda, potom dbajme, aby tam mala raj na zemi diviačica len s 5 mláďatami, nie s 12. A prečo aj v januári? Asi aj tu platí obdoba líšky, ktorá využíva prvé trvalejšie schladenie na párenie, honcovanie. Už som písal o kvapkovaní líšok na Vianoce a následných vrhoch o 52 dní neskôr /doba gravidity líšky/, koncom februára. Písali o nich viacerí skúsení brlohári. Podľa odbornej literatúry však vo februári len začína kvapkovanie. Takže podľa toho si treba poopraviť aj párenie diviakov - ak sa prudko schladí v októbri /čo bolo aj prednedávnom/, možno očakávať aj na budúci rok prvé vrhy už koncom januára. Po 112 dňovej gravitácii. Dbajme len na to, aby boli málopočetné. A diviačičky a lanštiačky bezdetné. To znamená, že už by sme do konca roka mali diviaky chrániť, nie loviť a tým traumatizovať reprodukciu.
"Hlavní příčiny prasečího boomu jsou podle znalců dvě. Od poloviny devadesátých let zemědělci hospodaří na stále větších plochách. "Tam má černá zvěř ráj na zemi, protože je v těch rozlohách těžko lovitelná. Navíc se tam ve velkém pěstuje výživná řepka či kukuřice, díky nimž prasata sílí a rodí mláďata třeba i v lednu," uvádí Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty." Ak by to bola pravda, potom dbajme, aby tam mala raj na zemi diviačica len s 5 mláďatami, nie s 12. A prečo aj v januári? Asi aj tu platí obdoba líšky, ktorá využíva prvé trvalejšie schladenie na párenie, honcovanie. Už som písal o kvapkovaní líšok na Vianoce a následných vrhoch o 52 dní neskôr /doba gravidity líšky/, koncom februára. Písali o nich viacerí skúsení brlohári. Podľa odbornej literatúry však vo februári len začína kvapkovanie. Takže podľa toho si treba poopraviť aj párenie diviakov - ak sa prudko schladí v októbri /čo bolo aj prednedávnom/, možno očakávať aj na budúci rok prvé vrhy už koncom januára. Po 112 dňovej gravitácii. Dbajme len na to, aby boli málopočetné. A diviačičky a lanštiačky bezdetné. To znamená, že už by sme do konca roka mali diviaky chrániť, nie loviť a tým traumatizovať reprodukciu.
Chcete-li napsat komentář k tomuto článku, musíte být přihlášeni.